autor: Liesegang
Následující povídka vznikla už před prázdninami. Jen pár slov o tom, jak mě tahle zhůvěřilost vlastně napadla: objevila jsem naprosto dokonalou fotku T. Kaulitze (nevím odkud a ze kdy přesně, ale není to důležité), na která se usmívá a vypadá jednoduše dokonale.
No a já si jen uvědomila, že jsem vůbec nepochytila ten přesnej moment, kdy z toho „puntíčka“, co se snaží tvářit jako machr největší, nicméně pak se neuhlídá, usměje se a rázem vypadá na dvanáct, vyrostl tenhle krásnej mužskej.
Takže mě prostě napadlo, jak to s ním „půjde“ dál. A s jeho Billem samozřejmě taky. Jenom varování: vlastně to možná ani není úplně twincest, jak jste (jsme) zvyklí, spíš taková momentka, ale snad se bude líbit.
PS: Není tam všechno úplně polopaticky vysvětleno, protože twc fans jsou přece inteligentní tvorové. Přesto, pokud by tam někomu nebylo všechno tak docela jasný, chyba není na vašem přijímači, ale někde jinde (tady, tady). Případně mi to teda odpusťte.
Liesegang
Šatna Toma Kaulitze, Brusel, po koncertě:
Bill Kaulitz vletěl do dveří, se zaklepáním se neobtěžoval a rychle se posadil na otočnou židli před velkým zrcadlem. Židle se pod náporem takového elánu zakymácela, ale ustála to. Billův bratr Tom seděl na pohovce a přes svoje brýle mžoural do nějaké knížky.
Billův výraz prozrazoval nadšení, ale když sám o sobě nevyprovokoval z Tomovy strany žádnou reakci, Bill to nevydržel. Postavil se a řekl:
„No nebylo to skvělý?! Ten koncert, Tome?!“
Zadíval se na sebe do zrcadla a naklonil hlavu na stranu.
„Jo…šlo to…“ řekl nezaujatě Tom a dál koukal do knížky.
„Šlo to? ŠLO??????“
Tom konečně zvedl oči a když odložil brýle, naskytl se mu pohled na „mírně“ zuřícího Billa.
No a já si jen uvědomila, že jsem vůbec nepochytila ten přesnej moment, kdy z toho „puntíčka“, co se snaží tvářit jako machr největší, nicméně pak se neuhlídá, usměje se a rázem vypadá na dvanáct, vyrostl tenhle krásnej mužskej.
Takže mě prostě napadlo, jak to s ním „půjde“ dál. A s jeho Billem samozřejmě taky. Jenom varování: vlastně to možná ani není úplně twincest, jak jste (jsme) zvyklí, spíš taková momentka, ale snad se bude líbit.
PS: Není tam všechno úplně polopaticky vysvětleno, protože twc fans jsou přece inteligentní tvorové. Přesto, pokud by tam někomu nebylo všechno tak docela jasný, chyba není na vašem přijímači, ale někde jinde (tady, tady). Případně mi to teda odpusťte.
Liesegang
Šatna Toma Kaulitze, Brusel, po koncertě:
Bill Kaulitz vletěl do dveří, se zaklepáním se neobtěžoval a rychle se posadil na otočnou židli před velkým zrcadlem. Židle se pod náporem takového elánu zakymácela, ale ustála to. Billův bratr Tom seděl na pohovce a přes svoje brýle mžoural do nějaké knížky.
Billův výraz prozrazoval nadšení, ale když sám o sobě nevyprovokoval z Tomovy strany žádnou reakci, Bill to nevydržel. Postavil se a řekl:
„No nebylo to skvělý?! Ten koncert, Tome?!“
Zadíval se na sebe do zrcadla a naklonil hlavu na stranu.
„Jo…šlo to…“ řekl nezaujatě Tom a dál koukal do knížky.
„Šlo to? ŠLO??????“
Tom konečně zvedl oči a když odložil brýle, naskytl se mu pohled na „mírně“ zuřícího Billa.
„Tak jo, bylo to bezva,“ řekl smířlivě.
„Jo,“ řekl Bill a rázně přikývl. „Na co tu máš štětec na make-up?“
„Taky se teď budu malovat.“
„Fakt?“
„Ne! Já nevím, kdo se tak blbě ptá?“
„Já.“
„Přesně.“
„Ty, Tome, ale stejně to bylo dobrý, ne? Všechno se povedlo, to ozvučení bylo lepší. A ta plyšová zebra je úplně boží!!“
„Pro Suzi?“
„Ne pro mě! Zebru ještě nemám. Pruhovanou.“ Bill si přejížděl po nose štětcem.
„Jako zebry bejvaj.“
„Že jo?“ Usmál se Bill bezelstně.
Tom se chtěl znovu natáhnout pro brýle a knížku, ale ten upřímný výraz v bratrově obličeji ho přinutil usmát se i přes špatnou náladu, kterou měl.
Na koncertě samozřejmě odvedl brilantní výkon; vždycky se choval profesionálně, ale teď v zákulisí si už dovolil se zachmuřit.
Bill snad nikdy nedospěje, pomyslel si a skoro chvilku cítil výčitky, že mu chce náladu zkazit.
Ale nedalo se nic dělat.
„Bille? Já… můžeš pak v hotelu přijít ke mně na pokoj. Potřebuju s tebou mluvit.“
„Jasně. O čem?
„Řeknu ti to pak.“
O hodinu později, Tomův pokoj v hotelu:
„Bille, sedni si,“ ukázal hlavou směrem k jednomu křeslu Tom, zatímco naléval do dvou skleniček pití.
Bill si vybral jiné křeslo a posadil se do tureckého sedu.
„Ty jo, Tomi, mám se bát, seš tak děsně vážnej.“
„No jo, je to důležitý, takže mě, prosím, vnímej,“ řekl Tom, podal Billovi skleničku a sám si sednul naproti němu.
„Víš, říkal jsem si, jestli s tím už nechceš přestat.“
„S čím?“ Bill upil ze svojí skleničky.
„S tou… twincestní provokací.“
„???“
„Chápej, že bys prostě na všech těch koncertech… a taky při rozhovorech, no celkově. Všechno to civění… a nenápadný dotyky, myslím, že se to k nám už nehodí.“ Tom opatrně pohlédl na Billa, který na něj jen valil oči.
„Jak nehodí? Viděls ty holky před pódiem? Žerou to!“
„Holky…? Bille, vždyť jim bylo nejmíň pětatřicet,“ nadechl se Tom a snažil se zůstat v klidu. Věděl, že tenhle rozhovor bude obtížný.
„A mně přijde… že ty mladší to už tak neberou… nelíbí se jim to… twincest, bože, připadáme jim na to starý.“
Bill ťuknul do stolu.
„STARÝ!!! Grrrrr. Tome, jestli si připadáš v osmatřiceti starej, tak umřeš jako múmie.“
Tom se chytil za hlavu. Obtížný? Spíš nemožný.
„Ale, Bille, vždyť i… prostě už toho necháme…“
Bill se postavil a ukázal na Toma prstem.
„Jestli chceš vědět, co se těm mladším holkám nelíbí na TOBĚ, tak je to to, že vypadáš nemožně obyčejně. Vždyť ty už nemáš žádnou image, jsi naprosto plain.
Neříkám, že ty dredy byly krásný, ale všem holkám se děsně líbily a bylo to hot.
Jenže teď už jsi tááák nevýraznej…“
Tom se taky postavil a vybuchl: „Vždyť jsem je měl na hlavě čtvrt století. Už mi z toho hrabalo. A nebyla to náhodou Suzi, od který jsem chyt vši a nemoh se toho dva měsíce zbavit? Dík, než si to zase prožít.“
„Ale pro image skupiny… Já se taky furt maluju, i když mě to někdy neuvěřitelně sere.“
„Neutíkej od tématu, moje vlasy nech bejt. Ale pochop, že když už chci teda sbalit třeba nějakou fansku, tak chci spíš nějakou mladou kočku, to je přece normální.“
„Si bal mladý kočky. Copak ti to ještě zakazuju?“
„O čem tak asi mluvím, Bille! Mladým holkám ten twincest připadá trapnej. A žádná nechce spát s trapákem.
„Bez dredů.“
„Ano! Teda ne… s trapákem, co dělá, že miluje vlastního bratra.“
„A ty mě nemiluješ?“
Tom to ignoroval.
„Například Thea, pamatuješ Theu, ta říkala, že to bylo sexy, jen když jsme byly mladý, a my taky mladý pořád jsme, a navíc oba vypadáme mladší, ale už ne dost… Teď už by to bylo tak sexy jen u těch cucáků z Dallasu.“
„Z Denveru. Freejacks.“
„Děkuju. U těch, protože to jsou taky dva bráchové a je jim asi dvacet. Chápeš, co mám na mysli?“ řekl Tom naléhavě.
„Freejacks jsou kreténi. A kdyby spolu spali Jim a Dan, tak bych se spíš poblil než udělal.“
Pak se Bill na Toma pozorně podíval:
„Tvůj problém, bráško, je, žes to za dvacet let furt nepochopil. Co je na nás tak sexy pro tyhle slash fantazie. Jsme dvojčata, to těm holkám přijde neodolatelný. Jsou z toho nažhavený. Už jenom to slovo TWINcest.“
Bil založil ruce na prsou. Tom na něj zíral, tuhle výměnu názorů asi fakt projel. Přistoupil k Billovi blíž.
„Já jen, že by bylo vhodný přestat ve vhodnou chvíli, dokud jsme ještě relativně mladý. Aby to nebyl twincest ve stylu ZZTop.“
„ZZTop?“
„To je fuk. Jen, že nad tebou nehodlám slintat, až se budeš vopírat vo chodítko.“
„Ty seš ale drzej.“
„A taky bych možná chtěl s někým chodit.“
Bill po Tomovi blýskl očima.
„Si klidně s někým choď, máme dohodu.“
„Jo, já jen, že když si ty holky třeba myslej, že mezi náma je něco „vážnýho“, tak aby ten hezkej milostnej vztah neničily, když ty na mě pořád koukáš při našich pomalejch písničkách…“
„No a mají pravdu, když s někým chodíš, tak přece nikdo, s výjimkou pana Kaulitze, nechce nikoho jiného.“
„Ale oni přece nevědí, že to mezi náma…“
„Tak proč by si pak myslely, že to kazej?“
Tom se zarazil. Na Billovu hlavičku 22 prostě neměl. Zoufale zkusil obrátit proti:
„Zvláštní je, jak nám do tohohle zapadla Christiana.“
„Christianu sem netahej. To byla tehdy jiná situace, když jsi to byl ty, kdo v tom nechtěl pokračovat.“
Bill se na Toma výhrůžně podíval. Tom sklopil oči.
Bill se usmál.
„Ale za to jsem ti stejně vděčnej. Víš, možná bys měl manželství zkusit. Nic tě nevyléčí z touhy po vztazích jako manželství a rozvod. A co z toho pak máš? Akorát hrůzyplný sobotní odpoledne v Zoo, kdy se NĚKDO tři hodiny odmítl hnout od výběhu surikat.“
„Bylo to tak děsný?“
„Horší. Klidně bych Andree i Suzi zaplatil nějakej internát u polárního kruhu, kdyby to šlo.“
„Až budou větší, tak si s nima užiješ víc srandy.“
„A těch patnáct let než vyrostou?“
Bill si nalil další skleničku. Tomovi mu ho najednou bylo líto. Chtěl si promluvit o veřejných aspektech Billova chování, ale nikdy by ho nenapadlo, že jejich „dohoda“ leží jeho bráchovi v žaludku.
„Bille, proč jsi mi nikdy neřekl, od tý doby, co jsme… co to začalo znovu, že si nepřeješ, abych chodil s holkama?“
Bill koukal do skleničky a pokrčil rameny.
„Tak… myslel bys, že tě omezuju a že… no, že na tobě moc visím.“
„Ale já bych rád… Bille. Vždyť ty seš… pro mě nejdůležitější člověk. Kdybych věděl, že to nebereš stejně jako já…“
„Tak bys to dělal dál, jen by sis pak připadal hrozně… Tome, ty a já jsme v tomhle úplně jiný a já se s tím smířil. Nevadí mi to, vážně. Jen teď, když jsi tak povídal o tom, že bys možná chtěl i vážnej vztah, prostě jsem si zas uvědomil, jaká je vlastně blbost o tom, co mezi náma je, přemýšlet jako o vztahu. Je to vážně jen taková… dohoda.“
„Ale miluju tě.“
Tom sebral Billovi z ruky skleničku a odložil ji na stůl. Pak objal Billa kolem krku.
„A moc dobře víš, že já tebe taky,“ zašeptal mu jeho mladší bratr do ucha.
„Budeš tu dneska přes noc?“ zadíval se Tom a povytáhl koutek.
„Copak nejdeš balit nějaký mladý krásky?“ Bill zdvihl obočí.
Tom si sedl zpět do svého křesla a zadíval se z okna: „Nějak se mi nechce. Tak zůstaneš?“
„Musím si jenom dojít pro něco do pokoje.“
„Ale zebru ani jiný plyšáky tu nechci.“
„Jasně. Tak já jsem hned zpátky,“ vykročil Bill ke křeslu, kde Tom seděl, a když byl u něj, tak se sehnul a dal mu pusu na rty. Pak naklonil hlavu na stranu.
„Víš, tu zebru asi stejně dám holkám.“
Tom mu položil dlaň na tvář a také ho jemně políbil.
„Jsi prostě můj rozumnej malej bráška.“
„Jo,“ řekl Bill a rázně přikývl. „Na co tu máš štětec na make-up?“
„Taky se teď budu malovat.“
„Fakt?“
„Ne! Já nevím, kdo se tak blbě ptá?“
„Já.“
„Přesně.“
„Ty, Tome, ale stejně to bylo dobrý, ne? Všechno se povedlo, to ozvučení bylo lepší. A ta plyšová zebra je úplně boží!!“
„Pro Suzi?“
„Ne pro mě! Zebru ještě nemám. Pruhovanou.“ Bill si přejížděl po nose štětcem.
„Jako zebry bejvaj.“
„Že jo?“ Usmál se Bill bezelstně.
Tom se chtěl znovu natáhnout pro brýle a knížku, ale ten upřímný výraz v bratrově obličeji ho přinutil usmát se i přes špatnou náladu, kterou měl.
Na koncertě samozřejmě odvedl brilantní výkon; vždycky se choval profesionálně, ale teď v zákulisí si už dovolil se zachmuřit.
Bill snad nikdy nedospěje, pomyslel si a skoro chvilku cítil výčitky, že mu chce náladu zkazit.
Ale nedalo se nic dělat.
„Bille? Já… můžeš pak v hotelu přijít ke mně na pokoj. Potřebuju s tebou mluvit.“
„Jasně. O čem?
„Řeknu ti to pak.“
O hodinu později, Tomův pokoj v hotelu:
„Bille, sedni si,“ ukázal hlavou směrem k jednomu křeslu Tom, zatímco naléval do dvou skleniček pití.
Bill si vybral jiné křeslo a posadil se do tureckého sedu.
„Ty jo, Tomi, mám se bát, seš tak děsně vážnej.“
„No jo, je to důležitý, takže mě, prosím, vnímej,“ řekl Tom, podal Billovi skleničku a sám si sednul naproti němu.
„Víš, říkal jsem si, jestli s tím už nechceš přestat.“
„S čím?“ Bill upil ze svojí skleničky.
„S tou… twincestní provokací.“
„???“
„Chápej, že bys prostě na všech těch koncertech… a taky při rozhovorech, no celkově. Všechno to civění… a nenápadný dotyky, myslím, že se to k nám už nehodí.“ Tom opatrně pohlédl na Billa, který na něj jen valil oči.
„Jak nehodí? Viděls ty holky před pódiem? Žerou to!“
„Holky…? Bille, vždyť jim bylo nejmíň pětatřicet,“ nadechl se Tom a snažil se zůstat v klidu. Věděl, že tenhle rozhovor bude obtížný.
„A mně přijde… že ty mladší to už tak neberou… nelíbí se jim to… twincest, bože, připadáme jim na to starý.“
Bill ťuknul do stolu.
„STARÝ!!! Grrrrr. Tome, jestli si připadáš v osmatřiceti starej, tak umřeš jako múmie.“
Tom se chytil za hlavu. Obtížný? Spíš nemožný.
„Ale, Bille, vždyť i… prostě už toho necháme…“
Bill se postavil a ukázal na Toma prstem.
„Jestli chceš vědět, co se těm mladším holkám nelíbí na TOBĚ, tak je to to, že vypadáš nemožně obyčejně. Vždyť ty už nemáš žádnou image, jsi naprosto plain.
Neříkám, že ty dredy byly krásný, ale všem holkám se děsně líbily a bylo to hot.
Jenže teď už jsi tááák nevýraznej…“
Tom se taky postavil a vybuchl: „Vždyť jsem je měl na hlavě čtvrt století. Už mi z toho hrabalo. A nebyla to náhodou Suzi, od který jsem chyt vši a nemoh se toho dva měsíce zbavit? Dík, než si to zase prožít.“
„Ale pro image skupiny… Já se taky furt maluju, i když mě to někdy neuvěřitelně sere.“
„Neutíkej od tématu, moje vlasy nech bejt. Ale pochop, že když už chci teda sbalit třeba nějakou fansku, tak chci spíš nějakou mladou kočku, to je přece normální.“
„Si bal mladý kočky. Copak ti to ještě zakazuju?“
„O čem tak asi mluvím, Bille! Mladým holkám ten twincest připadá trapnej. A žádná nechce spát s trapákem.
„Bez dredů.“
„Ano! Teda ne… s trapákem, co dělá, že miluje vlastního bratra.“
„A ty mě nemiluješ?“
Tom to ignoroval.
„Například Thea, pamatuješ Theu, ta říkala, že to bylo sexy, jen když jsme byly mladý, a my taky mladý pořád jsme, a navíc oba vypadáme mladší, ale už ne dost… Teď už by to bylo tak sexy jen u těch cucáků z Dallasu.“
„Z Denveru. Freejacks.“
„Děkuju. U těch, protože to jsou taky dva bráchové a je jim asi dvacet. Chápeš, co mám na mysli?“ řekl Tom naléhavě.
„Freejacks jsou kreténi. A kdyby spolu spali Jim a Dan, tak bych se spíš poblil než udělal.“
Pak se Bill na Toma pozorně podíval:
„Tvůj problém, bráško, je, žes to za dvacet let furt nepochopil. Co je na nás tak sexy pro tyhle slash fantazie. Jsme dvojčata, to těm holkám přijde neodolatelný. Jsou z toho nažhavený. Už jenom to slovo TWINcest.“
Bil založil ruce na prsou. Tom na něj zíral, tuhle výměnu názorů asi fakt projel. Přistoupil k Billovi blíž.
„Já jen, že by bylo vhodný přestat ve vhodnou chvíli, dokud jsme ještě relativně mladý. Aby to nebyl twincest ve stylu ZZTop.“
„ZZTop?“
„To je fuk. Jen, že nad tebou nehodlám slintat, až se budeš vopírat vo chodítko.“
„Ty seš ale drzej.“
„A taky bych možná chtěl s někým chodit.“
Bill po Tomovi blýskl očima.
„Si klidně s někým choď, máme dohodu.“
„Jo, já jen, že když si ty holky třeba myslej, že mezi náma je něco „vážnýho“, tak aby ten hezkej milostnej vztah neničily, když ty na mě pořád koukáš při našich pomalejch písničkách…“
„No a mají pravdu, když s někým chodíš, tak přece nikdo, s výjimkou pana Kaulitze, nechce nikoho jiného.“
„Ale oni přece nevědí, že to mezi náma…“
„Tak proč by si pak myslely, že to kazej?“
Tom se zarazil. Na Billovu hlavičku 22 prostě neměl. Zoufale zkusil obrátit proti:
„Zvláštní je, jak nám do tohohle zapadla Christiana.“
„Christianu sem netahej. To byla tehdy jiná situace, když jsi to byl ty, kdo v tom nechtěl pokračovat.“
Bill se na Toma výhrůžně podíval. Tom sklopil oči.
Bill se usmál.
„Ale za to jsem ti stejně vděčnej. Víš, možná bys měl manželství zkusit. Nic tě nevyléčí z touhy po vztazích jako manželství a rozvod. A co z toho pak máš? Akorát hrůzyplný sobotní odpoledne v Zoo, kdy se NĚKDO tři hodiny odmítl hnout od výběhu surikat.“
„Bylo to tak děsný?“
„Horší. Klidně bych Andree i Suzi zaplatil nějakej internát u polárního kruhu, kdyby to šlo.“
„Až budou větší, tak si s nima užiješ víc srandy.“
„A těch patnáct let než vyrostou?“
Bill si nalil další skleničku. Tomovi mu ho najednou bylo líto. Chtěl si promluvit o veřejných aspektech Billova chování, ale nikdy by ho nenapadlo, že jejich „dohoda“ leží jeho bráchovi v žaludku.
„Bille, proč jsi mi nikdy neřekl, od tý doby, co jsme… co to začalo znovu, že si nepřeješ, abych chodil s holkama?“
Bill koukal do skleničky a pokrčil rameny.
„Tak… myslel bys, že tě omezuju a že… no, že na tobě moc visím.“
„Ale já bych rád… Bille. Vždyť ty seš… pro mě nejdůležitější člověk. Kdybych věděl, že to nebereš stejně jako já…“
„Tak bys to dělal dál, jen by sis pak připadal hrozně… Tome, ty a já jsme v tomhle úplně jiný a já se s tím smířil. Nevadí mi to, vážně. Jen teď, když jsi tak povídal o tom, že bys možná chtěl i vážnej vztah, prostě jsem si zas uvědomil, jaká je vlastně blbost o tom, co mezi náma je, přemýšlet jako o vztahu. Je to vážně jen taková… dohoda.“
„Ale miluju tě.“
Tom sebral Billovi z ruky skleničku a odložil ji na stůl. Pak objal Billa kolem krku.
„A moc dobře víš, že já tebe taky,“ zašeptal mu jeho mladší bratr do ucha.
„Budeš tu dneska přes noc?“ zadíval se Tom a povytáhl koutek.
„Copak nejdeš balit nějaký mladý krásky?“ Bill zdvihl obočí.
Tom si sedl zpět do svého křesla a zadíval se z okna: „Nějak se mi nechce. Tak zůstaneš?“
„Musím si jenom dojít pro něco do pokoje.“
„Ale zebru ani jiný plyšáky tu nechci.“
„Jasně. Tak já jsem hned zpátky,“ vykročil Bill ke křeslu, kde Tom seděl, a když byl u něj, tak se sehnul a dal mu pusu na rty. Pak naklonil hlavu na stranu.
„Víš, tu zebru asi stejně dám holkám.“
Tom mu položil dlaň na tvář a také ho jemně políbil.
„Jsi prostě můj rozumnej malej bráška.“
autor: Liesegang
betaread: Janule
betaread: Janule
je to moc hezký, ale máš asi pravdu:D chvilkama sem z toho nechápala. Tam to s tou Zoo, nějak sem se ztrácela:D ale hlavní je že sou spolu:D
přesně, Zoo jsem taky nějak nepochopila:)ale má to něco do sebe, pěkné:)
ja hlavne nepochopila,jesi sou dvojcata jenom brachové,nebo jestli spolu jsou doopravdy
😀 já to pochopila celý 😀 Ale teda musím říct že si měla teda dobrej nápad 😉 Tom a Bill v 38 letech ? trošku směšná představa 😀 Tom bez dredů 😀 Bill s rodinou, dvěma dětma 😀 Bill těsně před 40cítkou a pořád namalovanej 😀 no ale bylo to hezký 🙂
Skvělé! Je to fakt, oni už nejsou sladké patnáctky… je jim devatenáct, bože! To je číslo 😉 V devatenácti mě čeká maturita, první rok na výšce, to se obvykle člověk staví na vlastní nohy, jenže oni na nich stojí od okamžiku, kdy poprvé zaznělo DDM v rádiích 🙂 A co bude za rok? Co bude za pět let? Představa, že se Bill opravdu tři roky nelíbal, je neuvěřitelně skličující. I když vezme člověk v potaz, že ho naplňuje jeho práce, ta mezírka, kterou by měla vyplnit jeho dívka (možná chlapec, ale když říká, že není gay, tak on to musí vědět nejlíp… mně je to jedno, jakou má orienataci…) tam pořád bude, nezmizí…brrr nedovedu si představit takový život… vždyť ho čeká už jen stereotyp! Nahraje CD, budou koncerty, pojede na luxusní dovolenou… a tohle se už bude celý jeho život jen opakovat, pokud tedy nedojde k úpadku, což mu vůbec nepřeju… ale třeba taky ne. Třeba odedneška přesně za měsíc pozná skvělého člověka, s kterým si bude rozumět a za půl roku to bude jeho oficiální partner-ka. Kdo ví, já ne 😉
Lisegang, nechceš napsat ještě něco delšího? Nebo aspoň trochu více tohle rozvést? prosííím 🙂 Moc ráda bych si to přečetla, zapůsobilo to na mě 🙂
Tahle povídka je dokonalá, musí se číst nejmíň dvakrát, aby si člověk všechno srovnal v hlavě, aby pochopil všechny souvislosti, které se dozvěděl až na konci. Třeba to, že Bill se oženil, když se s ním Tom kdysi rozešel, chtěl to zkusit sám… mít to, co vždycky chtěl… spoustu ženskejch. Jenže Billovo manželství zkrachovalo, jeho dcery-dvojčata pro něj jsou prozatím zátěž, snad až vyrostou, bude to lepší. Manželka, která mu měla nahradit Toma, se taky nepovedla. Rozvedli se. Tom chtěl nezávislost, chtěl si zkusit "normální" život, ale zjistil, že mu Bill chybí, tak se po jeho rozvodu (a možná už i před ním) k sobě vrátili. Bill od něj nikdy nevyžadoval slib věrnosti, měli jen svojí "dohodu", protože věděl, že ho Tom není schopen dodržet a stejně by ho porušoval, ale samozřejmě by byl rád, kdyby měl jen jeho a miloval ho jako on Toma. V téhle chvíli vlastně zjišťují, že by byli rádi jeden pro druhého ten jediný, na kom jim nejvíc záleží. Ať je jim kolik chce, pořád to mezi nimi funguje a nikdy nepřestane, jejich pouto je silné. 🙂
Krása, líbí se mi ten nápad, zkusit si představit, jak to bude za pár let, co kluky potká, jak by se to všechno mohlo vyvíjet. Snad jsem to pochopila správně a taky se přimlouvám za něco delšího… mohlo by to mít klidně pokračování se spoustou flashbacků, jak to bylo předtím a jak se to vyvíjí teď, taková retrospektiva, pohled na celej jejich minulej život… 🙂 J. :o)
Složité 🙂 Ale po přečtení Jančinýho komentu sem to dokonce pochopila 😀
Né, líbí se mi to. Vážně, je to dobrý. Moc dobře si pamatuju ten okamžik, kdy sem si uvědomila, že dvojčata dospěli. Bylo to u videa, kde Toma honily nějaký dvě francouzsky v autě a on musel jet dvoustovkou, aby jim ujel… Ten den mi došlo, že to macho Tom je už doepsělej a že Bill nikdy nedospěje 😀 Jako v téhle povídce, pořád to je to samý trdlo 🙂
Taky bych se chtěla přimluvit za něco delšího. Byl by to vážn dobrej námět 🙂
Tak tohle bylo naprosto dokonalý!!!! Jsem sice nemocná, je mi docela zle a vůbec se mi nechce nad ničím přemýšlet, tím méně nad psaním komentářů, ale ty jsi mě touhle povídkou opravdu dostala!!!
Vždycky mě bavilo pozorovat Billovy a Tomovy twc provokace. Se zájmem jsem si četla v rozhovorech o jejich dokonalém dvojčecím vztahu. Jen jsem si někdy říkala, že bych tedy ráda viděla to jejich "navždy spolu" po letech. No a teď jsem to měla možnost vidět červené na černém :))) Bože ZZTop, musela jsem se tak smát, to byl přesný zásah. Bill jako "milující" otec, plyšová zebra a Tom bez dredů… skvělé!!!!
Vím, že dámy se na věk neptáme, ale docela by mě zajímalo, kolik ti tak může být, když dokážeš napsat větu "nic tě nevyléčí z touhy po vztazích jako manželství a rozvod". To bych tedy mohla rovnou podepsat 🙂
Milá Lisegang, opravdu nemám ve zvyku autory k něčemu nutit, ale nechtělo by se ti ještě něco napsat? Cokoliv?!? Určitě bych si to ráda přečetla :))
K:-)
jůů! celkem složitéééé ALE MOOOOOOOOOC KWÁÁÁSNÝÝ!! je to fakt moc krásné,ale představa Billa namalovaného v 38 letech a Toma bez dredů mě fakt rozesmívá xD sry xD ae měla jsi dobrá náápad je to hezkýý!
teeeda, to bylo fantastický, vážně skvělý. Orientovala jsem se celou dobu poměrně dobře, konec mě sice trochu zmátl, začátek málem odradil (nebyla jsem si jistá svou inteligencí a schopností chápání :o)), ale všechno to čtení mezi tím bylo úžasný, nemám slov, rozhodně ne těch negativních, pozitivních mě napadá spousta, ale potom by můj komentář vůbec nedával smysl, takže si je raději ušetřím na tvou další povídku, jestliže bude nějaká následovat, což by měla :o)
při slově "v osmatřiceti" jsem si poprskala monitor…xD xD xD
fakt se mi to moc líbilo, bylo to takový jiný, zajímavý…x)) vůbec si nedokážu představit, že jim bude někdy tolik…xD ještě nedávno to byli prcci, kterým bylo 16 a teď už jsou to dospělí chlapi…xD bože, ten čas letí…xD
a ještě jedna věc: "Freejacks jsou kreténi. A kdyby spolu spali Jim a Dan, tak bych se spíš poblil než udělal." <- tak tohle bylo prostě dokonalý…xD xD málem jsem z toho spadla pod stůl…xD xD
určitě zase něco napiš…x))
Krásná povídka. A když jsem si přečetla Jančin komentář, zjistila jsem, že jsem všechno naprosto správně pochopila, i když v průběhu sem třeba celou větu četla odznova… Moje sestra se naštěstí nevzbudila při mém lehčím výtlemu u toho s tou zebrou a že je nečekaně pruhovaná… Aaa osmatřicet, omg xD ale tak ve zdraví sem to přežila já i můj mladší sourozenec 🙂 A holky, zkuste popřemýšlet… Vždyť nám bude taky jednou osmatřicet! Teď si neumíme představit ty naše dvě koťátka (teď už kocourky) za tak dlouhou dobu, ale jaký budeme my? Dospělý ženský, oni dospělý muži. Teď tajeme nad fotkama jejich mladejch tváří, potom je budeme mít nalepený v denníčku a budeme se koukat v bravu na Toma bez dredů a nalíčenýho dospělýho Billa, šedivýho Josta, Georga s manželkou a pěti dětmi a Gustavem tak nějak podobně 🙂 a kdo ví co dvojčátka… 🙂 Přemýšlejme…..
Hej toto byla naprosto dokonalá povídka… Já ani nevím co k tomu psát.. ale plyšovou zebru bych taky chtěla xD
je to naozaj na zamyslenie a mne to bude lietat hlavou este dlhy cas….naozaj zaujíimava predstava…co tak asi bude o 20 rokov???….nahrala si nam uzasnu predstavu a bolo by uzasne keby si to rozvijaa v nejakom pokracovani..len navrh=)….to ZZTop mi nic nevravi,….mohol by mi to niekto vysvetlit???pls=)
Krásný… Sice jsem to moc nechápala… Ale přečetla jsem si komentář Janule, tak sem to už jako pochopila, fakt úžasný! A jsem stejného názoru, chtělo by to něco delšího, nebo tuto povídku opravdu více rozvést, je to opravdu zajímavé! =o)
misi: mrkni sem, myslím, že to mluví za vše 😀 http://www.youtube.com/watch?v=d849khZLOYE
Tak já se taky přidávám k pochvalným komentářům a hrdě prohlásím (ač mi to rvalo srdce), že jsem se dneska k mým milovaným surikatám nedostala, ač je zbožňuju stejně jak ty dvě lasičky. Prostě jsou lidé, co mě raději směr žirafy vůbec nepustí:o) O to se mi ta povídky líbila víc a taťka Bill je uchvacující, ač měla jeho dcerka vši, kvůli kterým si Tom nechal ostříhat dredy:D
A twincest v 38? Asi už by trošku ztratil kouzlo, pravda… brýlatý kytarista a zpěvák, co si zapudrovává vrásky…
hrozně mooc mě potěšily vaše obsáhlé komentáře a též děkuju Januli za dokonale přesnou analýzu mojí povídky.
Pokračování ani rozsáhlejší "rozepsání" v plánu nemám, jak jsem psala je to jen taková momentka. prostě nápad.
stejně děkuju všem za kmtáře, nemocným i zdravým jedincům:)
je to moc pekné…tyjo, tak mě tak napadlo, co budou v těch 38 dělat, až to bude doopravdy, tyjo, to bude drsný 😀