Need your voice 9.

autor: B-kay

Bill se polekaně odsunul z dosahu bratrových rtů a jediné, co mohl v nekonečné tmě, jež se rozprostírala kolem nich rozeznat, bylo Tomovo zrychlené dýchání a prudký tlukot srdce. Bill zmateně sklonil tvář a s přivřenýma očima čekal tu hordu nadávek, která se měla na jeho osobu jistě sesypat. Nadávky však bral jako tu lepší variantu, protože další facku, kterou by mu uštědřily dlaně, jež jej skoro celý život chránily, a každou ránu foukaly pohlazením, by už prostě nezvládl.
Tom však neměl v plánu uhodit jej… dokonce mu nechtěl ani nadávat, nebyla to přeci Billova vina. Nahli se ve stejný okamžik, takže to byla chyba obou.
„N-nechtěl jsem, mrzí mě to,“ zašeptal Bill smutně a snažil se co nejrychleji trhnout s klíčem v zámku, jenomže klíč jako na potvoru z dírky vyklouzl a dopadl s jemným řinkotem někam na upravenou podlahu. „Kruci,“ zaklel rozechvěle a pomalu se spustil na všechny čtyři, aby mohl ten klíč najít. Sotva se však sesunul k zemi, zalily se jeho oči drobnými slzami, a zoufalství, jež drápalo jeho srdce, pomalounku prosakovalo ven v podobě tichých vzlyků, které se snažil tlumit do roztřesených dlaních.

Ta pusa, ačkoliv nebyla daná úmyslně nebo z Tomovy lásky, stejně jej nesmírně překvapila. Od bratra neslyšel už strašně dlouho žádné hezké slovo, vlastně spolu nemluvili vůbec. Tom se jej nedotýkal, jeho objetím se vyhýbal, a proto jej tahle nepatrná pusa rozlítostnila. Tomovy rty byly neskutečně měkké a ten dotek tak povědomý… Akorát nevěděl proč, jelikož si z noci, kterou vášnivě prolíbal se svým dvojčetem, nepamatoval vůbec nic… Teď však opilý nebyl a dal by cokoliv za Tomovu lásku…
Dokázal by obětovat i celej svůj život za cenu Tomova objetí a úsměv, kterým se na něj smál pokaždé. Tak moc si přál, aby se vrátil čas a oni by se nikdy neodcizili. Kdyby mu Tom řekl důvod, proč se to mezi nima zkazilo a on by mohl udělat něco pro záchranu, bez váhání by to udělal!

„J-já jej nemůžu najít, Tome,“ pípl sklíčeně a jemně zatahal za lem bratrových širokých džín. Ten se konečně probral z opojení a potlačil v sobě touhu dotknout se Billových rtů ještě jednou, i kdyby to mělo být úplně naposled. Přesto se však dokázal ovládnout a s nepatrným výdechem dopadnul vedle bratra, který zoufale šátral pod stolkem vedle a nejednou také narazil rukou do tvrdé hrany.

„Mám je,“ Tom se nemotorným pohybem vysoukal zpátky nahoru, avšak to, co udělal, Billa mírně vykolejilo. Natáhl k němu ruce a pomohl mu vstát. „Jsi v pořádku?“ zeptal se jej už klidnějším hlasem, jakmile se oba ocitli za dveřma jejich pokoje. Bill se na něj sklíčeně zahleděl a poté nesměle kývnul.

Oba ze všeho nejvíc potřebovali horkou sprchu, která by je alespoň částečně uklidnila. Bill ze sebe rychle svlíkl tenkou mikinu a odměřeným pohledem prolítl bratrův obličej.
„Půjdu do sprchy,“ řekl jistým hlasem a chtěl si dojít do vedlejšího pokoje pro čisté spodní prádlo. Když se však vrátil s černými boxerkami mezi prsty, po Tomovi zůstala v pokoji jenom nezaměnitelná vůně a nálada provokování. Bill jedovatě přivřel víčka, když vzápětí uslyšel ostrý proud vody, jež se jistě rozběhl po těle jeho staršího bratra. Už toho měl opravdu dost!
Ve tváři značně zčervenalý, vběhl do koupelny bez zaklepání a rychle ze sebe svlékl všechno oblečení. Tahle hra jej už opravdu nebavila! Tom mu dělal jenom naschvály a většinou to, po čem Bill toužil, obešel oklikou. Bill si sice naivně myslel, že jejich poslední den stráví nějak jinak, ale zřejmě se spletl. S hněvem vypsaným hluboce ve tváři se bojovně rozběhl proti sprchovému koutu a jedním pohybem prudce otevřel. Nedbal na leknutí, které tím Tomovi způsobil, dokonce kašlal i na tu hromadu nadávek, která se vzápětí spustila na jeho osobu. Odhodlaně vzal Tomovi z dlaní sprchový gel a i přes jeho protesty se mu podařilo vylít značný obsah do Tomových spuštěných dredů.
„Bille, kruci vypadni!“ prskal Tom jedovatě a odstrkoval od sebe Billovy nenechavé dlaně, kterými se jej snažil nějak vyhnat.
„To tedy ne! Já řekl první, že jdu do sprchy, takže ten, kdo vypadne, budeš ty!“ tlačil Toma do nahých zad a vší silou se jej snažil z toho koutu vyrvat. Jenomže oba moc dobře věděli, že ten desetiminutový rozdíl se na nich značně podepsal, tudíž se chudák Bill ani nemohl divit, že se vzápětí ocitl natlačen na chladné zdi s tubou šamponu, jež mu vesele stékala po mokrých vlasech a přímo vražedné tváři. Jeho nahé tělo se třáslo hněvem a rozhořčením.
Už opravdu nevěděl, jak dál. Vůbec jej neštvalo, že šel Tom do sprchy první. Jediné, co jej přímo sžíralo, byl fakt, že to udělal schválně, a proto se nechtěl vzdát! Už tolikrát si přišel proti svému bratrovi slabší, už tolikrát si nedokázal prosadit svůj názor, jenomže tady to už Tom opravdu přehnal!
Jediné, na co se vzmohl, bylo náhle vzplanutí, které však skončilo pořádnou fackou, jež nezaskočila jenom Toma, ale i samotného Billa. Hněv v jeho očích náhle ustoupil a výraz jeho tváře by se dal přirovnat k dítěti, které čeká na jistý trest od své mamky.
„Tak a tohle si udělal naposled,“ procedil Tom skrze pevně semknuté rty a vší silou Billa chytil vzadu za vlasy, aby jej vzápětí mohl přitáhnout ke své tváři.
„No tak dělej, vrať mi ji,“ šeptl Bill chvějícím se hlasem a vší silou potlačoval bolestné zasténání. Tom však neměl v úmyslu bít jej. V Billových očích se zračil jenom strach a nepatrný náznak něčeho, co Toma děsilo ze všeho nejvíc. Pořád jej držel pevně za vlasy a k jeho neštěstí, v moc těsné blízkosti svého těla. Oba byli nazí a podráždění… Jejich těla se o sebe nevědomky opírala a možná právě proto se stalo to, o čem si mysleli, že mezi nima prostě nikdy nebude.
Bill v sobě už nedokázal dýl potlačovat narůstající vzrušení, jež se pomalounku rozlévalo celým jeho tělem… Tomova tvář byla tak blízko té jeho. Jeho vůně jej naprosto pohltila a on se prostě nedokázal ovládnout.
Poplašeně sklonil tvář dolů a vzápětí vyděšeným pohledem vyhledal ten bratrův, jež jej zmateně pozoroval. Oba byli totiž vzrušeni!…

Bill roztřeseně uhnul pohledem stranou a rty našpulil do úzké štěrbiny, která mohla symbolizovat jenom jediné – strach. Vzápětí však vyplašeně sklonil tvář k bratrovým dlaním, jež se mu pomalounku linuly po holém stehně.
„C-co to děláš?“ vydechl roztřeseně a rty si všemožně skousával, jenom aby nezasténal. Tom něžně přejížděl jeho nahé boky a podbřišek a s pohledem upnutým do bratrových slastí přivřených očí se k němu pomalounku skláněl, dokud mu nevtiskl lehký polibek na bradu. Bill se jeho rtům bránil, dokonce ty své pevně tiskl. Stejně tak se bránil i bratrovým dotekům, kterým však nedokázal uniknout. Tom se jej dotýkal s takovou něhou a měkkostí, jakou u něj už dlouho neznal…
Zpočátku Tomovy dlaně surově odstrkoval a pod každým pohlazením ztuhl, jenomže on sám moc dobře věděl, že to nebylo odporem. A právě to jej děsilo!

Byli přeci bráchové, nikdy k sobě nehledali tuhle cestu. I když spolu vycházeli ještě normálně, nikdy se k sobě takhle netěsnali a intimnost jejich doteků byla až příliš veliká, aby to dokázali unést. Tělem obou proletělo značné vzrušení, což se podepsalo i v jejich očích, které náhle přímo zářily touhou. Ty Billovy však i překvapením. Za poslední tři roky se jej Tom sotva dotknul… Doteky, pohlazení a vřelé polibky si užívali jenom okolní fanynky a ty holky, které prostě byly dle jeho gusta. O vášnivých nocích, divokosti svého bratra a měkkosti, s jakou ty holky dokázal milovat, slýchal jenom z plačtivých slov těch holek, kterým vzápětí zlomil srdce. To byl prostě celý Tom. Nikdy se nedokázal na nikoho navázat, s tím se ty holky prostě musely smířit. U něj bylo jediné pravidlo – svést, dostat a odkopnout!
Díky jeho povaze se také nejednou pohádali a stejně se to pak celé stočilo na Billa, takže nemělo smysl dál rýt. Tohle však byla úplně jiná situace. Situace, do které se vnořili, aniž by o tom měli zdání. Tak moc jim chyběla blízkost a kontakt s tím druhým, že jim to náhle přišlo úplně přirozené a tak nějak automatické.

Bill však měl pořád pochybnosti, ačkoliv jej Tomovy dotyky neskutečně vzrušovaly. Rty si málem prokousl, jak se snažil zůstat zticha a udržet se v klidu, protože Tomova mysl tu dávku chtíče a touhy prostě neunesla.
„Přestaň,“ sykl tiše a prudce od sebe Toma odstrčil. Ve tváři byli oba zčervenalí a tlak uvnitř nich byl přímo hmatatelný. Zhluboka dýchajíc na sebe hleděli očima ztmavlýma vášní. „Jdi pryč… J-já se toho potřebuju zbavit,“ Tom poníženě svěsil tvář a otočil se k bratrovi zády. Horká voda jim oběma ještě pořád kropila třesoucí se těla a Bill si až tehdy uvědomil, co tím Tom myslel…
Měl dvě možnosti. Odejít a udělat to ve vedlejším pokoji, nebo zůstat a poprvé a snad jedinkrát ucítit sám na sobě, jaké to vlastně je s jeho bratrem. Zítra přeci odchází a každý bude mít své starosti a jiný styl života. Teď měl poslední šanci udělat něco bláznivého a cítit při tom blízkost bratrova těla a snad i jeho polibky. A proto nepřemýšlel dlouho k výběru druhé z možností.
Věděl, že toho bude zřejmě litovat, přesto se však pomalounku obrátil a jedním krokem popošel k bratrovi blíž. Jeho dech se ještě víc prohloubil, když nesměle vztáhl dlaně k bratrovým holým zádům a jemně přejel po celé jejich délce. Tom tiše vydechl a opatrně zvedl tvář s pohledem upnutým do krémových obkladaček. Bill si zatím dodal více odvahy a s jemně přivřenými víčky se postavil těsně za svého bratra. Tvář naklonil mírně na stranu a semknutými rty se dotknul Tomovy hladké kůže. Když jej bratr od sebe neodstrčil, pootevřel rty a naléhavě sál bratrova holá záda. Jazykem přejížděl po jemné pokožce, občas dokonce neváhal použít zuby, aniž by bratrovi nějak vážně ublížil…

autor: B-kay
betaread: Janule

4 thoughts on “Need your voice 9.

  1. Áááááááá!!! Miluju to! A jak to bude dál? Budou litovat,vyhýbat se sami sobě,pak se nejspíš pohádaj,ale stejně se lásce neubráněj. 🙂 No ale to by byl moc klasickej scénář.B-kay určitě překvapí! 🙂

  2. Panebože to je super!!! No, ale jsem teda mrtě zvědavá jak to bude na druhej den…jestli budou dělat, že se nic nestalo nebo jestli se k sobě budou hlásit…a nebo taky ani jedno že×D tak honem dálll!!!

Napsat komentář: Meline Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Verified by ExactMetrics