What is inside? 18.

autor: Eleanot
betaread: Janule

Bill tiskl obličej k chladivému sklu, mrkal řasami. Znovu brečet nechtěl, proplakal už tolik hodin? Tolik hodin, kdy se mohl smát a být šťastný…
Kdo řekl, že život je krásný? Že každá vteřina je tak drahá? ‚Jistě, každá vteřina s Anisem ano,‘ pomyslel si Bill trpce. Bez něj nemělo smysl vůbec být. Proč by se smál, když tím nikomu na tváři nevykouzlí úsměv? Proč by měl chodit, když ke svému milovanému stejně dojít nemůže? A proč by měl sakra mluvit, když nemá komu říkat, že ho miluje! Život je zpropadená svině, která s námi hraje směšné divadlo a vysmívá se nám do obličeje! Na hlavu nám sype trochu štěstí, aby si za to mohla vzít tvrdou a krutou daň, za ty chvilky bezstarostnosti!
Bill nyní skutečně nenáviděl svůj život, své utrpení. A nenáviděl sebe samého, že byl tak slabý a citlivý. Pokořili ho, skutečně ho dostali na kolena. A on by i prosil, aby mu vrátili jen krapet toho štěstí, které měl předtím!

David chlapce vedl mezi davem lidí, cítil, že Bill se k němu podvědomě tiskne. Otcovsky ho pohladil po zádech, bral ho téměř jako své dítě. Ze všech kluků ze skupiny mu Bill přirostl k srdci nejvíc, pro svou bezmeznou upřímnost a úžasný optimismus. Který z něj naprosto vyprchal…

Tom složil hlavu do dlaní, byl vyčerpaný. Ve dne v noci musel hlídat svého malého brášku, uklidňovat ho, starat se o něho… Nedostatek spánku, živin a hodně velký stres se na něm dost podepsal. Na obličeji mu už nehrál ten zářivý úsměv jako dřív, jiskry v jeho očích vyhasly. Tvář měl sinalou a zamračenou, tělo shrbené. Jediný světlý bod v této mrazivé tmě byla Gabriella. Tom popravdě nedoufal, že by se mu mohla ještě ozvat, ale včerejší večer mu telefonátem natolik zpříjemnila, že se po dlouhé době alespoň malinko uvolnil. Její zvonivý smích mu ještě teď hrál v uších, ten sladký hlas, balzám pro jeho duši! A ani slovem se nezmínila o celé této aféře, což Toma moc potěšilo. Alespoň na hodinu mohl vypnout, nemusel přemýšlet nad tím, jak to všechno dopadne, jak se Bill cítí, co si o tom média myslí! Konečně se mohl věnovat sobě, mluvit o sobě a vyzvídat na té dívce něco o ní, bylo to jako prosluněný ostrov v rozbouřeném moři! Přesně tohle potřeboval. Když se loučili, cítil jemné šimrání v bříšku. Slíbil jí, že se jí co nejdříve ozve a případně se domluví, kdy a kde by se mohli sejít – a nezapomněl dodat, že by jí moc rád viděl a je strašně rád, že mu zavolala. Jeho jediný záchranný bod, na který se právě upnul.

Sotva Kingsize spatřil Billovu rozčepýřenou hlavu, rozeběhl se k němu a pevně ho sevřel v náručí. Chlapec překvapeně zamrkal, ale nenamítal. Opatrně mu položil ruku na záda a poplácal ho. Kingsize si Billa přejel pohledem, byl dost vyhublý. „V pohodě?“ trochu se usmál. Měl pro Billa výbornou zprávu! Krátce objal Toma, pořád mezi nima byla silná odtažitost. Na Davida kývl.
„Bille, poslouchej mě, něco jsem si zjistil…“

***

Dräst se na Anise usmál, konečně něco! Byl jediný, kdo k němu měl před přelíčením přístup, měl mu vyřídit Kingsizův vzkaz – ke kterému Bill nezapomněl přidat tisíc polibků.

Anis překvapeně zamrkal. „Takže Anita je Krügerova dcera? Ten hajzl! O tohle mu tedy jde, chce se pomstít za tu malou couru! Co všechno ještě King zjistil?“
Dräst se potutelně usmál. „Dost, nebojte. A ještě jedna věc – Krüger se dneska k tomu přelíčení jaksi… Nedostaví,“ dodal tajemně.

***

Tobias vztekle vytáčel rychlou volbu pod číslem 6. Ozval se Krügerův naštvaný hlas.
„Ne, ještě tam nejsem a rozhodně nebudu! Jsme naprosto zablokovaní, nevím co se stalo, je tu šílená kolona… Nejde s tím nic dělat, nevím, co si počít! Sakra!“
Tobias si odkašlal. „Jsou tu. A zřejmě jsou z něčeho dost potěšení… Ten chlapec sice vypadá rozpačitě, ale Kingsize je nadšený! Nevím, co se stalo, ale…“
Právník ho syčivým hlasem přerušil: „Ten hajzl. Ví to. Je to jeho práce!“ A Tobias dál slyšel jen pípání…
***

***

Bill se vrhl Anisovi kolem krku, silně ho svíral! Poprvé, co držel svého milence v náručí ve vazbě, se cítil alespoň trošku uvolněně. Zářil. Nadmíru ho vytočilo, že se to celé znovu posunulo – už dnes mohl mít Anise doma – a on si byl jistý, že to je jediné možné východisko – ale ještě den si bude muset počkat, než se s ním hrdě bude procházet v ulicích. A on bude!
Anis chlapce jemně odtáhl, políbil ho na líčko. Prosebně zamrkal na strážníka, jediného rozumného chlapa, co tu byl zaměstnaný. Ten se potutelně usmál a jemně Billa prošacoval a spokojeně odešel. Rád dělal dobré skutky.

Bill se zazubil, okamžitě Anise shodil na židli a posadil se mu na klín. Dokonce se mu třásly ruce, když hladil tu snědou tvář! Trochu se zklidnil, přitiskl se na Anisovu hruď, zavřel oči. Dokonce by byl šťastný, kdyby to bylo na jiném místě za jiných okolností.
Anis mu jemně šeptal do ouška, co všechno pro něj znamená, co všechno podniknou, až tohle skončí, kolik času budou trávit v posteli. A celým svým tělem i svou duší, která se v této náruči rychle zacelovala, jak silné je kouzlo tohoto okamžiku.

Autor: Eleanot