Rodinná výchova 8.

autor: Psycho-Vampire♥

Tááákže jsem tu s dalším dílkem RV……Nevím jaký tento díleček bude. Jestli bude smutný či veselý. Ale asi to druhý xD mám totiž super náladu po tom dnešku. xD fakt sranda to byla. Vám něco řeknu jo? Sice to nepatří do povídky, ale já vám to povím o to vás nesmím ošidit xD ( ALE ČÍST TO NEMUSÍTE, JESTLI NECHCETE!!)

Tákže… Šla jsem se spolužačkami ze třídy ven (to by nebylo až tak zvláštní že?) a kámoška si šla pod náš barák zahulit (já nehulíím x)). Potom jsme šli blátem nahoru na pole a Míša vytáhla.. KONDOM!! No a tak že ho rozděláme… Šli jsme tedy na rampu si sednout, Bára se tam málem přizabila, ale to neřešme xD. Tak Míša vzala list a začla ho rozdělávat, pak ho klackama roztáhla a on jí uletěl dolů pod rampu (jak se to může stát, nechápu doteď xD). Tak že pro něj Bára skočí. Samozřejmě si u toho nezapomněla natáhnout kotník, takže se dopajdala nahoru a kecla sebou, až si narazila pozadí x). Když jsme se teda usadili všecky tři tak přijel nějakej dědek s autem přímo před nás, takže samozřejmě zase nic!!! A Když si už konečně zajel do garáže, my mysleli, že to už bude dobrý ne? Tak ho tam tak otáčíme a kecáme o všem možným ne a pak si všimnu, že jede na kole ňákej chlap. On to byl náš zástupce ředitelky!!! A teď my tam s kondomem na klacku a on před náma a já jediný co mě napadlo pozdravit: „Reeden“ (já takhle zdravím normálně xD) ale prostě to reeden tak hezky vyznělo jo… a Míša hnedka začla schovávat ten kondom dolů, až jí hapal… x( a nám se pro něj pak nechtělo tak jsme šli jinam (na zastávku, ale pokud budete chtít tak vám napíšu co se dělo pak= komentáře!!)… Ale stejně to byla sranda!!!!! Your Psycho-Vampire♥

A hup k povídečce!!

Jo a ještě něco…… Pokud by někomu neseděly ty časy, tak nevadíí, mně to taky nesedí moc xD

…………………………..

Dal jsem mu den, jeden den na to, aby si rozmyslel, jak to s námi bude. Možná poslední den jeho svobody a možná taky den, kdy budeme naposled spolu.

Právě jsem si vzpomněl, že jsem dole nechal Terezku! Šel jsem tedy pro ni, lehnul jsem si s ní do postele a přemýšlel o zítřejší neděli, která určitě nebude jako ty předchozí. Nic už nebude jako předtím. Stalo se, stalo, bohužel.

Kupodivu jsem usnul hned, jak jsem lehnul do postýlky a objal Terezku xD. Mno… možná jsem si řekl, že to není Terezka ale Bill, ale to teď neřešme.

……….

Ráno jsem se probudil docela brzy už s východem slunce. Díval jsem se na ten krásný výjev z balkonu (už se fakt chovám jak ty zamilovaný ženský v krávonovelách = telenovelách). Ale mně se to prostě začalo líbit. (Bille, já bych tě přetrh! Ale to by mi pak nic nezbylo!!). No, jdeme dál, vám tady básním vo ňákým východu slunce zatím co bych mě přemejšlet, jestli Bill řekne ano nebo ne!!

„Brý ráááánko!!“ protáhnu, jak vcházím do kuchyně. Máma se totiž vrátila ze služebky, kde byla celej tejden. Dlouze si zívnu a zeptám se, jak se měla.

„Samozřejmě to tam bylo skvělý, ale moc se mi po vás stýskalo, miláčku,“ řekla Simone a už se hnala obejmout svého staršího synka. „Nevstal jsi dneska moc brzo? Nejsi nemocný? Nebolí tě něco?“ ustaraně se na svého synka podívala a ten jí dal najevo, že mu nic není širokým úsměvem.

Nasnídal jsem se a čekal, za jak dlouho přijde Bill. Jelikož dlouho nešel, vyběhl jsem se nahoru převléct z pyžama do mého obvyklého obřího oblečení.

V tom jsem si všimnul, že Terezka je na mém stole!!

Ale já ji tam nedal!!

Kdo tady byl??

Jediný, kdo by sem mohl jít, je Bill, protože mamka mi slíbila, že ke mně půjde jen s mým dovolením, a to by jen tak neporušila!!

Třeba se jen byl podívat, kde naše “dítko“ je, a nenašel ho dole v obýváku, tak se šel podívat ke mně. A našel ji ležet na zemi, tak ji zvednul a dal na můj stůl.

V tom jsem ale zahlédl něco, co na mém stole včera večer určitě nebylo… Úhledně složený papírek ležel uprostřed stolu a skvěla na něm dvě slova… for Tom…

Nevěděl jsem, jestli mám začít číst, nebo se mám bát, co v něm bude…

Přece jenom jsem si dodal odvahy. Otevřel jsem ho. Začal jsem číst…

„Můj milý Tome,

promiň mi to!!“

Po těchto dvou řádcích jsem si řekl, že si to raději přečtu později. Třeba po obědě. Myslím, že na toto budu potřebovat víc síly, než je po snídani…

autor: Psycho-Vampire♥

betaread: Helushka