Už vím, co k tobě cítím 4.

autor: Pajule

… se k sobě vlastně nechovali vůbec jako by byli bratři. Panovalo mezi nimi nějaké pouto, které na první pohled nebylo znatelné, ale když je člověk pozoruje delší dobu, všimne si ho. Ti dva se měli rádi, ba dokonce…ano, milovali se. Neobvyklý případ. Spousta sourozenců se neustále hádají. To však nebyl případ Billa a Toma. Za poslední měsíc a půl ti dva nepromluvili škaredě. Nenadávali si a neměli žádné spory. Bill se dal do kupy s Kim a Tom se zdál divný, ale to už je naštěstí jen pouhá minulost. Alespoň pro Simone, která pomalu kráčela do kuchyně se širokým úsměvem, to byla minulost. Už se nechtěla vracet k tomu, co bylo.

…………….

„Počkej, Billí! Tak to vůbec není. Musíš jemně,“seděl přikrčený Tom na sedačce vedle svého dvojčete. Billí držel ve svých jemných ručkách, které díky černým nehtům div nesvítily do dálky, Tomovu kytaru. Ano, Bill se chtěl naučit hrát na klavír, to ano, ale chtěl si zkusit i něco onoho. Jako například kytaru. Bavilo ho to i přesto, že se mu vůbec nedařilo. Jak mu už párkrát řekl Tom – byl takové malé trdlo.

„Takhle?“ začal znovu hrát akord, který ho Tomi právě naučil.

„No, vidíš, že to jde. A chceš naučit i něco víc?“ mrknul na něj a vzal si další kytaru, která ležela za sedačkou kousek od krbu.

„Samozřejmě!“ usmál se Bill a koukal na Toma, jak mu vysvětloval, co a jak se vlastně dělá. Bavilo ho to. A to moc. Měl výborného učitele.

„Tomi, nechceš mě naučit něco jednoduššího? Tohle je na mě moc… složitý…“ pípl tiše Bill, když se marně pokusil zahrát to, co právě Tom. Marně.

„Tak dobře. Zpívání ti ale jde, tak budeš alespoň zpívat, ano?“

„Tak dobře. A jakou dáme?“

„Včera jsem se naučil novou. Tu, jak jsme si ji pouštěli asi před týdnem v autě. Tak už jí umím. Co ty na to?“ mrknul Tomi na své dvojče.

„Myslíš Past It All? Tu akustickou verzi od Nonpoint?“

„Přesně tu.“

„Tak dobře,“ odkýval Billí a rychle si začal vzpomínat na text písničky. Nebylo to moc těžké. Slyšel ji hodněkrát.

„This is getting old
The way that you speak to me
Never could decide
How you wanted us to be
I never know when your speaking sincerely…“

Začal Billí zpívat jeho krásným sametovým hláskem a Tom ho doprovázel na kytaru. Bylo krásné je slyšet. Tak jim to ladilo. A né jen v hudbě. Oni byli prostě… dokonalý pár.

…………….

Simone právě dopila ranní kávu, když uslyšela z obývacího pokoje nějakou hudbu. Když se zaposlouchala a byla zcela zticha, uslyšela to vše naprosto zřetelně. Bill zpíval a Tom ho doprovázel na kytaru. Ano, ti dva měli skutečně veliký talent. Nádherná písnička. Simone ji neměla moc ráda v originále, ale v provedení jejich dvou jediných dětí jí sotva za sekundu přirostla k srdíčku. Avšak z jejího poslouchání ji vyrušil zvonek od domovních dveří. Někdo k nim přišel. Líně vstala od stolu a zamířila ke dveřím Sotva co otevřela, usmívala se na ni zasněžená dívka s kaštanovými vlasy, které má částečně skryté pod čepicí.

„Dobrý den,“ pozdraví dívka Simone s širokým úsměvem na tváři.

„Pojď dál, Kelly,“ uhne se Simone ze dveří, aby Kelly mohla projít. Následně zavře dveře, když už je Kelly vyzutá i vysvlečená z kabátu.

„Asi se nemám ptát, za kým jdeš…“ prohodí Simone s úsměvem na tváři a zamíří k obývacímu pokoji, kde si Bill s Tomem stále ještě hrají a zpívají.

„Ehm, nerada vás kluci ruším, když se tak dobře bavíte, ale přišla ti návštěva, Bille.“

„Aha. Omlouvám se, Tomi, ale musím jít,“ usměje se omluvně Billí na svého brášku a vstane z křesla.

„To vůbec nevadí. Taky mám něco na práci,“zalže Tom. Ale nechce svého bratříčka nějak omezovat. Ano, je mu líto, že už nepokračují ve své zábavě, ale s tím nic nenadělají. Lépe řečeno, to on, Tom, s tím nic neudělá. To ale nevadí. Alespoň se půjde nadýchat  čerstvého vzduchu. Sice tam je pod nulou, ale to Tomovi vůbec nevadí.

„A co budeš dělat Tomi ty?“ zeptá se Simone svého syna.

„Půjdu se projít,“ proklouzne Tom okolo matky a cestou jí dá malý polibek na tvář. Poté zamíří nahoru do svého pokoje.

…………….

Už oblečený, obutý Tomi přechází chodbou ještě do kuchyně, aby se mohl před svoji procházkou po zasněžené krajině trochu napít. Potichu se došourá do kuchyně, kde si z kredence vyndá sklenici, otevře lednici, ze které vytáhne jahodový džus, který si nalije do skleničky. Když zandá džus zpět do ledničky, otočí se k lednici zády. A div leknutím neupustí sklenici s džusem…

autor: Pajule
betaread: Janule