autor: Michelle M.
„Fay, dáš si ještě trochu dýňové šťávy?“ zeptala se Narcissa plavovlasé dívky. „Nebo snad kapku vína?“
„Děkuji madam, dýnová šťáva by byla perfektní,“ odpověděla dívka způsobně a pokorně sklonila hlavu, zatímco Narcissa pokynula, aby její sklenička byla doplněna.
„Jsi v pořádku? Tak se trochu usměj,“ zamumlala Narcissa tlumeně směrem k Dracovi a položila ruku na jeho dlaň. Na tváři jí pohrával lehce znepokojený úsměv. Na její vkus se poněkud málo věnoval Fay. Nechápala to. Taková okouzlující a krásná mladá dáma a Draco se tváří tak lhostejně! Bezděčným pohybem uhladila jemné světlé vlasy svého syna a obrátila se zpátky ke svým hostům.
„Co říkáte vínu?“ usmála se a napila se z broušené skleničky, odrážející mihotavé světlo desítek svíček, osvětlujících jídelnu.
„Skutečně výtečné,“ pronesl malý muž sedící proti Narcisse a obrátil se ke své ženě. „Co myslíš, drahá?“ Aniž by čekal na ženinu odpověď, sám hned pokračoval. „Právě jsem se chtěl zeptat, odkud jej máte.“
Narcissa se rozzářila. „Oh… víno byla vždy manželova záliba a rád si jej nechával posílat z Francie. Máme v jižní Francii příbuzné a vždycky jsme u nich ochutnali ta nejbáječnější vína. Víte, manžel…“ Její světlé obočí se znepokojeně stáhlo a pohledem plným obav bleskla k Dracovi. Nechtěla zmiňovat svého mrtvého manžela, ne před ním.
„Oh, je nám to všechno tak líto,“ pronesla žena sedící po mužově pravé ruce rychle. Jako matka postřehla váhavý pohled, který Narcissa věnovala synovi.
Draco si povzdechl.
Tohle přesahovalo hranici snesitelnosti. Ponuře si prohlížel rodiče své nastávající a doufal, že bude ušetřen dalších emocionálních výlevů. Nebyl si jistý, kolik ještě vydrží.
Podíval se na Fay. Jeho nečekaná pozornost samozřejmě nezůstala bez povšimnutí a dívka okamžitě zrudla. Draco se nuceně pousmál a znovu si povzdechl. Vlastně nad ní zatím ani neuvažoval jako o někom, s kým by měl spojit svůj život. Nebylo pochyb, že byla velmi krásná. Ano, Draco uměl vnímat krásu a uměl ji ocenit. Jenomže její krása postrádala i tu nejmenší jiskru, něco, čím by se Draca dotkla. Díval se na ni a necítil nic víc, než kdyby stál v galerii a díval se na hezký obraz, který nakreslil někdo neznámý stovky let před tím, než se narodil. Stejně vzdálená mu připadala.
Fay na sobě cítila Dracův pohled a stydlivě klopila oči k bělostnému ubrusu, aby je o pár vteřin později zas zdvihla k Dracovi.
Prohlížel si její obličej, jako kdyby ji viděl poprvé v životě. Ačkoli se už několikrát setkali, teprve dnes si všiml, že její oči jsou zelené. Zamračil se. Nechtěl, aby měla zelené oči. Sice neměly ten smaragdový nádech, ale i tak… neměla právo mít zelené oči jako… jako on… Harry! Sklonil hlavu a zadíval se na své spojené ruce. Ne, tohle muselo přestat.
„Draco?“
„Ano matko?“
„Nechcete se jít s Fay trochu projít? Určitě jste již oba přesycení naší společností, nemám pravdu, má drahá?“ Narcissa se zářivě usmála na mladou dívku.
Fay se jen pousmála a znovu sklopila oči a Draca poprvé napadlo, že ho její plachost neskonale rozčiluje. Nicméně se ovládl.
„Jak si přeješ, matko,“ řekl suše. S tázavě zdviženým obočím se podíval na Fay a vstal od stolu. Zdvořile jí podal ruku a odvedl ke dveřím jídelny. Otevřel je a nechal ji projít jako první. Už znovu neučinil pokus, aby ji vzal za ruku. Tohle stačilo.
„Dezert se bude podávat v salonu,“ ozval se ještě Narcissin potěšený hlas.
Draco jí věnoval neurčitý pohled a vyšel za Fay ven.
*
„Tome?“ ozval se Bill a zdvihl tázavě oči od černého notebooku.
„Hm?“ Tom ležel na břiše na koberci a luštil křížovku, což už nedělal pěkně dlouho.
„Umíš si představit strávit život s někým, na kom ti vůbec nezáleží, i když bys věděl, že ten, koho miluješ, nemůže být s tebou? Nebo by vlastně mohl být, kdybys neudělal něco, cos udělal?“
Tom se zarazil a vytáhl si z culíku tužku, kterou tam měl zapíchnutou. „Cože?“ zeptal se nechápavě. Lehce se zamračil a bylo vidět, že se snaží zpracovat Billovu komplikovanou otázku. „Na mě musíš pomalu. Zkus to znova.“
„No… byl bys zamilovanej.“
Tom přikývl, jako že chápe. „Třeba do tebe.“
Bill jemně zrudl a taky přikývl. „Třeba… A pak bys udělal něco, co by sis strašně vyčítal a pak bysme nemohli být spolu a ty bys musel být s někým jiným a–„
„Jak tě to napadlo?“ přerušil ho Tom a posadil se. Začínal tušit, kam Bill míří a proč s touhle otázkou vyrukoval. Ale nedal na sobě nic znát ani v nejmenším.
„Jen tak,“ pokrčil Bill rameny.
„Nemohl bych žít s někým, ke komu bych nic necítil,“ řekl Tom rezolutně a sklonil se zpátky ke své křížovce.
Bill mlčel a zamyšleně si hryzal nehet na ukazováčku.
„Nevíš, jak se řekne básnicky víla? Anglicky?“
Bill jen vykulil oči a zavrtěl hlavou. „To teda nevím.“
„Tak se mi mrkni do slovníku,“ kývnul Tom hlavou směrem k notebooku na Billově klíně.
Bill zmáčknul pár kláves. „Fay,“ řekl za okamžik. „Fay?!?“ Ostře pohlédl na své dvojče. „Jak tě to napadlo?“
Tom se nevinně zaculil. „Jen tak, luštím přece křížovku,“ mrknul na něj pobaveně. Určitě to byl ten příběh. Zapadalo to do sebe. Draco a ta dívka. Harry.
„Aha. Tak pokračuj,“ povzdechl si Bill.
„Už se mě nechceš na nic víc zeptat?“ povytáhl Tom obočí.
Bill zavrtěl hlavou a pomalu položil notebook vedle sebe na postel. Sklouzl na zem vedle Toma a obkročmo se posadil na jeho stehna. Objal ho kolem krku a jejich čela zapřel o sebe. Velmi něžně se otřel o Tomův nos. „Vůbec si neumím představit, co bych bez tebe dělal, Tomi,“ zašeptal. „Vážně.“
„Tak nad tím ani nepřemýšlej, protože jsem tady, vedle tebe,“ odpověděl Tom.
„A budeš tady pořád?“
„Chceš, abych ti slíbil, že spolu budeme navždycky?“
Bill jen přikývl.
„Neříkal jsi náhodou, že tohle se slíbit nedá?“
„Říkal… ale chci slyšet, že ty mi tohle slíbit můžeš. Slib mi, že mě nikdy neopustíš,“ zaškemral.
Tom se pousmál. „O lásku nikdy prosit nesmíš,“ řekl jemně. Uchopil Billovu tvář do dlaní a něžně ho políbil. Jen lehce, opatrně. „Ty víš, že spolu budeme až do konce. Kdyby nic jiného, jsi můj bratr, moje dvojče–„
„Ale já chci být víc než jen tvůj bratr, víc než jen tvoje dvojče. Chci být pro tebe všechno,“ zamumlal Bill vášnivě. Jeho oči těkaly po Tomově tváři, jako kdyby si nemohly vybrat, jestli se dívat do oříškových očí nebo na měkké rty.
„Jsi pro mě všechno, copak to necítíš?“ zašeptal Tom. Srdce se mu chvělo v zajetí silných citů, které chtěl dostat ven, vyjádřit je, ale chyběla mu slova. Cítil lásku. Cítil obrovskou lásku, stejnou, kterou najednou viděl v Billových očích.
Bill jen pohnutě přikývl. V očích se mu leskly slzy
„Navždycky spolu?“
„Navždycky.“
*
Harry se díval na přenášedlo.
Byl nervózní.
Jasně mohl cítit, jak má vlhké dlaně. Otřel si je o kalhoty a rozhlédl se kolem sebe. ´Mám nebo nemám?´ ptal se sám sebe už po několikáté a ani tentokrát si nebyl jistý, jestli má nebo nemá respektovat Dracovo rozhodnutí. Po hovoru se Snapem se znovu a znovu vracel zpátky, pořád dokola si v hlavě přehrával všechno, co bylo vyřčeno při jejich posledním setkání.
Viděl před sebou Dracovu jemnou tvář a velké šedé oči.
Tolik toužil natáhnout ruku a dotknout se té bledé kůže, znovu spatřit ten odlesk štěstí. Obejmout Dracovo chvějící se tělo a tisknout ho k sobě, dokud nesplynou v jedno.
´Mám nebo nemám?´ zeptal se znovu a zdvihl obličej k potemnělé obloze.
Na jeho rozpálenou tvář dopadly první studené kapky.
Začalo pršet.
*
„Je to na tři a je to přesně to, co teď chci dělat,“ zamumlal Tom do prohlubně mezi Billovým krkem a ramenem a přetočil se s Billem v náruči tak, že teď byl nahoře on. Velmi pomalu se posouval rty po hebké pokožce, mířil až k hranici vlasů. Věděl, že Bill je tady velmi citlivý a rád tyhle své znalosti zneužíval… samozřejmě k prospěchu obou. Byla už téměř půlnoc, měli dávno spát, ale jejich opětovné sblížení bylo tak intenzivní. Bylo těžké udržet své ruce, aby se Billa nedotýkaly, když byli sami.
„Co by to mohlo být?“ zachichotal se Bill a zavrtěl se v hřejivém objetí. „Hmmm,“ zavrněl tiše, když se měkké rty přitiskly silněji k jeho krku. Prohnul se v bedrech a nepatrně pozdvihl boky v protipohybu k Tomovi.
„Hádej.“ Horký dech přímo pálil a droboučké jiskřičky vzrušení se roztančily těsně pod Billovou kůží.
„Na tři… ach…“ zasténal tlumeně a přejel nehty po Tomových lopatkách. Potřeboval ho cítit co nejblíž, cítit jeho váhu, vůni jeho těla.
„Soustřeď se.“ Tom lehce zatnul zuby a opatrně stiskl jemnou kůži. „Chceš nápovědu?“
Bill přikývl a jazykem si přejel přes spodní ret. Potěšilo ho, když viděl, že Tom jeho pohyb postřehl.
„Dočkáš se,“ potutelně zamrkal.
Bill zčervenal. „Tome!“ vyhrknul pohoršeně. „Co si o mně myslíš?“
„Že bys chtěl něco, čím by se tvoje rozkošná pusinka zaměstnala?“
„Tome!“
„Pletu se?“
„Jo!“ Bill se snažil tvářil odtažitě, ale Tomova horká dlaň jemně kroužící po jeho břiše mu to neulehčovala. Přivřel oči.
„Vážně?“
Ruka sebejistě zamířila k jeho slabinám.
Neprotestoval, když dlouhé prsty vklouzly pod jeho noční kalhoty.
„Hm,“ zasténal tlumeně, v očekávání, kdy se už konečně Tomovy prsty sevřou kolem jeho vzrušení.
„Neslyšel jsem tě,“ pronesl Tom. Miloval, když si mohl s Billem takhle hrát. Bill byl tak neuvěřitelně citlivý a tak skvěle reagoval na jeho doteky.
„Tome,“ vydechl Bill a chytil bratra za zápěstí. Postrčil jeho ruku směrem ke svému mužství.
Tom se ho lehce dotkl bříšky prstů.
„Řekni mi, že se nepletu,“ tvrdošíjně zopakoval Tom. Pochyboval, že Bill si ještě vůbec vybavuje, o čem se dohadují; v podstatě to bylo úplně jedno. Byla to hra, hra o dominanci, které se oba tak neradi vzdávali, a kterou, když překročili určitou hranici, Bill více než ochotně přenechával Tomovi.
Sklonil hlavu a přitiskl rty k prudce se zdvihající hrudi. Byl si jistý svým vítězstvím. Jeho penis se nedočkavě chvěl a netrpělivě čekal, kdy přijde jeho chvíle.
„Ne.“
Tom nechal z úst vyklouznout ztvrdlou bradavku a tázavě zdvihl hlavu. „Ne? Co ne?“
„Nechci nic–„
Tom se posunul níž a sklonil hlavu k rozechvělému tělu pod sebou. Tmavé oči se úžasem rozevřely a z Billových pootevřených úst vyšel jen táhlý sten. „Oh…“
„Nechceš nic?“ zeptal se Tom s hraným údivem. Znovu zopakoval předchozí pohyb, znovu přejel jazykem po celé délce Billova penisu, zatímco prsty obratně vklouzl mezi pevné půlky jeho zadečku.
„Tomiiii,“ zasténal Bill a jeho tělo se prohnulo do oblouku. „Chci… chci všechno,“ vydechl přerývaně a zdvihl zastřený pohled ke svému dvojčeti.
Tom se zatvářil nadmíru spokojeně a zdvihl se do kleku. Rychlým pohybem si stáhl boxerky. Zůstal klečet před Billem a vteřiny, po které se dívali jeden druhému do očí, byly nekonečné. „Je tvůj,“ usmál a ukázal směrem ke svému vztyčenému klínu.
Bill našpulil pusu a posunul se až k Tomovi. Položil mu ruce na boky a zaškrábal nehty po vystouplých kyčlích. „Jenom můj?“ ujistil se hravě a jeho pohled sklouzl od Tomovy tváře k jeho netrpělivému penisu.
Tom vsunul prsty do černých vlasů a přitáhl si ho blíž. „Jenom tvůj,“ ujistil ho. Dech se mu zrychlil. Dráždění Billa bylo perfektní předehrou k tomu, co mělo přijít. „Umíš se o něj postarat?“
V Billových očích probleskly pobavené ohníčky. Pootevřel rty a místo odpovědi vzal Toma jediným pohybem hluboko do úst. Rychle a přesně, dokud sametový vrcholek nenarazil na jeho hrdlo. Stáhl tváře a začal ho sát.
Teď to byl pro změnu Tom, komu došla slova. Jeho tvář zrcadlila nádherné pocity, které pulzovaly jeho tělem. Billova vlhká a teplá ústa byla přímo rájem na zemi. Byl ještě vůbec na zemi? napadlo ho, když kovová kulička obkroužila špičku jeho penisu a mírně zatlačila. Myslel na to, že se musí udržet a být potichu. Rodiče možná ještě nespali a rozhodně se nesměli dovědět, čemu se dvojčata právě věnují. Ale bylo to tak zatraceně těžké. Další tichý sten splynul z jeho rtů a Tom musel zatnout zuby do růžové tkáně. Drtil svůj spodní ret a doufal, že jeho ruce nenadělají v Billových vlasech moc velkou spoušť, ani v nejmenším nebyl schopný ovládat sílu svého stisku.
„Sex,“ zamumlal Bill. Zdvihl hlavu. Tomův penis s mlasknutím vyklouzl z jeho úst. „Sex bylo to na tři, co chceš dělat,“ dodal na vysvětlenou, když viděl Tomův nechápavý výraz.
Tom uvolnil černé vlasy z pevného sevření a palcem pohladil červené, naběhlé rty.
„Správně,“ odpověděl roztřeseným hlasem. Několikrát se zhluboka nadechl a vydechl. „Tvoje odměna za správnou odpověď?“ zdvihl tázavě obočí v gestu nově získaného sebeovládání.
„Hmmm,“ zapředl Bill a převrátil se zpátky na postel. Hbitě stáhl své kalhoty a dlaněmi si pohladil úzké boky.
Tomův hladový pohled se okamžitě stočil mezi jeho stehna.
Bill je nepatrně oddálil od sebe. Nepatrný pohyb, přesto jasně vyzývavý.
Bez zaváhání se Tom naklonil a celou vahou se na něj položil, ale jen na okamžik. Jeho ruka okamžitě zajela pod okraj matrace a vytáhla tubu s jahodovým gelem. Vrátil se zpátky a posadil se na paty. Stále usazený mezi Billovými koleny se začal rychle potírat zvlhčující, kluzkou látkou. Bill mlčky sledoval každý jeho pohyb. Miloval sebejistotu, s jakou Tom k těmhle věcem přistupoval. Bylo to tak dráždivě sexy. Když chladné prsty vklouzly do jeho těla, věděl, že nebude potřebovat téměř žádnou další přípravu. Chtěl Toma, toužil po něm a jeho vlastní tělo si uvědomovalo tu nesnesitelnou žádostivost a samo se dychtivě otvíralo v očekávání rozkoše.
Když do něj Tom konečně vstoupil, bylo to, jako když se spojí kruh a oba věděli, že tohle je skutečně navždycky. Neexistoval člověk, který by mohl jednoho z nich nahradit.
Jejich láska znovu spojila jejich duše i těla v jedno jediné.
autor: Michelle M.
Tohle je prostě bezkonkurenční… Naprosto miluju tvůj styl psaní… Je to nádhera…
Zbožňuju. :))
ano,souhlasím s Vanity Blair,taky miluju tuhle povídku a to,jakým stylem ji píšeš:)
Oh miluju…….nevím co víc k tomu říct…to se prostě nedá popsat je to perfektní 🙂
možno to bude znieť divne , ale ja…neviem čo napísať …..dočítam , čumím na klávesnicu a neviem čo napísať …nie že by to bolo zlé , ale nie som schopná myslieť na nič iné , než na to , čo som práve prečítala . Uplne ma odrovnáš , slová chvály nevyjadria , čo si myslím , možno smajlíík =) a milión srdiečok ♥ ♥ ♥ ♥ ♥ ♥ ♥ ♥ ♥ ♥ + 999 990 srdiečok
naprosto skvělý, krásně píšeš a vždycky když vidím, že přibyla další kapitola PND tak si radostí zatleskám:)
ach, ach , ach … jsem naprosto unešena
ta nevinnost mezi nimi…
Michelle, už jsem ti říkala, že nádherně popisuješ pocity ?
…
*in love*
:))
Harry se neumí rozhodovat špatně! Harry ví, co má udělat, aby byli všichni šťastní… budu mu věřit 😉 … na druhou stranu, co paličák Draco 🙁 Doví se Bill, že Tom četl ten příběh? Nebo to zůstane jako zapovězené tajemství? 😛 A ten konec… chudáci rodiče, vědět, jak mají zvrhlé děti 😀 Nojono, ale oni s tím už zřejmě nic nenadělají…
Krásné, překrásné!!! Úžasně napsané 😉 Moc se těším na pokračování 🙂
Nádhera… Opět mi to vyrazilo dech… Strašně se mi líbí, jak ty to slůvko na tři písmena vždycky popisuješ… Tak okolo a sem tam… Ale naprosto nádherně. Nikdy nezapomenu na dvojčat poprvé v téhle povídce. To byl zážitek… *in love*
A pokud jde o Draca a Harryho… Nebo spíš, pokud jde o Draca a pokud jde o Harryho (zdají se mi momentálně jako samostatné jednotky)… Líbí se mi Dracovi myšlenky… Chudák…
Držím jim palce…
Jako vždy perfektní. A nebo možná ještě lepší než perfektní, ale nedokážu najít vhodné slovo, jakým bych to vyjádřila. A ještě když má člověk nášup dvou tak neuvěřitelně rozkošných dílů hned za sebou, to aby se na místě rozplynul 🙂 Dvojčata jsou neuvěřitelně sladká… a vypadá to, že Harry se rozhodl bojovat. Všechno je na nejlepší cestě, pevně doufám, že přes ní nepadne nějaká překážka. Moc dobrá práce, Michelle, vážně jo. Jsi momentálně jedním ze sluníček mých dní :))
Tak tužka zapíchnutá do vlasů se nám vrátila 😀 Já si na ní dobře pamatuju, líbila se mi už poprvé. Tom a jeho luštění křížovek, to je prostě klasika, škoda že ještě neřešil něco takovýho jako je "Sarmat" nebo "Anorak", to bych věděla, to si ještě pamatuju :D:D. Kam by tu tužku strkal, kdyby ty dredy neměl, já ti nevim 😀 Kluci mají teď takovou krásnou pohodičku, všechno funguje, intimní život je víc než v pořádku, je to nádhera. Doufám, že už na ně nic krutýho nechystáš, Dorian snad z hrobu nevstane, tak jsem klidná. Zato Draco… ten teď pije z hořkýho poháru své odpovědnosti vůči otci. Chudák Fay… nechtěla bych si vzít někoho, kdo na mě kouká takhle. Jenže jí taky nic jinýho nezbejvá, tak teď už je to opravdu asi jen na Harrym a jeho přenášedle. Doufám, že neztoskotá cestou, přistane někde rovnou Dracovi před nohama a vrhne se na něj… no to asi ne, ale něco prostě udělat musí. Takhle to s nima přece nemůže skončit, to by bylo proti všem zásadám happyendů, jaký existujou :D:D:D Mysli na to, Michelle… Pa J. :o)
taky by se to mohlo psát rychlejc.moc dlouho čekám a moc se těšim.
Já se úplně bojím, co ze mě dnes vypadne, právě jsem si asi tak podesáté za sebou pustila Viva la Vida od Coldplay, to už na člověku prostě musí zanechat nějaké ty následky 🙂
Takže, abych taky přitakala životu, dvojčata spolu, to je prostě nádhera, to bych mohla číst pořád… je to krásné, jak se mají rádi… a doufám, že jim to nehodláš kazit!!!
Tak ještě Harry a Draco, i když tam mám pořád ještě pochybnosti… na rozdíl od Toma, Billa, Harryho a všech ostatních romantiků si myslím, že i s osobou, kterou nemilujeme, se dá žít… ovšem jestli se Harry rozhoupá a vypraví se za svou láskou, budu spokojená. K 🙂
dráždivě sexy ….super díl jen tak dál a šup šup další
ou ta to bylo naprosto odzbrojující….
jejich hra je opravdu dobra 🙂
ooo… jedním dechem jsem těch 42 dílů přečetla a nekonečně moc se těším na další!!!:).. honem dál!:)
Ach, áno takto to má byť – navždy…
A Harry skúsi vyhrať svoj boj. Ale veľkú šancu mu nedávam.