autor: Rachel
Celé ospalé město se probouzelo do prvního červencového dne, který, jako mnohý před ním, začínal východem rozzářeného sluníčka. Nebylo snad jediného človíčka, který se nepousmál zlatavým paprskům a nenastavil jim svou tvář. Výjimkou nebyl ani dredatý chlapec, který si nejprve hlasitě zívnul a až potom rozlepil svá čokoládová očka, aby se mohl setkat se slunečným pohlazením. Na okamžik svou hlavu odvrátil a zadíval se do bílého stropu, kde se míhalo pár zlatavých odlesků. Usilovně se snažil vybavit si, co se včera stalo, ale na jeho mozek to byla v tomhle brzkém ránu až příliš velká zátěž.
Z jeho přemýšlení ho vytrhlo až jakési tiché brouknutí a peřina, která se trošku zavrtěla. Tom pootočil hlavu a zářivě se usmál. Jak jen jsem mohl zapomenout?
Jeho úsměv se rozšířil o to víc, když to spící stvořeníčko ze spánku něco zašeptalo a následně si přitáhlo bílou peřinku blíž k tělu. Tom nejdříve s úsměvem pozoroval tu nádhernou spící tvář a potom sám vzal do rukou lem své vyhřáté peřiny, aby mohl své lásce věnovat příjemné teploučko. Přitom se naklonil k Billovi a něžně jej políbil na spánek. Položil se na bok vedle něj a vybavoval si včerejší noc. Jeho srdíčko poskočilo radostí a při vzpomínce na včerejší milování se rozbušilo o poznání rychleji. Tom se zadíval do tváře svého miláčka. Tyhle rty včera líbal, tyhle rty včera sténaly ta neopakovatelná slova plná vášně.
Tohle tělo, které teď halila přikrývka, včera splynulo s tím jeho v jedno. Tuhle porcelánově bílou pokožku včera laskal svými rty a přijímal její horkost. A s touhle osůbkou se včera miloval. Nemohl tomu uvěřit. Opatrně vztáhnul ruku, aby mohl zastrčit za ouško ty neposedné černé vlásky. Tolik se těšil na okamžik, až se Bill vzbudí, políbí jej na dobré ráno a znova se spolu pomazlí. Prohlížel si rysy jeho tváře a tajil se mu dech. Dlouhé řasy se mírně chvěly a plné rtíky byly malinko pootevřeny. Tom prstem přejel po Billově líčku a zastavil se u těch měkkých polštářků. Musel se pousmát tomu, když viděl, jak se Bill snaží něco promluvit. Stáhnul svou ruku zpátky a s jiskřičkami radosti ve svých očích se na něj díval. Po chviličce však opravdu něco uslyšel. Nahnul se blíž k Billovým rtům a snažil se porozumět alespoň něčemu, co Bill říkal. Na jeho rtech se rozlil krásný úsměv, když uslyšel, jak Bill tichounce špitá jeho jméno. Asi se mu o mně zdá.
Tom se odtáhl, ale nato uslyšel Billův hlasitější hlásek.
„Tomi… Tomíšku,“ zašeptal trošku víc hlasitěji a ze spaní sebou neklidně zavrtěl. Tom neodolal. A ani nechtěl. Sehnul se k Billovým rtům a něžně jej políbil na dobré ráno. Přitom se do polibku usmál, když ucítil, jak jej dvě hubené packy obejmuly kolem krku a tím si ho přitáhly blíž k sobě. Pomalu se od Billa odtrhnul a znova se položil vedle něj. Bill svou tvář popaměti natočil k té jeho a pomalu začal otevírat oči. Bylo to nádherné, probudit se a jako první spatřit usmívajícího se Toma. Bill mu úsměv oplatil a nechal se Tomem něžně hladit po tváři.
„Dobré ráno, medvídku,“ zašeptal Tom a sehnul se k jeho oušku, aby jej mohl políbit.
Bill se celý rozzářil. „Dobré ráno, plyšáčku,“ odpověděl mu na pozdrav a rychle se vpil do jeho rtů. Opatrně se líbali a do polibků špitali slůvka lásky. Přesto ji však ani jeden tomu druhému nevyznal. Nebylo třeba. Po včerejší noci už nepochybovali o lásce toho druhého.
Bill se od Toma jemně odtáhl a pohladil jej po tváři.
„Dneska jsem se móóóc krásně vyspinkal,“ pověděl Tomovi s úsměvem a dlaněmi přejížděl po jeho nahých zádech. Tom se zaculil.
„A… nezdálo se ti něco?“ optal se jakoby mimochodem a byl velmi zvědavý, co mu Bill odpoví. Billovi lehce zrůžověla líčka. Mile se začervenal a sklopil pohled.
„No… zdálo se mi, že… že jsme se milovali,“ pípl tichounce a Tomovi v tu chvíli připadal jako ten nejsladší medvídek na celém světě. Stulil si jej k sobě do náruče a pohrával si s jeho vlásky.
„A… víš jistě, že to byl jen sen?“ ptal se a dál pokračoval v laskání Billovy černé hřívy. Bill pozdvihl hlavinku a sladce se usmál.
„Ne, to nebyl jenom sen, Tomi. A i kdyby to byl sen, tak by to byl ten nejkrásnější sen, který by se mi mohl zdát,“ znova pohladil Toma po tváři a nahnul se k němu pro polibek, ze kterého se stalo vášnivé mazlení jejich rtů.
Bill se však od Toma po chvíli odtáhl a zničehonic posmutněl. Jeho sklopená hlavinka a smutný pohled Tomovi napověděly, že není něco v pořádku. Tom si před něj polekaně kleknul a sám byl zaskočen změnou v Billově chování. Před chvilinkou jej líbá a šťastně pusinkuje a teď tu sedí, jakoby se měl co nevidět rozplakat. Tom si vzal jednu jeho tlapku do té své a druhou mu jemně nadzvedl tvář.
„Lásko, copak se stalo?“ ptal se nechápavě, ale na Billovo mlčení jej napadlo to nejhorší.
„Miláčku, tobě se to včera nelíbilo? Nebyl jsem dost něžný, nebo tě to bolelo, nebo…“ přerušil jej až Billův prst na jeho rtech. Bill se na něj díval se zvláštní nejistotou v očích a možná i se špetkou strachu. Přesto si dodal odvahu a zadíval se do Tomových poplašených očí.
„Ne, to ne, Tomi, já jen… víš, tohle bylo moje poprvé a… j-já nevím, jestli jsem nebyl nějakej špatnej, nebo…“ Bill znova sklopil hlavinku a z očí mu utekla malá slzička, která však byla ihned setřena čímsi palcem. Bill překvapeně vzhlédl a nato se setkal s Tomovým milým úsměvem.
„Billí, to vůbec není pravda, lásko. Milování s tebou byl ten nejkrásnější zážitek v mém životě. Vůbec jsi nebyl špatný, ba právě naopak. Moc se mi líbilo, když jsi se mnou spolupracoval. A já si toho včerejšku moc vážím, Bille. Jsem moc rád, že jsem své poprvé mohl zažít s tebou a taky jsem moc rád, že zrovna já jsem první, komu jsi dovolil vzít si tě. Moje láska k tobě, Billi, se po včerejšku ještě více zesílila. Moc tě miluji a nikdy tě milovat nepřestanu,“ dokončil Tom a i jemu začaly po tvářích stékat slzičky. Ale ne slzičky strachu, ale štěstí.
Bill se s radostným úsměvem přitulil k němu a zvonivě se mu chichotal do ouška.
„Broučku, já si toho také moc vážím a ani v nejmenším toho nelituji. Ukázal jsi mi, jak krásné to je, být s někým spojený a já ti za to moc děkuju. Byl jsi tak krásně něžný a také ohleduplný. To kvůli tobě jsem se zbavil toho strachu a vůbec mě to nebolelo. Takhle krásně jsem si milování ani nepředstavoval,“ přiznal Bill a cítil, jak si jej jeho miláček šťastně tiskne k sobě. Motýlími polibky pokrýval jeho rameno a radostí plakal čím dál víc. Ale vůbec mu to nevadilo. Nestyděl se dát před Tomem najevo své city a svou lásku. Vždyť přece patřila Tomovi. Tom jej líbal do vlásků a cítil motýlky ve svém bříšku.
„Byl to úžasný pocit, být v tobě,“ pošeptal Billovi do ouška a nato se od něj Bill odtrhl. Zavrtěl se na jeho klíně a vzal si do prstů jeden jeho dredík, aby ho s ním mohl pošimrat po nosíku.
„A pro mě byl zase nádherný pocit cítit tě v sobě. Bylo to tolik příjemné, když jsi vyvrcholil a potom i já,“ usmál se Bill na Toma a jeho slzičky na jeho tváři začaly pomalounku zasychat. Nestyděl se před Tomem mluvit o sexu a o intimních věcech. Vždyť právě jemu dovolil, aby odhalil intimní stránku jeho těla.
Tom se usmál. Setřel poslední Billovy slzičky a jemně jej povalil do peřin.
„Táák, slziček už bylo dost, teď je čas na něco jiného,“ rošťácky vycenil své přední zuby a neuniklo mu, jak na něj Bill spiklenecky mrknul. Jejich rty se spojily v jedny a jejich jazyky spolu vyvolaly doslova hříšný tanec. Hladově se o sebe třely a jejich majitelé do polibků hlasitě vzdychali. Nedostatek kyslíku se však bohužel brzy projevil a tak se oba od sebe udýchaně odtrhli a dívali se vzájemně do očí.
Tom pomaloučku a nenápadně vsunul svou ruku pod Billovu bílou peřinku. Prsty opatrně vklouzl pod lem Billových boxerek a pohladil jej po zadečku. Bill se snažil tvářit klidně, ale když se Tomova dlaň začala přesouvat do té přední části, překvapeně se na Toma zadíval.
„Ale, ale, copak to děláte, pane Tománku?“ optal se mile sladce a sjel Toma naoko káravým pohledem. Tom se jen andělsky uculil a nahnul se k Billovi pro polibek. Líbal by jej snad celou věčnost, kdyby neuslyšel jakési podivné zaškrábání na dveře, které začalo čím dál tím víc zesilovat. Poplašeně se od sebe s Billem odtrhli a pohledem se zaměřili na dveře, jejichž prostřední část vyplňovalo matné sklo.
„Copak to je?“ optal se Tom nechápavě a nato se Bill zářivě usmál.
„Možná je to Kazimírek. Je zvyklý takhle brzo po ránu chodit ke mně na návštěvu a taky pro myšičku,“ dodal Bill a zadíval se na dveře, přes které opravdu rozpoznal černou chlupatou kuličku a vztyčený ocásek. Tom si s počátečním šokem představil pár mrtvých myší v Billově malém šuplíčku, ale nato se tomu musel usmát. Bill vstal a jenom v boxerkách přešel ke dveřím, které otevřel. Stačil zahlédnout jen černého kocourka, který se kolem něj prosmýkl rychlostí blesku a jakmile uviděl Toma, s rozběhem skočil rovnou na postel. Měkkými packami se dotýkal Tomova bříška a postupně se došplhal až k Tomovu obličeji. Tom si jej s úsměvem přitáhnul k sobě a drobně jej líbnul na růžový čumáček. Vůbec si nevšímal Billa, který nechápavě přešel k posteli a s vykulenýma očkama na ně hleděl. Myslel si, že o něj budou bojovat, alespoň tak první Kazimírova reakce na Toma vypadala a oni se tu zatím mazlí, jakoby nic.
Tom si všiml překvapení v Billových očích a jeho mírně pootevřené pusinky. S úsměvem se na něj otočil.
„Co koukáš? Z nás se teď stali kamarádi, viď Kazimírku,“ poškrabkal zvířátko za krkem, které mu svým vrněním přitakávalo.
„Ale jak to?“ ptal se Bill nechápavě, ale přesto s úsměvem. Tom se šibalsky usmál a spiklenecky na kocourka mrknul.
„To je naše tajemství, viď čiči,“ znovu na Kazimírka mrknul a pohrával si s jeho packami. Bill si k nim spokojeně přilehl a chvíli se všichni tři mazlili, ale potom jej něco napadlo.
S radostným vypísknutím se vyřítil z postele a rychle se pod ni podíval. Byl tam. Bill šťastně sevřel v náručí svého milovaného oslíka a s úsměvem se na udiveného Toma zadíval.
„A Ijáčka znáš?“ zeptal se pobaveně a Tom konečně poznal tu plyšovou věc, kterou si Bill tisknul k hrudi. Zavrtěl hlavou a sledoval rozzářeného Billa, který si s Ijáčkem kleknul za ním na postel.
„Tomi, tohle je Ijáček, Ijáčku, tohle je Tomi,“ vypískl Bill roztomile a nadšeně na posteli nadskočil. Tom vztáhl ruku k jedné Ijáčkové tlapce.
„Moc mě těší, Ijáčku,“ se smíchem si s ním potřásl rukou a rozesmál se. Moc se mu líbila skutečnost, že mohl Billovi dělat radost i takovými maličkostmi. Za normálních okolností a v jeho věku by mu to přišlo dětinské, ale s Billem mu to přišlo roztomilé. Miloval to dítě, které v sobě Bill skrýval. Sám Bill o tom možná nevěděl, ale jeho občasné dětské chování a jeho způsoby, se Tomovi moc líbily. Takhle byl mnohem sladší a rozkošnější, když spával s Ijáčkem a mazlil se s kocourkem.
Teď radostně tleskal packami a s rozcuchanými vlásky vypadal opravdu roztomile.
„Ijáček byl první, komu jsem řekl, že jsem se zamiloval,“ špitnul svádivě a přisunul se blíž k Tomovi, aby na něj mohl upřít svůj smyslný pohled. Tomovi to došlo. Zlehka otřel své rty o ty Billovy, ale když se Kazimír mazlivě otřel o jeho ruku, kousek se od Billa odtáhl. Přišlo mu to před kocourkem tak trochu nevhodné. A na to přišel i Bill. Naklonil se ke zvířátku a jemně jej pohladil po srsti.
„Kazimírku, cupitej hezky dolů do kuchyně, my za chvilinku přijdeme a dáme ti whiskasku, ano?“ ujistil jej, ale moc to nezabralo. Kazimíra očividně namíchlo to, že se jej chtějí zbavit a proto se nesouhlasně naježil. Tom však věděl, jak na něj. Vzal si jej přes jeho protest do náruče a naklonil se k jeho kočičímu uchu.
„Kazimírku, když nás teď necháš o samotě, tak tě hned po snídani pustím za tou kočičkou odvedle,“ pošeptal lákavě. Nato se kocourek rychle zvednul a bez jediného prsknutí cupital dolů. Bill se zářivě usmál.
„Ty jsi ale šikulka,“ pochválil uculujícího se Toma a rychle zavřel dveře, aby si to Kazimír ještě nerozmyslel.
„Tak to si zasloužím pusinku,“ zaškemral Tom a za okamžik už se tulil k Billovu křehkému tělíčku. Jemně jej hladil po tváři, zatímco se oddával dalším a dalším Billovým polibkům.
autor: Rachel
betaread: Janule
no konečně je na scéně taky miláček Ijáček! xDDD super dílek!!! krásné!
Jak malý děti 🙂
užasnéé xD
daaal xD
užasnéé xD
daaal xD
Billi je vážně roztomilej…. x)) konečně Tomovi představil Ijáčka……. xDxD dostalo mě jak Tom hnedka věděl, jak na Kazimírka…. xD moc hezky napsaný…. x)) těšim se na další dílek, je to naprosto skvělý…. x))
Já nemám slov, Rachel. Nádherné…a musím se přiznat, že v jedné části i mě ukápla nějaká ta slzička. Už se těším na další a opět tak skvělý díl této povídky..
Díky moc všem za komenty
Pajule: Nevěřila bys, že já někdy taky brečím, když si to po sobě čtu.
Zamixovala jsem tam tentokrát všechny čtyři, aby si někdo nestěžoval:-D
Díky moc a pište dál:-D
Jujdá, to bylo dokonalý<3 takové úplně ňuf ňuf, roztomilé:D doufám, že Ijáček bude i v dalším díle, který bude určo brzo:)
Ijáček 4ever xD
fakt boží. takové ty jemnůstky a Kazimír mě dostávají na kolena xD
jako vždycky ÚŽASNĚ napsané. =D
prostě asi budeš nejlepší spisovatelka co se týče roztomilosti xD
honem pokračuj dále! jde vidět, že nad tím trávíš hodně času 😉
Musím uznat že píšeš fakt úžasně! Dneska jsem se nudila a tak jsem si přečetla tento díl, a dostalo mě to! Musela jsem si je prostě dočíst všechny x)) úžasné. Jen tak dál!
Já už nevím, co psát, protože se pořád opakuju. Rachelko, já te žeru xD Ty a tvoje ffka mě pokaždý dostanete. Ta narážka "aby si někdo náhodou nestěžoval" směřovala asi na mou osobu. Nedávno jsem se totiž Ijáčka dožadovala, už mi po něm bylo smutno. Jak ho Billi Tomovi představoval, to bylo roztomiloučký. Upe živě jsem je viděla. Musím s dredáčkem souhlasit, taky Billovu dětinskost zbožňuju. U něj mi to nepřipadá ani tak dětinský jako spíš sladký. Kazimír taky nemá chybu, ale je pěkně vyčůranej – na whiskasku nereaguje, jakmile ale přijde na tu jeho kočíčí krasavici, to je hned jiná xD
Doufám, že mě dlouho nenecháš čekat, jinak umřu na absťák xD
Krásnej dílek…Nezbývá,než souhlasit s LoFinQou*TWC-taky si myslím,že jsi na tomhle blogu nejlepší spisovatelka,co se týče té roztomilosti,protože žádná jiná povídka u mě nezpůsobuje až lehce dementní rozněžnělý výraz a dětinské tleskání ručkama,když se objeví další díl… 😀
Jejda, já jsem tady úplně mega dojatá, takhle mi děláte radost, hned to potěší. Děkuju za titul roztomilé spisovatelky, nebo jak tomu říkáte:-D A taky doufám, že vydržíte až do konce, který bude ještě nevím kdy..
Děkuju moc 😀