autor: Janule
Tom
Ještěže jsem v tom obchodě narazil na tak ochotnýho kluka. Všechno mi vysvětlil do puntíku, s instalací kamer do ložnice nebyl vůbec žádnej problém. Dokonce mi poradil, jak je nejlíp zamaskovat… nejspíš si myslel, že chci nachytat nevěrnou milenku, dělal na mě při tom vysvětlování spiklenecký ksichty, tak jsem ho nechal, ať si to myslí. Skutečnost by ho zřejmě nenapadla ani ve snu, to by asi čuměl…
No… sice se blíží půlnoc, jsem utahanej jako kůň, ale mám to připravený. Všechno je odzkoušený, mám to napojený na notebook a budu ty dvě hrdličky sledovat hezky z obýváku. Těším se na to jak malej harant, jako bych nikdy nikoho při sexu neviděl. Pár mejdanů, kde si to rozdával každej s každým jsem už v životě absolvoval, i když jsem se většinou nezapojil do hromadnýho souložení, takže zase taková novinka to nebude, ale přece jen… soukromý divadýlko a ještě k tomu vlastně budu čumět sám na sebe… no to je fakt úchylárna první třídy. Miluju Španělsko! Jen ať tam Bill jezdí hodně často… a vůbec by mohl jezdit do ciziny každej měsíc tak na tejden, od týhle chvíle nebude mít nikoho ochotnějšího, kdo by mu v bytě zalíval kytky.
Mrknul jsem se do návodu, jak má android trávit noc, jestli ho mám vypnout nebo nechat někde dobíjet, ale zřejmě má baterii na hodně dlouho nabitou, protože kontrolka na ovládání svítí zeleně. V návodu se píše jen to, že v noci ho můžu vypnout „dle potřeby“. Asi žádnej odpočinek nepotřebuje, to je logický. U Billa v kumbálu stál vlastně víc než tejden a nic mu nechybělo, probral se pak bez potíží. Pamatuju se, jak jsem na něj poprvé sáhl a byl studenej jak rampouch, zato dneska, když mě masíroval, příjemně hřál, hned bych si to zopakoval. Měl jsem odpoledne cukání mu nabídnout, jestli se nenají se mnou, ale těsně předtím, než jsem tu hovadinu plácl, mi došlo, že by se mi nejspíš vysmál. Nepotřebuje ani odpočívat, ani jíst… Ale je to zvláštní, protože jinak vypadá opravdu jako člověk.
Kdybych to nevěděl, asi bych na první pohled nepoznal, že je umělej. Vůbec nechápu, z jakýho materiálu je vyrobenej a jak to udělali, že působí tak živě. Kůže je na pohmat skutečně jako lidská. Ještě jsem neměl odvahu se mu mrknout na vercajk, nejspíš bude naprosto stejnej jako můj, ale je mi to tak nějak proti srsti z něj stahovat kalhoty. Doufám, že si ho nenechal Bill vyrobit většího, to by Suzy poznala… No… zítra se mi předvede, robůtek…
Nakonec jsem mu řekl, ať si sedne do křesla, aby tady jen tak zbůhdarma nestál a vypnul jsem ho. Ať si dáchne, chlapec, zítra ho čeká trošku větší námaha, Suzy je náročná milenka. Po nocích s ní bejvám občas vyždímanej jako hadr.
Bill
„Ahoj, Tomi, neruším?“ zeptám se hned, jak brácha zvedne telefon. Je sice chvilka po půlnoci, ale nějak se mi zastesklo a mámě už volat nemůžu, ta určitě chrní. Tom chodí spát stejně pozdě jako já, tak se snad nebude zlobit.
„Ahoj, brácha, v pohodě, akorát jsem si chtěl jít lehnout. Dneska byl náročnej den… myslím jako v práci,“ odpoví mi moje dvojče. Aha, takže v práci, milánku, jo? To určitě…
„Hmmm… docela ti ten fofr závidím, já se tady šíleně nudím, nemůžu se dočkat, až se vrátím domů,“ odpovím podle pravdy. „Už jsem přemejšlel o tom, že bych se vrátil dřív, stýská se mi,“ nadhodím jen tak pro kontrolu, co mi na to odpoví.
„Ne, Bille, to nejde…“ vyhrkne hned, jak dořeknu poslední slabiku. „Musíš si přece pořádně odpočinout,“ dodá, aby to nevypadalo tak, jak to je. Nemůže mě v Berlíně teď potřebovat, pěkně bych mu zkřížil plány. A že se mi stýská, to snad ani nepostřehl… Tak tobě záleží na mým odpočinku, jo, bratříčku? To ti teda ani náhodou nespolknu…
„Jo? Tak proč vždycky vykřikuješ, že to moje chození po mole není práce, ale zábava?“ rejpnu si, když se mi tak hezky chytil do sítě.
„No jo, vždyť mě znáš,“ usmívá se Tom do telefonu, „nemyslím to vážně, přece. Já vím, že je to namáhavý se tam producírovat, kroutit zadkem, usmívat se na všechny strany… Musíš se rychle svlíkat a oblíkat, to není sranda,“ slyším v jeho hlase, že si ze mě zase utahuje. Zabiju ho. Kdyby věděl, jak je focení namáhavý… jako by to neznal, pitomeček jeden. Sám na to vždycky nadával. Já mu dám, až se vrátím… hezky si ho vychutnám.
„Dělej si srandu z někoho jinýho, blbečku,“ odseknu mu. „Radši mi řekni, co máš tak namáhavýho v práci ty,“ hned se to snažím vyžehlit, aby mi to netípl. Sice je to taky trošku ironie, protože si o jeho pracovním vytížení myslím totéž, co on o mém, ale snad si toho nevšimne. Potřebuju si popovídat. S recepční v prázdným penzionu toho člověk moc nenakecá a já mám problém mlčet deset minut. Když už nic jinýho, musím si aspoň zpívat.
„No… celkem to klape, akorát ten novej raper, jak jsem ti o něm vyprávěl, je v pytli. Vyklubal se z něj kleptoman, tak jsme tu smlouvu nakonec nepodepsali. Nebudu podporovat blbečka, kterej mi čmajzne platinový pero a pak s ním přijde podepsat smlouvu. Byl to magor,“ vykládá mi svoje problémy. No sláva, zase o jednoho blbýho rapera míň…
„On ti ukradl to pero, co jsem ti dal k narozeninám?“ udiveně vykulím oči. Stálo těžký prachy, to snad nemyslí vážně, že ho opravdu používá v práci… Mělo by mít svojí vlastní vitrinku s houkačkou a on s ním zachází jak s propiskou za bůra. Mě z něj picne…
„Jo, měl jsem ho na stole zapíchnutý mezi ostatníma propiskama a jemu se asi líbilo. Nejspíš netušil, jak je to drahá hračička, tak mi ho čórnul, zmetek jeden zlodějská,“ rozčílil se Tom. No… kdo je tady zloděj, bychom si mohli vyprávět, napadne mě, když si vzpomenu, jak dneska táhl mýho androida do auta.
„No jo, lidi dneska kradou na co přijdou,“ odpovím s úsměvem. Kdybys věděl, bráško, že tě sleduju… jenže jinak to nejde. Potřebuju co nejvíc informací. „Ale měl by sis na to pero dávat pozor, dal jsem ti ho z lásky,“ připomenu mu, co jsem mu říkal, když jsem mu ho dával. Tenkrát se sice trošku šklebil, ale viděl jsem na něm, že ho dojal nápis: „Od Billa s láskou“, kterej jsem nechal vyrýt na zavírátko. Dal mi tenkrát dokonce i malou pusu na rty a to je co říct, jinak se mi vyhýbá, abych se ho nemohl ani dotknout. Trošku jsme pak pili a já mu zase několikrát zopakoval, že ho pořád miluju, byl z toho dost vykolejenej, protože si nejspíš myslel, že se toho neodvážím. Já když mám v sobě pár skleniček šampáňa, tak trošku víc kecám, no…
„Neboj, už jsem ho zamknul do sejfu,“ odpoví a na moje poslední slova záměrně nereaguje. Srabík jeden… neumí mi říct, že ke mně taky něco cítí. Kdybych to nevěděl, snad bych mu to i spolkl. Vždycky, když machruje, jak je silnej, vzpomenu si, jak mi se slzami v očích tenkrát opile vyprávěl, že má svoje dvojče strašně moc rád, že po něm taky už léta touží, ale kvůli morálce to prostě nemůže udělat. Ještěže to vykládal mně a ne tý svojí Suzy, už by to nejspíš dávno bylo ve všech novinách. Musím ho prostě hlídat, aby nedělal blbosti.
„V sejfu je ho škoda, mělo by mít nějaký čestný místo, aby každej viděl, jak tě mám rád,“ záměrně provokuju. Jsem zvědav, co mi na tohle odpoví…
„Jo, aby všichni věděli, jak mám úchylný dvojče, který se mě snaží dostat do postele při každý možný příležitosti, viď?“
„No a? Sourozenecká láska je přece krásná, nic závadnýho na tom není. A nekecej, že se ti to tenkrát se mnou nelíbilo, to si vyprošuju… sténal jsi hodně nahlas, ty kecko. Pak kdo je tady úchylný dvojče,“ schválně provokuju dál.
„Nemluv o tom! Nikdy se to nestalo, rozumíš? Kolikrát ti mám opakovat, abys to věčně nerozebíral? Byl jsem opilej a nejspíš jsem vůbec nevěděl, že nejsi dlouhonohá blondýna,“ rozčílí se jako vždycky… úplně vidím, jak vzteky zrudnul v obličeji. Já ti dám, blondýna, ty…
„Aha, tak proto jsi na konci vzdychal moje jméno, protože jsem byl blond, jo? Pěkně lžeš, já si to pamatuju moc dobře… já totiž nemám okno jako ty,“ dostanu ho. Slyším, jak na druhým konci zmlknul. Teď argumentuj, miláčku… to jsem zvědav, co na to řekneš.
„Hele, Bille, to nemá cenu. Už o tom nebudeme mluvit, jdu chrnět, jo? Užij si to tam a hezky odpočívej, ať se vrátíš krásně opálenej. Na ten kalendář ti to přece musí slušet, ne? Měj se krásně a v sobotu se uvidíme, jo?“ zase zamlouvá, co může. Rozloučíme se, dál to nemá cenu protahovat, trošku jsem to zpackal, ale nevadí… aspoň jsem s ním mluvil. Ach jo… nikdy to nepřizná. Nikdy. Začínám se bát, že celá moje akce ztroskotá na jeho umíněnosti.
autor: Janule
betaread: Áďa
to je trdlo ten Tom:D má mu to přiznat a hotovo:D
ale teda sem zvědavá na TOMA se Suzy, to bude akce jak blázen:D
Naprosto luxusní dílek! xD Billís dává Tominovi teda pěkně zabrat. xDD Jenom aˇť ho pozlobí.xDD
Janulko, to bylo dokonaly. Malem jsem se pocurala smichy z Toma na začatku. Pry budu cumet sam na sebe xD Snad ho Bill nedal zvetsit xDD Nebo uzasny, jak mu Bill rekl blbecku. Fakt super dilek. Ten me pobavil, aspon me dneska neco poprvy rozesmalo. Diky:-* Miluju TH, miluju twincest!
😀 To je úúúúžasný! 🙂
Och, ten Tom je pako, tak ať už mu to pěkne žekne jak po něm touží…:-) Rychlůe dál, těším se na androida Toma se Suzy v akci 😀
jo….umíněnec jeden!!! proč chce Toma zkoušet se Suzy?
ten Tom je ale trdlo…. =/ nechápu jak může človíčkovi jako Bill říct tolikrát ne…. já bych po něm hned skočila… xD má děsnou morálku…. =/ jinak se těšim na androida a Suzy v kaci… xD sem zvědavá, co se z toho vyklube…. x)) jinak naprosto skvělý… x)) těšim se na další díl, je to zajímavý…. x))
Bill si zaslouží obdiv s tou svatou trpělivostí, co s Tomem má… Tom stále odolává, ale doufám, že to nepotrvá dlouho:D Bylo vtipný, jak Billa přesvědčoval, aby se nevracel dřív:D Kdyby jenom věděl…:D
Jsem zvědavá, jestli akce 'Suzy a TOM' bude v příštím díle, nebo nás budeš napínat ještě dýl…:D Ale vyplatí se počkat, určitě to bude stát za to:))
Úžasný, úžasný!:D:)….To jejich handrkování a hlášky jsou prostě nej!:-D…Teď budu muset zase 3 dny netrpělivě čekat na další díl, ach jo:(….
bože já to miluju!! tu jeho "průhlednost", provokaci a ty tomovi rozpaky… trochu je mi líto Suzy… taka využívana.. ale super!
už to neprodlužuuuuj xD ja už to nevydržííím! xD
no teda!Tome koukej mu to přiznat!skvělá povídka,opravdu originální dílo.-)
To teda od Billa nebylo moc hezký, děsit nebohýho bratra, že se vrátí domů dřív. Toma zaručeně málem kleplo. Vždyť by nestačil prozkoumat robůtka 🙂 Ale chápu, že si Bill potřebovat do Toma trošku zarejt, já bych teda takovou trpělivost neměla, neustále se milovanému bratříčkovi servírovat na stříbrném podnose a dostat tak leda pusu k narozeninám, jo a to ještě za platinový pero. Já pořád nemůžu překousnout těch šest let 🙂 Asi bych vzala Toma po hlavě něčím hodně tvrdým, aby se už konečně vzpamatoval. No jo, trpělivost není moje silná stránka. Ale když se to tak vezme, málem bych ve svém rozhořčení zapomněla, že vlastně Tom je ten čestný muž a šlechtic, který dodržuje zákony, dbá na pravidla, pečuje o zatoulané psy, převádí stařenky přes ulici a už vůbec by se nevrhl do incestního vztahu, vždyť on je ten starší a moudřejší 🙂 Já si to všechno uvědomuju, no jo, ale kdo to má sakra vydržet :)))
Hele, zlato? Totálně nejvíc…^^ On se z toho Tom pěkně vykrucuje, hajzlík, ale baví mě to! Fakt totálně! *dance* *yahoo* *in love*
Už se těším, až bude další díííl *yahoo*
No jasné že si to neprizná do kelu , je to predsa chlap 😀 !! Nech len Bill pokúša ďalej =) .
úplkne ma fascinujú monológy v ich hlave , telefonujú spolu , ale každý si myslí niečo komplet iné 😀 Superné je toto . Mňa by tak zaujímalo , či sa android TOM nebojí , že bude rodičom … akože …… erekciu asi mať bude ale aj či to druhé 😀
Oh, ten Bill je ludra.. xD ale tak co, chci, aby získal Toma, fandím mu .. a už se těším, jak dorazí Suzy *nevinně se dívá okolo sebe*
Billi je teda pěkně mazanej, chlapec, chudák Tom asi tohle musel poslouchat celej těch šest let:-D Tuhle povídku miluju, je originální, ostatně od Jaňulky, žj….jenom doufám, že Billimu to opravdu vyjde, moc mu to přeju, ale beztak si myslím, že mu Tom podlehne – a to bude moc dobře:-D Takže né, že to pokazíš, Jani:-D
Tomi ma dosť štve. Ako môže toľko odolávať a potom si to v opilosti priznať. Ale má teda tvrdú palicu, keď to vydrží tak dlho. Chúďatko Bill zamilovaný 😀 páči sa mi keď je sebavedomí, tá jeho neistota na záver kapitoly sa mi nepáči, je mi ho potom ľúto.
Hmm, Tom mě štve! 😀 Začínám mít špatný pocit, že tohle dobře nedopadne a ti dva se nikdy nedají dohromady 🙁 Což by byla obrovská škoda! Sakra Tome, tak už si to přiznej, že svoje dvojče taky miluješ a moc ho potřebuješ! Billa je mi vážně líto. Nebýt toho, co mu Tom vyprávěl když byl opilý, tak by Bill vlatně nic nevěděl a myslel si, že to pro Toma opravdu nic nezanamelo. Jak mi bylo na začátku Toma líto, že ho obden "straší" Bill ve snech, tak teď mu to přeju! Dobře mu tak! 😀 😀 To má za to, že si to nechce přiznat! 😀
A Bill jak ho škádlil, že by přijel domů dřív! 😀 To bylo celkem zákeřné! Úplně vidím, jak se Tomovi sevřel žaludek, že by se svým dvojníkem měl o něco míň času 😀 :FD
A scéna s platinovou propiskou mě prostě dostala. 😀