autor: cynical terror & undrockroll
Bill téměř spadl hlavou do své snídaně. Nemohl tomu uvěřit.
„Jo, není to zrovna apartmá,“ říkal Tom.
Bill nemohl uvěřit tomu, že jí sem přivedl. Rebeku.
„Chceš vidět ložnici?“ Tom na ní mrknul a ona se jen přiblble zachichotala.
Bill hlasitě třískl lžící o stůl a Gustav se na něj zmateně podíval.
„Co je?“
„Nic,“ odpověděl Bill rychle a znovu zvedl lžíci. Očima visel na Tomovi a té holce.
„Nemůžu uvěřit, že žijete sami,“ řekla, zatímco se rozhlížela kolem. „Chci vidět studio a tvou kytaru.“
„Mám jich víc,“ řekl Tom pyšně.
„Chci je vidět!“ Dívka se rozhlídla kolem a zastavila se u stolu, všimla si, jak na ni Bill zírá. „Um, eh.“
Tom se na ni podíval a pak následoval její pohled. „Oh, sorry, jsem debil,“ smál se. „Pamatuješ, to jsou kluci ze skupiny.“
„Nikdy jsme se nesetkali,“ řekl Gustav nahlas, usmíval se.
„Grrr,“ zamumlal Bill.
„Jo, to je Gustav, bubeník,“ řekl Tom a hlavou pokynul směrem ke stolu. „A tohle je můj malý bráška Bill, toho si pamatuješ.“
„O deset minut!“ Bill nevydržel a vybouchl.
„Vy jste dvojčata?“ Zamračila se a podívala se na Toma, pak na Billa. „Vypadá mnohem menší,“ promluvila k Tomovi.
„Ve skutečnosti nejsem,“ odpověděl Bill. Vstal a postavil se vedle Toma. „Vidíš? Jsem větší.“
Tom na něj pohlédl. „Zatím. Ehm, děje se něco?“
„Nic,“ odpověděl Bill vyrovnaně. „Ukaž jí studio. Ukaž jí nějaké věci, co jsme zatím nahráli.“
„Opravdu?“ zeptala se Rebeka.
Tom pokrčil rameny. „Nevím, jak se s těma věcma pracuje.“
Bill se zapřel dlaní o pohovku a usmál se. „Jdi, Tomi.“
„Bille,“ řekl Tom vážně, jeho oči se zúžily. „Ne-„
Bill protočil oči. „No jistě…“
Tom ještě chvíli sledoval Billa, pak položil Rebece ruku na záda a směroval ji ke dveřím. „Uvidíme se později, kluci.“
Zamračeným pohledem sledoval Bill bratra a osobu vedle něj, mohla to být jeho nová dívka. Něco na způsobu, jakým se Tom důvěrně dotýkal jejích zad, se mu hnusilo. Věděl, že Tom už se dříve s holkou líbal, dokonce s několika zkoušel chodit. Ještě nikdy to ale netrvalo dýl, než pár týdnů.
Bill by se ale vsadil, že tahle se mu líbila. Tohle bylo jiné.
„Jsi v pořádku?“ zeptal se Gustav, čímž přetrhnul tok Billových myšlenek. Bill se zabořil do pohovky a hlasitě si povzdychl.
„Jo, nechceš něco dělat?“ Bill nutně potřeboval dostat bratra z mysli.
„Nemůžu,“ odpověděl Gustav, vstal od stolu a nádobí dal do dřezu. „Odpoledne nahráváme, ne?“
„Uhm.“
Bill se přetočil na stranu a stočil se do klubíčka, když Gustav odešel. Zavřel oči tak pevně, že za víčky viděl drobné hvězdičky. Kdyby jen mohl až do odpoledne spát, nemusel by myslet na Toma.
****
Bill s Tomem seděli jedno páteční odpoledne na malé terase jejich domu a pili limonádu. Byli na víkend doma a Bill byl současně nervózní i vzrušený. Má jít dnes v noci k Tomovi? Nevyhodí ho teď, když má dívku?
Dobře ale, Rebeka byla teď ve městě. Usmál se a otočil se k Tomovi. „Je hezké být na pár dní doma.“
Tom pokrčil rameny. „Není tady co dělat.“
„Rád jen tak sedím,“ řekl Bill.
„To teda pěkně lžeš,“ odporoval mu Tom. „Div bys nevyskočil z kůže,“ strčil Billa do ruky a oba se smáli.
„Možná trochu. Ale jsem rád, že jsme teď mimo. Jen ty a já.“
„Jsme vždycky mimo,“ řekl Tom a znovu strčil do Billa. „Mám dost tvého obličeje.“
Bill věděl, že si Tom dělá legraci, ale bolelo jej to, popíchlo ho to. „Nejsi otrávený z Rebečina,“ řekl, snažil se neznít otráveně. Selhal.
„Jo, dobře, ale Rebečin obličej je na Rebece,“ Tom svraštil obočí a Bill cítil, jak mu rudnou tváře.
„Je hezká,“ řekl Bill.
„Já vím,“ Tom souhlasil. Dlouze se napil a potom si hlasitě krknul.
Bill se zaksichtil. „Kolik jí je?“
„Uhm, patnáct,“ odpověděl Tom. Stáhnul si nohy k tělu a objal je rukama. Bill se otočil a položil si bosé nohy na Tomovy džíny. Tom ucukl, ale neuhnul úplně.
„Máš jí rád?“
Tom se otočil na Billa tak rychle, až jej vlasy šlehly do očí. „Oh, ne. Proč?“
Bill pokrčil rameny a sklouznul dolů. „Trávíš s ní hodně času.“
Tom se pomalu usmál. „Ty žárlíš?“
„Tomi,“ řekl Bill, snažil se znít naštvaně. „Drž hubu.“
„Ty žárlíš!“ Tom se postavil proti Billovi a začal se smát. „Ty žárlíš.“
„Nežárlím,“ řekl Bill důrazně. Jeho tváře hořely a on věděl, že se červená. Polknul a pokusil se přemístit tak, aby měl obě nohy pevně na zemi. Tom se nahnul blíž k Billovi a strčil do něj ramenem.
„Já vím, ztěžuju ti to.“
Bill si povzdychl a postavil sklenici s limonádou. „Ale myslíš to s ní vážně?“
„Mám jí hodně rád,“ odpověděl Tom. „Když jsem jí políbil, bylo to tak snadné. Nevím.“
‚Tak on jí políbil‘, pomyslel si Bill smutně. „To je hezké.“
„Občas je líbání hezké.“
Bill svraštil čelo. „Jo.“
„Ne, že bys to věděl,“ řekl Tom.
„Drž hubu! Líbal jsem se s holkou,“ vybuchl Bill. Cítil se tak hloupě, zatímco Tom zůstával v klidu.
„Jo, stejnou holku, která políbila mě,“ Tom se trochu zasmál. „A jen cucala. Její jazyk tam… jen ležel. Ew.“
„Líbali jste se jazykem?“ zeptal se Bill, oči doširoka otevřené. „Mě nenechala!“
Tom se zasmál hlasitěji. „O moc si nepřišel, věř mi.“
Bill si nemohl pomoct, ale také se trochu uchechtnul. „Jo, pravděpodobně.“
„Takže… Nikdy jsi se s holkou nelíbal jazykem?“
Bill cítil zvláštní pocit v žaludku. Nikdy nechtěl tenhle rozhovor. „Ne.“
„Kolik holek jsi políbil?“ zeptal se Tom.
„Jen tu jednu,“ odpověděl Bill tiše. „V každém případě to nevadí.“
„Taky myslím,“ odpověděl Tom stejně tak tiše.
Několik minut seděli naprosto tiše. Bill se snažil polykat, ale nešlo to, měl naprosto sucho v krku. Jeho pití bylo příliš sladké a on si nepřál víc, než sklenici vody. Letmo se podíval po bratrovi a pokusil si ho představit s dívkou. Z té představy se mu chtělo zvracet. Tahle holka, ta Rebeka, si Toma nezasloužila.
„Myslel jsem si, že jsi políbil holku u vás na angličtině,“ řekl Tom najednou.
„Koho? Ne.“ Bill zakroutil hlavou. „Jak tě to napadlo?“
„Jen nemůžu uvěřit, že si nelíbal víc holek, to je všechno.“
Bill protočil oči. „To je toho.“
Tom pokrčil rameny a lehnul si, zavřel oči. Bill se tu najednou cítil navíc. Byl vyvedený z míry. „Myslím, že večeře za chvíli bude. Jdu se podívat, jestli mamka nechce pomoct.“
„Dobře,“ odpověděl Tom. Otevřel oči a chňapl Billa za nohu, když kolem něj procházel, Bill málem spadl.
„Tome, do háje,“ zamumlal Bill.
„Oh, promiň,“ řekl Tom, ale vůbec nezněl lítostivě.
Bill jen zakroutil hlavou a zašel do domu.
****
Bill nežárlil, rozhodl se. Rebeka nu byla prostě jenom opravdu, opravdu nepříjemná. A nebyla až tak hezká. Tom si zaslouží hezčí dívku.
Když si to ale představil, udělalo se mu z toho taky špatně.
Seděl na posteli a hrál si s kalhotami od pyžama. Bylo jen něco málo po desáté; už přes hodinu byl sám v pokoji. Cítil se tak divně sám, trávil hodně času s klukama ve studiu a v apartmá.
Něco uvnitř něj zoufale potřebovalo společnost, a ne jen tak ledajakou, Tomovu společnost. „Měl bych jít dovnitř tak, jak jsem zvyklý,“ řekl Bill nahlas. „On mě nevyrazí.“ Ta slova zněla tak prázdně, ale stejně se postavil.
Vylezl z pokoje a mířil k Tomovým dveřím. Ta cesta byla tak důvěrně známá, ale pocit v žaludku tak jiný. Chytil kliku dveří a zrovna, když se chystal otevřít, uslyšel zevnitř nějaký zvuk.
‚Co dělá?‘ zamyslel se. Přitiskl hlavu ke dveřím a poslouchal.
„Jo, je to tady tak zatraceně nudný,“ slyšel Toma říkat.
‚S kým mluví?‘
„Taky mi chybíš. Jo, taky,“ Tom se zasmál a Billovo čelo se svraštělo.
Tom mluvil s Rebekou.
„Do prdele,“ řekl nahlas. Stáhnul ruku zpět a chystal se jít do pokoje, když zaslechl Toma říkat něco jiného.
„Jo, ale Bill je poslední dobou divný,“ řekl Tom. Bill váhavě přitiskl ucho ke dveřím. „Celou dobu. Radši jsem s tebou.“
Bill zalapal po dechu. Tohle mu ublížilo. Cítil, jak se mu třesou kolena, klesal k zemi, s uchem stále přitisknutým ke dveřím.
„Příští neděli? Bude to opravdu měsíc?“ Tom se smál. „Je to bláznivý. Vážně cool.“
Zničený Bill se snažil držet svůj dech klidný a pravidelný. Nenáviděl Rebeku. Nenáviděl ji. Už vůbec nemohl uvěřit tomu, co o něm Tom řekl. Zkusil si představit, že je hluboce zamilovaný do nějaké dívky. I tak by pro něj byl Tom víc.
„Uhm,“ zamumlal Bill. Pokoušel se postavit. Věděl, že nic z toho, co mezi nimi bylo, pro Toma nic neznamenalo, ale stejně neměl tušení, jak dál. „Do prdele.“
Byl naštvaný na Toma. Hodně naštvaný.
„Radši půjdu, jsem ospalý. Okey, zavolám ti zítra. Slibuji. Dobrou noc.“
Bill slyšel zvuk telefonu a pak už jen důvěrně známé šustění Tomovy postele. Na té matraci zažil jedny z nejlepších nocí.
A pak slyšel něco jiného, důvěrně známého.
Tom sténal, velmi měkce. Sotva to mohl přes dveře slyšet.
Bill byl vyvedený z míry. Zarazilo ho, že jeho první myšlenka byla ‚Dělá to beze mě‘.
Zapřel si hlavu o dveře a myslel na všechny věci, které může Tom dělat bez něj. Od té chvíle ve sprše spolu nebyli. Dostával to Tom od Rebeky?
Teď byl Bill naštvaný, nadržený a frustrovaný.
Tom opět zasténal, tentokrát hlasitěji. Ten zvuk způsobil chvění Billova těla. Představil si, co Tom dělá. Určitě leží na zádech a boxerky má v půli stehen. Bill sklouzl rukou pod své kalhoty. Nedotýkal se sebe, jen cítil teplo ze svého vzrušení.
Tomovo sténání bylo čím dál hlasitější. Pravděpodobně mu to dělalo hodně dobře. Bill nemohl popírat, co s ním ta myšlenka dělala. Byl tvrdý, hodně tvrdý.
„Fajn,“ zamumlal Bill. „Fajn.“ Narovnal se a zády se opřel o zeď. S uchem přitisknutým ke dveřím tlačil dlaň proti svému penisu. Jeho žilami ihned proběhl výboj, hřál, jeho prsty se chvěly. Nebude to trvat dlouho. Už nějakou dobu toužil po uvolnění. Zatím jen párkrát přejel po svém penisu ve sprše a ten pocit byl tak prázdný a komický, že nemohl pokračovat.
Ale tady a teď, se tak prázdný necítil. Možná to byl hněv a zklamání nebo žárlivost, která se v něm usadila. Nezáleželo na zdi, která jej oddělovala od bratra. Nezáleželo ani na tom, jak moc byl na bratra naštvaný. Nic z toho se nevyrovnalo tomu, jak bolestné bylo dotýkat se sebe. Šel by za Tomem, kdyby nebyl tak rozhozený odposloucháváním jeho hovoru.
Slyšel Tomovo táhlé vrnění a byl klidnější. Zavřel oči a představil si, jak Tomovy ruce kloužou nahoru a dolů po jeho bocích a potom jeho prsty klidně odpočívají na břiše. Bill to miloval. Stáhnul si kalhoty od pyžama níž a zachvěl se, jak se jeho tělo dotklo drsné podlahy.
„Oooh…“ Tomův sten protnul ticho a Bill cítil, jak se mu sevřel žaludek. Byli tam důvěrně známí motýlci, kmitali velmi rychle křidélky sem a tam. Bill je nenáviděl. Zmačkl kořen svého penisu a zalapal po dechu. Teď, Tomovy boky by se pohybovaly nahoru a dolů. Bill si to představil a snažil se srovnat rytmus. Znal každý Tomův pohyb.
Skousl si rty. „Uhm“ ze rtů mu unikl táhlý zvuk a zalapal po dechu. Jedna jeho část si přála být přistižena. Ale větší část věděla, že by umřel studem, kdyby Tom otevřel dveře a našel jej, jak si dělá dobře vedle dveří jeho pokoje.
Bill se usmál. Nebyl přistižen.
Přitisknul ucho víc ke dveřím, zrychlil pohyb na svém vzrušení. Tom byl hlasitější než obvykle, musel si to dělat pekelně dobře. Bill nechtěl přemýšlet o tom proč. Zavřel oči a dál se tisknul. Byl tak tvrdý. Všechno kvůli blbému Tomovi. Idiot Tom a jeho blbá holka.
„Bastard,“ zamumlal Bill. Nemohl přestat myslet na Toma a Rebeku. Líbali se, tohle věděl Bill jistě. Kdo ví, co dalšího dělali? Možná, že to bylo lepší, než co kdy zažil Tom s ním.
Bill zakroutil hlavou a pokračoval ve stiskávání a pohybech prstů kolem horkého vzrušení. Pokusil se dostat obraz Toma a jeho holky z hlavy. Bránilo mu to v uvolnění. Povzdychl si a pokusil se myslet na ně dva, když to dělali spolu poprvé. Vzpomínal na Tomův dotyk uprostřed noci a pak to, jak se tlačil jeho boky proti němu, ty pohyby. Pamatoval si dokonale Tomovo uvolnění.
Bill se vrátil v myšlenkách kousek zpátky, když je mamka a Gordon vzali na prodloužený víkend do Paříže. Měli vlastní pokoj a přesto, že tam byly dvě postele, oni využili jen jednu. To byl víkend, kdy měl Bill Toma pod kontrolou.
Bill měl jednu jasnou vzpomínku na ten víkend; uprostřed noci se na Toma převalil, cítil, jak bratr klouzal hluboko v něm, a křičeli, dokud se oba neudělali.
Povzdechl si. Měl kontrolu nad Tomem a to bylo tak kouzelné. Viděl Toma ležícího pod ním, žebrajícího u Billa o víc.
Bill opět pohladil vrcholek, jeho hlava klesla zpět ke zdi a stehna se napnula. Představoval si, jak Toma líže, jak ho ovládá… a možná dokonce šuká. Jeho boky sebou trhly vzhůru a tvrdě se tiskl ke zdi, mumlal a tiskl vlhkou ruku ke dveřím. Skrz dřevo mohl slyšet Tomův vlastní měkký výkřik. Nestaral se o to, jestli ho Tom může slyšet, přitiskl ucho ke dveřím a snažil se zachytit každý z Tomových výdechů.
‚Tohle je mimo mojí kontrolu‘ pomyslel si.
****
Bill seděl v křesle s nohama přes opěrku a zíral do svého poznámkového bloku. Byl v pokoji sám, docela vzácná příležitost, hodlal strávit odpoledne tím, že napíše pár písniček, které ho napadaly. Usrkl horké čokolády, kterou si pro sebe udělal, když zezdola uslyšel klepání na dveře.
„Bože,“ zamumlal Bill. Ani se nepohnul, věděl, že je to některý z kluků. Ale ať to byl kdokoliv, byl líný hledat klíč. „Otevři si sám.“
Klepání se ozvalo znovu. Odložil blok na stůl a s hrnkem čokolády seběhl schody dolů, aby mohl otevřít.
Nečekal, že tam uvidí Rebeku.
„Oh,“ zarazil se. „Tom tu není.“
Rebeka se trochu zamračila, ale nakonec se usmála. „Oh, to nevadí. Můžu počkat.“ Zatlačila jej zpět do bytu, což se Billovi nelíbilo. Vždycky si myslela, že si může dělat, co chce, jako by sem patřila.
„Může být pryč dlouho,“ řekl Bill a pokusil se zavřít dveře. „A já mám něco na práci.“
„Jako co?“ zeptala se Rebeka a na prst si natočila pramen vlasů.
„Něco pro kapelu,“ odpověděl Bill důležitě. „Píšu texty.“
Její oči se rozzářily. „Vážně? To je úžasný. Miluju tvoje texty, jen tak mimochodem.“
Bill se cítil tak divně. Ona… flirtovala s ním? „Díky,“ odpověděl nejistě.
„Ostatní kluci jsou taky dobří, ale ty jsi ten, co píše,“ pokračovala. „Je to ta nejlepší část,“
Bill se usmál. Možná nebude přece jen tak špatná. „Zkus o tom přesvědčit Toma,“ řekl a ona se zachichotala.
„Jo, opravdu dobře hraje na kytaru. Um, hraješ na něco?“
„Trochu na piáno,“ řekl pobaveně. „Tak nějak. Nevím. Tom je ten s talentovanými prsty,“
Rebeka se hlasitě zasmála. „To je sakra pravda.“
Bill se sám nad sebou zarazil, když si uvědomil, co říká. „Um. Můžu ti něco nabídnout?“
„Dám si to, co máš ty,“ usmála se a kývla k hrnečku v jeho rukách.
Bill se ušklíbnul. „Doopravdy? Je to horká čokoláda.“
„Můžu ochutnat?“ Bez dovolení mu vzala hrneček a napila se. Bill sledoval, jak pije, když odložila hrnek, byl tam otisk světle červené rtěnky.
„Tak…“ Bill stál zbytečně blízko dveří, ruce si strčil do kapes. Usmála se na něj a sedla si na pohovku. Bill se zavrtěl. Ještě nikdy netrávil tolik času s Tomovou holkou. „Co… um, děláš?“
„Školu,“ odpověděla Rebeka a nepatrně se zaksichtila. „A taky pracuji v bufetu.“
„Tady v okolí?“
„Jo, dole v ulici. Když přijdeš, dám ti něco zadarmo,“ nabídla mu s mrknutím.
Bill si uvědomil, že mu nadbíhá. A líbilo se mu to. „Cokoliv budu chtít?“
„Jo,“ přesunula se na pohovce a poplácala na místo vedle sebe. „Posaď se!“
„Okey,“ odpověděl Bill nervózně. Posadil se vedle Rebeky, hezky voněla. „Máš hezké náramky,“ pohodil hlavou k jejímu zápěstí.
Podívala se na ruku obmotanou provázky. Usmála se. „Děkuju. Tvůj bratr mi je koupil na trhu. Byla to sranda. Je opravdu sladký.“
Bill se okamžitě stáhnul. „Oh, jo.“
„Vsadím se, že má každou chvíli nějakou holku,“ řekla tiše.
Bill pokrčil rameny a jeho oči ztmavly. „To je prostě Tom.“
„Jak to myslíš?“ zeptala se.
„Je jedno, jak moc má někoho rád,“ pokrčil rameny. „Nikdy to není dost.“
„Má někoho dalšího?“ Viděl bolest v jejích očích, ale nedokázal se zastavit.
„Jo, ty jsi to nevěděla?“
Zamračila se a hrála si s prsty. „Myslela jsem si to. Ale… Nebyla jsem si jistá. Uhm, to je… v pohodě.“
Teď se mračil Bill. „Je?“
„Chodili jsme spolu jen na rande. On, víš, nikdy mi nic neslíbil.“ Otočila se k Billovi a usmála se. „Máš holku?“
Bill se zasmál. „Ne.“
„Víš, Tom řekl, že nevěří na pravou lásku.“
„On je lhostejný idiot,“ řekl Bill, Rebeka se přisunula blíž k němu.
„Co si myslíš ty?“
„O čem?“
Přisunula se ještě blíž a položila si ruku na jeho koleno, téměř vyletěl z kůže. „O lásce.“
„No, myslím, že je tady někdo pro každého.“ Díval se dolů na její ruku a pak se jí podíval zpět do tváře. Zamrkala na něj. Byl překvapený, že se k ní nahnul blíž. Ne proto, že byla krásná a okouzlující, což ona byla, ale díky pocitu, který cítil. Pod kontrolou. Mohl si jen domýšlet, co by řekl Tom, kdyby je viděl.
„To je opravdu romantické,“ řekla.
„Taky si myslím,“ souhlasil Bill. Jejich oči se setkaly a on cítil tak zvláštní pocit v žaludku. Všechno, na co teď myslel, byl Tom. Myslel na to, jak by teď šílel. Přestože zatím nic neudělal, Bill se cítil, jako by se mstil.
„Ta druhá, kterou Tom má… Je hezčí než já?“ zeptala se Rebeka.
„Je jiná,“ Bill se nahnul blíž k ní. „Víš.“
Rebeka se na něj usmála a stiskla jeho koleno. „Jak to, že nemáš holku? A neříkej mi tuhle kravinu ‚Mám toho moc na práci‘.“
„Uhm“ Bill nasucho polknul. „Prostě nemám.“ Nemohl teď přemýšlet o ničem jiném, než o ruce Tomovy holky na svém koleni.
Posunula ji výš na jeho stehno.
„Už jsi nějakou měl?“ zeptala se ho a záměrně na něj upřela pohled.
Bill neodpověděl. Nevěděl proč, a jak se to stalo, ale předklonil se a Rebeku políbil. Cítil, jak sebou trhla, ale pak ucítil její ruce za krkem, jazykem mu přejela po rtech, chtěla dovnitř. Jen jednou políbil dívku a žádný jazyk v tom nebyl. Ale nemohlo to být tak těžké.
A nebylo. Její jazyk šel lehce proti tomu jeho a on jím klouzal proti jejím rtům. Usmála se do polibku a stáhla si jeho tvář blíž. Bill trochu stáhnul jazyk a přejel po jejím spodním rtu, cucal jej a vzal jej mezi své rty. Se zavřenýma očima si představoval, jak tohle dělá s Tomem.
Tom.
Bill se odtáhnul.
„Uhm,“ řekl roztěkaně. „Já nemůžu… Musím, jít.“ Zvedal se a měl se k odchodu, ale chytla ho za zápěstí.
„To je v pohodě,“ usmála se na něj. „Nechtěla jsem na tebe tlačit, jen… Jsi můj typ víc, než Tom.“
Bill překvapeně zamrkal. „Co?“
„On je opravdový hráč. A ty jsi tak hluboký, tak romantický. Vím to od začátku.“
„Tom není tak špatný,“ odpověděl a vytrhnul se z jejího sevření. „Zapomeň na to, nic jsem ti o něm neříkal.“
„Je tvůj bratr, je jasné, že se za něj postavíš,“ řekla. „Myslím, že je to opravdu sladké.“
„Nerozumíš tomu,“ řekl Bill, cítil se tak mizerně.
„Neboj se, nic mu neřeknu,“ usmála se na něj. „Půjdu. Děkuju za čokoládu.“ Vstala a políbila jej na tvář. „Ahoj.“
„Uhm, ahoj,“ odpověděl, dívajíc se za ní, dokud neodešla.
Když slyšel, že se dveře zavřely, opět se posadil a hlavu schoval do dlaní. Všechno posral, přinejmenším sobě. Cítil se tak vinný a mizerně, nenáviděl Rebeku za to, že kdy stála v první řadě. Věděl, že Tom si nakonec nějaké všimne a bude se s ní vídat, ale nečekal, že to bude tak brzo.
Pak mu došlo, jak snadno se mu povedlo, aby ho měla Rebeka ráda. Napadlo jej, jestli by mu to tak snadno šlo i s ostatníma holkama, co by Tom mohl mít.
Jsi můj typ víc, než Tom.
Ta slova se stále opakovala Billovi v hlavě. Jestli to tak bylo u Rebeky, u ostatních děvčat to tak mohlo být taky. Bill byl překvapený. Nikdy nepřemýšlel nad tím, že by se nějaké opravdu mohl líbit. Byl tak zahleděný do Toma.
„Hm,“ zamumlal Bill a natáhl se pro blok. Jen tak si čmáral. Byl textař, to měla Rebeka ráda. Měla ráda jeho romantické úvahy. Napadlo ho, že si Rebeka myslí, že je Tom povrchní.
Billem probíhalo příliš emocí. Byl naštvaný, nešťastný, zklamaný, fascinovaný a frustrovaný, zvědavý. Doufal, že se Tom o tom polibku nikdy nedozví, ale jedna jeho část to chtěla. Chtěl, aby se Tom zlobil. Chtěl z něj nějakou emocionální reakci.
Otočil na čistou stránku a začal psát.
****
„Tohle místo je díra,“ prohodil Andreas se smíchem a odhodil batoh na pohovku.
„Není to horší než tvůj pokoj,“ odpověděl Bill.
„Hádal bych se,“ reagoval Andreas. „Každopádně, myslím, že je to cool, že jste tu sami. Žádní dospělí, hm?“
„Naši manažeři jsou tu pořád,“ řekl Bill. „Ale jo, je to vlastně naše.“
Andreas se zašklebil a oba dopadli na pohovku. „Tak… A kde jsou ostatní?“
„Dole ve studiu. Dnes jsou jen nástroje,“ zaksichtil se Bill.
„To je blbý.“
„Ne vážně, jsem rád za přestávku. Tak co chceš dělat?“
„Film?“ zeptal se Andreas. Bill zbystřil.
„Jasně!“
O několik hodin později leželi před televizí s pizzou a špatně nadabovanou americkou komedií.
O několik hodin později leželi před televizí s pizzou a špatně nadabovanou americkou komedií.
„Slyšel jsem, že Tom má holku,“ řekl Andreas náhle a usrkl si koly. Bill téměř vyprsknul pití.
„Uhm, jo.“
„Je sexy?“
„Uhm.“
Andreas se na něj otočil. „Co?“
„Já… Musím ti něco říct.“ Natahoval krk, aby se ujistil, že tady nikdo jiný není. „Ale nesmíš to nikomu říct.“
„Co?“ Bill viděl, jak se Andreasovi ve tváři vystřídaly snad všechny barvy a zajímalo jej, co ho napadlo.
„Andreasi, uklidni se,“ řekl Bill honem. „Nikoho jsem nezabil nebo tak něco.“
Andreas si odkašlal a usmál se. „Oh, dobrý. Tak co?“
Bill se opět rozhlédnul po místnosti, aby se ujistil, že tam opravdu nikdo jiný není. „Dobře. Jednou…“
„No?“
„Políbil jsem ji,“ zašeptal Bill.
Andreas pozvedl obočí. „Vážně?“
„Nemysli si, že jsem kretén. Ale jsem, co?“
„Nevím. Nemyslím si, že přímo… Ne, kretén nejsi,“ řekl Andreas pomalu. „Proč jsi to udělal? Máš ji rád?“
„Ne,“ řekl Bill rychle. „Ne. Nenávidím ji.“
„Doopravdy.“
„Tom je s ní tak jiný,“ zakňučel Bill tiše. „Mluví jen o ní. Mám jí dost.“
„Tak jsi ji políbil?“ řekl Andreas zmateně.
„Já nevím!“ řekl Bill zoufale. Připadal si opravdu jako hlupák.
„Chtěl jsi vědět, co na ní má Tom rád?“
„Já vím, co na ní má Tom rád,“ řekl Bill a Andreas se trochu pousmál. „Doopravdy nevím, proč jsem to udělal.“
„Žárlil jsi nebo tak něco?“
„Uhm, možná.“
„To je pochopitelné,“ řekl Andreas.
„Je?“ Bill se podíval na svého přítele a uvažoval, jestli mu říct všechno. Andreas byl jeho nejlepší přítel. Mohl by rozumět? Při představě, že říká své city nahlas, znatelně zblednul. Samozřejmě, nerozuměl by. Nikdo by nerozuměl. „Myslím, hádám, že jsem žárlil na ní,“
Andreas se na něj upřeně podíval. „Žárlil jsi na… ní?“
„Možná.“
„Protože?“
„Tom je pořád pryč,“ řekl Bill. „A Georg s Gustavem jsou dobří, ale, uhm… Já nevím!“
„Tom je pořád pryč,“ řekl Bill. „A Georg s Gustavem jsou dobří, ale, uhm… Já nevím!“
„Nejsou Tom,“ řekl Andreas.
„Jo,“ Bill si položil hlavu na pohovku a povzdechnul si. „Bylo to tak snadné. Řekla, že jsem víc její typ než Tom. Napadlo mě, že by mohlo být snadné vzít mu jakoukoliv holku.“
„Neměl bys,“ odpověděl Andreas. „Kromě toho, nejsi…“
Bill se na něj podíval. „Co?“
„Nevím. Na kluky?“
„Uhm,“ Bill nevěděl, jestli by neměl být uražený nebo tak něco, ale cítil se zmatený. „Nikdy jsem o tom nepřemýšlel. Opravdu jsem se o to nikdy nestaral.“
Andreas přikývnul „Je v pohodě, jestli jsi.“
„Já nevím,“ pokrčil rameny Bill. „Je špatný, že Tomovi ničím vztahy?“
„To není…“ Odkašlal si Andreas a opřel se. „Není to tak úplně normální. Teď se bavíme o tobě.“
Bill se zašklebil a hodil po Andreasovi polštář. Házeli je po sobě, dokud nepřišel Tom. Andreas ho viděl jako první, hodil polštář zpět po Billovi.
„Čau,“ usmál se Tom.
„Ahoj,“ odpověděli oba. „Co se děje?“ zeptal se Andreas.
„Jen nesu nahoru ladičku,“ řekl Tom a zběžně se podíval na televizi. Zamračil se. „Tak zatím.“
„Ahoj, Tomi,“ řekl Bill nevrle a Tom se na něj zamračil a potom odešel.
Bill s Andreasem se dívali dál mlčky na televizi. Bill se tak neskutečně vrtěl, až se na něj Andreas podíval.
„Je v tom něco jiného?“ zeptal se Billa potichu.
„Co myslíš?“ Bill cítil, že se červená.
Andreas se na něj podíval a Bill se cítil tak nejistě. „Myslím, že tam je něco, nevím, ještě něco jiného.“
„Kromě toho, že kradu Tomovi holku to, i když jsem možná na kluky?“ zeptal se Bill.
Andreas se zasmál a Bill si trochu ulevil. „Myslím, že ne,“ řekl a hodil po Billovi polštář.
****
Dveře bouchly a všichni tři kluci se stáhli do křesel.
„Um, oh,“ povzdychnul si Gustav. „Tom je zpátky.“
„Nepovedlo se mu rande,“ řekl Georg.
Bill se díval na svou pizzu a slyšel, jak Tom dupe po chodbě směrem k jejich pokoji.
„Šel bych si s ním promluvit, ale bojím se o život,“ řekl Gustav. Georg přikývl. Oba se podívali na Billa.
„Chcete, abych šel nahoru já?“
„Jsi jeho bratr,“ odpověděl Georg. Bill si povzdychl a vstal.
„Fajn, ale jestli mě umlátí k smrti, bude to vaše vina.“
Šel po schodech, srdce mu bilo jako splašené. Bill věděl, co se stalo s Tomem a Rebekou. Nebylo to tak dávno, co se hádali a on věděl proč.
Jakmile byl nahoře, viděl Toma sedět kousek od okna, jak zírá na město.
„Ahoj,“ pozdravil Bill.
Tom neodpověděl.
„Jsi v pohodě?“
Tom se otočil ještě víc zády k němu. Bill si skousl ret a odvážil se jít blíž. „Tome?“
„Do háje, jdi pryč.“
Bill se zastavil. „No, ne, nechci jít. Nezdáš se být v pohodě.“
„To je jedno, jsem v pohodě.“
„Nevypadáš tak.“
Tom se ohlédl přes rameno a Bill viděl jeho tvář. Vypadal tak napjatě a unaveně. Chtěl by jít blíž, ale věděl, že Tom by jej prohodil zdí.
„Můžeš odejít?“ zeptal se Tom.
„Řekni mi, co se stalo, Tomi,“ Bill šel o kousek blíž k němu a sednul si na kraj jeho postele. „Obvykle jsme mluvili o všem.“
„Neříkej mi tak!“
Bill se zamračil. „Jde o Rebeku?“
Tom se zamračil a díval se jinak. „Jo, okey? Jde o ní a… o tebe.“
Bill cítil, jak se mu protočil žaludek. „Co?“
„Rozešla se se mnou,“ řekl Tom s nedůvěrou v hlase. A pak. „Kvůli tobě, myslím.“
„Jak to myslíš?“
„Jsi ‚Víc její typ‘,“ řekl Tom a jeho oči se nebezpečně zúžily. „Nezná tě.“
Bill se snažil vypadat překvapeně. „Je to divné.“
„Myslím, ty jí nemáš rád,“ řek Tom a díval se bratrovi do očí. „Proč by chtěla být s tebou?“
Bill si skousl ret. „Neříkala nic jiného?“
Tom se na něj prudce otočil. „Není to tvoje věc, Bille. Vážně, jen mě nech samotného.“
„Ale já…“
„Naser si.“
Bill se cítil, jako by měl začít křičet. „Nic jsem neudělal,“ řekl Bill, doufajíc, že Tom neví o tom polibku. „Tome?“
Neodpovídal.
Bill se díval do podlahy. Cítil se tak hrozně, jako nikdy předtím. Myslel si, že bude šťastný, když se Tom rozejde s Rebekou, ale nebyl, cítil se hrozně.
Bill vstal a dotknul se Tomova ramene. Odstrčil ho. „Omlouvám se,“ zašeptal Bill.
„Není tvoje chyba, že je děvka. Já jen… nechci o tom mluvit. Okey?“
Jejich oči se setkaly a Bill jen stál. „Tomi…“
„Vážně, Bille.“
„Okey,“ přikývnul Bill pomalu. Odešel z místnosti a dveře za ním tiše klaply.
„Bože,“ zamumlal Bill a posadil se na zem vedle místnosti, kolena si přitáhnul k tělu. Nechtěl se vrátit dolů ke klukům, protože věděl, že jej zasypou otázkami, co se stalo. Bill cítil, že tohle není jejich věc.
Několikrát udeřil hlavou do zdi, cítil se jako absolutní hajzl. A taky že byl.
Bill chtěl mít vše pod kontrolou. A teď neovládá vůbec nic.
autor: cynical terror & undrockroll
translate: Deni
betaread: Janule
I love it , love it, love it!
super povídka,vždycky se těším na neděli.-)akorát v tomhle díle byly takový zvraty..můži se zeptat Janul,kolik má povídka dílů?.-)
tady to byl nejlepší díl. krásný, napínavý, procítěný a dlouhý. krása.
Nádhera! Sem zvědavá,jak se ti dva daj dohromady…pokud se teda daj…:-D
Rychle dál! x)
Tohle bylo úžasný! Miluju tuhle povídku, ty díly jsou vždycky hrozně dlouhý. já bych byla schopná tenhle rozdělit na tři x)) každopádně je to takhle lepší. A doufám že se Bill poklusí Toma nějakým způsobem utěšit O:)
Ale vždyť on za nic nemůže…to ona po něm vystartovala… 🙁
zajimavej tento dil!! sup daaal
emtpy: Celkem 8, takže příště je poslední. Ale můžu váš potěšit, už se překládá druhá řada s názevem Catharsis, jen to bude chvíli dýl trvat. Ty díly jsou podobně dlouhý, jako tyhle, takže s tím má Aga, která to překládá, spoustu práce. Ještě netuším, kdy sem začnu dávat druhou řadu, mám zatím první dva díly, ale už to určitě nebude tak pravidelný, budeme čekat na překlad dalších dílů trošku dýl. Pa J. :o)
no to sem zvědavá jak se to v příštím díle vyvrbí….no nic…hrozně se těšim na další díl!
co říct… mrzí mě, že začínají problémy, ale tak… pořád je to krásné a má to náboj!
Chris má pravdu, pořád je to krásný 🙂 Fascinujou mě ty dlouhý díly… Billa je mi líto, jak se v tom chudinka plácá a žárlí na brášku 🙂
To je prima zpráva, že bude i Catharsis, to se tedy děsně těším. Minulý týden jsem nad tím seděla do tří do rána a říkala si, že bych si tuhle povídku ráda přečetla v češtině. Prostě dokonalý servis 🙂
Tohle je moje láska obrovskááá! ♥
Ještě,že jste slíbily druhou řadu,protože po dočtení tohohle dílu jsem byla hodně zdrcená,když zbýval už jenom jeden a nic láskyplnýho se mezi klukama nestalo,tak jsem pochybovala,že se to stihne…Protože tohle je jedna z povídek,u kterých bych MOC chtěla happy end…S Catharsis-to je něco jinýho. 🙂 Ale asi umřu nedočkavostí! 😀
Jujky… No, ke konci a zacit problemy? Ale tak to chodi, nikdy neni nic tak snadny. Tom se chova jakoby s Billem nic neprozil. To ho mel jen na to jedno? 🙁 Bylo mi Billa lito, jak Tom rikal do tel. to, ze je radsi s ni. Treba to melo jiny vyznam a… Treba Tom zacina milovat brasku. No, ale Bill se s ni nemel libat. Jo, slo to asi tezko, ale ted si to stejne vycita. Uvidime! Zeru to xDD
Jo a jeste neco… Oni dva spolu delali vsechno mozny, ale polibek si jeste nedali, ne? To mi je lito. Takova duverna vec (jak pro koho) a u nich by to bylo snad to nejkrasnejsi <3
Treba se dockame ;D
A ja furt s tim treba mam taky dost xD Nechame se prekvapit ;D Zeru nasi Formative a tesim se na druhou radu xDD
Je to vážně hezky napsaný, vždycky se těším na nedělí nebo spíš pondělí, že tu bude další díl. Je to povídka která mě po dlouhý době opravdu chytla 🙂 moc hezký!
kráááásaaaaaaaaa… chci dááál!!!! tento díl byl úžasý!!! ale škoda že se tam nic moc nedělo jako v těch předchozích… ale už se těším na další ten bude zase beste!!!
Ouuuuu, to se rozjííždí. 🙂
♥