autor: Disturbed Angel & Clarrkys
Disturbed Angel (18:27):
Bill: Ne…to ne…já prostě…jsem…upír… (šeptnu…)
Kajik (18:28):
Tom: (upe totálně vykulím oči…) a… to ti mám jako věřit?!
Disturbed Angel (18:29):
Bill: No…ano…
Kajik (18:29):
Tom: Já nevěřím na takové kraviny… (stoupnu si…)
Disturbed Angel (18:32):
Bill: Není to kravina…jak ti to mám dokázat…?
Kajik (18:33):
Tom: Já… já nevím… nevěřím tomu a nechápu, proč mi pořád tak lžeš… (chci odejít… už jdu ke dveřím…)
Disturbed Angel (18:46):
Bill: Počkej…( jemně tě chytnu…)…myslíš, že normální člověk…by stihl přeběhnout…to parkoviště…jako já včera…? a zastavit to auto…?
Kajik (18:48):
Tom: Já… nevím… ale to nedokazuje, že seš to… to… to co říkáš!! (prostě nevěřím na takové nadpřirozené tyto…)
Disturbed Angel (18:50):
Bill: A to, že jsem neměl…ani škrábnutí…? Ani krev mi netekla…
Kajik (18:51):
Tom: Ale… to se tak může stát každému… (zamyslím se…) říkáš upír, jo? piješ krev?
Disturbed Angel (18:51):
Bill: Ano, ale ne lidskou… jen zvířecí…
Kajik (18:52):
Tom: (pozvednu obočí…) To je nějaké divné, ne?
Disturbed Angel (18:52):
Bill: Ne… jsme „hodní“ upíři… a co to, že jsem studený…? Hm…?
Kajik (18:55):
Tom: (upe nad tím uvažuju…) Zuby… upíři mají velké špičáky, ne? (upe mi to šrotí v hlavě… stejně tomu pořád nevěřím…) když ti dám… třeba ruku… (natáhnu jednu vyzáblou světloučkou ruku přímo před tebe…) napiješ se?
Disturbed Angel (18:56):
Bill: (zakroutím hlavou…)…ne, nenapiju. Nejen, že nepiju…nepiju lidskou krev, ale… kdybych tě nevypil úplně… což by tě zabilo… kdybych je jen trochu napil… proměnil… bych tě také v upíra…
Kajik (18:57):
Tom: Dobře… nevěřím ti… (ironicky se zasměju a odcházím…) nenechám ze sebe dělat blázna…
Disturbed Angel (18:58):
Bill: Ne…Tome…vážně. Já jsem mrtvý… netluče mi srdce…(řeknu tiše…)
Kajik (18:59):
Tom: (otočím se na tebe a smutně se ti dívám do očí…)
Disturbed Angel (19:00):
Bill: (natáhnu k tobě ruku…) Dej mi…ruku prosím…
Kajik (19:01):
Tom: (podám ti opatrně ruku…)
Disturbed Angel (19:01):
Bill: (položím ti ji na moji hruď tam, kde tluče srdce, ale moje už dávno netluče…)
Kajik (19:02):
Tom: (nic necítím…) Bille… já… (nevěřím tomu…) dej mi… nějaký… opravdový důkaz…
Disturbed Angel (19:05):
Bill: Já… když jsem žíznivý… mám černé oči…ale… (pokrčím rameny…)…nepoznáš to… dneska jsem byl na lovu… mám medové oči… (povzdechnu si…)…ale možná… (zamyslím…se…)
Kajik (19:05):
Tom: Co možná? (čekám…)
Disturbed Angel (19:07):
Bill: Říká se…že upír se na slunci…promění v prach…jsou…to jen pověry…slunce mi nevadí, ale vypadám na něm… (chytnu tě jemně za ruku…)…chceš to vidět…?
Kajik (19:08):
Tom: Jo… (upe ti tu ruku stisknu…)
Disturbed Angel (19:09):
Bill: (vedu tě dozadu…k zadnímu vchodu…ve předu by nás přece jen mohl někdo zahlédnout…pustím tě ven, abys šel jako první…a sám pak udělám krok…na zahradu…na slunce…)
Kajik (19:10):
Tom: (čučím na tebe… upe mi spadne brada…) B-Bi-Bille…
Disturbed Angel (19:11):
Bill: (koukám na tebe…jak tě oslňuje slunce…odrážející s „ode mě“…)…už mi věříš…?
Kajik (19:12):
Tom: (vůbec nechápu…) já… já, Bille… proboha… (prohlížím si tě z různých stran…)
Disturbed Angel (19:12):
Bill: (koukám na tebe…)
Kajik (19:13):
Tom: To… to… neni možný… (zakroutím hlavou…)
Disturbed Angel (19:13):
Bill: Pořád mi nevěříš…? (řeknu smutně…)
Kajik (19:14):
Tom: Já… já… ježiš… (pousměju se… chci tě obejmout, ale bojím se…)
Disturbed Angel (19:14):
Bill: (koukám na tebe…nevím,co si mám myslet…)
Kajik (19:15):
Tom: (upe mi tolik moc toho světla dělá zle… zatlačím tě zpátky do domu… usměju se a políbím tě…)
Disturbed Angel (19:24):
Bill: Věříš mi…?
Kajik (19:24):
Tom: Já… já nevím… ale… je to… zvláštní…
Disturbed Angel (19:25):
Bill: Ano…přiznávám…
Kajik (19:26):
Tom: (znovu tě políbím…) a co ty zoubky, hm?
autor: Disturbed Angel & Clarrkys
betaread: Janule
hih xD
jeeeej……je to pěknéééé
Tom to bere docela v klidu.
Mala som chut spocitat, kolko krat je v tejto casti pouzite slovo " upe ", ale bala som sa, ze mi pri tom pride zle. To ako vazne? Dufam, ze ak stale pises,toto slovo si zo svojich poviedok vynechala.