betaread: Janule
„Skvělý,“ vydechl Tom sklíčeně a ani se neunavoval podívat se, co za modela to z Magdeburku přijelo.
„Takže Tome, tohle je Bill,“ usmál se zářivě ředitel a rukou ukázal na chlapce, stojícího opodál. Tom tedy nakonec sklíčeně vydechl a poté se uráčil zvednout svou tvář k nově příchozímu…
Jeho oči se rozšířily náhlým poznáním a jeho ústa se malinko pootevřela překvapením. Nevěděl, zdali si z něj ředitel i tahle osoba utahují, ale nedokázal spustit z toho kluka oči. Jeho postava byla zcela jiná než doteď mohl u někdejších modelů zahlédnout. Úzké boky mu lemovaly černé džíny a zpod černého upnutého trika vykukovaly jenom dvě štíhlé ručky, kde na levé z nich bylo ozdobným písmem napsáno: Freiheit 89 …Tom nevěděl co měl tenhle nápis symbolizovat, ale teď se na to ani soustředit nechtěl. Jeho pohled postupoval až k chlapcově tváři, kterou zdobily muší černé brýle, které schovávaly snad tu nejkrásnější část chlapcova těla, které podlehlo nemálo holek. Avšak on ještě žádné… Krásné podlouhlé černé vlasy mu něžně spadaly do obličeje a způsobovaly tím, že chlapec působil ještě jemněji než ve skutečnosti byl. Jeho malý nosík se zvědavě krčil a jeho rty byly lehce pootevřené, jak zhluboka dýchal. Poté si pomalým pohybem sundal obrovské brýle a konečně se mu zahleděl do očí. Jenomže zatímco si Tom myslel, že se dívá do očí tomu nejzvláštnějšímu a nadmíru přitažlivému klukovi, Bill věděl, že právě hledí hluboce do očí svého dvojčete…
„Děkuju, Harry. Myslím, že budeme vycházet skvěle,“ šeptl a malinko natočil svou tvář k Tomovi, který se ještě pořád nemohl z toho šoku vzpamatovat.
„Skvělý, tak já vás tedy nechám. Tome, ty mu pomoz najít hotel a ubytuj jej někde poblíž, ano?“ nadhodil ještě před odchodem z kanceláře a než se dvojčátka nadála, byla v ředitelově místnosti sama. Tom nervózně klepal nohou o roh stolku a přitom si mnul unavená očka. Bill jej zatím nenápadně pozoroval a nemohl uvěřit, jak moc jsou teď odlišní. Vždyť když Tom odcházel, byli nerozeznatelní, ale teď? Jeho tělo bylo mnohem pevnější než to Billovo. Možná za to mohlo široké oblečení, ale možná také ne… Jeho tvář se také malinko změnila. Hlavně tedy vlasy, které teď nebyly světlé a na pohlazení něžné, ale spletené do hustých a dokonale upravených dredů. Když si Tom opatrně olízl spodní ret, Billovi padl pohled na drobnou kovovou věc v koutku rtů jeho dvojčete.
„Jo, mám,“ řekl Bill tiše a když Tom pomalu vstal a vyšel ze dveří, rozhodl se jej následovat. Tom jen s protočenýma očima sledoval, jak některé modelky se zaujetím sledují jeho, některé zase nemohly svůj pohled odpoutat od Billa.
Bill se svými drobnými krůčky v špičatých botách mohl jenom marně snažit dohonit Toma, který nasupeně šlapal do šatny, kam si pokaždé odkládal svůj skate.
„Tome, mohl bys zpomalit?“ zaúpěl, jak za ním pomalu utíkal. Tom jen svraštil čelo a s tichým výdechem šlapal do schodů.
„A proč nejedeme výtahem?“ další Billova zbytečná otázka. Tom ji stejně ignoroval. „Ještě kolik pater?“ kníkal Bill, jak se chudáček snažil lapat po dechu, ale tahle provokace byla samozřejmě jenom hraná xD. Bill si chtěl teď Toma pěkně vychutnat, až dokud mu úplně nerupnou nervy.
„To seš pořád takhle otravnej?“ prohodil ledabyle Tom, když vešli do malé místnosti, kde byly uschovány jenom metly nebo oblečky pro uklízečky a mezi nima i Tomova láska – skateboard.
„Ty na tom jezdíš?“ zasmál se neskrývaně Bill a prstem dloubal do tvrdé desky. V Tomovi se pomalu vařila krev. S touhle otravou to má vydržet ještě asi tak tři týdny??!
„Jo, je v tom nějakej problém?! Víš, já nedostávám penízky za to, že vylezu na pódium a svlíkám se,“ zabručel naštvaně Tom a nasupeně propaloval Billův spokojený výraz ve tváři.
„Já nejsem striptér a platí mi za mou práci, ne za svlíkání,“ řekl Bill rychle, protože sám dobře věděl, že žádná osoba se ještě jeho těla nějak intimně nedotkla a zatím to ani neplánoval.
„To je skoro to samý. Předvádíš se, jenom si oblečenej,“ vydechl Tom a pokračoval v cestě po schodech dolů, jak mířili k Billovu autu.
„Tak který?“ řekl a cítil, jak se Bill pořád pobaveně šklebí.
„Tamto,“ ukázal vesele rukou na černý mustang, který stál opodál. Tom s nevěřícným pohledem sledoval mega nablýskané auto, které bylo určitě až nechutně drahé.
„Tak co, jdeš?“ zeptal se jej Bill s úsměvem a mával mu klíčkama před tváří.
„J-jo,“ vydechl nakonec a následoval Billa k autu, kde nasedl na místo spolujezdce. „Fuj – co to jako má bejt?“ vypískl, když se ohlédl a na zadním sedadle uviděl malé morčátko.
„To je můj miláček Tomas,“ zasmál se Bill a zašišlal na svého miláčka. Když si všimnul Tomova výrazu, gratuloval si, jak mu zatím všechno skvěle vychází…
autor: B-kay
aa to je super xD…
bobaatko TomiiixDxD……by me zajimalo ploc mu ta mrska Simone nerekla o Tomiiskowi plawdu….ae jinak sqela powidka….lowuju jixD
Utekala som si prečítať prvý diel xD začínalo to moc smutne xD ale teraz sa režem smiechom ! =D dokonalostnéé ! len prosíím, ďalej !
Jej tak to je super, taky sem četla první díl až teď, ale stálo to za to. Nějak sem ho jaksi předtím když tu byl přehlídla 🙂
Je to opravdu hezky napsaný, zajímavá situace. Je to hodně originální, to mě na tom baví, že B-kay vymyslí vždy něco originálního 😉
Krása, nádhera, úžasný! 🙂
Nádherná povídka…rychle dál…nemohla jsem přitom,jak si jako malý šišlaly v postýlce..kráása……
On má psa Billa a Bill morče Toma??Mno hukoooot…ale dál..dál….dál!!!!!
zatiaľ je to skvelé som zvedavá ako to bude pokračovať ďalej 🙂
hmm morčátko Tomas xDD super! honem dáál! x)
Billí,ty seš ale hnusnééééj na brášku xD!
Bill má morče Toma a Tom psa Billa…..hm…pěkné….honem dál…zajímavá povídka xD xD xD
jůůůůů,zajímavý začátek…jsem zvědavá,jak se to bude vyvíjet dále… 🙂
aach sladkyy uz se tesim na dalsi diil %)
ooo mořce thomas tak to je ulet xD
OMG rychle daaaaaaaaaaaaaaaaaaal
to se mi líbí další !
woooow….supeeeeeeer……jsem zvědavá, pří jaké příležitosti Tomíkovi rupnou nervíííííky x))))))))…..normálně tomu úpa věřím…je to psané tak, jako by se to fakt stalo…. ne jen jako FFKA :D:D:D no jo, B-kay, super autorka….společně s Michelle M. vévodíte mému pomyslnému TOP autorskému žebříčku :)))))
Tak to je pstě dokonalý =D Heh, jsem zvědavá, jak se to ještě vyvine *otazníky v očích*
to je krásný, miluju tvoje povídky, tak ať to co nejrychleji pokračuje:)
Bill mu pěkně leze na nervy.