Můj zlobivej model 35.

autor: B-kay
betaread: Janule
„Tomi, no tak, co se stalo, hmm?“ zeptal se tiše Bill, jemně líbajíc Tomovy tiše plačící tváře. Nemohl se na něj dívat… Jeho srdce se lámalo na milion dílků s každou další slzou, co jeho bráška vyronil… snad ještě nikdy jej neviděl takhle plakat…
…Vzpomněl si na jeden den, když jim byli asi čtyři. Tehdy to byli ještě dva ušmudlaní medvídci, kteří jenom vymýšleli hlouposti a dováděli v zahrádce xD. Pak se tam spokojeně váleli a pojídali mamce jahůdky, které tam měla vysazeny. Dokázali si tak hrát celé hodiny. Když byli spolu, nikoho třetího nepotřebovali… Bill si přesně pamatoval, co se ten den odehrálo… Jak se tak naháněli po zahradě, najednou mu uklouzla nožička a on se nějak překotil do bazénu, který na zahradě měli… Moc si toho nepamatoval, protože kolem sebe viděl jenom tmu vodní hlubiny, která jej jako malého neskutečně děsila. Pak už jej jenom dvě obratné ruce vytáhly nad hladinu. Tom tehdy utíkal zavolat mamku, že Billí upadl… Kdo ví, co by se stalo, kdyby to nestihl… A když se Bill konečně uklidnil, tehdy uviděl svého brášku poprvé plakat… Plakal, protože se bál… neskutečně se bál o svého mladšího brášku… a to byl ještě malinké dítko. Ale i přesto, že jim bylo oběma jenom 4 cítil, že musí něco udělat…

A proto Bill v tuhle chvíli věděl, že se nestala jenom nějaká hloupost, protože Tom kvůli hloupostem neplakal.
„Já to nechápu,“ vydechl tiše Tom a jemně popotáhnul. Poté se jeho pohled usídlil hluboce na Billově tváři, kde pozorně sledoval každičký milimetr té nádhery… Byl krásný… vypadal jako nějaká víla… nechápal, jak se mohl někdo takhle nádherný zamilovat do někoho, jako byl on. Jenom trapný uklízeč, který nedokázal nic víc, než jenom dělat tady poskoka nafrněným modelům a modelkám a poslouchat debilní kázání od ředitele.
„Copak nechápeš, hmm?“ špitl Bill tiše a láskyplně se sklonil k Tomovu oušku, kam věnoval jeden nádherně procítěný polibek.
„P-proč právě já?“ vydechl a nechal si Billem otřít poslední zbytky slz, které mu ještě na tváři ulpěly.
„Ty co?“ zeptal se nepatrně Bill, který už tušil, kam tím Tom míří, ale nechtěl o tom mluvit. Neměl rád ty rozhovory, u kterých se Tom s oblibou ponižoval… Je pravda, že žil úplně jiným způsobem života jako Bill, ale to z něj ještě nedělá něco méně. Tom byl všechno! I když nemá peníze nebo luxusní vily, nepořádá každý večer párty, stejně Billa okouzlil a jeho úsměv a neskonale krásná tvář jej dokázala srazit na kolena hned v prvním momentu, co jej spatřil.
Ještě nikdy totiž neviděl kluka s tak přitažlivou energií, která vyzařovala z každé buňky jeho těla…
Ze začátku mu přišel malinko namyšlený. Takový frajírek… a proto čekal, že takový i zůstane. Ale od doby, co se i Tom dozvěděl pravdu o tom, že Bill je jeho dvojčetem, je všechno úplně jinak… změnili se oba… Bill už se nedokázal dýl přetvařovat a ubližovat mu a Tom už prostě nebyl tím chladným a namyšleným… jeho srdce se náhle rozevřelo a rozhořelo citem, který ještě nikdy předtím necítilo… A možná právě to jej nutilo plakat – nechtěl o Billa přijít… bál se stejně, jako se bál tehdy, když viděl jeho drobné tělíčko máchající se pod vodou…
„Proč sis vybral právě mě? Vždyť se na mě podívej… jenom pouhý uklízeč – a teď už dokonce i číšník! Dneska budu všechny obsluhovat a budou se mi ještě více vysmívat!“ hlesl tiše a smutně sklonil tvář. Billovi až teď došlo, co se stalo.
„Jakýho číšníka?“ zeptal se jemně a něžně jej pohladil po tváři.
Tom si malinko povzdechl a lehce políbil Billovy pulzující dlaně, které jej jemnými doteky zbavovaly trápení.
„Prej budu muset obsluhovat… jenom ubohej číšník… nádherný model – a trapný uklízeč… Tohle vůbec nejde dohromady. Akorát by ses za mě styděl, vydechl tiše, čímž však Billa dost naštval. Jeho tělo se prudce zvedlo z Tomova klína a jeho oči nechápavě hleděly na jeho smutnou tvář.
„Ty si opravdu myslíš, že jsem tak povrchní? Opravdu si myslíš, že tě budu chtít jenom tehdy, když projdeš tím molem nebo natočíš reklamu?! Proč se tak ponižuješ, Tome?! Vždyť jsi mnohem víc než všichni tam… a i když se smějí, oni jsou ubozí, nevědí, co to znamená, mít někoho rád. Všechno co znaj, jsou jenom peníze,“ vydechl rozhořčeně a poté se s povzdechem svalil na židličku vedle Toma.
Ten na něj provinile upíral svá nádherná čokoládová očka a přitom si jej pomalounku stahoval zpátky dolů k sobě. Bill se nevydržel dlouho zlobit a sám se k Tomovi něžně přitulil.
„Seš blázínek, Tome. Copak nechápeš, že já nechci peníze?“ šeptl a naléhavě políbil ty dokonalé rty. „Nechci peníze… nechci ani to auto, ani žádnou agenturu. Nepotřebuju ani tuhle práci, ale jediný co opravdu potřebuju, jsi ty… bylo to tak od narození a teď je to ještě horší… Miluju tě,“ vydechl a zoufale líbal vlhkou tvář, která chutnala slaně od Tomových slziček. „Miluju tvé nádherné oči… tvůj krásný úsměv, tvé doteky… polibky… jsem do tebe blázen, rozumíš? Nepotřebuju majetek, já chci tebe, Tome,“ vydechl a náhle zasténal, jak se Tomovy dlaně omotaly kolem jeho boků a jemně si jej přitlačily ještě blíže k sobě.
„Nemůžu uvěřit, že jsi můj,“ vydechl Tom tiše a okouzleně hleděl na Billovy přivřené oči a nádherně prokrvené rty, které pouštěly na jeho tvář horký vzduch.
„Jenom tvůj, Tome,“ šeptl tiše Bill a hladově se vpil do rtů svého bratra, který začal naléhavě spolupracovat. Pod nátlakem divokého líbání, Tom vyhoupl Billův drobný zadeček na stůl a vášnivě laskal jeho naběhlé rty, které jen stěží dokázaly odmítat tu razanci, se kterou si je Tom bral… Vůbec nemysleli na to, že tam může kdokoliv přijít… teď nemysleli vůbec na nic…
Bill se za neustálého líbání překulil na Toma a jeho obratné prstíky si začaly naléhavě hrát se sponou Tomova pásku.
„B-bille, t-tady ne,“ vydechl Tom jen stěží, jak se najednou ocitnul na zemi polonahý, se vzrušeným bráškou mezi nohama. Ten se na něj něžně pokládal a zoufale líbal každý milimetr toho krásného bříška.
„Šílím z tebe, Tome,“ zasténal, jak jemně skousával bratrova stehna.
Tom měl tvář zvrácenou prudce dozadu a nedokázal nic, jen se kousat do ruky, aby jeho steny nebyly příliš hlasité. Když se však Billova ruka opatrně přitiskla na jeho vzrušení, neudržel se.
„Bože, Bille… lásko…“
autor: B-kay

14 thoughts on “Můj zlobivej model 35.

  1. Ty vadoo B-kay….miluju tuhle povídku.je tak nádherně procítěná..prostě krásná..není to zbytečně přeslazené,ale stejně je to krásné.Některé okamžiky této povídky mě dokážou rozbrečet..nestydím se za to..kdo z nás aspoň jednou nebrečel kvůli Twincestu?Já to mám denně 😀 a co jako?

    Ta scéna s tím bazénem…to mě taky dostalo…achjo 🙁

    Prostě nádherné…jen ať se to nezvrtne..nelíbí se mi ta Monica…ona určitě vyhrabe to,že jsou dvojčata-Billovi zničí kariéru a Toma zničí úplně…vím to….Nedopusť to..a jestli už to tak máš napsané,tak honem rychle přepsat!!

  2. jestli je tam někdo přistihne tak to bude velká parádička…hlavně kdyby to byl majitel agentury….xD

  3. jo….přesně takhle si to představuju…budou si to dávat na chladné zemi a zároveň budou riskovat,že tam může kdykoliv někdo přijít!!!nádhera!!!!!

  4. asi nej ff co sem cetla…fakt ze jo! jeste s kdyz prohrajes jdes na blod! tyhle povidky sou proste bezkonkurencni! 🙂 fakt best!! 🙂

  5. máááááááádherá!!!.. jako… ti říkám že to musí dobře dopadnout!.. žádná smrt, žádný rozchod, jenom dobrý konec!!!….

    rychle dalej je to roztomilé 😉

  6. Úplně nádhernýýýýýýýýýýýýýýý,no B-kay je prostě talent,to se musí nechat.

  7. No kdyby je tam někdo přistih to by byl asi poprask..ale zase spoň neví že jsou to dvojčata takže to nebude až zas tak strašný…no doufám že to bude všechno v pohodě…tak honem dál je to perfektní…

  8. Bože, B-kay… lásko… tohle se fakt nedá!!! Je dokonalost sledovat vývoj této povídky, tohodle prince a chuďase, krásku a zvíře, dokonalého Billa a nevěřící ho si Toma… toe normální kouzlo :))) Moc ráda bych tě viděla někde na srazu a pokecela o tvých povídkách… jsem z nich maximálně nadšená, jsou fantastické x)))

Napsat komentář: nika Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Verified by ExactMetrics