Momenty 1.

autor: Dania
betaread: Janule
paring: Bill/Bushido
O 11 měsíců dříve…
Bill
Seděl u otevřeného notebooku a zíral na záznam z TV Total. Slyšel o jeho výrocích, avšak poprvé po téměř půl roce, se rozhodl na to podívat osobně. Sbíral odvahu hodně dlouho. Nevěděl, jestli je rozzlobený nebo vzrušený. Nebylo mu příjemné sedět a poslouchat jeho slova. Červenal se, i když v místnosti nikdo nebyl. Přitiskl dlaně k očím ve chvíli, kdy si muž na obrazovce začal olizovat jeden prst po druhém. Ucítil šimrání v podbřišku. Prudce se napřímil a zamrkal.
Věděl, že je to všechno míněno jinak, než to zní. Bill moc dobře uměl číst mezi řádky, a i přesto si nedokázal poručit. Díval se na jeho obličej, hltal každý rys jeho tváře. Líbil se mu, o tom nepotřeboval diskutovat. Měl za sebou již pár zkušeností s chlapci. I když, jestli se líbání a objímání dá nazvat zkušenostmi. Ještě nikdy se jej nikdo nedotýkal na intimních místech a to samé platilo i obráceně. Ve svých čerstvých 18 letech byl ještě panic a navíc gay. To, že jej přitahuje stejné pohlaví, zjistil někdy v šestnácti a od té doby se cítí jako na trní. A teď tu sedí a poslouchá jak sexy je pro tohoto muže.
Vyhledal si všechna dostupná videa, jeho účinkování v různých talk show, dokonce i klipy. Byl okouzlen. Uchvátil jej, líbilo se mu, že hájí svoje názory, líbily se mu některé jeho texty. Ne všechny, přece jen, úplně se neshodoval s některými jeho výroky, ale i tak, líbil se mu.

Proti své vůli pociťoval jistou naději, že kdyby se dostal do jeho blízkosti, třeba by mohlo něco vzniknout. Vzápětí se okřikl za takové bláhové myšlenky, vždycky si zakládal na tom, že stál nohama pevně na zemi. A tyhle sny rozhodně reálné nejsou. Nedokázal si jej představit vedle sebe, jak jej objímá, jak jej líbá. Cítil, že by jej to semlelo na prach. Ale přes to všechno, nedokázal si pomoci.
Seděl u počítače již dvě hodiny, shlédl všechna dostupná videa, některá dokonce i vícekrát. Jedno v něm však zaselo semínko obavy. To, ve kterém říká, že by mu chtěl ublížit. Bylo to jedno z prvních, ve kterém vyjádřil svoji touhu po něm. Doufal, že to jsou jen plané řeči, že není takový násilník, že to všechno je jen póza, která má posloužit jeho image.
Byl tak zabrán do svých myšlenek, že si nevšiml bratrova příchodu.
„Na co koukáš?“ vylekal jej hlas nad jeho hlavou.
„Sem se tě lek!“ vydechl a zhluboka dýchal.
„Bushido?“ Bill se nemusel ani otáčet, aby věděl, jak se jeho bratr tváří. Jedno obočí ztrácející se pod čelenkou, na tváři úšklebek.
Jen kývnul na znamení souhlasu a zavřel internetový prohlížeč.
„Tobě se líbí?“ Tom se chytil tématu a nehodlal jej pustit. Musel brášku řádně vyzpovídat.
„Měl by sis dát pozor, nelíbí se mi, jak o tobě mluví.“ Položil dlaň na bratrovo rameno a stiskl.
„Já si zase myslím, že to jsou jen kecy, že to nemyslí vážně. Možná se mu líbím, ale aby mi ubližoval? Nemá rád naši hudbu, ale to mu nikdo nebere.“ Bill se zamyslel a po chvíli pokračoval: „Chtěl bych vědět, jak to myslí, víš?“
„Nemyslím, že by byl pro tebe. Je starší, o dost, a každý jste úplně jiný, nerozuměli byste si.“
„Já vím, Tomi. Ale líbí se mi.“ Před očima neustále viděl jeho pohled, když si olizoval ty prsty, chtěl jej, moc.
Vypnul počítač, vzal si svoje věci a opustili hotelový pokoj. Dnes je čekalo několik interview. Vymazal z hlavy myšlenky na něj a následoval bratra hotelovou chodbou.
****
O 10 měsíců a 20 dní dříve…
Bill
Neustále si v hlavě přehrával to pozvání. Říkal, že mu koupil dárek, že si pro něj má přijít. Nepochyboval, co tím myslel. A tím víc jej zaráželo, že měl chuť jeho pozvání přijmout. Nechtěl si to přiznat, ale právě ta domněnka poháněla jeho tužbu navštívit jej. Uběhlo jen deset dní od internetového maratonu, týkajícího se Bushida a on jej nedokázal ani na vteřinu vymazat z myšlenek.
Poslední dva dny neustále přemýšlel o tom, jak zjistit jeho adresu, telefon, nebo jakýkoliv jiný kontakt. Neměl dost odvahy se ozvat jako první, tohle by nikdy v životě nedokázal, ale nutkání, mít něco, co se jeho týkalo, bylo silnější než on.
Několikrát se měli možnost setkat, avšak v té době ještě jeho zájem o Bushida nebyl tak markantní. Naposledy se setkali před čtyřmi měsíci při Comet. Už tehdy věděl, co o něm vykládá a dodnes si pamatoval ten pocit, když se čekalo na vyhlášení Super Comet. Seděli tehdy skoro vedle sebe a jeho napadaly samé zvrhlé myšlenky. Vždycky měl bujnou představivost a právě ta mu v té chvíli zrovna moc nepomáhala. Potřeboval zůstat nad věcí, upíralo se na něj několik kamer a jediné na co myslel, byla jeho vůně. Ta mu utkvěla ve vzpomínkách dodnes. Nádherně voněl! Seděl tam jako na trní a musel se držet, aby se nenaklonil a nepřivoněl si pořádně. Tohle se mu ještě nikdy v životě nestalo.
A teď? Teď by dal nevím co za chvilku s ním o samotě. Toužil po jeho blízkosti. Zhluboka si povzdechnul. Tom mu neustále připomínal, že to nemyslí vážně, že si z něj jen utahuje. Začínalo ho to štvát. Copak nemůže přitahovat i dospělého muže? Nebo je dobrej jen pro kluky? Znovu si povzdechnul a přetočil se na bok. Bylo neskutečné vedro, na to že byla polovina září. Zavřel oči a představoval si, jak jej objímá. Podobné představy si vyvolával každý den před spaním. Nebylo to reálné, ale jemu to kompenzovalo palčivou potřebu po něžnostech.
Chvílemi si připadal jako schizofrenik. Na jednu stranu chtěl něžné polibky, hlazení, objetí. Avšak ve chvílích, kdy se jeho útroby svíjely touhou si představoval jeho, jak do něj prudce proniká, jak svírá jeho boky v dlaních, jak masíruje jeho tvrdý penis. Už jen ta představa mu zrychlila dech, lehl si opět na záda a dlaní praštil do peřin. Chtěl sex! A to hned! Frustrovaně zakňučel, zabořil hlavu do polštáře a s představami plnými Bushida usnul.
****
Bushido
„Hej, Bu, ty bys ho fakt vojel?“ Oslovený si přihnul z lahve piva a souhlasně zamručel.
„Tak to je drsný!“ vykřikl přiopile jeden z mužů, sedících různě po místnosti. Někteří z nich uznale pokývali hlavou, jiní se rozesmáli.
„Heh, taky bych si dal říct, ten jeho xicht je jak dělanej pro pořádného macka. Ten můj by se v jeho puse pěkně vyjímal!“ přisadil si další a několikrát zvedl boky v dost výmluvném gestu.
„A ta prdelka, musí bejt kurevsky úzkej! Jsem tvrdej jen na tu jeho dírku pomyslím. Bu, nechceš ho pozvat na takový malý přátelský posezení?“ zasmál se vlastnímu návrhu a svůj krví podlitý pohled zaměřil na majitele domu.
„Haha, s vám je dneska prdel.“ Ušklíbl se a znovu si loknul piva. Místností se ozval pobavený smích několika z nich.
„Ohoo, neříkej, že jsme se dotkli citlivýho místečka!“ zasmál se DJ, sedící po Bushidově levici.
Snědý rapper sundal brýle, protřel si oči a ušklíbl se. Kdyby věděli, že by jej skutečně velmi rád osouložil, asi by se divili.
„Nechcete radši už vypadnout? Zítra musím ráno do studia, tak se zvedejte.“ Aby podpořil svoje slova, postavil se a šel ke dveřím.
Po dvaceti minutách konečně zabouchl dveře za posledním z jeho přátel a vydal se alespoň trochu uklidit ten svinčík, co po sobě nechali. Nesnášel bordel.
Díval se na obývák, ušklíbl se, udělal čelem vzad a vykašlal se na nějaký uklízení, zítra stejně přijde hospodyně, tak ať se činí, když jí platí takový kurevský prachy. Osprchoval se a konečně, po dlouhém dni, ulehl do postele. Vždycky spal nahý, měl rád dotek prostěradla na těle. Hlavou mu vířily vzpomínky na slova jeho přátel. Vlastně s nimi souhlasil, do písmene. Nepochyboval, že Billova dírka bude pěkně uzoučká, dokonce ani neprotestoval při představě, že by se jeho jako skála tvrdý penis, nořil do těch rozkošných úst. Jo, představy to byly dokonalý. A jaký by to teprv bylo, kdyby se nejednalo jen o představy? Radši na to ani nemyslel, potřeboval se vyspat.
Pociťoval nedostatek sexu. Poslední dobou neměl náladu na grupies a Lindu už vůbec ne. Nějak jim to neklapalo. Zavřel oči a s myšlenkou na štíhlé černovlasé stvoření usnul.
autor: Dania

13 thoughts on “Momenty 1.

  1. No konečně! Konečně někdo další, kdo píše můj milovanej (a hodně reálnej ^^) pairing Bill/Bu! Konečně nejsem sama.. x) A je to perfektní, Tvoje jméno zaručuje kvalitu ;). Líbí se mi způsob, jak jsi Anise pojala, zvlášť ta slovní zásoba *jokingly*. Jo, takhle povídka je prostě výborná a já se už klepu na další díl… x)

  2. moc nemusim Billa a Bushida,takže to číst nebudu,ale je to určo hezký ty máš vždy pěkný ff,napiš please i nákou pro milovnice twc:-)

  3. Jak vidím, po dlouhé době další povídka, kterou budu (velmi ráda) číst 🙂 opravdu skvěle napsané! a tento pairing je naprosto dokonalý!! ^^ nemohu se dočkat dalšího dílu!

  4. yeah… souhlas se všema, co mají rádi povídky o Bubu :DDD je to zvrhle zvláštní týpek a to mě na něm sakra přitahuje a křehký BIll v jeho náruči snad ještě víc :))) skvěle vystižené některé situace… super!!!

  5. ehm… jen mi tam nesedí ty časové údaje… podle mě jsou naopak… když se Bill díval před 11 měsici na ta videa, není možné, aby nad nimi stále dumal 10 měsíců a 20 dní předtím, když je v té době ještě vlastně nevíděl… nelogické…

Napsat komentář: Camílek Függer(BILLA) Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Verified by ExactMetrics