Cathrasis 4. (1/2)

autor: cynical terror & undrockroll

Bill se podíval z okna hotelu a povzdechl si.

Byli oficiálně na dovolené. Skutečné dovolené. Ne jen pár dní doma, ale na pravé dovolené na Maledivách. Jejich krátká tour skončila velmi dobře a prodej jejich alb se stále zvyšoval. Jost jim dal zelenou pro relax a uvolnění.

„Jsi vzhůru?“

Bill se otočil a podíval se na Toma, sedícího na posteli. Usmál se a přešel k němu. Přebýval v Tomově pokoji od doby, co tady byli. Jost zařídil pokoje zvlášť pro všechny čtyři kluky, ale Bill ještě ten svůj neviděl. Všechny jeho věci byly po celé podlaze Tomova pokoje, stejně tak jako oblečení po minulé noci.

„Dobré ráno,“ řekl Bill, sklouzl se na postel a štípl Toma do ramene.

„Mm,“ odpověděl Tom a protřel si obličej. „Ugh, je tady horko.“

„Líbí se mi to,“ řekl Bill a položil svou bradu na bratrovo rameno. „Je to osvěžující.“

„Je to upocený.“ Tom si odhrnul vlasy z krku a svázal si je na vrcholku hlavy do uzlu. „A těžký. Uf.“

Bill se protáhl. Skopl přikrývku, obtočil nohy kolem Toma a vyhoupl se mu do klína. „Možná by sis měl ostříhat vlasy.“

Tom se na něj podíval. „V žádném případě. Ty bys měl.“ Chytil jeden pramen Billových vlasů a nechal mu jej spadnout zpátky do tváře. Bill ho odfoukl stranou. „Potřebuju sprchu.“

„Já taky,“ odpověděl Bill. Společně se nesprchovali už tak dlouho a Bill myslel, že by konečně mohli mít sex. Během tour spolu pořádně nic neměli a už bylo téměř dva týdny po. Samozřejmě, byli spolu jinak, ale Bill už opravdu postrádal ten pocit, když Tom vstupuje do jeho těla. Postrádal tu blízkost, kterou cítil se svým bratrem. Tom byl v poslední době opravdu zapálený pro kouření Billa víc než obvykle, a Bill to oceňoval. Ale nemohl si pomoct, cítil se mírně odmítnutý.

„Můžeš se přidat, jestli chceš, ale je tak horko.“ Tom vstal z postele a sehnul se pro boxerky. „Eh, nechci se oblékat.“

„Tak to nedělej, prostě zůstaneme celý den tady,“ odpověděl Bill se zářivým úsměvem.

„Jo,“ Tom se zasmál. „V žádném případě. Oblíknu se do plavek a skočím do bazénu hned, jakmile to bude možné.“

„Tak proč ta sprcha?“

„Oh, jo. Máš pravdu.“ Tom se sehnul a začal prohledávat svůj kufr. Bill se zamračil, naštvaný sám na sebe. Jeho šance na sex byla opět pryč.

Zašklebil se a padl zpět do postele.

***

Tu noc byli všichni čtyři kluci v místním klubu. Seděli v jednom speciálním VIP boxu a Georg s Gustavem byli na dobré cestě totálně se opít. Tom za nimi nebyl moc pozadu a Bill se sotva dotkl svého drinku.

„Co budeme dělat zítra v noci na Silvestra?“ zeptal se Bill a díval se na Toma.

Tom dopil poslední zbytek svého drinku a pokrčil rameny. „Nevím. Vrátíme se zpátky sem?“

„Máte dneska dovoleno zůstat vzhůru po půlnoci, kluci?“ zeptal se Georg, škádlil je.

„Jo, vlastně, tvoje máma mě bude hlídat,“ odsekl Tom. „Máme spolu naplánovanou úžasnou noc.“

Georg se zamračil a protočil oči. „Jsem moc opilý na to, abych věděl, jestli říkáš pravdu nebo ne.“

„Říkám,“ odpověděl Tom.

Georg na něj zíral. „Cože?“

„Ne, ty kreténe, tvoje máma tady není,“ zašklebil se Tom a házel po něm kostky ledu.

„Jsi taková děvka, Tome,“ zamumlal Georg a dlouze se napil ze svého piva. „Zná tvůj pták vůbec hranice?“

Gustav si odfrkl a Bill se na Toma díval docela pyšně.

„Vím, kdy ho držet ve spodkách,“ odpověděl Tom. Podíval se na Billa, jeho oči byly temné. Bill téměř zakňučel.

„Oh, jo?“ zeptal se Georg. „A co ta noc, kdy jsi mi přebral obě moje holky?“

Tom položil svou skleničku na stůl a zíral na Georga. „Nevím, co myslíš.“

„Ale víš, před dvěma týdny nebo tak… byli jsme v té díře. Zatraceně, musel jsi mít sakra štěstí.“

„Nebuď idiot, nikdy jsem ti neukradl žádnou z tvých holek,“ řekl Tom rychle a podíval se na Billa. Billův žaludek se protočil.

„Tu noc jsme zůstali já a Gustav na hotelu,“ řekl Bill tiše. Jeho hlas mohl být přes hudbu sotva slyšitelný, ale Tom to slyšel. Bill věděl, že jo.

„Nikdo o tom nechce slyšet,“ odfrkl si Tom.

„Oh, oh!“ Gustav hlasitě bouchl sklenicí o stůl. „Nesouhlasím! Georgu, chci znát každý odporný detail o tvém selhání, dokonce s dvěma ženami!“

Tom si hlasitě povzdechl a začal se zvedat. „Je tu nuda, vypadneme.“

„Docela se bavím,“ odpověděl Bill jízlivě. „Co jsi říkal, Georgu?“

„V podstatě, měl jsem dvě žhavý holky, a další, co si pamatuju je, že je měl Tom. Viděl jsem je odcházet společně. A ne, nepřeháním,“ dodal Georg a potřásl hlavou, zlomyslně se zašklebil. „Obě jeho ruce byly na jejich zadcích. Vlastně, byl jsem docela překvapený.“

„Vážně?“ řekl Bill a záměrně se díval na Georga. „Co bylo dál?“

„Pff. Nevím. Myslím, můžu jen hádat,“ zasmál se Georg.

„Já taky,“ zamumlal Bill. Cítil uvnitř horko a chtěl odtud utéct pryč. Jeho tváře hořely, konečně se podíval na Toma. Tom na něj zíral, ale uhnul pohledem hned, jak jej Bill zachytil.

„To nebylo…“ Tom se posadil a odložil drink. „Drž hubu.“

„Tome, ty se červenáš?“ zeptal se Gustav a smál se.

„Řekl jsem, drž hubu,“ řekl Tom se zvýšeným hlasem.

„Ale no tak,“ řekl Georg. „Měl bys mi každopádně říct, jestli prsa tý blondýnky byly pravý. Prosím, nemůžu to nechat. Jak se jmenovala? Ann… něco…“

Billova hlava vystřelila vzhůru a on se nahl přes stůl. „Kdo?“

„Ann-Kathrin,“ odpověděl Tom a zíral na desku stolu.

„Pane bože!“ vykřikl Bill neschopný zastavit sám sebe. „Ona?!„

„Nebylo na ní nic špatného,“ řekl Georg. „Pokud tedy nebyla nějak hnusná pod tím upnutým topem.“

„A co třeba, že byla naprostá děvka?“ řekl Bill. Oba, Toma i Georga, probodával jednoho po druhém pohledem. Také se mu chtělo brečet, ale nemohl. Chtěl prostě jenom vypadnout.

„Je úplně jedno, jestli byla děvka nebo ne,“ řekl Georg. „Ale ty vlastně vůbec nic o těchhle dospěláckých věcech nevíš, Billy, že ne?“

„Neříkej mi tak.“ Bill věděl, že to bylo jen ve srandě, ale jeho obličej hořel. „Možná jenom nechci být podělaná coura jako někdo.“ Přeletěl pohledem z Georga na Toma. Gustav se jen pohihňával.

„No,“ Tom nahlas promluvil. „Můžu někomu koupit další pití?“

„Neměň téma,“ zamumlal Gustav.

„Ne, díky,“ řekl Bill Tomovi tak chladně. Tom se na něj prosebně podíval, ale to jej rozčílilo ještě víc. „Tak co, Tome, píchal si jí?“

„A její kámošku,“ zazubil se Georg. „Obě byly tak žhavý… kurva. Žhavější než holky, které jsme mívali jindy.“

„Jindy?“ Gustav se zamračil. „Oh, jo. Byl jsem tam.“

„Kde jsem byl já?“ zeptal se Bill pomalu.

„Spal jsi, měls rýmu,“ pokrčil Georg rameny. Vysmíval se Billovi. Podíval se na Toma, který byl celou dobu docela klidný. Právě teď zíral do svého pití a rty tiskl k sobě.

„Wow, nevěděl jsem, že jste tu noc někde byli,“ odpověděl pomalu. Několikrát zamrkal, aby zahnal slzy. Byl tak rozzuřený a opravdu moc se potřeboval dostat pryč.

„S nikým jsem tu noc nespal,“ promluvil Tom.

„Ale spal jsi s Ann-Kathrin a její malou kamarádkou?“ Bill už se nesnažil skrývat odpor v hlase.

„Jo, a víc detailů k tomu,“ zasmál se Georg.

„Jo,“ zamumlal Tom. „Jsi teď šťastný?“

„Zasraně šťastnej.“ Bill se postavil. „Čau.“

„Oh, nebuď jako děvka,“ zasmál se Georg. „Jestli chceš holku, měl bys chodit ven s námi, Bille.“

Bill stiskl pěsti. „Nechci chodit s tebou a šukat holky, a neříkej mi děvko.“

Georg se rozesmál ještě víc. „Děvka,“ zopakoval.

„Myslím to vážně,“ odpověděl Bill odvážněji.

Georg vypadal, že si uvědomil, že Bill nevtipkuje a jeho úsměv se okamžitě změnil v zamračení. „Co tě sere? Že někteří z nás mají rádi holky?“

„Co si to řekl?“ Bill se zamračil.

„Vždycky seš nasranej, když jdeme ven, všiml jsem si toho.“ Georg se zaklonil a líně se usmíval.

„Drž hubu,“ řekl mu Tom varovným tónem.

„Hej! Já nemám nic proti teplejm,“ zašklebil se Georg. Bill ustoupil o krok zpět.

Tom vstal a obešel stůl směrem ke Georgovi. A pak, jeho ruka stisknutá v pěst, udeřila Georga přímo do oka.

„Co to kurva děláš?“ zaječel Georg a postavil se. Tom nechal ruku klesnout podél boku, zatímco se ke Georgovi hnal Gustav a chytl ho za ramena. „Nech mě kurva bejt, Gustave!“

Tom zavrávoral několik kroků zpět, poté se otočil a odešel pryč. Georg se pokoušel udržet na nohou a držel si nateklé oko. „Kurva!“

„Georgu,“ promluvil hlasitě Gustav a snažil se zadržet kamaráda. „Je pryč, tak se… prostě se posaď.“

„Zatraceně, on mě praštil!“

Bill stál s široce otevřenými ústy, zíral z Georga na Gustava a pak zase zpět na Georga. Nemohl najít slova. Jen rychle vyběhl ven směrem, kam šel Tom. Naštěstí nikde bratra neviděl a nezajímal se, kde by mohl Tom být, prostě běžel pryč. Běžel až do chvíle, než se ocitl před hotelem.

A pak udělal něco, co předtím nikdy neudělal. Vytáhl karty od jejich pokojů, vzal si tu od svého vlastního a vstoupil do místnosti. Nebylo tam nic jeho; všechno bylo v Tomově pokoji. Bill si povzdychl a uvědomil si, že je konečně sám.

Posadil se na postel a složil hlavu do dlaní. Zajel jimi do vlasů a horké slzy opouštěly jeho oči.

„Jsem tak ubohý,“ zamumlal. Přetočil se na bok a pevně se objal. Horké slzy si razily cestu po jeho tvářích a on hlasitě vzlykal. Neměl nejmenší kontrolu nad svými city, nenáviděl sám sebe. Proč nemohl být víc jako Tom? Byli přece dvojčata nebo ne? Proč se prostě nemohl nestarat a dělat si cokoliv chce.

‚Ty nechceš to, co chce Tom,‘ promluvil hlas v jeho hlavě.

Co chtěl Bill nejvíc, byl Tom. Ležel v jeho žaludku jako balvan. Chtěl prostě jen svého bratra a to se dralo na povrch tak silně, až se na posteli třásl. Tohle pro něj nemohlo skončit dobře.

Zavřel oči, snažil se zadržovat slzy, tiskl tvář do povlečení. Nic se nemohlo touhle cestou dostat ven. Třásl se na posteli a pomalu usínal.

Asi za hodinu nebo o něco později, snil o Kazimírovi a své matce. Cítil se v teple a bezpečí. A pak se něco dotklo jeho tváře a on se s trhnutím vzbudil. Hned věděl, že to byl Tom. Odstrčil Tomovu ruku stranou a přetočil se na druhou stranu.

„Nechci tě vidět,“ zamumlal tichounce.

„Já vím, že nechceš,“ odpověděl Tom měkce.

Bill se nepřetočil zpět. Zůstal ležet tak, jak byl a cítil, jak se matrace za ním zhoupla. „Tak jdi pryč,“ mumlal Bill. „Vím, že tu nechceš být. Přestaň mě oblbovat.“

„Bille.“

Nakonec se Bill otočil. Jeho kůže byla horká a cítil veškerý svůj make-up po celém obličeji. Vlasy měl slepené na čele. Tom vypadal tak zničeně, jako se Bill cítil.

„Co chceš?“ zeptal se Bill pomalu velmi tichým hlasem. Patou strkal do Tomova boku a snažil se ho odstrčit pryč. Tom se odtáhl, ale zůstal, zamračil se.

„Omlouvám se,“ bylo všechno, co Tom řekl.

„Omlouváš se.“ Bill se posadil, nadechl se a odhrnul si vlasy z čela. „Okey, omlouváš se. Co?“

„Omlouvám se,“ zopakoval Tom. „Hrozně moc se omlouvám. Nechtěl jsem, aby ses to dozvěděl… takhle.“

„Nebo vůbec?“ Bill se najednou zase cítil rozzuřený, a byl Tomem znechucený. Přelezl postel a postavil se na druhé straně. „Jo, bylo by to celkem sladký, kdybych se to nikdy nedozvěděl.“

„Ne,“ řekl Tom, potřásl hlavou.

„Je to posraný nic, nezáleží na tom. Jsem jenom tvůj bratr, se kterým občas šukáš.“

„To není-„

„Tome,“ řekl Bill nahlas. „Pro jednou se tě zeptám. Co je kurva tvůj problém?“

„Můj problém…“ Tom složil hlavu do dlaní. „Ty jsi můj problém.“

Ten balvan v Billově žaludku se pohnul. „Já?“

Tom se na něj podíval. „Měl bych se prostě bavit, je mi jen šestnáct. Neměl bych se cítit špatně.“

„Ale co, cítíš se? Je mi tak líto, že ty se cítíš špatně,“ prohodil Bill uštěpačně. Přitiskl ruce proti zdi. „Občas tě nenávidím, zatraceně tě nenávidím.“

„Chci být s tebou,“ promluvil Tom. Bill to sotva slyšel.

„Co?“

„Nechci ztratit… tohle,“ řekl.

„Máš super způsob, jak si tyhle věci udržet,“ promluvil Bill. „Myslel jsem, že jsme měli dohodu. Já nepíchám s nikým kolem a nechci se cítit jen jako někdo, s kým si ty užíváš. Nechci být jako ony!“

Tom se postavil a rychle přešel kolem postele. Popadl Billa za ramena. „Nemůžu přestat být tím, kým jsem. Nemůžeš to, prosím, respektovat?“

Bill ho odstrčil. „Chceš, abych se zklidnil? Chceš, abych bral to, že některé noci budeš prostě radši spát s podělanejma fanynkama? Nic víc nepotřebuju, Tome. Možná už nepotřebuju ani tebe.“

„Tohle neříkej,“ promluvil Tom. Udělal krok vpřed, ale Bill uhnul stranou.

„Ne. Mám dost hraní podle tvých pravidel. Třeba se poser, Tome, ale nemůžeš mít mě a je.“

„Bille,“ řekl Tom znova, jeho hlas byl měkký a unavený.

„Nehodlám čekat, až si mě zase zavoláš,“ řekl Bill. „Nespal jsi se mnou týdny… Hádám, že vím, proč. Uvědomuješ si, že mě Ann-Kathrin nazvala posraným teploušem?“

„Praštil jsem Georga za to, že ti tak řekl,“ promluvil Tom, natáhl ruku vpřed.

„Jo. Praštil. Nevojel.“ Bill si povzdechl a posadil se, prsty si třel spánky. Projel si vlasama. „Tohle nefunguje. Nemůžu to dělat.“

„Nech toho.“

„Nemůžeš mi to říkat,“ vybuchl Bill. „Nemůžeš mi říkat, co mám dělat a co ne.“

„Já to neřekl,“ promluvil Tom tiše. Zuřivě si kousal rty a Bill věděl, že tohle dělal, když byl opravdu vystresovaný. „Nemohl jsem to ovládat.“

„Nemohl si ovládat, že strkáš svýho ptáka do některých holek, já vím,“ odpověděl Bill. „No, okay, dobře. Jsem rád, že jsme si to urovnali.“

Bill zmlkl a podíval se na bratra. Tom zíral do podlahy bez jediné emoce v obličeji.

„Tome, miluju tě. Doopravdy jo. Ale nemůžu ti věřit a nemůžu… s tebou už víc,“ zamumlal Bill.

„Bille.“ Tom po něm hodil zoufalý pohled. „Jsi jediná osoba, o kterou se na tomhle světě starám.“

„Oh?“ Bill se na něj pronikavě podíval.

„Mám rád holky,“ řekl měkce. „Nemůžu si pomoct.“

Billovo srdce v hrudi prudce bilo. „Nemáš rád mě?“ zeptal se tiše.

„Samozřejmě, že mám, jinak bych nemohl…“ Tom se zarazil.

„Spát se mnou?“ zeptal se Bill. „Předtím jsme byli spojení. Říkáš, že nejsem dost.“

„Říkám, že jsem šestnáctiletý kluk,“ povzdechl si Tom.

„A chceš spát s holkama.“

„Jo,“ odpověděl Tom, díval se stranou od Billa.

„Nemůžeš mít obojí, to víš,“ odpověděl Bill a pokrčil rameny. Prohrábnul si znova vlasy a hlasitě se nadechl. „Spal si se všema kolem, takže jsi nespal se mnou. Ježiši Kriste, Tome. Nemohl si ke mně být ani upřímný!“

„Tak to není.“

„Protože jsem nebyl dost nebo sis myslel, že to nebude tak dobré jako se mnou?“

Tom pozvedl jedno rameno a zase jej nechal klesnout. „Nechtěl jsem s tebou tohle dělat, dokud se mi věci nerozsypaly pod rukama.“

„Protože jsem tvůj bratr.“ Bill se cítil mizerně, jak se díval na Toma.

„To není tak moc, že jsi… můj bratr. To je…“ Tom se posunul a zkřivil tvář.

„Nejsem holka,“ dodal Bill.

„Je to pro tebe lehčí,“ řekl Tom měkce.

„Jo, protože jsem teplouš, že?“ bouchl Bill. „Taky mám rád holky, Tome.“

Tom se na něj podíval a zamrkal. „Jo?“

Bill si povzdechl. „Každopádně. Jak jsi mohl, Tome?“

„Nechci s tebou bojovat, Bille. Co můžu dělat?“

Bill se postavil mimo postel, ruku založenou v pase. „Přestaň být tebou.“

„Tohle nemůžu.“ Tom se postavil, stáli tváří v tvář. „Myslíš si, že jsem špatný člověk?“ Bill mu chtěl odseknout „jo“ ale Tom vypadal tak malý a zranitelný v tomhle okamžiku.

„Ne,“ odpověděl Bill. „Bylo by to snazší, kdybys byl.“

„Co by bylo lehčí?“ Tomovo obočí se svraštilo, jeho oči hledaly v Billovi odpověď.

„Už s tebou nemůžu hrát tuhle hru,“ odpověděl Bill.

„Odkdy hrajeme hry?“ Tom vypadal zraněně, doopravdy zraněně. Kdyby byl Bill víc zákeřný člověk, cítil by se vítězně. On cítil jen smutek. Celá jeho bytost byla vyčerpaná a skrz naskrz plná smutku.

„Ty jsi to rozběhl. Ty rozhoduješ o polibcích, kdy spolu spíme, kdy děláme cokoliv intimního. Kdybych věděl, že mě doopravdy chceš, že je to skutečné, bylo by to fajn. Ale ty mi nedáváš nic, čeho bych se mohl držet,“ řekl Bill. Natáhl ruku vpřed a dotkl se Tomovy tváře. „A stejně tě stále miluju.“

Tom zavřel oči a vydechl. „Doopravdy tě chci,“ promluvil.

„Ty chceš hodně věcí,“ byla Billova odpověď. Otočil se zpět a došel ke dveřím. „Měl bys jít.“

Tom zůstal stát u postele. „Ne, Bille, já-„

„To nebyla žádost,“ přerušil ho Bill, snažíc se působit stále chladně. Tom stál na místě. „Teď.“

„Ale já chci tohle vyřešit.“

Bill otevřel dveře. „Potřebuješ si to vyřešit sám se sebou.“

„Nech mě zůstat,“ zamumlal Tom potichu.

„Pro jednou rozhoduji já. Odcházíš.“ Bill se díval do podlahy a zadržoval dech. Věděl, že by změnil rozhodnutí, kdyby viděl bratra. Jeho srdce se sevřelo, když konečně uslyšel šoupavé kroky blížící se k němu.

„Pamatuj si, že ty jsi chtěl, abych šel,“ promluvil Tom, když míjel Billa. „Nevytahuj to na mě později znova.“

Bill na to nemohl reagovat. Řekl dost a cokoliv dalšího by vedlo akorát k další bolesti. Prostě zavřel za svým bratrem dveře a zamkl.

Pak se otočil a podíval se na velmi prázdný, velmi velký hotelový pokoj. „Kruci.“

Bill se posadil na zem a přitiskl se zády ke dveřím. Přitáhl si nohy k hrudi a hlavu zabořil mezi kolena. Nebylo tu nic, co by mohl udělat.