Twinsátka z Karibiku 7.

autor: Áďa & Samara & Sauriel

Na temných hladinách, které halily smrtící tajemství i kletby těch, kteří zde podlehli svému konci, se pohupuje loď, kterou zrekvíroval Tom. Nikdo by neřekl, že zrekvírování proběhlo před pouhými dvěma dny, všem to připadalo jako věčnost. Od chvíle, kdy Tom s Billem opustili palubu, uplynulo už příliš mnoho času na to, aby posádka byla klidná. Všichni sice mlčeli, ale nervozita se zračila ve tvářích všech živých na palubě. A právě k téhle lodi se blíží dva človíčci. Mladá slečna, která se tváří nejistě a vyplašeně, a kovář, který, ač ho hřálo u srdce ze záchrany dívky, šel se svěšenou hlavou. Věděl, že aby Sauriel zachránil, musel Toma udeřit a omráčit… a díky tomu se mladý pirát určitě dostal do spárů Samařiny smečky. Co s ním teď bude? Cítil neskutečné výčitky, že ho tam zanechal tak samotného a bezmocného. Cestu k lodi a šplhání na ni sotva vnímal…

„Ach ne! Piráty už nechci!“ vzlykne Sauriel, když před sebou uvidí haldu členů posádky, čímž přetrhne tok Billových chmurných myšlenek.

„Vítejte na palubě, slečno Sauriel,“ podává jí hned ruku Gibbs a přátelsky se na ni usměje. Bože, jaká kráska se z ní stala! Když ji viděl naposledy, bylo to malé písklátko, které nevědomě zpívalo pirátskou hymnu, a teď před ním stojí dáma na vdávání! Slečna ale na jeho ruku nezareaguje.

„Pane Gibbsi!“ vyhrkne šokovaně. Vždyť byl řádným členem královského námořnictva! Měla ho ráda! A teď? Teď zjistí, že se z něj stal pirát! Kolikrát na něj myslela a říkala si, co se s tím milým dědulou, který jí tak rád potají vyprávěl o pirátech, stalo. A on se stal jedním z těch mořských lumpů! Neuvěřitelné…

„Chlapče, kde je Tom?“ vyhrkne Gibbs směrem k Billovi.

„Tom? Tom Sparrow?“ zarazí se Sauriel. Má v tom zmatek. Co má tohle všechno znamenat?

„Opozdil se,“ řekne smutně Bill. Opustí toho krásného muže, ví to, ale co může udělat? Nahnat posádku za účelem Tomovy záchrany, aby je Samara se svými muži zabila? Aby znovu ohrozil život Sauriel? Ne. Ale co Tom… Bolestně přivřel oči a zavrtěl hlavou. Má po svém boku ženu svých snů. To kvůli ní sem jel! To kvůli ní se zapletl s piráty. A teď, když ji má, když se splnil jeho dětský sen, tak se jí přece nevzdá jen pro nějakého divného piráta. Ano, Tom je krásný, ale Bill přeci miluje Sauriel! Na tom se nic nikdy nezmění! Bill je ze svých citů velice zmatený. Náhle vůbec netuší, co se s ním děje. Půlka jeho srdce plesá a touží zamířit pryč a žít svůj vysněný život se Sauriel Swannovou. Nicméně druhá půlka srdce ho táhne do nitra ostrova. Je mu však jasné, že tam nemůže. Že do ostrova, a tím pádem i k Tomovi, není již návratu… Vezme dívku za bok a pomalu s ní odchází do podpalubí. Chce být o samotě, kterou může narušit jen půvabná slečna Swannová…

Gibbs jen smutně a zaraženě kouká na posádku. Nechce svého přítele a kapitána opustit. Nechce ho tam nechat a znovu o něj přijít! Ale co má dělat, Tom mu přeci před odchodem něco přikázal.

„Máme zákoník!“ řekne po chvilce smutně. Nechce věřit tomu, že to řekl. A jak je vidět na tvářích posádky, ani ta tomu nechce věřit.

„Zvedněte kotvu! Vytáhněte plachty! A fofrem, mořský vlci!“ zakřičí Anna-Marie, která se jako první probrala z tranzu chmur nad Tomovým zcela jistým osudem. Všichni se na její povel ženou do práce. Kromě Gibbse, který se smutně ohlíží za vzdalujícím se ostrovem, k němuž není návratu. „Bůh s tebou, Tome,“ uniklo z jeho úst tiché rozloučení, které umlčel zvedající se vítr…

Piráti, kteří drželi nenáviděného mladého muže v obklíčení na skalnatém pobřeží hluboké jeskyně, se rozestoupili, aby mohla projít jejich kapitánka. Ta došla až Tomovi, který byl pořád mírně mimo z rány, kterou mu zasadil Bill. Bolela ho hlava a především srdce z toho, že jej Bill udeřil, ale přesto věděl, co přesně na něm kapitánka nesnáší. Nasadil proto, i přes svou niterní bolest, výraz největšího frajera, který zhltnul všechnu moudrost světa, vše korunoval jízlivým až posměšným úšklebkem.

,,Jak ses jenom mohl z tam toho ostrova dostat?“ ucedila Samara vztekle. Myslela si, že je Tom po smrti, vždyť to byla právě ona, kdo ho katapultoval na písčitý břeh osamělého ostrůvku. Posádka jejich rozhovor napjatě sledovala.

,,Když jsi mě na něm vysadila a věřila, že mě tam čeká smrt, zapomněla jsi na jednu velice podstatnou věc,“ vysvětlí jí prostě Tom. Samara na něj jen tázavě pohlédla. ,,Že jsem kapitán Tom Sparow,“ usmál se ironicky a naznačil Samaře vzdušný polibek.

,,Ááá, pravda, to jsem se tedy opravdu řádně sekla,“ uzná jízlivě žena a přejde až k Tomovi, přičemž jen stěží maskuje svůj vztek nad tím, že si s ní zahrává takový cucák, jako právě tenhle pirátek. ,,Vzpomínáte si na kapitána Toma Sparowa?“ řekne směrem ke své posádce. Ta zahučí smíchem nebo nějakou poznámkou. Samara se naposledy na Toma podívá. ,,Zabít,“ vydá škodolibě strohý rozkaz a otočí se k odchodu. Celá posádka jako jeden muž vytáhne zbraně a namíří je na nebohého Toma. Ten se téměř zoufale rozhlédl po mužích, kteří ho hodlali v nejbližších vteřinách zbavit života. Pak ho však něco napadlo. Něco, co je společného s Billem…

,,Krev té dívky nezabrala, co?“ zavolal za odcházející kapitánkou rádoby klidným hlasem. Žena se zarazila a prudce se otočila.

,,Tak počkat,“ řekla a posádka stáhla zbraně. Samara se s lehkým úsměvem na rtech přiblížila k Tomovi. ,,Ty víš, čí krev potřebujeme?“ zeptala se s nadějí v hlase. Té kletby se chtěla zbavit stůj co stůj, i kdyby jí v tom měl pomoci Tom Sparow!

,,To vím, i kde on je,“ přikývl Tom. Usmál se, když se mu v hlavě vybavil Billův překrásný obličej. I přes to, že ho kovář zradil, ho pořád miloval…

Po širém moři se v klidu houpe loď. Míří k přístavu, sama ale neví, k jakému dopluje. Na její palubě to vře steskem po Tomovi a zlobou nad osudem pirátů. Na něj si stěžuje zejména Sauriel.

„Kdo jen může vyměnit lidský život za loď?“ rozčiluje se a zavazuje si poraněnou ruku.

„Pirát,“ odpoví nezaujatě Bill sedící naproti ní. Sleduje ji, jak je krásná a až teď mu dochází, o co všechno by přišel, kdyby si začal s Tomem. „Počkej! Zavážu to,“ nabídne se. Vidina toho, že se bude moci slečny dotýkat, je moc lákavá a on hodlá využít možnost. „Kapitánce jsi řekla, že se jmenuješ jako já. Proč?“ je zvědavý Bill při zavazování ruky. Je tu snad možnost, že by ho slečna milovala stejně jako on ji?

„Já… já ani nevím,“ zamumlá Sauriel a přítmí podpalubí jen stěží maskuje její rudnoucí líčka. Bill jí nevědomky stiskne ruku trošku silněji a ona jen bolestně sykne.

„Promiň,“ klopí oči chlapec. „Mám ruce kováře, jsou drsné.“

,,N-ne, tedy ano, jsou, ale,“ začala Sauriel, ale nedokončila. Nevěděla jak. Má snad Billovi přiznat lásku? Ten nic neřekl, jen jí stáhl obvaz na ruce a uchopil křehkou ručku do dlaně. Sotva se ale její ruky dotkl, uvědomil si, že Tomův dotek mu byl mnohem příjemnější. ,,Nepřestávej,“ vydechne najednou slečna. Bill k ní zvedne svůj zmatený pohled. Ona ho taky zvedla. Ten její byl horký a spalující. Pomalu se natahovala směrem k Billově tváři. Ten jen vydechl.

,,Sauriel,“ zašeptal a pohladil ji po tváři. Sauriel se nahnula ještě víc. Chtěla Billa konečně políbit. Ten zavřel oči. Jenže v tom okamžiku se mu v hlavě vynořil Tom. A Bill si s hrůzou uvědomil, že nemůže dívku políbit. Na poslední chvíli uhnul a zalapal po dechu. Co se to s ním stalo? Snad se nezamiloval do Toma? Zavrtěl hlavou, aby zahnal tyto myšlenky. Sauriel na něj pohlédla trochu nechápavě. Pak si ale intuitivně sáhla do výstřihu a vytáhla z něj pirátský medailon. Bill se na něj podíval. Pak ho vzal do dlaně.

,,Patří ti,“ přiznala Sauriel a strhla si ho z krku. Bill se na něj zahleděl. Vzpomínal si.

,,Nemám ho ode dne, co mě zachránili,“ řekl pomalu. ,,Byl to dárek od mého otce. Poslal mi ho,“ vzpomínal dál. Sauriel jen sklopila zrak. Bill se na ni podíval téměř nevěřícně. Došlo mu to. ,,To ty jsi ho vzala!“ sykl.

,,Já se bála, že jsi pirát a zabijí tě,“ vysvětlovala dívka zmatenému Billovi. ,,To by bylo přece strašné!“

Bill neodpověděl. Znovu se podíval na zlatý medailon. Všechno mu začínalo docházet. ,,Tvoji krev nepotřebují,“ řekl tiše. ,,Ale krev otcovy krve. Moji krev!“ dodal a sevřel medailon pevně v ruce. ,,Jenom pirátovu!“ zasyčel a vzpomněl si na Toma, který říkal, že z něj jednou bude dobrý pirát.

,,Bille, moc toho lituji, Bille, prosím, odpusť mi,“ prosila Sauriel. Bill jen uhodil rukou o stůl a zvedl k dívce rozzlobený pohled. Ta, když viděla jeho tvář zkřivenou hněvem, zvedla se a vyběhla z místnosti. Billovi se ulevilo, že odešla. Položil medailon na stůl a zadíval se na něj. Začínalo mu docházet, že mu Tom není lhostejný…

,,Necháš mě stát na pláži, já budu znát jeho jméno a budu mít tvoje slovo, že ho potřebujeme a ty krásně odpluješ s mou lodí?“ ujišťovala se Samara krátce po vyplutí z ostrova, že slyšela dobře nabídku, kterou jí před chvílí dal Tom. Ten seděl naproti ní s nohama na stole a bohorovným výrazem.

,,Ne,“ zavrtěl dredatou hlavou. ,,Ty budeš stát na pláži, ale nebudeš znát žádný jméno, já si pěkně odpluju se svojí lodi a pak na tebe to jméno vykřiknu,“ opravil ji s úsměvem. ,,Kapišto?“ dodal ještě.

,,Pořád je ale problém s tím, že já budu stát na pláži a budu mít jen tvoje slovo, že jeho potřebujem,“ přemítá Samara. Tom se mezitím sklonil nad mísou jablek a vzal jich pár do dlaně, aniž by pirátku nějak více poslouchal.

,,Z nás dvou jsem to já, kdo nezaložil žádnou vzpouru, a tudíž budeme věřit spíše mému slovu,“ rozhodl apaticky. ,,I když, měl bych ti děkovat, kdybys mě nezradila a nechtěla nechat zahynout…“ Tom se odmlčel. ,,Padla by na mě stejná kletba, jako na vás,“ dodal po chvíli a provokativně si ukousl z jablka. Ve skutečnosti chtěl říct, že by jí měl děkovat, protože kdyby ho nezradila, nikdy by nepoznal svou lásku. „Svět je podivnej, co?“ provokuje dál, zatímco Samara na něj nenávistně čučí. To jsou její jablka! To ona si je má sníst, až kletba pomine! Tom se usměje a natáhne ruku s jablkem k Samaře. Než ale stihne pronést jízlivou nabídku k ochutnání, vrazí do kajuty vysoký pirát.

„Kapitánko, doháníme Interceptor.“

Tom se hned nato vyděsí, když po jeho klíně přeběhne malá opice mířící na palubu. Poté se Samara i Tom zvednou a vyběhnou za ní. Zatímco Samara míří na velitelský můstek, Tom se nahne přes palubu a uvidí v dálce loď. Naplní ho touha. Touha po tom, že by mohl opět spatřit Billa, nebo to byla touha po tom, že by mohl mít dvě lodi? Vyznejte se někdo v duši piráta… Samara vytáhne svůj obrovský dalekohled a namíří ho na Interceptor, když vtom se jí v obraze zjeví Tomovy rty.

„Mám jeden návrh, kapitánko,“ zamumlá Tom a Samara dá dolů dalekohled. „Co takhle vyvěsit vlajku příměří, já přeběhnu na Interceptor a vyjednám, aby ti vrátili ten medailon. Co? Co na to řekneš?“ snaží se.

„Nepoučitelný. Právě pro tohle jsi přišel o Perlu. Lidi se líp prohledávají, když nedejchaj. Do cely s ním a hned!“ zavelí Samara. Nepotřebuje, aby jí tu okouněl Tom. Ještě by ji znervózňoval. Ne. Je na, jak by řekl, své lodi, tak ať okusí chlad jejích cel.

Moře se pomalu začíná bouřit. Jako by snad vědělo, že se chystá k boji. Na Interceptoru vládne chaos. Spatřili blížící se loď. Spatřili Perlu.

„Okamžitě na stožár! Rozvinout horní plachtu, s takovýmhle větrem v zádech to musíme ustát!“ dává povely Gibbs.

„Co se to děje?“ křikne Sauriel, která právě vylezla z podpalubí.

„Černá Perla! Máme je v patách!“ houkne od kormidla Anna-Marie. Sauriel se vrhne k okraji lodi a podívá se na blížící se Perlu. „Tohle je nejrychlejší loď v Karibiku!“ oponuje.

„To jim řekni, až sem přelezou!“ zavrčí výhružně Anna-Marie. Doposud byla jediná žena na palubě a byla na to hrdá, přítomnost bohaté dámy s chytrými řečmi jí nevoní.

„My nemáme moc hluboký ponor. Můžeme je setřást támhle v mělčinách!“ ukáže Sauriel na jasné mělčiny nedaleko od nich.

„Ještě nám zbývá čas. Dostanem se tam!“ chytne se toho nápadu Gibbs. Přece jen slečna často jezdívala na lodích, ví, o co jde. A myslí, že by byla i schopná v boji.

„Odlehčete loď! Od přídě na záď!“ křikne Anna-Marie na posádku.

„Přes palubu všechno, co nepotřebujem! Tak s tím pohněte!“ vydává rozkazy i Gibbs.

„Najdu si díru!“ oznámí Tom klidným hlasem pirátovi, co ho zavřel do cely v podpalubí Černé Perly. Po chvíli skutečně vidí v lodi malou dírečku, ale není moc veliká, tou se neprotáhne, dá se jí akorát koukat ven. Když se ale podívá, spatří sudy se střelivem, jak si plavou v moři. Zaostří směrem k lodi a smutně na ni zahlíží. Pak ale sebou trhne. Zdá se mu to, nebo právě na jedno z děl vyskočila postava s havraními vlasy a půvabnýma očima?

„Napnout brzdící plachtu, děla připravit. A ukážeme jim!“ zasměje se na palubě Samara. Z boků lodi vyjede nesčetně děl. Plachta je připravena, a tak se k dělům nasoukají piráti, aby je mohli obsluhovat. Boj vypukne každým okamžikem…

Z Interceptoru padá do moře všechno, co je jen trochu těžké. Sudy se střelivem, jídlo, pytle s pískem, náboje do děl. Bill vyleze z podpalubí a spatří, co se děje. Vyleze si na jedno z děl a kouká na blížící se Perlu. Hlavou mu táhnou myšlenky na mladého piráta. Ach, Tome… jsi na Černé Perle? Nebo jsi zaplatil životem za moje štěstí s dětskou láskou, které však vypadá, že nebude tak růžové, jak se jevilo?

„Tohle potřebujem!“ broukne na piráta, který chce z lodě shodit dělo.

„Byl to dobrej plán. Ale už ne,“ zavrčí Anna-Marie na Sauriel, když už všichni vidí, že je Perla hodně blízko nich.

„Gibbsi! Musíme zastavit. Musíme bojovat. Nabijte děla!“ rozkřikne se Bill. Nějaké odplouvání z tohohle boje nemělo cenu. A on nechtěl utíkat jako zbabělec. Chtěl se bít jako lev, hrdě a statečně! Jestli někde na Perle je Tom, pak mu zajistí svobodu stůj co stůj! Jenže k tomu bude zapotřebí špetka boje…

„A čím?“ zeptá se zoufale Anna-Marie. Všechno právě vyházeli z lodi. Nejsou tu žádné náboje!

„To je jedno! Čímkoliv. Vším, co nám tu ještě zbylo!“ prskne Bill směrem ke Gibbsovi.

„Nabijte děla! Nábojnice, kartáčový střely, hřebíky a rozdrcený sklo! Neflákám se!“ začne Gibbs všechny popohánět. A tak piráti do děl ládují vše, co jim přijde pod ruku. Zdají se jim účinné i příbory, takže je tam hojně strkají, v jedné hlavni najde osud i Gibbsova čutorka s rumem.

„Perla pluje přímo k naší zádi! Začnou střílet a my ani nezamíříme!“ strachuje se Gibbs.

„Spusťte kotvu na pravé straně. Kotvu na pravoboku!“ poradí Sauriel. Není sice pirát, ale ovládání lodi zhruba pochytila při cestách na moři.

„To je určitě překvapí.“ zastane se jí Bill, kterého její znalost poněkud překvapí, tak jako celou posádku.

„Jste cvoklá! Vy oba!“ otituluje je Anna-Marie.

„Zrovna jak Tom!“ přitaká Gibbs a žene se k posádce. „Kotvy na pravoboku! Tak rychle, lotři, nebo vás nacpeme do děl!“ dodá, když posádka jen nechápavě čumí. Kotva se spustí a zasekne se o mořské dno. Loď se začne stáčet, ale ne přesně tak, jak Sauriel chtěla. Otočí se na Annu-Marii a vidí, že problémem je kormidlo, které černoška proti jeho vůli křečovitě svírá.

„Tak ho pusť!“ křikne na ni. Kormidlo se začne otáčet a s ním konečně i loď. Bitva začíná…

„Otáčejí loď na kotvě! Obrátit do leva, stáhnout vesla na pravoboku!“ rozdává rozkazy Samara své posádce, je naštvaná, když vidí, že posádka Interceptoru nebude tak tupá, jak si ona myslela, protože musela uznat, že tohle byl od nich vskutku chytrý tah.

„Prudce doleva!“ zakřičí jeden pirát. Interceptor a Perla se objeví u sebe a jejich boky se málem střetly.

„Snažte se držet kurz,“ požádá Bill Gibbse. Ten jenom přikývne a kouká se na piráty Perly.

„Teď!“ křikne Bill.

„Pal!“ křikne z druhé lodi Samara.

„Palte!“ křikne i Sauriel a lodě začnou střílet. Do každé z lodí se dělají velké díry od děl. Tom kouká malým otvorem na tu spoušť, když vtom uvidí dělo, jak letí přímo k němu. Rychle uhne smršti z cesty.

„Dooost! Děláte mi džuzny do lodi!“ křikne ze země, i když ví, že ho nikdo neslyší. Z obou lodí padá posádka do moře. V obou lodích už je děr jak v ementálu, ale ani jedna strana odmítá přestat pálit. Interceptor vydá další ránu, která má u jednoho ze dvou pirátů na Perle, u toho s dřevěným okem, za následek zapíchnutí zkřivené vidličky do oční protézy. Kamarád mu ji něžně vytáhne a pak se na něj s velkým soucitem podívá. Všichni kolem se rvou jako diví…

V cele Toma je ve srovnání s palubami obou lodí klid. Pirát jen smutně čelí svému osudu, pak se ale bezděčně podívá ke dveřím a zjistí, že zámek je díky dělům rozbitý. Váhavě strčí do mříží a čeká, co bude. Cela se otevře a on je svobodný. Tedy tak svobodný, jak může právě na palubě Perly být. Jdu za tebou, Bille! zašeptá v duchu a vplíží se do bitevní vřavy…

Boj se však zatím stáčí ve prospěch Perly. Její muži již přeskákali po lanech na palubu Interceptoru a teď hledají medailon a toho, čí krev potřebujou prolít, aby se zbavili kletby. Posádka Interceptoru už je zoufalá, jejich obrana už dlouho nevydrží.

„Chce to podplatit peklo!“ zakvílí Gibbs.

„Dáme jim ji!“ chytne Anna-Marie bezradně Sauriel kolem pasu.

„O tu jim nejde!“ vykřikne vyděšeně Bill. Znovu Sauriel ztratit nesmí! Ta se však podívá na svůj krk. „Medailon!“ vyděsí se. Bill na ni pohlédne a beze slova míří do podpalubí, aby ten prokletý kousek zlata našel. Neviděl Toma, který se právě ladně vyšvihl na zábradlí lodě a vyhlížel, které lano může použít k přehoupnutí se na Interceptor.

„Máte můj dík!“ zahuláká Tom, když jeden z pirátů spadne z lana. Tom ho chytne a přehoupne se z Perly na Interceptor, kde začne řádit jako Černá ruka. Hned jsou tři piráti sraženi k zemi a on se rve jako lítý lev a hledá Billa. Netuší, že ten se právě marně snaží dostat z podpalubí, kde ho vězní mřížovaný poklop, a kde voda nebezpečně stoupá. Nikdo neví, že mladý Turner je v ohrožení života…

„Tome!“ vypískne šťastně Gibbs, ale dál bojuje s dalšími piráty.

„To není od tebe hezké,“ vysvětlí Tom jednomu z ničemů, který drží Sauriel za ruku a chce jí ublížit. Pirát ztuhne překvapením, slečna ho praští a on přepadne přes palubu. Teď je Tomova šance. Stáhne Sauriel dolů na podlahu.

„Kde je ten medailon?“ zeptá se jí rychle.

„Lotře!“ chce ho slečna uhodit, ale Tom ji chytne za ruku. „Kdepak je Billíček?“ zeptá se sladce. Nejen, že by to chtěl vědět, ale hlavně chtěl do slečny rejpnout, aby věděla, že je dočasně v tuhle chvíli sama.

„Bille!“ křikne Sauriel. Vytrhne se Tomovi a doběhne k poklopu, který jí dělí od Billa. Ten se jí aspoň konečky prstů snaží chytit, ale marně. Sauriel se zajímá o to, jak Billa dostat ven, což znamenalo odtáhnout spadlý stožár. Na to však nemá sílu.

„Nemůžu s tím pohnout“! oznámí smutně Billovi a hned na to ji chytnou dva piráti a odnášejí ji na svou loď, stejně jako celou posádku Interceptoru. Pouze Bill zůstává uvězněn v podpalubí, kde mu voda sahá už po bradu. A další, kdo nevnímá hystericky křičící Sauriel a zmítající se posádku, je Tom, který právě vidí Samařinu roztomilou opičku. Ta by ho sama o sobě nijak zvlášť neupoutala… kdyby neměla v tlamičce zlatý medailon, pro který se Bill před chvílí vydal do podpalubí.

„Ta opice!“ vyhrkne Tom, když vidí, jak opička leze přes spadlý trám ke svému pánovi. Honem se rychle sápe za ní. Doplazí se až na Perlu, zasekne se však, když se v úrovni jeho obličeje objeví čísi boty. Zvedne oči a vidí vítězoslavně se šklebící Samaru, které sedí opička na rameni, vybírá jí z vlasů breberky a tulí se k ní, a sama kapitánka svírá v ruce kousek aztéckého zlata.

„Tome, díky mockrát,“ usměje se žena.

„Není zač,“ uculí se přihlouple Tom, ale kapitánka se nedá.

„Tobě neděkuju. On se jmenuje Tom!“ prskne povýšeně a pohladí opičku, která hodí na Toma škodolibý ksichtík. „Pánové, naděje je zas s námi!“

Tom se zmůže jen na blbé uculování. Tohle teda projel. Proč mu jeho plány nikdy nevychází?

Bill se na Interceptoru začne topit. Voda je už moc vysoko na to, aby mohl dýchat. Je mu jasné, že se utopí, přesto se snaží zachránit se tím, že se naposledy nadechne a poslepu se snaží podplavat do vedlejší místnosti. To však neví, že jeden z posádky Perly právě zapálil pruh střelného prachu, který míří k velkým sudům právě s tímhle obsahem. Interceptor má svůj osud zpečetěn. Stejně jako Bill. Střelný prach totiž umí veliké divy, rozpráší na kousky jak veliké lodi, tak štíhlá lidská těla. Tak to prostě je a nikdo s tím nic nenadělá…

Z Perly všichni sledují zkázu Interceptoru, která má přijít. Snad jen dva lidé teď vědí, kdo spolu s lodí zahyne. Jen Sauriel a Tom. A až Bill umře, jejich poloviny zemřou s ním. Tak jako naděje pro Samaru, že se zbaví kletby. To však nyní ani jeden z nich neřešil, Samara jim byla volná jako plášť vlající ve větru. Oba se slzami na krajíčku marně hledali jakoukoliv stopu po černých vlasech a bílé košili…

„A jestli někdo myslí na slovo parley, nakrmím mu střeva olovem,“ prskne na všechnu posádku Interceptoru, která je přivázána ke stožáru, jeden z pirátů. Sauriel to napětí ale už nevydrží. Vyvlíkne se zpod lan a běží k boku lodi zrovna v moment, kdy Interceptor vyletí do vzduchu. Teď už je Bill zajisté mrtvý, vždyť na hladinu vody dopadla jen halda třísek.

„Bille!“ vzlykne Sauriel. „Bezectná pirátko!“ vrhne se nečekaně zezadu na Samaru. „Vypadáš jak zrůda, neumíš si ostříhat nehty, učesat vlasy ani se pořádně obléknout – „

„Vítejte zpátky u nás! Minule jste využila naši pohostinnost, tak by bylo férové nám to maličko vrátit,“ přeruší ji bez problémů Samara a hodí ji do náručí pirátů. Ubohá dívka ječí hrůzou, když má najednou po celém těle špinavé ruce mořských banditů…

Černovlasý chlapec se ladně vyšvihne na zábradlí lodi a rozhlédne se po palubě, aniž by si ho někdo všiml.

,,Kapitánko!“ zakřičí. Všichni se okamžitě otočí jeho směrem.

,,Bille!“ vydechl Tom a nevěřícně se na Billa podíval. On žije! Jeho láska žije! Bill se znovu rozhlédl. Když uviděl Toma, usmál se na něho. Přežil to! Srdíčko se mu rozbušilo štěstím. Popadl zbraň a elegantně seskočil na palubu. Zamračil se a zamířil pistolí na Samaru. ,,Okamžitě je pusťte,“ vyštěkl.

,,Copak tě to napadá, chlapče,“ sykne Samara. V poslední době měla dojem, že ji šikanujou děti. Ona má už zasloužilý věk a teď ji budou vydírat taková písklata, jako Tom Sparrow nebo tenhle cizí budižkničemu? Bill se na ni vražedně podíval.

,,Tak poslechni,“ zasyčel.

,,Nás nemůžeš zabít a máš jen jeden náboj,“ odsekne Samara. Tom se na chlapce podíval.

,,Neudělej hloupost,“ zaprosí tiše. Ví, že se chce Bill prozradit, říct, že on je potomek Willa Turnera. Zároveň však věděl, že by ho Samara zajala a jakmile by měla jeho krev, zabila by ho. Sotva unikl smrti, měl by zemřít? To nikdy! Bill se zahledí do jeho krásných očí. Ten pohled mu chyběl. Tušil, že se vrhne do smrtelného nebezpečí, ale byl to jediný způsob, jak Tomovi a ostatním pomoci. Obrátil se a znovu se vyšvihl na zábradlí.

,,Vás ne, ale sebe,“ řekl a přiložil si pistoli ke krku. V posádce to zahučelo, nikdo nechápal, co to má znamenat.

,,Je blázen,“ vydechl smutně Tom.

,,Kdo vůbec jsi?“ zeptala se Samara. Tom vycítil, že toto je poslední šance, jak Billa zachránit.

,,Není to nikdo, vzdálený bratranec synovce mé tety z druhého kolena,“ vymýšlel si zoufale.

Bill to nechápal. Proč mu chce Tom tolik pomoci? Vždyť mu byl lhostejný… nebo ne? Jestli ne, právě proto tohle musel udělat.

,,Jmenuji se Bill Turner, můj otec byl tkanička Will Turner,“ řekl Samaře, která na něj šokovaně zírala. ,,Mám v žilách jeho krev!“

Tom se na Billa mlčky podíval. ,,Bille, proč to děláš? Pro tu holku?“ zašeptal tichounce.

,,Vypadá docela jako Tkanička Bill!“ vykřikl někdo.

,,Nežertuju, to, co říkám, udělám, zmáčknu kohoutek a zmizím v moři jako vaše naděje!“ zaprskal Bill vztekle. Samara věděla, že prohrává. Toho kluka musí dostat.

,,Jaké jsou vaše podmínky, pane Turnere?“ optala se naoko zdvořilým hlasem.

,,Tom a Sauriel budou volní!“ vypálil okamžitě. Sauriel se na něho nechápavě podívala. Proč chce, aby propustili i toho zatraceného piráta? Vždyť je to všechno kvůli němu!

,,Fajn a něco dál?“ vyptávala se dál kapitánka.

,,Posádka taky, nebude jim zkřiven vlas,“ odpověděl Bill. Samara přistoupila k Billovi. ,,Souhlasím,“ řekla a odporně se usmála, čímž odhalila zažloutlé zuby s drobnými červíčky kolem dásní.