autor: Bitter
Bill s Tomem odjeli na tři týdny do Magdeburku. Bill se pomalu zotavuje a Tom zatím plánuje překvapení k jejich narozeninám. Vždyť už jim bude devatenáct…
Přijela i Lucy. Jedena z mála osob, které bezmezně věří, a řekli by jí cokoli. Ach ta důvěra… tolik zrádná věc…
Bill se neochotně probudil a otočil se za zvukem mobilu. Byla ještě tma a počasí odpovídalo začínajícímu podzimu. Pršelo a do oken bušily větve staré třešně ze zahrady. Vzal do ruky mobil a otočil se na Toma, aby se ujistil, že ho nevzbudil. „Kterej kretén může psát v půl pátý…“ Zaklel a zprávu otevřel:
-Ahoj Bille, všechno nejlepší k narozeninám. Chtěl bych se dneska odpoledne stavit a probrat pár věcí a vysvětlit ti jak to všechno bylo… jestli bys chtěl… Napiš. Ještě jednou všechno nejlepší, Andreas. –
Billovi se zatočila hlava a málem mu mobil vypadl z ruky. Ohlédl se na Toma, aby se ujistil, že opravdu spí. Nevěděl proč, ale něco mu říkalo, že by se měl s Andreasem sejít. Nevěděl proč… Měl by ho nenávidět… potom všem, on ho ale chápal… A navíc, co se zkazí tím, že se s ním sejde, když to bude ve městě, mezi lidma, nemůže se mu přece nic stát. Navíc měl v hlavě pořád ještě moc otázek, které mu Tom nechtěl zodpovědět a byl si jistý, že Andreas mu to řekne.
Opatrně vylezl z postele a šel do obýváku. Nemohl by si s Andreasem psát, když by vedle ležel Tom, kdyby se vzbudil… radši ani nedomýšlel, co by se stalo. Zprávu už měl skoro napsanou, pak si to rozmyslel a Andreasovo číslo vytočil. Vždycky spíš volal než psal… Chvíli se nic nedělo. Už to chtěl položit, když to Andreas vzal.
„Ahoj…“
„Ahoj… já… chtěl jsem ti říct, že by bylo lepší, kdyby ses nestavoval…“
„Chápu. Nechceš mě vidět…“
„Ne, to ne, ale nebyl by to dobrý nápad… Tom…“
„Jo, jasně, chápu, nemusíš mně to vysvětlovat.“
„Víš co, můžem se sejít, když ti to nebude vadit…“
„Ne, kde, kdy?“
„Třeba dneska odpoledne ve Sweetu. Co ty na to?“
„Tak jo. Zatim, jo a sorry, že sem psal tak brzo.“
„To neva. Čau.“
Bill nechal mobil ležet na stole a ospale se došoupal do pokoje. Potichu zalezl do postele. Najednou si na něj někdo lehl a zacpal mu pusu.
„Tak, bráško, seš provařenej… kdes byl, že tys ujídal ty jednohubky, co udělala máma na tu oslavu. „Tom sundal dlaň z Billových rtů a čekal na přiznání.
„Ty seš… víš, jak sem se lek?“
„No vidíš, nemáš čistý svědomí. „Tom z něj slezl a Bill se mu stulil po boku.
„Pamatuješ na minulý narozeniny?“ Zašeptal do ticha Tom. Bill se trochu začervenal a stiskl medailon.
„Jo… byli jsme v Berlíně… Hotel Grand, pokoj 58. „Tom se usmál. Prstem obtáhl hvězdu na Billově břiše.
„Čtvrt na dvanáct v noci. „Dodal Tom a oba se rozesmáli.
„No dneska ti bude muset stačit náš pokoj, uznávám, že to není takovej luxus, navíc, jestli kopneš do těchhle dveří, bude po nich.“
„Já do nich nekop.“
„Né, tys je jemně posunul, viď…“
„Nevim, kdo tam furt ječel. Když nezpíváš, tak zas ječíš, a když neječíš, zpíváš, kdo to má furt poslouchat?“
„Ty seš takovej…“
„Co…“
„Ukecanej, abys věděl.“
„No tos mi to nandal. „Bill se jen ušklíbl a sedl si na Toma.
„Teprve nandám.“
„To chci vidět jak. „Zašklebil se Tom sebevědomě.
„Tak se koukej. „Rukama zajel pod jeho triko a zavrtěl se mu na klíně. Vyhrnul mu triko nad pupík a začal mu břicho zasypávat motýlími polibky.
„Bille… zahráváš si s ohněm.“
„To abych zavolal hasiče. „Špitl Bill a v očích se mu ďábelsky zajiskřilo. Strhl mu triko a jazykem sjel od jeho krku až k pupíku, ten párkrát obkroužil a začal se mírně pohupovat. Pak se znova vydal od pupíku ke krku. Jemně Toma kousal a líbal všude. Jazykem objel oba jeho ušní lalůčky a za jemného kousání se vydal zase zpátky k podbřišku a konečky prstů mu bloudil na bocích. Na svým zadečku, i přes Tomův výraz, který měl říkat, že to s ním absolutně nic nedělá, cítil, že to s ním něco dělá, a docela dost. Ve chvíli, kdy se nadzdvihl a stáhnul mu boxerky, se už Tom neudržel a prudce vydechl.
„Copak, Tomí… „Zeptal se ho svatouškovsky Bill a naklonil hlavu na stranu a důrazně se mu na klíně zavrtěl. „Tobě asi vadí, že na tobě sedim, viď?“ Sesedl z něj a lehnul si k němu zády.
„Dobrou, vzbuď mě, kdybys něco potřeboval. „Zachumlal se až po uši do peřiny.
„To snad nemyslíš vážně…“ Vydechl Tom ztěžka.
„Co zas, Tome, nech to na odpoledne, mně se chce spát.“
„No to na odpoledne nenechám. „Sykl a prudce stáhnul Billa pod sebe.
„Tak co, nandal jsem ti to?“ Tom neodpověděl. Bill natlačil koleno na jeho rozkrok.
Tom mučednicky vzdychl. „Nandal?“ Zeptal se Bill znova a doslova si vychutnával Tomův pohled.
„Dělá ti to dobře, takhle mě trápit?“
„Jo. Jen si vzpomeň na sebe, cos udělal minule v tý zkušebně.“
„Ještě řekni, že se ti to nelíbilo.“
„Líbilo, ale tohle taky.“ Ušklíbl se. „Však ono přestane, uvidíš. Počkej večer…“ Ušklíbl se na oplátku Tom, z Billa slezl a vydal se směr koupelna, čímž Billa utřel na celý čáře…
Bill si zapnul černou mikinu, na hlavu nasadil kšiltovku a chystal se odejít. U dveří ho zastavil Tom. „Ne, že tam budeš půl dne. Musíme připravit tu oslavu a já se s aparaturama sám tahat nebudu.“
„Ále… děláš, jak kdybys je neunes.“ Tom se jen usmál. Políbil Billa na čelo a rozloučil se s ním. Popravdě mu to, že Bill odešel, vyhovovalo. Okamžitě vběhl do jejich pokoje a vytáhl zpod postele velkou krabici. Vylovil spousty aromatických svíček a začal je aranžovat po pokoji, když byl hotov se svíčkama, postavil ke každému rohu postele dlouhý stojan s masivními černými svíčkami. Postel celou převlékl do rudého hedvábného povlečení. Zabralo mu to skoro celou dobu, co byl Bill pryč.
Bill vešel do útulné kavárničky a rozhlédl se. Andreas seděl v rohu. Přisedl si k němu. Nastalo tíživé ticho. Andreas před něj položil krabičku.
„K narozeninám.“ Okomentoval. Krabička zakrývala masivní náramek z chirurgické oceli. Bill poděkoval a Andreas začal mluvit…
„Tome, už jsem doma!“ Vyběhl schody a už se chystal vzít za kliku jejich pokoje, když z něj vyletěl Tom, dveře přibouchl a stál před nimi jako přikovanej. Bill ho chtěl posunout, ale Tom zůstal nehnutě stát. „Já bych chtěl dovnitř.“
„To nepude.“
„Tome, proč by to nešlo…“
„Prostě to nejde.“ Dupnul si Tom a pokoj zamknul.
„Ale…“
„Žádný ale, teď mi pojď pomoct s těma aparaturama.“ Vzal ho za ruku a všiml si náramku. „Kdes ho vzal?“
„To… od nějaký fanynky.“ Vykoktal ze sebe a modlil se, aby se Tom už na nic neptal. Jemu totiž nalhal, že mu jde ještě koupit nějakou drobnost. No ona to vlastně částečně pravda byla. V chodbě byla taška s novým černým trikem…
Oslava pomalu končila, hosti odcházeli a Tom rychle odběhl do jejich pokoje. Zbývalo doladit pár detailů. Vytáhl krabici plnou okvětních plátků růží a rozházel je všude po pokoji včetně postele. Zapálil všechny svíčky a zhasnul. Do kapsy strčil černý šátek.
Bill se zatím přehraboval dárky a třídil je. Na jednu kupu dal různá cinkrlátka včetně dvou řetězů od Toma, na druhou kosmetiku a na třetí oblečení. Největší radost měl z trička od Toma. Bylo to jeho nejoblíbenější, ale ve velikosti co, nosí Bill. Svoje dárky měl nakupičkovaný a vrhnul se na Tomovy. Třídil je stejně jako svoje. S tím rozdílem, že Tomovy dárky byly jinýho stylu-trika, kšiltovky a nátepníčky. Sám mu dal dvě kšiltovky a tři trika, ovšem dárek, který Toma nejvíc potěšil a za, který obdržel Bill opravdu ukázkovou pusu, stál opřený vedle krbu tak, aby na něj každej viděl. Byla to černá kytara, kterou místo kovu zdobilo stříbro…
Vstal a málem narazil do Toma, který prudce vyběhl ze dveří a smykem se zastavil přímo před ním. Zazubil se na něj a objal ho.
„Půjdem spát?“
„Hmmmm.“
„Tak jo, ale otoč se.“
„Proč?“
„Uvidíš.“ Bill se otočil a Tom mu převázal oči.
„Tome, jak teď půjdu, když neuvidim na krok.“
„Nepudeš.“ Odpověděl jednoduše Tom a uchopil Billa do náruče. Bill překvapeně vyjekl, ale líbilo se mu to. Věděl, že Tom má přichystaný nějaký překvápko a děsně se těšil.
Tom ho odnesl do pokoje. Zamkl za nimi a postavil Billa doprostřed pokoje.
„Tak se podívej.“ Zašeptal a sundal mu šátek z očí.
„Tome…“ Vydechl Bill překvapeně a rozhlížel se kolem. „To je nádhera…“ Bill se rozhlížel po pokoji a málem se rozbrečel štěstím. Nic krásnějšího v životě neviděl. Všude bylo plno svíček, které byly jediným zdrojem světla, a plátků růží. Postel pod jejich nánosem nebyla skoro vidět. Uprostřed postele pak stála nádoba s višňovým likérem a dvě skleničky… „Tome, to… to je nádhera…“
„Líbí?“ Zeptal se Tom nesměle.
„Jestli líbí? Je to dokonalý.“ Bill se vrhnul Tomovi kolem krku, ten ho zvedl do vzduchu a zatočil se s ním. Billovi se v očích odrážely palamínky svíček a jeho oči zářily takovým štěstím, že, když se mu do nich Tom zadíval, přestával dýchat. Tom ho hodil na postel a sedl si vedle něj. Vzal do dlaní pár lístků růží a foukl je na Billa. Ten se na něj usmál, stáhnul mu kšiltovku i s čelenkou a zajel mu rukama do dredů. Pomalým namotáváním jednoho spleteného pramenu na prst si ho k sobě přitahoval. Ve chvíli, kdy vyšel svými rty Tomovy vstříc, Tom ucukl.
„Ještě chvilku počkej.“ Špitnul a za ramena ho vytáhl do sedu. Dal mu do ruky skleničku a nalil do ní likér. Nalil i sobě a připili si.
„Všechno nejlepší.“ Tom postavil před Billa malou krabičku. „Chtěl jsem ti to dát, až budem sami. Možná ti to bude připadat takový divný, ale já… no otevři to a uvidíš…“ Tom se začal nervózně ošívat a světlo svíček podtrhovalo červeň, která se mu vlila do tváří. Ve chvíli, kdy Bill krabičku otevřel, se trochu skrčil, jako by se bál, že mu to Bill hodí na hlavu a vyndal zpod trička slabý řetízek, na kterém visel prsten. Úplně stejný, jako se vyjímal na černém sametu v krabičce. Bill se mu zadíval do očí, neviděl nic jiného než lásku. Nemluvili. K čemu taky, rozuměli si i beze slov… Tom mu opatrně prsten nasadil.
Bill se nahnul, aby Toma políbil a Tom mezi tím přendal skleničky a flašku na stolek.
Vzhledem k tomu, že musel poslepu šmátrat za sebe, to nešlo zrovna nejlíp… Bill Toma jemně povalil a lehl si na něj, v tu chvíli ho Tom přetočil pod sebe. Prudce mu strhnul triko a zpod polštáře vylovil šátek, rychle strhl Billovi ruce za hlavu. Obratně ho přivázal k posteli.
„Tome, co…“
„Pšššššššš. Ráno jsem ti přece něco slíbil…“ Ze země vylovil i druhý šátek a zavázal mu oči. Sundal si triko a Billovi kalhoty i s boxerkama. Nahnul se pod postel a vytáhl šlehačku ve spreji. „Tak a teď se těš…“ Ďábelsky se mu zalesklo v očích a šlehačku otevřel. Na Billovu hruď nakreslil obrovský nápis ‚Miluji tě‘ a pak pokryl jeho břicho srdíčky a různými ornamenty. Bill sebou trochu cukal, protože šlehačka na jeho horké kůži dost studila, a to ještě netušil, co všechno pro něj Tom nachystal. Tom si sundal kalhoty i boxerky, uvelebil se v Billově klíně, a zatímco se jemně pohupoval, začal šlehačku co nejpomaleji slízávat. Bill s rukama svázanýma se nezmohl na víc, než sevřít dlaně v pěst, zaklánět hlavu dozadu a sténat tak hlasitě, jak jen mu to hlasivky dovolovaly.
Tom se začal pohupovat o hodně důrazněji a slíbával z Billa poslední zbytky šlehačky. Bill se prohýbal slastí, a kdyby mohl, matraci pod sebou by naprosto rozdrásal. Tom opět vylovil šlehačku a nastříkal ji na Billovy rty. Tom ji začal čistit úplně stejně jako z jeho hrudníku a břicha, pak teprve Billa políbil. Rukou zatím v Billově klíně prozkoumával, jestli měla šlehačka správný účinek.
„Tak co lásko… kdo teď komu nandal… co?“
„Lásko…“
„Ano?“
„Áááách bože…“
„To není to, co chci slyšet…“ Zašeptal těsně u Billova ucha a ukazováčkem přejel po celé délce Billova mužství. „Notak… jen jedno slůvko…“ Jazykem sjel od Billovy brady až ke špičce jeho vzrušení.
„Ty, lásko!“ Vykřikl Bill ve chvíli, kdy ucítil, jak Tom jazykem jezdil po celé délce jeho penisu. Tom se jen vítězně usmál a naklonil se nad něj.
„Správně, a teď se dívej…“ Strhnul šátek z Billových očí a znova si vzal šlehačku, kterou hustě pokryl Billův penis. Bill doslova křičel blahem, když jí Tom začal pracně slízávat. Tom jezdil bříšky prstů po Billově břiše, čímž ho nutil křičet čím dál víc hlasitěji a zaklánět hlavu do strany s každým čistícím dotykem jeho jazyka. Byl na pokraji svých sil.
„Lásko já… ouuu… já… já tě chci… aaaach… v sobě… prosím…“ Tom beze slova poslechl a vyzdvihl si Billovy nohy na ramena a bez okolků do něj pronikl a začal pomalu přirážet. Cítil, jak se Bill blížícím se vrcholem začal chvět a přidal na tempu a za okamžik ucítil na svém břiše horkou tekutinu. Projela jím vlna neskutečné slasti a zastavil se hluboko v Billovi. Počkal, až se oba uklidnili a opatrně z Billa vyšel. Naklonil se nad něho a slíbal z jeho obličeje kapičky slaného potu. Bill jen vyčerpaně ležel a přivíral oči.
„Tome… to… to bylo… úžasný… já… miluju tě…“ Vydal ze sebe ztěžka Bill. Tom ho pohladil na tváři.
„Taky tě miluju… hrozně, hrozně moc,“ rozvázal mu ruce. Lehnul si na záda, Billa si položil na sebe, rukou jezdil po linii Billových zad, druhou ho držel těsně nad zadečkem. Bill téměř okamžitě v Tomově náručí usnul…
autor: Bitter
betaread: Janule
Téda,Bitter,to jsi mě rozzlobila,žes zatajila,co si Bill s Andym řekli… :-/ Ale ten úžasej sex mi vylepšil náladu! 😀
teda Bitteruško…to je tak úžasně napsaný!!! No krása prostě!
aaach…I love 100 Meere ^^
juuuj, hezoučký to je…. ale jak tak znám toho peroxidního hajzlika, tak v tom náramku bude nějaký mikročip od bobmy, ne??
oprava, bomby 😀
Nádherně popsaný x)) Tom a šlehačka, vražedná kombinace xD
Docela se bojím pokráčka, seš pořát taková tajemná xD
Ajuj zlata moe ja wim sem strašna slibila sem ze se hned wratím ae… Moc se omluwuju:-* tagze je tu negdo gdo?:-D
x)))….já..x'(
Zlato gde ses celej den toulala?
to je na mě jako na mě nebo na mě jako na mě? xDDD
Toe jako na miláčka:-D
jo tak na miláčka…miláček není doma…miláček je na lavičce v parku!
Ajó:-D
Mark se s nezkrýwanými obawami podíwá z okna. Leje a je hrozný wítr.* Sauriel…* rychle se oblékne, krikne na Teri že ji de hledat a wydá se do deště. Už je skoro na konci parku když…
vtom do něj uhodí blesk a je po Markovi..xDDD nééé já nejsem krutá..chudáček můj malej!
*začíná mi být děsná zima a stejně nevím kam bych měla jít* néé bouřka né…*hrozně se leknu blesku nesnášim bouřku* sakra *naštvaně se zvednu a jdu domů ale na konci parku potkám tebe*
Stojím nehybně naproti tobě a newím co dělat. Naposledy jsi mi wrazila facku… Wáhavě k tobé dojdu.*třeseš se… Na.* sundám si bundu a opatrně jí přez tebe přehodím.
Ty jsi ae:-D prej blesk tag won tě de chudinka hledaj a ty tagle:-D
*sundám si jí a podám jí zpátky tobě* nechci jí…nemusíš se o mě starat..už ne…*kníknu a pokračuju v cestě domů čím dál víc zrychluju kroky, protože se bouřka blíží čím dál víc…mám z ní panickou hrůzu*
Na chwilku sklopím hlawu a nechám jednu osamělou slzu dopadnout na zem mezi slzy nebe.*počkej!* doběhnu tě.* Než dojdem domů bude to ještě horší, poď si někam sednout. A tu bundu si wem, potřebuješ jí wíc.* Znowa ti jí podáwám.* prosím…* Najednou práskne do strmu nedaleko od nás. Automaticky tě schowám do swé náruče aniž bych o tom přemejšlel.
*začnu brečet do tvojí mikiny a lehounce tě pěstičkama mlátit do hrudníku* Proč? Tak proč! proč si to udělal?
Já si to wážně celý nepamatuju… Byl jsem totálně mimo. Newěděl jsem ani jak se menuju natož kdo Teri je a ona na tom nebyla líp… Kdybych mohl newáhal bych a wzal to zpátky…* jen rtojím a tisknu tě k sobě.* lásko dej mi ještě šanci… Bez tebe nejsem nic.*
Kleknu si před tebe na mokrou zem a čekám na twá slowa…
já….já tě miluju ale jak ti po tom všem můžu věřit…víš jak mě to bolí? víš jak mě bolí co si udělal? *zamuchlám se víc do tvé bundy a tak aby si to neviděl si k ní přičichnu…voní tebou*
Já wím… Ae přísahám že už nic takowýho už netajím.*pořát ještě klečím. Buď mě tady nech nebo…
vstávej…..uděláš nám ostudu…..*rozhlížím se kolem jestli tu nikdo není*
Mě je to jedno…chci jen šanci… Prosím…*chytnu tě za ruce a upřeně se ti zahledím do očí.
vstávej….nachladneš! *zakňučím*
Aď klidně umřu bez tebe sem nula.
dobře ale už vstávej prosím….nechci tady být v bouřce! *rozklepu se*
Rezignowaně wstanu a znowu tě k sobě přiwinu.*neboj se…* pomalu tě wedu parkem a netroufám si cokoliw říct
*pomalu jdeme domů….když přijdeme dovnitř sednu si na gauč a svěsím hlavu*
Znowa si před tebe kleknu a sundám promočenou bundu.* Proč nic neříkáš?
nevím co mám říkat…nechci už křičet tak bude lepší mlčet…*pohodím hlavou* dneska chci spát tady..sama….
Nenechám tě na gauči samotnou. To ne. A jestli chceš, křič, jestli ti to pomůže protože si to zasloužím.*sklopím oči a čekám co uděláš.
chci tu dneska spát! Sama! Rozumíš? Sama! *stále ještě nezvyšuju hlas a jen tak šeptám* Bouřka ustupuje tak mě tu nech! *řeknu pevně* prosím…
Ne protože někde uwnitřt nechceš abych šel.*prudce zwednu hlawu.* Znám tě…
dobře tak si tu zůstaň! Já jdu do ložnice. *zvednu se a odejdu do pokoje kde se začnu svlékat abych mohla jít spát*
Hey ako já už to měla wymyšlený a ty wodejdeš jo? Ty to prostě musíš komplikowat XD
Mark prudce rozrazí dwere pokoje a zase je za sebou zabouchne.* Já se tě newzdám. Já tě miluju a nedowolím abys trpěla mojí minulostí.* řekne pewně a prudce tě k sobě přitiskne a opatrně a nežně políbí.
teď si mi to zase zkomplikovala ty..xDDD
Marku já chci být sama! Vrátila sem se k tobě ale teď chci být sama…copak to nedokážeš pochopit? *vyjeknu* Budeme se chovat jak malý děti než pochopíš že chci být sama?
No tag pjomin no XD
Mark upe zrudne.*já já myslel že když si chtěla bejt sama tag… Promiň já zase sem to zworal.*radši odejde a zůstane na chodbě opřenej o stěnu.
no vidíš jak to jde ale pro můj plán to musim otočit holka…ty do ložnice já na gauč…xDDD
*jen co se převlíknu tak si zbalim přenu a polštář a vyjdu z pokoje* chci spát na gauči..máš volnou ložnici…*řeknu ti a už si to cupitám dolů po schodech kde se polžim na gauč a přikreju se*
Radši tě poslechnu a odejdu do ložnice gde se w slzách zhroutim na postel. Dneska toho na mě bylo moc.
Spoknjená? XDD
ale joo spokojená..xDDD teď už jenom usni….xD
chvilku přemýšlím ale potom únavou usnu
Ja se z vas pokakam smichy xD
*Netusim, ze uz jste doma a lezim v kuchyni schoulena na lavici. Sleduju bourku a utapim se v proudu svych slz. Boli me u srdicka a myslim na…* Proc?
Jinak hezky dil, ten slizoum me stve. At to Bill z ty ruky sunda xD
No zabijte mě něgdo nebo ja uz newim. Jako by neztacilo ze wcera normalne usnu uprostred wěty ja dte nawic ete rano zaspim a dobihala wlak. No fuj takej tělocwik hned poránu:-(
Wzbudim se brzo ráno a moe prwni myšlenky patří tobě. Wstanu a jdu tě zkontrolowat. Brrr je tu pěkná kosa. Opatrně tě wezmu do naručí a odnesu tě do ložnice. Přece nebudeš spát w taký zimě. Položím tě a pořádně přikreju. Sednu si na kraj postele a tiše tě pozoruju.
*pomalu se začínám probouzet…nejdřív zamžourám očkama a pak se pomalu probudim* Ahoj * řeknu smutně jen co tě zahlídnu*
A co ja? xD
Terinka zůstala spát v kuchyni! to má za ten podvod..xDDD
Vy jste na mě ošklivý!:'( Já sama trpim láskou a vy tohle
Jako ae já tě chtěla budit snídaní dopostele zkazilas mi to:-( 😀
A-ahoj… Já…ja du udělat snídani. *žbkeptnu rychle a we wteřině sem w kuchyni.* Teri… Ty se ještě furt trápíš kwůli němu? To nemá cenu… Stejně je to namachrowanej debílek.
A kdo? *řeknu pomateně a sednu si*
Ten jak si do néj blázen. Nemá cenu se s nim zabejwat.* podám ti hrnek kafe a druhej dám na podnos i s talířem plnym bábowky. Smutně se zadíwám z okna.* my dopadli…
myslela jsi wčera toho francíka vod Tomina? nebo né????
*jen co odejdeš tak znova usnu mám špatný sen* Marku…*kňučim ze spaní*
holky sem na počítači ale komentáře budou ode mě přibývat minimálně protože sem ve škole a dělám jinou práci..kapišto? Jo a Bitter seš spokojená že jsem zase usla? xDDD
*vemu si buchtu a kousnu do ni. Upa zakaslu,kdyz se zeptas* Bi-billa? *sklopim oci*
No a koho jinyho. Nigdo inčí od B mě nenapadá. A nehltej,udusíš se.*napiju se swýho kafe a přemejšlim ejstli je ta snídaně dobrej nápad. Co když mě zas wyhodí nawic bych se po tom mim hysterickym wýstupu co jsem udělal nediwil…
*spinkám a zdá se mi, že Marka zabili* Marku! *vyjeknu ze spaní*
*pokyvu hlavou a zase mi ukapne slza na babovku. Jdu za sestrickou a porad bulim* Jo, je to on.
Wemu tác se snídaní a du pomalu nahoru Teri se dusi buchtou tag s ni stejně nejni klouwná řeč. Najednou usliším wýkřik.* Sauriel!*okamžitě wtrhnu do pokoje tác nechám na stolku a jemně s tebou zatřepu.* klid-to je en sen…no tak wzbuď se…
*rychle se posadím a koukám kolem sebe* Marku! Žiješ! *prudce tě obejmu*
*Prisla jsem hned za Markem,ale radsi jdu pryc*
Proč bych nežil… *přitisknu tě k sobě a jemně s tebou kolíbám.
A ty tady zůstan. Měli bysme si promluwit. Wšichni tři.*dodám.
já, já….byl to jen sen *řeknu nakonec a zachumlám se zas do pěřiny ale zůstanu sedět.* Tak mluv…
*zavru dvere a zustanu tam teda s vama. Koukam do zeme a hraju si nervozne s piercingem ve rtu co mam*
Já wlastně newím co říct. Co chceš slyšet?
Téda ty je newyhodíš jó? No to čučim XD
já nechtěla aby sme si promluvili..chtěl si to ty tak sem si myslel, že nám chceš něco říct….
hle lidi…mizim ze školy domů….tak za hoďku sem tu znova…(a se mnou přijde zákon a pořádek) takže se tu uklidněte..xDDD:-*
Já nevím taky proč… *Mark se zamračí*
Tak si jdem promluvit s braskou. Zatim pa sestricko :-*
Já myslim že já a Teri bysme tn měli wyswětlit teda spíš Teri, já už wšechno řek.* kouknu na Teri.
*kousnu se bolestive do rtu* A co mam na tom vysvetlovat? Ja stejne nikoho nezajimam :'(
To to jakn mám odskákat sám jo? Pokud wim byli jsme tam MY DWA.
Ježiš… Ty myslíš tohle?! *sednu si vedle vás a úplně klidně povídám* Sauri, neřeš to víc! Je to už dávno a byli jsme opitý. Nemáš proč žárlit. Mark je jen tvůj! *tupě koukám do zdi. Myslím na…*
No já už myslel že mě w tom necháš. Zas na něj myslíš có?
Nenecham! Hmm… Jo. Asi se pujdu ozrat nekam.
Ae notak… A co Andy? Dyť ten jd do tebe upe blázen.
no výborně! a tim je náš problém vyřešenej? řeknete mi k tomu jednu větu a končíme? to si ze mě ale fakt děláte prdel! *vyjeknu rychle vstanu z postele, čapnu věci na sebe a jdu se do koupelny oblíct*
A sakra jsme tn zas pohnojili…* zaklepu na dweře.* ae sauri… Co chceš ještě slyšet?
nic už vůbec nic! *oblíknu se a vyrazim z koupelny pryč dojdu až do předsíně, kde se obuju a jdu směrem k brance* už vůbec nic! *křiknu ještě*
Přesun ju?:-D
jasně
kráásnýý honem dáál..
To bolo nádherné. Teda až na to, že Bill klamal, stretol sa Andym a ešte si ten náramok od neho navliekol na ruku :/ to sa mi nepáči, ale darček od Toma ááách.
To asi nebylo moc dobře,že se setkal s Andim ten ma určitě neco v planu.Nebude to nic dobreho.
Ohohoooo prvni dil a hned takova hot scena!:D Ten Andreas vazne nevesti vazne nic dobryho… To bude pruuuser, az to Tom o naramku zjisti…