autor: Jitka Krejcarová (Jitáááááááá)
betaread: Helushka
betaread: Helushka
„Tak už si připravený, andílku?“ zakřičel Mark na Billa, který se asi po týdnu mohl podívat do koupelny a dát si už tolik potřebnou sprchu. Vážně nejdřív netušil, čím si tuhle odměnu zasloužil, ale pak si to uvědomil. Zaplatí za tu jejich laskavost velkou cenu. Protože jim musí odevzdat své tělo. Jako už tolikrát. Bill věděl, že to bude opět bolet, ale Tom, který chtěl Billa utišit hned, jak ho spatřil, mu dal utišující léky, a tak teď byl jako v transu a skoro nic nevnímal.
Mark se nestačil divit, když Bill vábivě vešel z koupelny, jen v županu, s mokrými vlasy, které mu padaly do jeho bílé tváře, na které byl zlostný úsměv. Mark k němu přišel a župan z něj strhl. „Pane bože! J-j-jak si to, cos to…“ začal koktat, ale to ho Bill začal lačně líbat a v nestřežené chvíli mu vpíchl injekci s uspávacím prostředkem. V tu ránu se Mark skácel k zemi a Bill se mu jen zasmál: „Jen spi, ty hajzle.“
Tom, než se sem vydal, prohrabal celou lékárničku a věděl, co bude asi tak potřebovat. Věděl, že Bill na tom po třech měsících nebude zrovna nejlépe. „Tome?“ špitl Bill a hnal se ke skříni a následně ji potichu otevřel. Tom okamžitě vylezl a málem skončil na zem, protože na něj přišly z bratra mdloby. Byl tak přitažlivý, vůbec teď nevypadal tak zlomený, jak ve skutečnosti byl… Byl naprosto nádherný. „Ale copak, Tome? Copak se ti to tam vytváří?“ pousmál se Bill a Tom jen s nechápavým výrazem přesunul pohled do svého rozkroku. „No, brácha, vidíš, co se mnou děláš?“ „Co? Já?“ vyjekl nevěřícně Bill. Tom ho vzal za ruku a dovedl ho před obrovské zrcadlo, které bylo na chodbě, která spojovala dvě místnosti.
Bill vykulil oči na svůj odraz v zrcadle a pak se opět podíval na Toma. „A co jako?“zeptal se ho. „Bráška, ty si snad slepej, či co? Nevidíš, jak si přitažlivý? Podívej se na to tělo, na tu tvář… Bráško! Já to už nevydržím! Když je teď Mark mimo hru, tak bychom mohli…“ „Tome, dost!“ zarazil ho Bill. „Nezapomeň, že tu nejsme pořád ještě sami. Ostatní jsou za dveřmi. Musíme se jich zbavit, nebo okamžitě jít domů, prosím… A už vím, jak to zařídit,“ usmál se šibalsky Bill a zacinkal se svazkem klíčů, které vzal Markovi z kapsy.
Bill se potichu i s Tomem přesunuli do pokoje, kde měl Bill věci a pak co nejrychleji, taky co nejvíc potichu, docupitali k hlavním dveřím. Opatrně zavřeli dveře a rychle běželi po schodech dolů, až se ocitli na ulici před panelákem. Pak utíkali co nejbližší cestou k jejich domu. „Tome, ani nevíš, jak moc ti děkuju! Miluji tě, strašně moc! Už tě nikdy nechci opustit, už tě nikdy neopustím,“ rozplakal se Bill štěstím, když se ocitli na dvoře před jejich domem. „Billi, ani nevíš, jak moc jsem rád, že tě mám, miluji tě. A něco musím udělat, už bych to nevydržel ani o vteřinu dýl,“ řekl udýchaně Tom a po tak dlouhé době spojil s bratrem své rty…
autor: Jitááááááááá
ooo…perfektní…konečně je venkuuu
chááchá..a máte to vy zmetci 😀
WOW!! takto je hustyXDXD…\\.. takhle to doslo az daleko..XDXD I LoWeYoU ToM!! a BiLL
mno huráááááááááááááááá
Ááááááááááááááááááááááááááá! OMG!! Jsem čučela na Allegator stránky a přibyl jí new art!!! MOOOOOC KRÁSNEJ!! ALE VOSTREJ!! DOOOOST VOSTREJ!!! A JÁ SI HO STAHOVALA DO COMPU A NAJEDNOU MI SEM VLÍTNE MAMINA!!! ALE STIHLA JSEM TO SCHODIT NA LIŠTU, ALE JEN TAK TAK!! (= UFF.. TOE ADRENALÍÍÍN (= Se mrkněte!!!!! (=
jůůůůůůůů
konečně spolu
jůůů další super dílek…Jitoooo??? jaká je ta adresa na Allegator stránky??
Lenik – já jí vždycky nadiktuju špatně ( x Je to napísaný od Ketty tady na blogu (= Ale je to allegator-th.livejournal.com ((= Snad ti to něco najde ((=