Mišiška Billíšto a Mišiška Tomíšto II 7.

autor: Jitka Krejcarová (Jitáááááááá)
betaread: Helushka

„Mňam, mami, tak to je teda dobrůtka!“ řekl Bill a pohladil si napapané bříško. Tom jen brášku nevině pohladil po ruce a nenápadně jej svlékal pohledem. „Teď si běžte odpočinout, za dnešek toho máte až přespříliš,“ usmála se Simone. „Tak teda jdeme,“ řekl Tom a ochotně pomohl bráškovi vstát. Pak se oba dobelhali po schodech nahoru a mířili přímo do Billova pokoje. Pečlivě za sebou zamkli a pustili hlasitou hudbu, aby jejich matka neslyšela to, co slyšet nemá…

Tom Billa namáčkl na stěnu a začal ho nenasytně líbat na jeho přitažlivá ústa. Bill spolupracoval a ochotně ústa pootevřel. Jeden jejich polibek trval asi deset minut a pak se Tomovy rty přesunuly na bratrův bílý a štíhlý krk. Bill zakláněl hlavu, a když ucítil, jak Tomova ruka přistála na jeho nejcitlivějším místě, prohnul se jak luk a slastně vykřikl. „Ach, Tome, nepřestávej, bože můj, to je nádherný…“ sténal Bill a dlouhými nehty sjel po bílé stěně a zanechal na ní pár škrábanců…

Tom si Billa po chvíli na sebe vysadil a Bill mu omotal nohy kolem boků, aby nespadl. Tom jej opatrně položil na postel a opět se vrhl na jeho plné rty. Bill se do té vášnivé hry velmi rád zapojil a velmi pomalu a nenápadně stahoval bratrovi kalhoty i s prádlem. Tom si toho všiml hned, jak zjistil, že jeho věci spadly na zem. Podíval se na Billa ochranitelským pohledem a opatrně se jej zeptal: „A opravdu to teď chceš? Neděláš to jen kvůli mně? To bych ti nikdy nedovolil, na to tě až příliš miluju…“ Bill se jen šťastně usmál a odpovědí mu byl dlouhý a vášnivý polibek. Když se od sebe odtrhli, Bill Toma objal a zašeptal mu: „Miluji tě, Tome. Všechno co dělám, je to, co mi říká srdce. A právě mi říká, že tohle je jediná možnost, jak ti to dokázat. A taky to moc chci.“

Tom se ještě naposled podíval bratrovi hluboce do očí a pak už se s dlouhým polibkem přesunul za jeho záda. Nejprve Billa lehce hladil po bocích, opatrně mu zajížděl prsty níž a níž. Bill se pod jeho dotyky roztřásl vzrušením a z jeho plných rtů se vydral dlouhý a hlasitý sten. Toma to vyburcovalo k ještě odvážnějším dotykům a pohybům. Začal prudce přirážet na jeho tělo, ačkoliv v něm ještě nebyl. Každý další pohyb byl silnější a prudší, což mělo na následek to, že se Tom přestal pomalu ovládat a Billovy steny ho k tomu i nevědomky přinutily. „Billí, já už to nevydržím…“ vydral ze sebe Tom, který myslel, že touhou omdlí. Bill nebyl schopný žádné odezvy. Jen Toma chytl za boky a prudce si jej k sobě přirazil. Oba hlasitě zasténali rozkoší. Tom se bál, že to Billa bolelo a tak se zastavil a podíval se mu do tváře. Měl na ní slastný výraz a oči plné lásky, ve kterých se leskly slzy štěstí. Bill se na něj usmál a tím už nepotřeboval ani žádná slova. Tom se začal v jeho krásném těle pomalu pohybovat a svou ruku přesunul tam, kam jeho milovaný bráška potřeboval. Oba začali střídavě vzdychat a po chviličce už sténali tak nahlas, že málem přehlušili i muziku. Museli se trochu krotit, aby jejich matka nezaslechla žádný podezřelý zvuk…

autor: Jitáááááááá