Už vím, co k tobě cítím 14.

autor: Pajule

Dva mladí chlapci mlčky leželi na sobě ve skromně udělané posteli. Ten starší se odkulil stranou, hlavu si podepřel rukou a Billa si důkladně prohlížel. Bill roztomile krčil očka, protože jediným zdrojem světla byly dvě malé svíčky, které zapálili. Tom se opět odhodlaně sklonil k bráškovi a zlehka své rty otřel o ty bratrovy. Připadalo jim, že ta předešlá chvíle byla jen poblouznění a najednou byli oba opatrní. Bill s bratrem spolupracoval a jako letní vánek vzal něžně mezi zuby Tomův piercing. Hrál si s ním neskutečně dlouhou dobu, až oba poznali, že tohle oblouznění a krátký výpadek skutečně není. Nakonec se Bill odvážil konečně k něčemu víc. Konečně se odvážil Toma skutečně políbit! Nebylo to jako v předchozích chvílích. Byla v tom láska. Naprosto fantastické!

…………….

Divoce s bratrem proplétal jazyk a laskal jej, dostával se do víru vášně. Pomalu mu sundal mikinu i triko a začal jej obdarovávat motýlími polibky na tvář. Postupně sjel až na bratrův krk, na hrudník, kde se zdržel nekonečně dlouho a přiváděl tím Toma do závratných výšin horečky. Ten už to nevydržel a bratra si pod sebe velice rychle, ale s něhou, vyloženě povalil. Tentokrát to byl on, kdo brášku pečlivě zbavil svrchního oblečení. Laskal jej, motýlími polibky obdarovával jeho hrudník a snažil se nevynechat jediné místečko. Dostal se až na bráškovo bříško, když najednou uslyšel slabé chichotání. Zvedl svůj pohled a následně i hlavu na své dvojčátko.

„Děje se něco?“ Tomovi připadala tato otázka nemístná, ale zeptat se musel. Co když dělá něco špatně? Co když… co když si z něj bratr jen vystřelil a teď ho bude nenávidět? Co když to byl jen kanadský žertík?

„T-to hrozně lechtá.“ Billi se rozhihňal nanovo.

„Aha,“ řekl sklesle Tom a posadil se na okraj postele. Nohy přehodil přes okraj na zem a hrál si se svými kalhotami. Po chvíli ucítil lechtání na svém rameni a následně se okolo jeho vypracovaného bříška ovinuly něčí ruce. Konkrétně ruce Billa Kaulitze.

……………

„Tomi, ty se na mě zlobíš?“ položil mu hlavu na rameno a čekal, až Tom odpoví.

„Já, ne,“ zamumlal Tom a Billovi to přišlo líto.

Tomi, co jsem udělal špatně? Já… prostě to lechtalo. Ale… líbilo se mi to, víš? Bille, ty hlupáčku! Jak by to mohl vědět? Ticho! Už trpím samomluvou. Samomluvou v mém mozku. Co mám ale udělat? Už vím! Ruce jsem si posunul ještě o něco níže, až se Tom prapodivně zavrtěl. Laskal jsem nejdříve jeho záda a rukama bloudil po jeho bříšku a bokách. Stoupal jsme výš a výš, až jsem se dostal k jeho krku. K jeho slabému místečku. Už od dětství. Dredy jsem přehodil k jedné straně přes jeho rameno a dál jsem ho obdarovával polibky na jeho heboučkou kůži. Přitom jsem nezapomněl hrát si s jeho přední částí těla mými dlaněmi. Nebezpečně jsem sjížděl dlaněmi níž a níž, až jsem si říkal, kde se to ve mně vlastně bere. Dostal jsem se až za jeho ucho a tam ho políbil. Hlasitě vzdychl, ale dál seděl v jedné poloze. Tak ty takhle? Máš to mít! Skousl jsem mu ucho a následně mu do něj hlasitě zavzdychal.

…………….

Bille, ty provokatére! Už to dlouho nevydržím. Tvoje polibky se mi rozprostírají po krku. Au! Ty blázínku! Co mě máš co kousat do ucha, hm?

„Ach!“ zavzdychám po Billově hlasitém zavzdychání přímo do mého ucha. Tohle je ten bráška, kterého jsem považoval téměř za andílka? Ani náhodou! To je ďábel! Už to nevydržím a to rozkošné stvoření položím dravě na postel. Začnu ho líbat, laskat jej, hladit jej, výskat jej ve vlasech.

„Tomi?“ uslyším náhle, když brášku obdarovávám polibky na jeho hvězdičce v pravé části bříška. Donutí mě to zvednout hlavu.

„Copak, Billí?“ odpovím protiotázkou.

„Já… chtěl… chtěl bych si promluvit, než zajdeme někam dál,“ pošeptá se sklopeným pohledem a rudými líčky.

„Povídej, poslouchám,“ usměji se a následně se posadím. To dokonalé stvoření si přivinu do náruče a hraji si s jeho havraními vlasy.

autor: Pajule

betaread: Helushka