Perfect Symetry 15.

autor: B-kay

Tomovi trvalo dost dlouho, než se odhodlal zvednout pohled od Billových kotníků, přesto se téměř okamžitě vpil do jeho očí a odmítal se podívat níž. Jeho tělo se už takhle třáslo touhou, a kdyby se na něj skutečně podíval, nevydržel by to a udělal by něco, čeho by možná později litoval.

„Ty se nechceš podívat?“ Bill překvapeně sledoval, jak Tomovy oči visí na jeho rtech a jak prahne po každém dalším slůvku.

„Nemůžu,“ zašeptal a smutně odvrátil tvář. Strach byl silnější než touha, dokázal se ovládnout.

„Ale já to chci. Chci, aby ses podíval, Tome,“ Bill k němu popošel o krok blíž a vzal jeho ruku do té své. Vložil na ni horký polibek a poté ustoupil několik kroků zpátky. Pořád sice cítil stopy zvláštní únavy a těžkosti, vnímal nepříjemný tlak, který mu tlačil do hlavy, přesto se na to snažil nemyslet a chtěl si užít tuhle chvíli. Zbývalo jim tak málo času…

Tom se osmělil, naposled si nervózně skousl rty a s hlubokým výdechem zvedl svou tvář k Billovu nahému tělu. V tu chvíli, jako by se čas pro něj zastavil. Jakoby mu srdce přestalo tlouct a zapomněl dýchat. Zůstal stát jako kus kamene a nevěřícně zíral na svého mladšího bratra, který odvážně snášel jeho hladový pohled, což znamenalo jenom jediné! Konečně se mu podařilo překonat svůj strach z intimní blízkosti druhého člověka. Tom v něm dokázal zlomit něco, co se ještě nikomu nikdy nepovedlo. Sebekrásnější holka, se na Billa nemohla ani krátce podívat, natož ještě prohlížet si jeho tělo z takové blízkosti.

„Máš strach?“ Tom se mu zadíval do očí a nesměle se pousmál. Bill si sundal brýle, odložil je na poličku nad sebou a rychle zavrtěl hlavou.

„Ne,“ odpověděl a ukázal na Toma ukazováčkem.

„A ty máš ze mě strach?“ zeptal se spíše pobaveně, což Toma úplně dostalo.

„Já? A-a proč bych měl mít?“ nasadil výraz rebela, který se nebojí nikoho a ničeho, přesto se vzápětí proměnil na výraz malého štěňátka.

„Tak proč nejdeš blíž?“ Bill se očividně skvěle bavil a Tomova roztomilost odlehčila vážnost situace.

„Protože když půjdu, budu se tě muset dotknout, a to nechci. Proto raději udržuji bezpečný odstup. Nechci tě vyděsit,“ jeho hlas se pomalu změnil na vážný a chtivou touhu, jež se mu skrývala hluboce v očích, nahradila něha a láska. Bill na něj sice pořádně neviděl, jelikož mu chybělo několik dioptrií, přesto cítil, že mu Tom neublíží… nikdy by mu nemohl ublížit.

Cítil na sobě Tomův šokovaný pohled, když najednou vykročil směrem k němu a poslepu vyhledal jeho horké rty. Tom se neovládl. Prudce zvrátil jeho tvář na stranu a snažil se svým jazykem dostat úplně všude. Vzrušeně šeptal Billovo jméno a horlivě oplácel všechny Billovy polibky.

„Dotýkej se mě,“ z Billových rtů se prodrala tichá prosba, která měla jejich dosavadní křehký vztah posunout do složitější fáze. Tom přestal své dlaně křečovitě tisknout v pěst a vášnivě jimi projel Billova holá záda. Naléhavě si jej k sobě přitulil a hladil každičký kousínek kůže, který se mu dostal do cesty. Bill z něj urychleně svlékal volné oblečení a chtivě vzdychal, když cítil, jak jej bratr hladí na stehnech a nebojí se dotýkat ani nejcitlivější části jeho těla. Mohlo uběhnout několik vteřin, než se dveře sprchového koutu namáhavě otevřely a dovnitř přímo vletěla divoce líbající se dvojice. Tom narazil zády na chladnou zeď a poslepu se snažil nadstavit příjemně teplou vodu, zatímco Bill líbal každičký milimetr jeho holé kůže na hrudi, pod kterou tlouklo spokojené srdce. Spokojené a konečně šťastné…

Netrvalo dlouho a jejich pozice se vyměnily. Tom Billa tlačil vší silou ke zdi, horlivě prozkoumával jeho krásné tělo a líbal jeho sténající rty. Oba byli vzrušeni. V očích obou se třpytily drobné slzičky, na které si už jaksi oba zvykli. Tom si v jednom momentu chtivě klekl na kolena a láskyplně sál Billovy boky a stehna. Ještě pořád nemohl uvěřit, že se to skutečně děje. Tohle se nestalo ani v jeho nejdivočejších snech. Opatrně se dotýkal Billova vzrušení a několikrát jej lehce políbil. Bill se kousal do dlaně, aby alespoň nějak tlumil projevy toho, co v tu chvíli cítil. Byl vyčerpaný, nanejvýš vyždímaný, a přesto chtivě šeptal bratrovo jméno a ve chvíli, kdy jej Tom vzal mezi své rty, tlumeně vykřikl. Bylo to tak zvláštní… celý svět se kolem něj kroutil a on mohl cítit jenom Tomovy doteky a jeho horkost. Když znovu ucítil na svých rtech ty jeho, nedokázal mu oplácet polibky. Tom ještě párkrát zapohyboval zápěstím a Bill mohl poprvé cítit, jaké to je, když vás k vrcholu dostane někdo jiný. Tom nechal Billa vydechnout a dopřál si uvolnění sám. Už i tak to bylo něco neuvěřitelného. Všechno bylo náhle jiné. Jakoby si byli ještě bližší. Bill unaveně přivřel víčka a nechal se Tomem umýt. Se spokojeným úsměvem vnímal, jak bratr pečlivě mydlil jeho třesoucí se tělo a přitom jej pořád svíral pevně v náručí. Když byli oba vykoupaní, zabalili se do županů a vešli zpátky do Billova pokoje…

„Tohle bylo to nejkrásnější, co jsem kdy zažil,“ Bill se na Toma zářivě usmál a dlouze jej políbil. Tom si jej k sobě přitulil ještě blíž a jemně jej líbal do vlhkých vlasů. Leželi ve vzájemném objetí už hezky dlouho. Nepočítali, zdali to byly pouhé minuty, nebo hodiny… nevnímali čas kolem sebe. Opatrně se líbali a mazlili. Byli jako dvě koťátka. Otírali se o sebe tvářemi a hravě se škádlili, až dokud si Bill Toma nesvalil pod sebe a dlouze jej nepolíbil.

„Chci ti něco říct,“ zašeptal a vzal do dlaní Billovu tvář.

„Už zase?“ Bill se spokojeně zasmál, ale pozorně poslouchal každé Tomovo slovo.

„Tehdy, když jsi vešel do té kuchyně… pamatuješ?“ jeho hlas byl najednou smutnější a do očí se mu nahrnuly slzy.

„Myslíš tehdy, co jsi mě málem uhodil? Pamatuju,“ Bill zklamaně našpulil rty, vzápětí se však na Toma lehce usmál a pohladil jej po strnulé tváři.

„Byl jsem takovej, protože jsem se ve tvé blízkosti neuměl ovládat. A když jsem tě chytil za tu košili, měl jsem sto chutí tě vášnivě políbit. Tak moc jsem po tobě toužil,“ snažil se nějak zformulovat omluvu, ale nešlo mu to. Ještě pořád se proto trápil. Kdyby věděl, jak to dopadne, mohli být spolu mnohem déle…

„A teď jsem tvůj,“ dodal nakonec Bill a tím celou konverzaci jednoznačně uzavřel.

„Jo,“ dodal Tom šeptem a znovu se utápěl v nádherných očích svého bratra.

„Tome, slib mi, že mě neopustíš,“ z Billovy tváře najednou zmizel všechen úsměv a veselé zaláskování vystřídalo zoufalství a strach.

„Slibuju,“ znovu jej políbil, poté přes oba přehodil přikrývku a objal Billa, který se k němu přitulil, kolem pasu…

„Tomi, miláčku, mrzí mě to.“ Další den ráno si Tom vzal klíčky od Billova auta a rozhodl se jet do hotelu, kde se ubytovala Bella i s rodiči. Potřeboval své auto, a proto si jel pro klíčky. Neměl však náladu poslouchat její výmluvy a zdrobnělinky.

„Bello, přišel jsem si jen pro ty klíče,“ povzdechl si unaveně, a když u postele uviděl její kabelku, v očích mu zazářilo.

„Měly by tam být.,“ špitla Bella smutně a posadila se na kraj veliké postele. Tom nechtěl šťourat, ale nemohl je najít. A tak se pustil do pečlivého hledání. Kromě několika rtěnek a lesků tam našel také mobil, klíčky od jejich bytu, kosmetickou taštičku, nějaké prášky a konečně své klíčky.

„Ty bereš i teď antikoncepci?“ zeptal se zvědavě a zvedl do vzduchu plátek s pilulkama. Bella najednou výrazně zbledla a těžce polkla.

„To není antikoncepce. To jsou mamčiny prášky proti bolesti,“ zalhala, a když uviděla, jak Tom vrací obsah její kabelky bez řečí zpátky, oddechla si.

„Tak já půjdu,“ viděla, že je naštvaný, a proto nemělo smysl jet za ním…