autor: Rachel
Hnědá rošťácká očka vykoukla zpod peřiny a zvědavě začala zkoumat bílé mráčky za oknem, za které se občas uličnicky schovalo sluníčko. Ale i tak ozařovalo celý pokoj, ve kterém stála jedna postel. I když byla velká, oba chlapci leželi přitisknutí k sobě, jako kdyby měla sotva metr. Teď se však jedna osůbka přetočila na posteli a natáhla se pro velkou gumičku, do níž hodlala na pár hodin uvěznit své dlouhé dredy. Sotva se to Tomovi podařilo, otočil se a koukl na to spící klubíčko vedle něj. Jakmile si v myšlenkách vybavil jejich včerejší strávení večera, naskočila mu husí kůže. Ještě jednou se podíval na Billa, který měl dolní polovinu těla přikrytou bílou peřinou, zatímco ta horní na Toma svádivě vykukovala. Tom byl za to Billovi teď velmi vděčný, protože by se nejspíš neudržel a Bill by poznal, co je to znásilnění na místě. Raději se tedy nahnul k jeho rtům a pomaloučku se do nich vpíjel. Bill ucítil nesmělé skousávání a známou příchuť rtů svého miláčka. Proto začal okamžitě spolupracovat a přitáhl si Toma za týl k sobě.
„Dobré ráno, Tomi,“ zašišlal do polibku, jelikož se rozhodl dobývat svým jazýčkem do Tomových úst.
„Dobré ráno, lásko,“ pohladil Tom Billa po tváři, když se od sebe odtrhli. Propaloval jej pohledem a nemohl se na Billa vynadívat. Bill ho opatrně hladil po natažené dlani a všelijak uhýbal pohledem. Tom schválně provlékl svou ruku pod Billovu teplou deku a pohladil ho po malinkém zadečku. Bill překvapeně vykulil kukadýlka.
„Tohleto se dělá? Že se nestydíš, ty můj uličníku,“ zvedl výstražně ukazováček, stejně se ale dlouho nedokázal zlobit. Znovu před sebou leželi úplně nazí, ani jeden z nich se však před tím druhým nestyděl. Jejich horké dlaně putovaly po těle toho druhého. Bill Tomovi pusinkoval celý obličej a mazlil se s jeho dredy. Tom se zase nemohl nabažit Billovy malé prdelky, a proto si za ni Billa přidržoval, aby mu nespadl. Chvilku se povalovali po posteli, a když už hodiny ukazovaly, že je devět hodin ráno, vykutal se Tom z postele.
„Udělám snídani, ano?“ usmál se na Billa, a aby ho potěšil, vzal si jeden pohozený králíčkový župánek a oblékl si jej. Jakmile Bill Toma spatřil, dostal neovladatelný záchvat smíchu. Svíjel se v křečích na posteli, zatímco Tom na něj zíral jako na blázna. Až po chvilce mu došla skutečnost, že musí vypadat opravdu komicky.
„Tobě to sluší víc, já vím, kvůli tomu se mi ale přeci nemusíš smát, ty trdlo,“ napomenul Billa škádlivě a věnoval mu lehký polibek na tvář. Kdyby jen věděl, že je poslední…
U dveří se ještě nezapomněl provokativně zavrtět, čímž vyvolal u Billa další neovladatelný záchvat smíchu a už capkal dolů do kuchyně. Myšlenka, že ten krásný, upřímný smích vyvolal u Billa on, mu dělala dobře.
Bill se nahoře začal oblékat a při myšlence na „králíčkového“ Toma se znovu bláznivě rozesmál. Zrovna si přetáhl tričko přes hlavu, když se mu na nočním stolku rozvibroval mobil. Bill vzal vřískající přístroj do ruky a jeho veselá tvář se rázem změnila na nejistou. Zahleděl se na displej, na kterém blikalo neznámé číslo. Bill neměl ani nejmenší potuchy, kdo mu může volat, přesto však zmáčkl zelené tlačítko a přiložil si telefon k uchu.
„Prosím, Trümper,“ pípl tiše a čekal, co se ozve…
Tom mezitím pobíhal po kuchyni a hledal vhodné materiály k přípravě snídaně. Až teď si připomněl skutečnost, že zítra se Simone vrátí, a on bude muset jít pryč. Nevěděl, jak to bude dál. Už teď ale věděl, že se Billa nevzdá. Bude za ním jezdit, a až si vydělá peníze, koupí si tady v Loitsche nějaký malinký domeček. Jen pro něj a pro Billa, se zahradou plnou sedmikrásek. Z ničeho nic však uslyšel hlasité prásknutí dveří a dupot po schodech. Bill mu okamžitě vletěl do náruče a nešťastně se rozvzlykal.
„Billi, co se stalo, proč pláčeš?“ koktal Tom nechápavě a naléhavě Billa objímal. Bill se na něj podíval uslzenýma očima.
„Měla autonehodu. Je v nemocnici.“
autor: Rachel
betaread: Janule
čo sa stalo???? :O ….. OMG
jakej poslední? a co se stalo??:( romantika přestala a teď de do tuhýho jo? tk buď se někomu něco stalo a nebo se byl dozvěděl něco moc nehezkýho
co se stalo twl?
už vim dozvěděl se že je tom jeho dvojče nebo co?XD
No to nééé….chudák….tak honemky za ní!!!
Neumře že ne?
ja vedela,ze to zacne bejt smutneee..:((
no jo…stesti netrva vecne :(:( jejda hlavne at nikdo neumnre :(:(
ale krasny pa :-*
Ou, to je špatné… snad to nebude vážné. Vypadá to, že v příštím dílu se dvojčata doví ještě něco horšího, jsem zvědavá 😉
To mi bylo jasné, jako bych to čekala 🙂 Nejdříve jemnůstky a romantika – a teď…
No jo, co naděláme? 🙂 Pěkné, pěkné 🙂
Tak dúfam, že to "poslední" nebolo definitívne??? Mám strach. Neprečítala som si koniec netuším či táto poviedka má alebo nemá happy end a teraz sa bojím čítať ďalej. Nechcem trpieť. Dnes nie.