autor: Ivetka
,,Taky se mi po obě bude stýskat, lásko,“ přitulím se k jeho obrovské šedivé mikině a nasaju vůni hořkého parfému, který na něm tolik miluju. Vždycky tak nádherně voní, asi se ho budu muset v nejbližší době zeptat, jakou značku voňavek používá.
,,Napíšeš mi nebo zavoláš, až dorazíš domů, abych věděl, že jsi v pořádku?“ pohladí mě po vlasech, odpovím mu přikývnutím…
Tom mě šel vyprovodit zase až k vlaku. Prý má času dost, ale já už opravdu musím jet tímhle, mamka by mě jinak zabila, byli jsme spolu konec konců celičký den. Bylo mi úžasně.
,,Tak už utíkej, aby ti to neujelo,“ pobídne mě a jemně plácne po zadku. ,,Dobře,“ nahnu se k němu a ještě ho dlouze políbím na rozloučenou. Vstoupím pomalu do vlaku a přes okénko mu pošlu ještě vzdušnou pusu.
O_o
,,A nechtěl by u nás Tom někdy spát, když se k sobě teda takhle máte?“ koukne se na mě při večeři. Překvapeně k ní vzhlédnu. Nečekal jsem, že by mi tohle ona někdy nabídla sama od sebe.
,,No… Jestli by to nevadilo, není to špatný nápad,“ usměju se.
,,No tak to teda ne, já chci mít taky někdy vnoučata!“ vmísí se do toho taťka.
,,Klid, uklidni se, drahý, kdyby se spolu rozhodli žít, existuje adopce!“ okřikne jej mamka.
,,Žádná adopce, mám nápad. Zaplatíme tady synovi plastickou operaci, nechá se předělat na děvče a vnoučata jsou na světě!“ vítězně spráskne ruce a začne si je mnout…
Protočím nad svými rodiči oči a usměju se. ,,Mami, večeře byla výborná. Půjdu si lehnout, musím to ještě dát vědět Tomovi, tak dobrou noc.“ Odnesu talíř do kuchyně a jdu nahoru do pokoje…
O_o
,,No jako jak si to představuješ? Měl jsem o tebe strach, nedal jsi mi vědět dlouho. Jasně jsme se domluvili na tom, že až přijedeš, dáš mi vědět, že je všechno v pořádku!“ vystartuje Tom hned po tom, co mi zvedne mobil.
,,Klídek, lásko, všechno je v naprostém pořádku, jak jsi na tom ty?“ Sednu na kraj postele a spokojeně se protáhnu…
,,Dobrý, teď už jo, ale měl jsem o tebe vážně strach, Bille! To se nedělá, pamatuj si to pro příště, ano?“ Jeho tón hlasu se pomalu klidní.
,,Mamka mi dneska při večeři sama od sebe nabídla, že kdybys chtěl a rodiče tě pustili, mohl bys u nás někdy spát, abychom na sebe měli více času. A táta mi taky slíbil, že mi zaplatí plastickou operaci na předělání na ženu, chce mít jednou vnoučata,“ protočím oči. Slyším Toma, jak upadl do bouřlivého záchvatu smíchu. ,,Měl jsem ti to říct až tady,“ zasměju se.
,,Mamka by mi to určitě dovolila, moc rád bych k tobě někdy jel, co nejdřív. Představa, že budu celý den a celou noc s tebou, je naprosto dokonalá!“ zasní se a já s ním.
,,Přijdeš ještě na ajsko, broučku, nebo si půjdeš hajnout?“ …
,,Měl bych přijít?“ olíznu si rty.
,,Jestli chceš, jsem tu přihlášený, je to na tobě…“
—
,,Ahooooj!“ skočím na Toma. Čekal jsem na něj na nádraží u nás ve městě. ,,Tedy, ty vypadáš, jako kdybys jel pryč na celé měsíce,“ podivím se při pohledu na jeho sportovní tašku nacpanou k prasknutí. ,,Hmmm… těšil jsem se na tebe, víš to?“ přitáhne mě k sobě a dlouze líbne.
,,To já taky… a ještě se těším na tolik věcí. Třeba na dnešní noc. Tak rád bych ti oplatil to, co jsi mi udělal v tom hotelu,“ šibalsky se usměju.
autor: Ivetka
betaread: Helushka
Klikni na anketu, dík. J. :o)
Há to se mi upe mega moc líbí jak je Tom starostlivej. prostě upe muckozní. A ten nadrženej Bill je taky za všechny prachy. Ale já se mu teda nedivim to v tom hotelu bylo fakt zákřený 😀
Waa užasnéé <3
že se taťka přihlásil k vnoučkům to sem nečekala xD
a bude se oplácet…xD