pokračování
***
„Je to… jiný.“
Bill projel prsty skrz své nové, delší vlasy a zadíval se do zrcadla. S novými vlasy vypadal starší, jemnější. Vypadal víc v pohodě. Už nebyl malé dítě.
Stylistka přikývla a sklonila se k Billovu obličeji. „Vypadá to skvěle. Je ještě něco, co chceš udělat?“
„Um.“ Bill šilhal po svém odraze a dotýkal se oka. Jeho oční linka byla jen narychlo ráno načmáraná a dokonce ani ne moc na oku. „Ne, myslím, že to je všechno. Díky moc.“
Žena se na něj usmála. „Tvůj make-up teď ale opravdu neodpovídá vlasům,“ řekla mile. Bill věděl, že se svým jemným návrhem jen snažila udělat milé gesto. Stylistka vlastně nevěděla, jestli jedná s primadonou nebo ne.
Bill přikývl. „Máš pravdu, vypadá to jako…“
„Nedbale?“
Bill se zasmál. „Nikdy jsem to nezkoušel udělat tak, aby to vypadalo hezky.“
„A teď chceš?“
Bill se podíval na stylistku. Byla malá, drobná a opravdu v pohodě. Její oční stíny byl tmavé, asi tak tmavé jako jeho. „Myslím, že jo.“
Stylistka se předklonila a popadla několik štětečků a očních stínů. „Můžu ti pomoc.“ Natáhla ruku a dotkla se Billovy tváře, nepatrně ucukl.
„Přísahám, že nejsem povýšený. Jen mám fobii, když se někdo dotýká mého obličeje. Omlouvám se. Vím, je to hloupé.“
Ona se jen usmála. „Můžu ti ukázat jak. Vem si štěteček.“
Vzal štěteček a nějaké stíny a tužky.
„Sleduj mě,“ řekla mu. A Bill to udělal. Když po čase opouštěl budovu, sotva poznal sám sebe.
***
„Do prdele!“ vykřikl Gustav. „Co…“
Bill se na něj podíval. „Co?“
„Kdy si to…“ Gustav pokýval paličkami k jeho vlasům a obličeji. Seděli ve zkušebně a Bill se právě vrátil od stylistky.
„Oh, zapomněl jsem, že mám make-up,“ řekl Bill a jeho tváře lehce zčervenaly. „Nevím, jestli si to nechám.“
„Je to… ehm, pěkný,“ řekl Gustav. „Vypadáš pěkně. Myslím hezký, hezký.“
Billovy oči se nepatrně rozzářily. „Řekl jsi právě, že vypadám hezky?“
Gustav zvedl ruce nad hlavu. „Musím se vrátit k ostatním, jsme zrovna uprostřed zkoušky.“
„Je tam Tom?“ zeptal se Bill.
„Jo. Ehm, ví o… ehm… tobě?“
Bill se zasmál. „Vypadá to tak špatně?“ Bill věděl, že nevypadá špatně. Vlastně, podle Gustavovy reakce věděl, že vypadá dobře. Cítil, jak jím prostupuje malá síla. Tohle bude ještě zábava.
„Nevypadáš… jako Bill,“ řekl Gustav prostě.
„Pak jako kdo?“
Gustav vypadal nejistě a mírně zrudnul. „Tak pojď, dostaneme druhý a třetí názor.“
Bill se zasmál a společně vešli zpět do studia. Zachytil svůj odraz v barevném skle a zašklebil se na sebe. Jeho make-up už nebyl rozmazaný. Byl nanesený opatrně, účelně. Jeho sebejistota rostla a s pomocí stylistky to mohlo být jen lepší.
„Přivedl jsem nového kámoše,“ řekl Gustav hlasitě na celou místnost studia. Bill viděl Toma a Georga sedět na stoličkách, dojídali zbytky z krabice. Zvedli pohled, když slyšeli Gustava.
Georg zamrkal a Bill měl chvíli pocit, že je naprosto mimo. „Bille?“ zeptal se Georg, jeho oči se rozšířily.
Bill přikývl. „Můžeš tomu věřit.“
Georg zatřepal hlavou, stále ještě na něj zíral. „Je to silný.“
Bill hodil letmý pohled na bratra. Tom ho taky nenápadně pozoroval, ale jeho výraz byl nečitelný. Bylo to několik dní od doby, co spolu měli řeč, a od té doby spolu moc nemluvili.
„Ví to management?“ bylo všechno, co Tom nepokrytě řekl.
„Jost mi řekl, že můžu udělat, co budu chtít,“ odpověděl Bill, snažíc se zadržet třas jeho hlasu. Cítil se být tak jistý, ale Tom to všechno rozdrtil jedinou větou. Bill se zkoušel nadechnout. „Jsem frontman. Měl bych takhle vypadat.“
„Okay,“ odpověděl Tom a vzal si kytaru, zahrál pár akordů. „Když to říkáš.“
„Je to cool vzhled,“ prohodil Georg a pokyvoval hlavou. „Velmi… Bowie.“
„Nena,“ dodal Gustav a rozesmál se.
„Dobrý, já je miluju,“ řekl Bill. Hodil další letmý pohled na Toma. Díval se na Billa, ale jakmile Bill zachytil jeho pohled, uhnul stranou. „Georgu, přestaň na mě zírat.“
Georg se zeširoka usmál. „Nosíš lesk na rty?“
Bill po něm hodil tužku. „Ano.“
Georg se mu to právě chystal oplatit, když se otevřely dveře a vešel Jost. „Okay, kluci, potřebujeme pokračovat v práci, protože-“ Jeho čelist klesla dolů. „Řekl jsi, že chceš jen nový účes!“
„To jsem udělal,“ řekl Bill a trochu se zatahal za vlasy.
„Ale to je… dlouhý,“ řekl David.
„Vypadá to dobře,“ promluvil Tom. Zíral na svou kytaru. „Bill už je dost velkej na to, aby dělal vlastní rozhodnutí.“
Bill doslova zíral na Davida. „Je mi šestnáct. A kromě toho, zmírním make-up.“
David se zhluboka nadechl. „Dobře, protože opravdu nevím, co by tomu řekl tisk. Už teď mají problém s černými nehty a očními linkami.“
„Můžou si trhnout,“ řekl Bill a poškrábal se na krku. Jeho nové vlasy nebyly dlouhé, ale nikdy předtím je nenosil až na krk.
„Podívej se na svoji pusu, vypadáš teď jako lady,“ řekl Gustav a zasmál se.
„Hurá do práce,“ řekl Bill.
Zkouška trvala hodinu a půl, dokud chlapci nebyli příliš unavení na to pokračovat. Nechali své nástroje ve studiu a přesunuli se do druhého patra. Kromě Georga a Billa. Georg dělal něco se svým zesilovačem a Bill opět upíral pohled z okna.
„Omlouvám se, víš za co,“ promluvil nakonec Georg, jeho hlas zněl trochu nejistě. Bill se otočil a zamračil se na něj.
„Co?“
„Štve mě, že jsem se neomluvil už na Maledivách, ale bylo tě pak tak těžký vidět… vždyť víš. Já a Tom už jsme všechno zase urovnali.“
Bill si založil ruce a pokrčil rameny. „Byl jsi opilý.“
„Byl jsem kretén,“ odpověděl Georg. „Nezasloužil sis, abych tě nazýval… Jo.“
„Omlouváš se jen proto, že si teď myslíš, že jsem hezký,“ odpověděl Bill.
Georg se zasmál. „Gustav řekl, že jsi pěkný, ne já.“
„Oh, jo,“ zamumlal Bill. „Je to ok, byla to posraná noc.“
„Moc si toho nepamatuju, ale vím, že jsi byl naštvaný na Toma, že spal s těma holkama. Co se stalo?“
Bill rychle přemýšlel. „Oh, znal jsem jednu z těch holek. Řekla, že jsem, ty víš, teplouš.“
Georg vydechl. „Tak to tě pak lituju, chlape.“
Bill se donutil k úsměvu. „Nedělej si s tím starosti. Jdu nahoru, okey?“
Bill odešel z místnosti. Byl otrávený ze svého bratra a teď mu Georg ještě připomněl tu věc.
Už se o to víc nestaral.
Zachytil svůj odraz v okně a usmál se. ‚Stejně je lepší nebýt narcista,‘ řekl sám sobě.
Ale vypadal tak zatraceně dobře.
***
Tom venku narazil do Billa mimo společnost na párty.
„Čau,“ řekl Tom. Bill si usrkl ze svého pití a přikývl. „Viděl jsem tvůj… photo shoot v Bravu. Kdy jsi ho dělal?“ Bill mohl říct, že Tom byl opilý. Byli na nějaké nudné párty už celé hodiny a pití bylo volně k dostání. Bill cítil, že už není tak úplně střízlivý.
„Měli jste s klukama instrumentální den ve studiu.“ Opíral se o budovu a sledoval lidi, jak chodí dovnitř a ven. „Co děláš tady venku?“
„Čas na cigárko,“ řekl Tom. Nabídl svou zapálenou cigaretu Billovi.
„Ne, dík, šel jsem ven na čerstvý vzduch.“ Musel by být více pod vlivem alkoholu, aby si od něj vzal cigaretu.
„Vidím, žes nijak novou vizáž neutlumil,“ řekl Tom s nepatrným úsměvem ve tváři. „David musí skákat až ke stropu.“
„Každý zatím vypadal, že se mu to líbí.“
„To je něco,“ řekl Tom a dlouze potáhl z cigarety. „Brzo bude tour.“
„Ještě týden,“ odpověděl Bill tiše. Zpozoroval, že se k němu Tom přisunuje stále blíž. Vzal mu cigaretu z ruky, ale nic s ní neudělal. Jejich oči se setkaly. „Bude divný vrátit se k životu v tourbuse.“
„Palandy,“ řekl Tom a přikývl. „Pamatuju si palandy.“
„Já si pamatuju tvojí,“ zamumlal Bill. Sdíleli malinký úsměv a Bill se zadíval dolů.
„Bude to hezký mít zase soukromí. Vím, že tourbus je malej, ale apartmány…“
„Vím, co myslíš.“ Bill přiložil cigaretu ke rtům a potáhl. Vyfoukl kouř směrem k zemi a vrátil cigaretu zpět Tomovi. Jejich ruce se o sebe otřely.
„Chceš něco dělat dneska v noci?“ zeptal se Tom. „Po téhle nudné párty. Dívat se na film nebo tak něco?“
„Jasně,“ přikývl Bill. Jeho žaludek se možná nescvrkl, ale bylo mu horko. „Vyberu nějaký film.“
„Možná nebudeme doopravdy sledovat film.“
Tom položil ruku na Billovo zápěstí, konečky prstů pošimral jeho kůži.
„Chceš jít teď?“ zeptal se Tom.
Billovi stouplo šampaňské do hlavy, a když se Tom k němu sklonil, silně stiskl jeho ruku. „Jo,“ řekl Bill. „Byli jsme tady zbytečně dlouho.“
Tom dlouze potáhl z cigarety a potom ji upustil mezi ně. Kouř stoupal nahoru k Billově tváři a on ho cítil. Tom se záměrně podíval za sebe, trhl hlavou zleva doprava, předklonil se a ukradl Billovi nejjemnější polibek. Bill se celý roztřásl. Alkohol, Tomova vůně a cigarety mohly za to, že uvnitř hořel.
„Tome,“ řekl Bill s lehce přivřenýma očima.
„Pojď, Bille,“ řekl Tom a táhl Billa směrem k taxi, stojících u budovy. Bill se bránil a tak úplně přesně nevěděl proč. Bylo tak příjemné být v Tomově společnosti. Bylo mu horko, navzdory mrazivému větru.
Nechal se Tomem táhnout ještě dalších pět kroků, když ho to udeřilo. „Do prdele,“ zamumlal a vytrhl svou ruku z Tomovy. „Do prdele.“
„Co?“ zeptal se Tom.
„Nevrátím se s tebou.“ Prsty si třel čelo a najednou cítil ledový větřík ve tvářích. Celé jeho tělo mrzlo.
„Ale proč-„
Bil zamával rukama Tomovi před obličejem. „Nejsem tak snadná kořist.“ Otočil se na patě a kráčel zpět k budově. Potřeboval se držet v bezpečné vzdálenosti od Toma. Potřeboval být s ostatními lidmi a nevrátit se domů s jeho bratrem a nechat se ojet.
Bože, on chtěl, aby ho ojel. Byl tvrdý, jen když na to pomyslel. Chtěl se vzdát, nechat Toma využít ho a zbavit se tlaku mezi stehny. Ale věděl, že to je nic proti bolesti v jeho srdci.
Uviděl Georga a přitočil se k němu.
„Hej!“ řekl Georg, jeho pohled byl rozostřený. „Co se děje?“
„Nic,“ odpověděl Bill. „Potřebuju pití.“
„Cool,“ řekl Georg a dopil poslední hlt ze své sklenice. Vedl Billa přes místnost k baru.
„Pro mě něco silného,“ řekl Bill Georgovi. „Je mi zima.“
Georg přikývl a další věc, kterou si Bill uvědomil, bylo, že se dobře baví s Georgem a Gustavem. Cítil se tak žhavý, dokonce zapomněl, proč začal pít. Zůstali na párty až do konce a ve dvě ráno se vraceli taxíkem domů.
„Tady zastavte,“ řekl Georg řidiči a hodil mu nějaké peníze. Řidič zavrčel a zastavil na ulici asi 50 metrů od domu. Bill zašilhal a zakňučel. Byl unavený na nějakou chůzi.
„Po tobě,“ řekl Georg a otevřel dveře. Bill vyklouzl ven a vykročil na chodník. Zachvěl se, omotal ruce kolem svého štíhlého pasu.
„Kurva, je tu neskutečná zima!“ zakřičel. Trochu klopýtl, ale nakonec chytil rovnováhu. Georg se smál.
„Nemůžu uvěřit tomu, že Gustav odešel s tou holkou,“ chichotal se. „Vypadala na to, že jí je pravděpodobně třicet.“
„Měli jsme jí požádat o totožnost,“ řekl Bill a vyskočil na obrubník, balancoval na něm. „Přinejmenším, někdo dneska v noci skóroval.“
„Nevím. Nepřekvapilo by mě, kdyby se vrátili k ní a hráli bouřlivé hry… do prdele… třeba ‚prší‘ nebo ‚kvarteta‘,“ mumlal Georg a hledal po kapsách klíče. „Jsem překvapený, že ty jsi nedostal více nabídek.“
„Co?“ Bill se zhoupnul a seskočil z obrubníku. „Co tím myslíš?“
„Myslím… podívej se na sebe,“ odpověděl Georg. „Jsi…“
„Co?“
Georg ho strčil do ramene. „Kdybys byl holka, já bych-„
Bill se zamračil. „Ty bys co?“ Nebyl natolik opilý, aby nechal Georga pokračovat v tomhle rozhovoru.
„Políbil bych tě,“ řekl Georg. Bill zaječel, Georg ho chytil za ruce a vtáhl za dveře.
„Um, Georgu,“ zamumlal Bill. Georg se na něj koukal zastřeným pohledem.
„Nosíš lesk na rty,“ řekl Georg. Předklonil se a pokusil se Billa políbit. Naštěstí, byl příliš opilý a Bill nebyl dost opilý. Georg minul a Bill uhnul pryč.
„Co to sakra…?“ Bill nemohl zastavit smích. Díval se na Georga. „Georgu, ty si mě právě zkusil políbit?“
Georg zčervenal a postoupil o krok vpřed. „Možná. Ale jsem vyřezaný ze hry.“
Georg zčervenal a postoupil o krok vpřed. „Možná. Ale jsem vyřezaný ze hry.“
„Neber si to příliš osobně,“ řekl Bill. „Jsi super kluk, ale prostě… nejsi můj typ.“ Oba se zasmáli a Georg omotal ruku kolem Billova ramene. „Nebuď příliš dotěrný,“ varoval jej Bill.
„Tohle je přátelské objetí,“ řekl Georg. „A mužná procházka po schodech.“
Bill se škytavě smál. „Tak tys mě zkoušel políbit. Doufám, že si to budu pamatovat, ráno to hodlám říct každému. No, každému kromě Toma.“
„Proč ne Tomovi?“ Georg zatlačil na dveře a společně se vydali po rozvrzaných schodech. Bill za ním zaostával a křečovitě svíral zábradlí.
„Zabil by mě.“ Bill si to rozmyslel. „Ne, zabil by tebe.“
„Znova by mi jednu vrazil, jo?“ řekl Georg. Otočil se a zadíval se na Billa. „Ne, je to víc vážný než tamto, že?“
Bill pomalu pokrčil rameny. „Zapomeň na všechno, co jsem řekl.“
„Pravděpodobně zapomenu,“ odpověděl Georg. „Opravdu je vůči tobě ochranářský.“
„Opravdu?“ Bill byl uvnitř potěšen, byl rád, že to všechno nebylo jen v jeho hlavě. Možná se o něj Tom opravdu staral víc, než si myslel. „Jako jak?“
Georg ukázal na svou tvář. „Už je to skoro pryč, děkuju pěkně.“
Bill poskočil. „Co ještě?“
„On prostě… pozoruje tě, já nevím. Mrznou mi koule, můžem jít nahoru?“ Georg nečekal na odpověď, jen se otočil a stoupal po schodech.
„Jo,“ přikývl Bill. Cítil, že střízliví. Ještě před pár minutami se smál a dobře se bavil, až dokud nedošli sem, kde už nic nevypadalo zábavně.
Jak Bill stoupal po schodech, přemýšlel, jestli by neměl jít první za Tomem. Chtěl to. Kdyby nebyl Georg doma, využil by příležitosti, že on a Tom jsou sami, a připlazil by se za ním do postele. Jedna Billova část si oddychla, že se to nemůže stát.
Ale druhá jeho část se téměř nestarala o to, že byl Georg doma.
Bill byl celý žhavý do Toma a s každým dalším krokem nahoru byl více unavený. Odkopl boty, když se dostal nahoru, a začal si tahat triko přes hlavu. Georg byl v koupelně a Bill se rozhodl, že se neodlíčí. Jediné, co chtěl, bylo lehnout si.
Když vstoupil do pokoje se čtyřmi postelemi, věděl, že Tom už je uvnitř a spí.
Spí v Billově posteli.
Bill se zamračil a zpomalil své kroky. Chtěl Tom, aby se k němu připlazil, nebo byl natolik opilý, že nenašel vlastní postel? Bill se rozhodl nic v tom nehledat. Nechtěl udělat stejnou chybu znova, ne s Tomem. Stáhl si kalhoty a hodil je k nohám postele. Jen v boxerkách se plížil napříč celou místností a usadil se v nohách své postele.
„Tome,“ zašeptal Bill měkce. Nechtěl ho vzbudit. Nebyl pro to důvod. Místo toho se sklonil a políbil Toma zlehka na rameno. Pak se přesunul do Tomovy postele.
autor: cynical terror & undrockroll
translate: Deni
betaread: Janule
neje povídka na světě!
To-bylo-zase-tak-excelentní!
Ne, neexistuje nic lepšího.
Zrovna odpoledne jsem si říkala, že si znovu přečtu třetí díl, aby se mi nestýskalo. A teď přijdu a čeká mě tu nejkrásnější překvapení. Holky, jsem vám tak neskutečně vděčná.
Tom je opravdu tak… na palici. Ok, tak proč ale s Billem nehraje férově?! Neví, co chce. A jedná sobecky.
Bill, chudáček. Nebýt té situace, za jaké mu řekl "miluju tě", skákala bych radostí ke stropu. A zase-s Tomem to nic nedělá?! Tupoun jeden nevyzrálej, nedovede si vážit lásky. Zato pro měněnej Bill se mu líbí, a moc, že?! A nejenom jemu. xD Geo mě teda dostal. xD Chudinka, už je z toho neúspěchu u holek tak pošahanej, že to zkouší i na Billa. xD
Teprve čtvrtý díl za námi a děje se toho tam tolik! Myslím, že si pamatuju dobře, že má Catharsis 15 dílů? A bude třetí řada? Jo, otravuju s tím pěkně napřed, ale když já potřebuju ujištění! xD Protože až tohle skončí, nedokážu si ani představit, jak to vydrží moje psychika. Předpovídám, že se z toho složím… A pak nezbyde nic jinýho, než pozvat cynical terror & undrocroll do nemocnice. xD
Ježiš xD Geo chtěl líbat Billa? Já sem to tak nějak čekala… Ale i sem čekala, že Bill do toho půjde…. no škoda…. ale po tom co mu tom provádí bych neváhala…
Terezko, dílů je 13,a jsou myslím tak dobře uzavřený, že už pokračování určitě nebude. :o) Holky píšou společně další a další povídky, myslím, že nějakou určitě zase přeložíme. A nebo od někoho jinýho, na THfiction je jich stovky a krásný. :o) Pa J.
[4]: Děkuju za odpověď. Sebrala jsi mi a zároveň dala naději. 😀
No konečně, konečně! Už mi ten Bill, co nechá Toma, aby s ním zacházel jak s … hmmm… jak bych to tak nějak slušně vyjádřila… prostě jak s onucí, pěkně lezl na nervy.
Tak tohle je superpovídka jako jak ho chtěl Geo políbit upně nejvíícxD.Kdy bude další díl??PLosím **smutnej kukuč** co nejdřív.
Skákala jsem radostí, když jsem tu uviděla po týdnu Catharsis! Miluju to, fakt, nejlepší povídka! Na ní nikdo nemá 😀 xDD
Uuh, ale… Tenhle díl mě dokázal rozladit. Jak jsem se Toma minule zastávala, tak bych mu tady jednu ubalila. Chudáček Bill… Takhle ho deptat! On chce holky, bože! A pak stejně dolejzá! Tak ať si už uvědomí, co chce. Bill mu řekl ůmiluju tě" a já z toho neměla vůbec radost, chudinka, mu to řekl dvakrát a ještě v týhle situaci a Tom prd. Mlčel. Jo, jak říká Terezka, jindy bych taky skákala, ale teď ne 🙁
Jinak Georg mě rozsekal, on se po něm sápal xDD To je něco teda 😀 Gustav ho taky pochválil a Tom… No coment. Ale líbilo se mi, že dal pěstí Geovi, když se navážel do Billa. To bylo dobrý.
Takže shrnuju, úžasný, dokonalý! Miluju to! A těším se na pokráčko.
Prosím,prosím,rychle další!
woooooow! Já prostě tuhle ff miluju!