Vesnický prázdniny 19.

autor: Ivetka

,,Tome… to snad nemyslíš vážně?“ řeknu překvapeně po malé chvilce do telefonu…

,,Jo, myslim to vážně, Bille! To, co se stalo, to se stalo, fajn! Vykousnul jsem se s holkou, a přitom byl s tebou, ale já jsem myslel, že už jsme to spolu vyřešili a že mi to nebudeš tlouct do hlavy v každý možný příležitosti!“

,,Fajn! Tak tohle byla první!“ zdůrazním tu číslovku.

,,Fajn, na kolik se jich mám ještě připravit…?“ řekne až děsivě klidně.

,,Nevím, podle toho, jak se budeš chovat ty…“ prohodím a přisunu se blíž k počítačovému stolku.

,,Do prdele, ty jsi tak hnusnej! Děláš, jako kdybych za všechno mohl já! Já, Bille! Nemůžu za to, že jsem byl opilej, ale přesto jsem to vzal na sebe se všemi následky, co to mohlo mít! A řešil jsem to s tebou, i když mi hrozilo, že o tebe přijdu. Teď, když jsem začal mít pocit, že jsem konečně našel někoho, s kým jsem šťastnej, mi budeš vykládat, jakej jsem idiot, protože jsem tu holku políbil? Nebo co jako? O co ti jde? K čemu mě chceš dokopat? Proč se najednou chováš tak jinak, Bille, to jsem ti něco udělal?!!“

Začne skoro až křičet, což mě nepříčetně rozčílí.

,,Podvedl jsi mě, kamaráde!! To jsi mi udělal, víš?!“ zamutuji.

,,Táhni do hajzlu, Bille a až si to urovnáš hlavě, protože to, co tady meleš za sračky, rozhodně není ze srdce, tak se mi ozvi, nemá to cenu!“ řekne znovu klidným hlasem!

,,Jestli zavěsíš, už se neozvu!“ začnu panikařit…

,,Copak? Chceš mi vnutit ještě nějakou věc? Co si myslíš, Bille? Že večer kvůli tomu budu brečet do polštáře nebo co? Já se na tebe můžu už vysrat! Promiň mi to, jak jsem hnusný, ale tohle se už slušně říct snad nedá! Poslouchej se sakra chvíli! Jsi tak hnusně arogantní vůči mně! To to mám trpět s naprostým klidem a dělat, jakoby se nic nestalo?“

,,Já tě u sebe potřebuju, Tommy. Já… nechci se na tebe příliš vázat, když tě nemám u sebe! Víš, jak mi je? Když vím, že… že po tobě kouká tolik jiných holek? Já jsem kluk, Tome! Máš na lepší než jsem já…“

,,Sklapni, lásko“ broukne tiše do telefonu… ,,Kdybych měl na lepší, neprděl bych se s tebou, hmm? Kdy máš čas? Potřebuju tě mít zase u sebe,“ dodá po malé chviličce.

,,Možná už zítra…“ pošeptám… ,,Domluvíme se ještě na ajsku, co říkáš…?“ nakonec to všechno odsouhlasím, s Tomem si ještě chvilku povídáme.

,,Víš co právě dělám, Tommy?“ brouknu po chvilce ticha…
,,No tak to nevím…“ pousměje se…
,,Vyhrnuju si tričko a hladím se po bříšku…“ řeknu rádoby svůdným hlasem.
,,Billy…“ nasucho polkne. ,,Myslíš to vážně…?“
,,Ano myslím, lásko…a teď… si nehtem přejíždím podle lemu boxerek…“ usměju se
Do telefonu slyším jenom sladké: ,,mmmh…“
,,Pomalu si zajíždím rukou pod boxerky a hladím se tam…“
,,To není fér, to chci dělat já, Bille! Dost dost, teče mi do něj krev a to nechci. Nemůžu… rodiče ještě nespí…“
Začnu se tiše smát. ,,No to naši taky ne, ale já dokážu být potichu, hmm? A ty taky, zvládnul jsi to na jedničku, alespoň v tý restauraci… Ale když nad tím tak přemýšlím, chtěl bych tě slyšet sténat… Křičet moje jméno a prosit… mmmh… emm… lásko…? On mi stojí…“ pošeptám se šibalským smíchem
,,Mazej na ajsko, tam něco zažiješ!“ zavěsí a mě to donutí k bouřlivému smíchu.

—

Tom: Co to jako mělo bejt?? Ty si ze mě děláš srandu, ale počkej, až tě uvidim! Budeš se muset vymluvit na to, že tě pokakal pták, budeš to mít naprosto všude!!
Bill: Ooou… to je příjemný, jako od tebe, jak jsi mi po špičce kroužil jazykem…
Tom: Jooo? Budeš provokovat? No tak to se těš, hošánku… ty se mnou něco zažiješ! Dosud jsi znal hodnýho, slušnýho Toma, teď zažiješ pěknej taneček lásenko, těš se… máš taky na co…

autor: Ivetka