Kaulitz vs. Trumperová 10.

autor: Bitter

…….O týden později………..

Bill si balil věci do tašky a otráveně vyhlížel jeho mámu a nevlastního tátu.
Když konečně zahlédl černé Porsche, vydal se pomalu k výtahům. Hned, jak se setkal s rodiči, začali ho obskakovat.
,,Zlato, dej mi tu tašku, vezmu ti to, víš, že se nemáš namáhat…“
,,Nejsem malej.“ Odsekl prudce a Simone radši mlčela. Věděla moc dobře, že tohle jí Bill nikdy neodpustí.
,,Odpoledne jedu do Loitsche.“
,,Nikam nepojedeš.“
,,Chci za tátou a Tomem.“
,,Bille, tohle se nemělo stát a nejlepší bude, když se vrátíme do Francie. Už jsem zařídila letenky. Zítra odpoledne letíme.“
,,Já nikam nepoletím! Zůstanu tady! To ti nestačilo, jak jsi mi ničila život doteď?!“ Simone se neudržela a vrazila mu facku. Bill si jen odfrknul.
,,Za pravdu se člověk vždycky zlobí…“ Zbytek cesty rodiče naprosto ignoroval, až když mu zabránili jet za Tomem a tátou, se strhla další hádka. Bill za sebou prásknul dveřma a zamknul se. Teď mu zbývalo jediný. Sbalil si všechny věci a v noci, když máma s Gordonem usnuli, se s cestovkou a dvěma kufry na kolečkách, kytarou, pověšenou přes rameno, vyplížil z domu. S vypětím všech sil se dobelhal na nádraží a po cestě, při který málem dvakrát usnul, až před Tomův dům. Neuvěřitelně ho všechno bolelo a motala se mu hlava.Od doktora měl přísně zakázáno jakoukoliv námahu.

Bylo půl jedenáctý v noci když se domem Kaulitzů rozdrnčel zvonek. Nikdo však nespal. Poté, co Bill volal totálně na dně, že nemůže přijet, a že zítra letí do Francie, se Tom málem zhroutil a tak se ho rodiče snažili co nejvíc rozptýlit. Dívali se na filmy a Karin navařila to nejlepší, co uměla. Byla to však jen malinkatá náplast na obrovskou bolest.
Tom se zvedl a s klením, jakej debil může takhle otravovat, šel otevřít. To, co ale uviděl, ho odzbrojilo na maximum. Okamžitě z Billa sundal veškerý náklad a přitiskl ho k sobě.
Ani jeden se nezmohl na jediné slovo. Bill tiše vzlykal a tisknul se k Tomovi jak nejvíc to šlo a Tom ho zase doslova dusil sevřením. Ani jednomu to nevadilo.
,,Nepouštěj mě…“
,Nepustím… neboj… nikdy.“
,,Tome, kdo to je?!“ Ozvalo se z obýváku.
,,Počkej tady.“ Špitl Tom a lehce ho políbil. Potom odběhl do obýváku.
,,Tak kdo to přišel?“
,,Bill.“
,,Bill? Ale je… on utekl?“
,,Asi jo.“ Zvedl se a šel do chodby. Poprvé po deseti letech měl spatřit svého mladšího syna. Byl nervózní jako už dlouho ne.

Bill zatím stál na chodbě a pozorně se rozhlížel. Hledal každý detail, který by si mohl pamatovat. Když tady byl poprvé s Tomem, nevěnoval ničemu pozornost, ale teď, když znal pravdu, mísily se v něm stále nové a nové pocity.
Otočil se, a konečně mohl spatřit svého tátu. Rozpačitě se usmál a vběhl mu do náručí.
,,Tati…“ Špital pořád dokola a tisknul se k otci.
O pár chvil později už Bill seděl na gauči s talířem jídla na klíně a obletován jak otcem, tak Tomem a Karin. Tom mu vynadal, že se táhnul s těma věcma, když nesmí, i tak byl ale rád, že ho má u sebe a táta pořád nervózně těkal po pokoji.

Jeho obava o tom, že Bill utekl, se naplnila a on měl strach, jak tohle všechno dopadne, slíbil sice, že Billa nepustí, ale věděl, že proti rozhodnutí soudu je bezmocný. Bill patří Siomone a jestli si pro něj zítra přijde, nebude moc nic udělat. Na to má jeho žena až moc známostí a peněz…
Spát šli všichni až po půlnoci, a to jen proto, že Karin usnula v křesle. Tom, stejně jako otec Karin, odnesl Billa do pokoje v náručí.
Zavřel dveře a okamžitě se svalil na postel vedle něj. Ten se mu schoulil do náruče.
,,Tome, co když pro mě přijde?“
,,Neboj se, nedovolím, aby tě znova odvezla. Tenkrát mi to stačilo. Tenkrát jsem byl ale dítě a nemoh jsem dělat nic víc co ty, ale tentokrát už to tak nenechám. Jestli to bude nutný, tak utečeme pryč, ale do Francie tě nepustím.“
,,Nepouštěj…“
,,Nikdy.“
,,Já chci, aby to takhle bylo pořád. Aby se zastavil čas a my takhle zůstali napořád…“
,,Pro tebe ho zastavím.“
,,Vážně?“
,,Vážně. Na chvilku jo…“ Nazdvihl se a začal ho jemně líbat…
………….
Ráno Billa probudila hádka. Zmateně se kolem sebe rozhlídnul. Podle hlasu poznal tátu a mámu. Opatrně se vymanil z Tomova sevření a na zemi našel svoje boxerky a triko. Rychle se oblíknul a potichu sešel schody.
,,Nikam s váma nepojede. Chce být tady, tak proč mu to nedovolíš? To mu chceš až do konce života říkat, co může a co ne?“
,,Prosim tě přestaň. Bill se měl bez vás doteď skvěle, takže se bude mít bez vás dobře i teď.“
,,Jak tohle můžeš říct!? Vždyť Tom je taky tvůj syn! Uvědomuješ si, jak mu bude?!“
,,Nemínim s tebou o tom diskutovat, Bill půjde se mnou.“
,,Nikam nepůjdu!“ Zakřičel najednou na matku. Oba se na něj otočili. Bill jen vzpurně hodil hlavou a propaloval Simone pohledem.
,,Zlato, sbal se a jdeme.“
,,Ne.“
,,Bille, nekomplikuj to nebo…“
,,Nebo co? Řekneš Gordonovi, aby mě narval do auta jako tenkrát?“
,,To nebude třeba. Půjdeš dobrovolně, protože nejsi dospělý, tudíž tě mám na starost a pokud nechceš, abych zavolala policii, půjdeš sám.“
,,Nikam nepůjdu…“
……….
Tom se probudil a automaticky hrábnul vedle sebe. Prázdno. Rychle vstal a s tím, že Bill je určitě v kuchyni a snídá,a seběhl dolů. Zarazil se až dole na chodbě. Místo, na kterém ještě včera byla Billova zavazadla, bylo prázdné a ani na věšáku nebyla jeho bunda a u botníku nebyly bílé tenisky.
,,Co to…“ Vběhl do kuchyně a spatřil něco, co ještě nikdy v životě neviděl. Táta seděl na židli s hlavou v dlaních a plakal. Karin stála u něj a pořád dokola opakovala, že to není jeho vina. Pochopil. Slib, který dal, nedodržel. Nemohl, i kdyby chtěl. Simone totiž policii opravdu zavolala…

autor: Bitter
betaread: Janule

26 thoughts on “Kaulitz vs. Trumperová 10.

  1. čůza jedna:(((.. ale neee…. Bill zdrhne a bude zase s tomem.. kurde.. takové nervy jsem už dlouho neměla… vrrrr… chudáčci… ale tohle už fakt není matka.. tu bych poslala někam.. a už tím tuplněm mnohem dál když někam posílám už svou matku za kraviny.. tuhle bych rovnou dala zaživa do hrobu.. nebo na pustej ostrov kde by byla až do smrti sama aby věděla jaký to je.. čůza jedna x(((

  2. blbka jedna namyšlená!? co si o sobě do pr**le myslí? že bude rozkazovat každému, koho potká?! GRRRR… nenávidím ji! Bill musí utéct, uteče, žejo Bitter? achjo…

  3. mám nehoráznou chut napsat tu o Simone něco sprostýho! Ta kravka jedna:-(( Prej zavolala policii….to je konec toto…ale napsaný je to nádherně, jsem zvědavá jak to dopadne ale je to krása,krása,krása!!!

  4. U nás si môže dieťa, ktoré má viac ako 15 rokov vybrať u koho bude 🙁 toto ma strašne sklamalo ako môže byť matka taká? to nie je možné, aby nebola na svoje druhé dieťa zvedavá a tomu o ktorom vyhlasuje, že ho má rada robila niečo takéto 🙁

Napsat komentář: Kattie_TH Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Verified by ExactMetrics