Tajemná lesní víla 13.

autor: Jitka Krejcarová (Jitááááááá)
betaread: Helushka
„To byl můj nejkrásnější zážitek v životě. O něčem tak nádherném se mi ani nesnilo, vlastně jsem ani nevěděl, jak moc je to krásný. Na tohle nikdy nezapomenu,“ usmíval se šťastně William, který se pořád choulil v jeho náruči.
„Já na to taky nikdy nezapomenu, ale mně se nechce na to jenom vzpomínat. Chci tě cítit pořád, chci, abys byl šťastný, abys tu byl se mnou. Abych tě mohl milovat, starat se o tebe, dávat ti lásku a chránit tě… Billi, můžu si tě vzít?“ zeptal se po chvíli co nejopatrněji Tom…

William po těchto slovech na okamžik ztuhl, ale za chviličku se vzpamatoval. Podíval se mu oddaně do očí.
„Ale já nevím, co bych měl dělat, a bojím se, že všechno zkazím, vždycky jsem všechno zkazil…“ Tom mu odkryl mokré vlasy z tváře a něžně mu setřel slzy. Opět plakal. Ty hnusné vzpomínky, které mu pořád ubližovaly, jen co si je i nechtěně vybavil, mu nechtěly dát pokoj. Měl z nich děsivé noční můry, ze kterých se nemohl probudit. Prožíval vše pořád dokola. Pociťoval tu strašnou bolest i po probuzení. Všechno ho to ubíjelo a on proti tomu nic nezmohl…
Byl si téměř jistý, že se svého trápení nezbaví. Ale teď měl svého Toma. Zamiloval se do něj a už věděl na sto procent, že Tom do něj taky. Už ho pomalu začaly opouštět myšlenky na to, že je zrůda, které se každý štítí. Tom mu řekl, že je krásný, ale myslel to vážně upřímně? Bál se dne, kdy ho doopravdy vyžene, a jak si bude vyčítat to, že byl schopný si domů vzít takovou „chátru na starost“, jak řekla jeho profesorka…
Tom měl ale úplně jiné myšlenky. Moc ho miloval, ani nevěděl pravý důvod, říkal si, že za to můžou jeho nádherné oči, které zářily jako rozvařená čokoláda. Byly plné smutku, ale teď v nich viděl i něco víc. Štěstí, touhu a lásku. Lásku, která se v jeho srdci zrodila stejně rychle, jako když ho před chvílí opustil všechen strach. Ten strach mu nedovoloval si užívat to nádherné, co mu Tom dával. Při prvních polibcích se chvěl jako před popravou. Opět se bál, že vše krásné zničí. Tom doufal, že ho tohohle hloupého předsudku rychle zbaví. A také že se mu to začínalo dařit.
„Billí, ty se třeseš. Máš strach? Neboj se, moc tě o to prosím, já ti neublížím. To bych nedokázal, miluji tě, lásko. A proto tě moc chci. Chci, abys mi byl co nejblíže. A nejblíže si budeme, když tě budu moct milovat. Prosím, lásko, chci se do tebe ponořit… Lásko…“ zašeptal mu do ouška a něžně ho začal hladit rty po obličeji. Billi vyhledal Tomovo rty a začal ho vášnivě líbat.
„Tak dobře, Tomi, ale nevím, jestli jsem na to připravený. Ještě jsem se s nikým nemiloval. A… Trochu se bojím…“ špitl Billi a popotáhl…
Myslel si, že se mu teď Tom vysměje a bude si z něj utahovat, jako mu to dělali všichni jeho spolužáci. Tom ho ale místo toho vzal do náruče a něžně s ním pohupoval tak, že si připadal, jako kdyby ho ovívaly mořské vlny.
„Billí, já se také nikdy s nikým nemiloval. A jsem moc rád, že ty budeš možná můj první. Ale nechci tě do ničeho nutit. Nechci, abys měl ze mě strach… Chci ti jenom dokázat lásku…“ dodal Tom nakonec a začal Williama líbat…

autor: Jitáááááááá

11 thoughts on “Tajemná lesní víla 13.

  1. kecaaaaaaxDxDxD ale pis dlasi pokracko rychle rychle…. je to kraaaasna povidka:D rikala jsem to uz??:D:D: jo??.. nevadi tak to reknu znova xDxD JE TO KRAAASNAAA POVIDKA!!!! 🙂

  2. Adella Kaulitz – Hííí.. A můžu se zeptat s číma kdo kecá?? ((= A kuju za komíky ((=

  3. no tak to jsem zvědavá na další díl:)) jestlli na to hupsnou hned nebo si počkaj:D:D:D  ale je to fakt úža!!! jo teď už by měly být ty delší díly, ne??:D

  4. ten ťuťu ňuňu Tom je roztomilý x)))… povídku mám moc ráda, jen nevím, jak je to s dokazováním si lásky po jednom dni stráveném částečně v lese, částečně v autobuse a částečně ve vaně :DDD třeba si to budou dokazovat AŽ druhý den xDDD… ale v každém případě… budu u toho :))))) nenechám si ujít ani jeden díl xDD

Napsat komentář: Andys Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Verified by ExactMetrics