Už vím, co k tobě cítím 18.

autor: Pajule

Tak… a teď šup na čtení…

„Tak šup, šup, ať tam jsme včas,“ halekal jsem na černovlasé stvoření, které už přes půl hodiny stálo v koupelně před zrcadlem. Celý můj bráška. Vše mu dlouho trvá, ale on vždy tvrdí, že si život užívá a má vše tak, jak se mu to líbí. Pokaždé mě zamrazí, když pronese větu: „…ani ty nevíš, co bude za pár vteřin…“ Je to… divná věta, ale velmi pravdivá. Přesně tak, nikdy nevím, co mě za chvíli potká.

„Tomi?“ zvolal na mě Bill a já se vydal za ním do koupelny. Stál u zrcadla jen v upnutých boxerkách. Na nohách měl roztomilé, plyšové papuče s medvídkem, které dostal od babičky k Vánocům. Ta si na takové věci potrpěla, stejně jako Bill. Neodolal jsem a udělal dva velké kroky, přímo namířené k němu. Sladce se na mě usmál a do svých jemných rukou uchopil řasenku. Naklonil se blíže k zrcadlu a dokončoval svůj zkrášlovací program. Už jsem to nevydržel a udělal ještě jeden krok. Své dlouhé paže jsem mu obmotal okolo boků a hlavu položil na jeho rameno. Avšak… hned mi to překazil. Hbitě se otočil a přitiskl se na mě, jak jen to bylo možné. Vlepil mi malý a rychlý polibek na nosík. Následně se opět otočil k zrcadlu a pokračoval dál.

„Billí, ale takhle ten film vážně nestihneme,“ podotknul jsem a důležitě si odkašlal.

„Proč bychom neměli? Vždyť ten sál máme rezervovaný jen pro nás,“ mrknul na mě přes zrcadlo a přesunul se k druhému oku.

„To sice ano, ale pochop, že na nás nebudou čekat o hodinu nebo dvě déle,“ brouknul jsem už mírně netrpělivým tónem.

„Když… já se ti chci líbit,“ zašeptal můj o deset minut mladší bráška se sklopenou hlavinkou a načervenalými tvářičkami.

„Mně se líbíš, ať vypadáš jakkoli,“ přiznal jsem pravdu. Bill je opravdu sladký. Usmál se tedy na mě, rychle si domaloval to druhé oko a vyprostil se z mého sevření. Odběhl z koupelny do svého pokoje a já odtušil, že se obléká. Po chvíli vyšel s narovnanými vlasy, které volně spadaly po bílém tričku. Vzal si na sebe ty nové džíny, které mu ochotně koupila mamka. Odcupital až ke mně s pohupující se kabelou na rameni. Vlepil mi pusu na tvář a jemně propletl prsty s těmi mými. Mlčky jsme sešli až dolů, do šatny. Já nic neřešil, obul jsem si první boty, co tam ležely a navlíkl si první bundu, která mi patřila. Zato Bill… jednou se z něj opravdu zblázním! Naštěstí… po chvíli si oblékl nějaké tenisky a svůj černý kaftan. Můžeme vyrazit!

…………….

Dva chlapci nasedli se zvonivým smíchem do auta, kde se připoutali pásy a vyjeli do centra města, kde měli jen pro sebe rezervovaný sál v kině, aby je neotravovali občas opravdu nesnesitelní fanoušci. Byli šťastní, velmi šťastní. Jen… ani jeden z nich vlastně nevěděl, co bude v budoucnu. Jak to bude dál s jejich vztahem – nevztahem.

…………….

„Dobrý den, Bille a Tome,“ přivítala je milá postarší dáma v kostýmku, který měli všichni zaměstnanci kina.

„Dobrý,“ pozdravili sborově dvojčata. Oba se uculili a vydali se za dámou do jejich pronajmutého sálu. Na tři hodiny. Měli v plánu si užít krásné odpoledne. Ve tmě, s popcornem, s colou, s filmem. Nejlepší však bylo to, že budou sami, úplně sami. S hlasitým dupáním a plnýma rukama vystoupali až do poslední řady, kde se každý rozvalil do jednoho křesla. Na sedadla vedle položili mega krabice plné popcornu a do otvorů na opěradlech postavili obří coly. Ten mladší si dokonce vyzul i boty, aby se mohl pohodlněji posadit do měkké sedačky. Ten starší si pro změnu sundal svoji kšiltovku, aby ho nikde netlačila. Teď už čekali je na to, až se objeví na plátně první reklamy a následně film. V sále už panovala tma na krájení, když se ozval zvuk s hlasitým zaduněním a následně se objevila na plátně první reklama.

„Tomi?“ promluvil náhle Bill na svého bratra. Ten se okamžitě otočil a zadíval se na svého bratra.

„Copak se děje?“ špitl a čekal, co vypadne z člověka, který seděl přímo naproti němu.

„Na co to vlastně jdeme?“ optal se a pro změnu čekal on, co vyjde z bráškových rtů, které ho v tuhle chvíli neuvěřitelně moc sváděly k polibku.

„Já vůbec nevím, zajednával to David a nehodlali nic říct. Jen to, že v kině momentálně nic nedávají, takže jsme si to skvěle načasovali. A ještě to, že je to nějaká komedie,“ odpověděl Tom. Už, už se nadechoval, že něco doplní, ale ucítil něčí jazyk ve své puse. Přesně tak, Bill už to nevydržel. Tom se nebránil, naopak. Ještě to bráškovi usnadnil v tom, že se k němu naklonil tak, jak to jenom šlo. Ruce mu zabloudily na Billův malý zadeček, který opatrně a pomalu hladil. Nechtěl Billa vylekat. V něm se však probudila ta vášnivější část a náhle Tomovo tričko leželo nejméně o tři řady níže. Přejížděl svými dlouhými a hubenými prsty po Tomově vypracovaném bříšku. Občas zajel i výše, na hrudník, obličej a nebo si hrál s jeho dredy, které byly svázané gumičkou. Po chvíli sjel zase o něco níže. Odpojil se od Toma a jemně ho kousnul do ouška. To vyvolalo jen hlasitý vzdech, který se ztratil v hlasech herců z filmu. Tom nechal Billa dělat, co chtěl. Nevadilo mu to a moc se mu to líbilo. On však zůstal jen u dotyků pod Billovým trikem. Věděl, že Bill má určitě i nějakou takovouhle stránku, ale tu bohužel zatím neměl čas poznat. Až teď.

„Billí…“ opět zavzdychal, když si jeho bráška začal rukou pohrávat s páskem, když mu věnoval jeden motýlí polibek na bříško za druhým.

CVAK, ozvalo se a Tom ucítil, že jeho kalhoty na jeho těle značně povolily. Bill mu rozepnul pásek, se kterým si ještě před chvílí jen hrál.

„Omg, Bille, tohle m… och… mi nedě… dělej,“ vydechl Tom, když ucítil, že mu Bill začal stahovat kalhoty dolů. Tom se na nic nevzmohl. Jeho klín už značně začal nabírat na velikosti.

autor: Pajule

betaread: Janule