Makes Three 20. (2/2)

pokračování

Už chtěl otevřít pusu a říct mu něco o tom, jak je hrozně pomalý, když vtom něco studného proniklo do jeho otvoru. Byl to prst, ale bylo to lepší než nic. Brzo se připojil další prst a Tom roztáhl své prsty tak, že Bill nedobrovolně zasténal. „Tomi,“ zalapal po dechu a pánví se sám na jeho prsty narážel. Tom si nad tím pocitem skousnul rty, Bill se na něj narážel tak moc, že se až dotýkal jeho dlaně. Myšlenka o tom, že se tam za chvíli dostane i svým penisem, ho rozdováděla ještě víc. Vlasy se mu začínaly lepit na krk a vzduch v místnosti byl těžký horkem a vzrušením.

Bill zavřel oči a zavzdychal, když si to rozdával s Tomovým prstem, to mu ale nestačilo. Natáhnul ruce a přitáhnul si Toma za krk blíž, zoufale ho políbil. Tom neochotně ruku vyndal a namazal si své přirození lubrikačním gelem. Už jenom pohled na to málem Billa dostal a jeho penis pulsoval vzrušením. „Už ho tam strč,“ zasténal nedočkavě.
Tom se zamračil soustředěním a zavrtěl hlavou. „Ne, nestrčím,“ syknul a hlavičkou svého penisu se lehce dotkl Billova otvoru. Oba kluci zavzdychali, Tom se zhluboka nadechl a vyrazil kupředu. Bill zalapal po dechu a sevřel v dlani pevně prostěradlo, zakňoural pod náporem toho bolestivě pomalého úžasného pocitu. Zavřel oči a zhluboka dýchal, kolena se mu kroutily a Tom se nad ním potil.
„Jen-„
„Zmlkni, Bille, nebo se do tebe udělám už teď,“ zamručel Tom a zavřel pevně oči. Zprudka se nadechl, když konečně dorazil až na úplné maximum. Cítil, jak Bill pod ním zhluboka dýchá a snažil se nepředstavovat si, jak teď asi vypadá. Mokré horko okolo jeho penisu bylo skoro až moc velké a cítil, jak nabíhá čím dál tím víc. „Oh bože, dobře…“ zavrtěl Tom hlavou a snažil se držet pod kontrolou, ale jeho plán pohořel v okamžiku, když se podíval dolů na Billa.

Jeho bratr měl hlavu hozenou dozadu v naprosté extázi; své dlouhé nehty si zarýval do předloktí a snažil se tak moc sebou neházet. Tomovy boky se pohnuly dopředu samy od sebe, čímž se dostal přesně na Billovu prostatu; ten pohyb z Billa vynutil chraptivý výkřik a Bill otevřel překvapeně oči. Tom se malinko vrátil zpátky a znovu přirazil; nemohl se už udržet na rukou, protože se mu nehorázně třásly.

„Oh bože, víc,“ zavzdychal Bill a malinko se okolo Toma stáhnul. Jeho bratr málem vykřiknul a vjel do něj naprosto proti své vůli. Billův úsměv na rtech, zmizel, když přirazil proti Tomovi a uviděl bílo.
Tom zavrčel, když mu Bill napomáhal a jeho pohyby začaly být ještě rychlejší. Bylo to dobré a připadal si, že jeho tělo je na pokraji shoření žárem. Chytl Billa za boky a tvrdě přirazil, z výrazu Billova obličeje poznal, že opět natrefil na ten správný bod. Vyhrnul tričko, které jeho dvojče mělo stále na sobě, a dlaněmi začal přejíždět po stranách jeho pasu. Uculil se, když viděl, že má Bill husí kůži a naklonil se, aby mohl Billa znovu políbit. Když se odtáhli, Bill se ze svého trička naprosto celý vykroutil. Prohnul se v zádech, když Tomův jazyk zasáhl jednu z jeho bradavek a jemně ji začal sát.
Bill sevřel své svaly okolo Tomova přirození ještě víc a nahlas zasténal, byl už na pokraji. Ještě se sebe ani nedotkl a už skoro byl. „Tomi…“ zabrebentil zoufale. Tom zvedl hlavu a znovu ho políbil, prsty přitom dráždil jeho bradavky. Bill zalapal po dechu a téměř explozivně se udělal proti Tomovu břichu a hrudníku, zachvěl se, když cítil jeho orgasmus. Tom hluboce vzdychal proti Billovu hrudníku, sotva popadal dech.

Tom se z Billa odvalil a utřel si obličej do polštáře. „Oh bože, Bille, jestli mě takhle budeš probouzet každý den, tak mi bude úplně jedno, že mě probouzíš.“ Malinko se zasmál.
Bill se usmál a překulil se tak, aby ho mohl políbit. „Tohle jsem hrozně potřeboval,“ zašeptal a přitulil se blíž. Tom odhrnul Billovi zpocené vlasy z čela a jemně ho políbil, pozoroval jeho usínání. Sledoval své dvojče, jak oddychuje, po chvilce mu došlo, že sám už neusne, a tak se posunul po posteli níž, aby mohl přiložit ucho na Billovo bříško.
Soustředil se, ale nic neslyšel. Tom otočil hlavu a políbil ho na jemnou kůži. „Neříkej to Billovi, ale přemýšlím o něm jako o mamince,“ řekl nenarozenému dítěti tiše. „Ty, tvoje maminka a já půjdeme nakupovat. Mám dojem, že už ho totiž nebaví nosit moje oblečení. I když mi v něm přijde hrozně sexy,“ zašeptal. Zvedl pohled a projel prsty Billovy vlasy, viděl, že Bill není vzhůru, jen se ho chtěl dotknout. Tom se usmál na Billově bříšku a znovu ho políbil, pak se vrátil zpátky do hořejší poloviny postele.
Bill se znovu přitulil blíž a Tom se usmál, políbil ho na čelo; i když měl pocit, že spát už nepotřebuje, těžkly mu oči a než si to uvědomil, usnul.

~*~

Bill šťastně vydechl a sledoval projíždějící auta. „Ano, Tomi,“ zazpíval tiše, když právě pozoroval, jak okolo nich projelo Ferrari téměř nadzvukovou rychlostí.
„A taky jsem přemýšlel o tom, že zítra nebo někdy, bychom mohli jít nakupovat – co ty na to?“
„Bezva,“ přikývnul nadšeně Bill. Měl tak hrozně dobrou náladu, že by to mělo být snad až trestné. Dokonce ani nenadával, že mu Tom dohodl kontrolu u lékaře, aniž by se ho nejdříve zeptal.

Sex je nádherná věc.

A proto teď Bill nadšeně poskakoval na sedadle spolujezdce v autě, zatímco Tom řídil, aby se dostali do Hamburku za doktorem Eisnerem. Zvedl své sluneční brýle, aby se mohl lépe podívat na billboard vedle silnice. „Tomi, mám hlad.“
„Později, máme tam být za dvacet minut a je to ještě daleko,“ Tom zatroubil na někoho, kdo jel před nimi. Bill nevěděl na koho a bylo mu to jedno. „Hned, jak budeme hotoví, ti něco koupím, slibuju.“
„Okay,“ zazíval Bill a zauvažoval, proč je tak ospalý. Zavřel oči, vypadalo to skoro jen jako mrknutí, otevřel je, když ucítil na svých rtech lehký polibek. Tom se odtáhl a usmál se na něj.
„Jsme tady,“ řekl a odpoutal ho.
„Nechci tam, Tomi,“ Bill se díval všude, jen ne do Tomových očí.
„Musíš. Chci si být jistý, že ti nic není, a že tomu miminku taky nic nehrozí. A teď pojď, máme dvě minuty na to, abychom se tam dostali.“ Bill si povzdychl a otevřel dveře. Budova před nimi vypadala jako malinká chladná vědecká observatoř. Už teď se mu tam nelíbilo. Tom obešel auto a zamknul ho, všiml si bratrova výrazu v obličeji. „Nech toho. Nevíš, jak to vevnitř vypadá. Může to být ta nejútulnější budova, kdes kdy byl.“

Pletl se.

Vevnitř to bylo všechno hrozně holé, vedle televize, která byla přidělaná na zdi, byla malá květina. V televizi byly zprávy. Zrovna běženy záběry z válečného Iráku a Tom zapřemýšlel, jaký to musí být doktor, že nechá tohle puštěné v čekárně pro těhotné. Naznačil Billovi, aby se posadil a šel k okýnku. Sestřička se na něj znuděně podívala a jen na něj zůstala zírat.
„Můžu vám pomoci?“ zeptala se nakonec.
„Ano, máme dohodnutou schůzku. Chci říct, objednal jsem svého bratra na jméno Bill Kaulitz.“ Tom byl velice rád, že s nimi nikdo jiný v čekárně není. Méně lidí je uvidí, tím lépe.
„Tohle vyplňte, tady se pak podepište a tady, tady, a pak taky, tady a budu potřebovat vaši kartičku pojištěnce,“ podala mu desky s papíry a ukázala na nějaká místa na nich. Tom jí neochotně podal kartičku a vzal si desky zpátky k Billovi, který seděl na kraji sedačky, oči vykulené a byl značně nervózní.
„Co to je?“ zeptal se Bill, když si Tom sedl vedle něj.
„Papíry na vyplnění,“ řekl Tom nepřítomně a začal to vyplňovat. Bill ho v tichosti sledoval.
„Nemám to udělat já?“
„Ne, to je v pohodě,“ Tom už byl skoro hotový, dalo mu to celkem práci.
„Pan Kaulitz?“
„Ano?“ oba dva zvedli hlavy k ošetřovatelce, když uslyšeli svoje jméno.
„Pan Bill Kaulitz,“ řekla znova se znuděným vydechnutím. Bill s Tomem se postavili, aby šli za ní, ale ona je zarazila. „Ne, může se mnou jít pouze pacient, promiňte.“ Její hlas byl jako bez duše, Tom stiskl Billovi ruku, a pak se Bill vytratil za dřevěné dveře.

~*~

V místnosti nebyla zima, ale Bill se stejně otřásl, byl oblečený v papírovém obleku s volnými zády. Sestřička ho donutila vymočit se do skleničky, zvážit se, změřit, a spoustu dalších věcí, aniž by se mu přitom podívala do očí nebo mu řekla své jméno. Nikdy v životě si nepřipadal tak bezcenně.

„Pane Kaulitzi, jsem Doktor Eisner,“ řekl prošedivělý pán, který vešel do pokoje, jako by byli staří přátelé. „Jak se máte?“
„No, vaše sestra-„
„To jsem rád. Tak se podíváme na vaše grafy,“ přerušil ho a vysunul židličku zpod stolu, posadil se na ni. Bill zavřel pusu a ošil se, zatímco doktor si projel jeho spis. „Máte podváhu,“ řekl nepokrytě.
„Uh…“
„Je velice divné, že dospívající chlapec by měl problémy s potravou,“ podíval se na něj přísně přes brýle. Bill se zamračil a zavrtěl hlavou.
„Počkejte, já nemám problém s jedením, mám problém s přibíráním na váze,“ vysvětlil mu.
„Zajímavé. Píše se zde, že jste zpěvák, je to tak?“
„Ano je,“ vyvalil Bill oči, když si doktor najednou stoupnul.
„Lehněte si prosím, teď vás prohlídnu.“ Bill zaskřípal zuby a položil se. Tenhle chlap byl fakt pitomý; doktor Eisner ho nevyslechl od té doby, co sem přišel. Chlapec se zhluboka nadechl, když mu odhrnul papírový oblek a jeho podbřišku se dotkly studené ruce. Billovi naskočila husí kůže a znovu se začal chvět. „Díval jsem se na papíry, které mi byly poslány od člověka, který vás diagnostikoval. Byl to jen praktický lékař, že?“
„Mám dojem, že ano,“ podíval se Bill na doktora, který ho prohmatával na choulostivém místě. Znovu se sevřel. „Hele, tohle bolí,“ pohnul Bill rukou se zamračením.
„Musím se podívat na tohle místo ultrazvukem. Zpátky k tomu obvodnímu doktorovi; ten člověk byl nejspíš schopný doktor, ale nebyl to specialista jako já,“ řekl doktor Eisner namyšleně.
„Co udělal špatně?“ posadil se Bill trošku, aby viděl doktorovi do obličeje.
„Špatně diagnostikoval délku vašeho těhotenství. Bylo mi řečeno, že jste v šestnáctém týdnu, ale popravdě, jste teprve v týdnu dvanáctém.“
„Počkat… Ale to teda znamená, že jsem teprve v posledním týdnu třetího měsíce?“ Bill se snažil neznít hystericky, když se na tu otázku ptal. Místnost se s ním začala točit a tak zavřel oči.
„Nejspíše špatné čtení hormonů, kdo ví. Měli bychom naplánovat ultrazvuk, co nejdřív to půjde, hlavně když jste ještě neměl žádné pravidelné prohlídky. Jste už celkem daleko a musím se ujistit, že nemáte žádné vnitřní poškození. Kdy se sem budete chtít vrátit?“
Bill se podíval na strop a zavrtěl hlavou. „Ne,“ zamručel a posadil se.
Doktor Eisner se na něj nedočkavě podíval. „Ne co, pane Kaulitzi?“
„Ne, už se sem nechci vrátit. Vaše sestřička je nepříjemná, nejspíše svojí práci nemá ráda, protože se vůbec nesnažila, abych se tu cítil dobře. A vy mi připadáte, jako bych vás jen okrádal o váš drahocenný čas a máte studené ruce a máte příšerný… příšerný…“ Bill se zarazil, nemohl najít vhodné slovo. „Kurva!“ zaječel a zvedl se z lehátka. Bill si oblík l triko a kalhoty, vzal svoji tašku. „Omlouvám se, že jsem plýtval vaším časem, ale co mě štve víc je, že vy jste plýtval časem mým,“ řekl naštvaně a opustil místnost.

Po tom, co se málem ztratil, našel konečně dveře do čekárny, vrazil tam a doufal, že se nerozbrečí. Tom se postavil, v obličeji měl soustředěný výraz. „Co se stalo, Bille?“ zeptal se Tom s obavami.
„Musím se odsud dostat pryč, Tomi,“ řekl uplakaně a mále vběhnul Tomovi do náruče. „Nenávidím to tu a nenávidím toho doktora, můžeme už jet?“
„Jo, dobře,“ podíval se Tom na paní v okénku, která se na Billa koukala jako na debila, který se snažil neplakat. „Řekneš mi, co se stalo?“ zeptal se Tom tiše, když vyšli ven na sluníčko.
Bill si povzdychnul a Tom otevřel dveře do auta, vlezl dovnitř a připoutal se. Bill dovnitř vlezl taky a Tom nastartoval. „Ten doktor byl hrozně chladnej. Byl nepříjemnej a nemluvil se mnou, mluvil na mě. Jako bych byl hloupý nebo něco takovýho,“ popotáhl.
Tom se zamračil a vyjel. „Promiň, našel jsem ho já,“ řekl a chytl Billa za ruku. Bill ji stiskl a snažil se uklidnit. „A co ještě říkal?“
„Říkal, že nejsem na konci čtvrtého měsíce ale třetího,“ Bill ho pevně stiskl, když Tom zatočil. „Tomi!“
„Promiň, co?“
„Říkal, že ten doktor byl špatný, neotěhotněl jsem v termínu, v kterém jsme si mysleli. Jsem o měsíc pozadu,“ nandal si Bill sluneční brýle a opřel si hlavu.
„No kurva, jak mohl udělat takovou chybu?“
„Nevím,“ Bill byl unavený a chtěl se prostě jen schoulit do klubíčka a spát.
„Bille?“
„Ano?“
„Bude to v pořádku. Ať se děje co se děje.“
Bill pokrčil rameny. „Jo, dobře.“
„Bille?“
„Ano, Tomi?“
„Kde máš podprsenku?“
Bill otevřel oči a podíval se dolů. Připadalo mu, že je trošku volnější, ale nevěděl proč. „Sakra! Nechal jsem ji v ordinaci!“ praštil se do čela a zamručel.
„Chceš se tam vrátit?“ nabídl mu Tom, který kličkoval mezi auty.
„Už nikdy v životě to místo nechci vidět,“ zavrtěl Bill hlavou a zavřel oči. „Koupím si jinou.“
„Dobře,“ podíval se Tom na svého bratra, stále se drželi za ruce. Bylo ticho, dokud sebou Bill s výkřikem netrhl dopředu. „Co? Co je?“ zeptal se Tom rychle.
„Nesnáším doktory!“ oddechl si Bill s úlevou.

Komentujte anglicky, díky. :o)

autor: Majestrix
translate: Lil.Katie
betaread: Janule

9 thoughts on “Makes Three 20. (2/2)

  1. For nothing else is laughing as Makes Three! xD
    The doctor was really stupid. Eventually it transpires that he is wrong!
    While this story is somewhat more efficient to sex, then it always worth it!

  2. Simone and her morning walks :)))))
    I see that Bill is upset but Simone is right, Bill needs some exercises. But… this morning exercise with Tom… maybe this is enough for Bill´s health. Of course, there is not fresh air… but they can open a window next time :)))
    Bill´s experience with this doctor and nurse is sad, but I think that Bill is too much sensible. You remind me my own pregnancy and my doctors and nurses… I was just a piece of meat for them… that is way I am proud of Bill, shit is the correct word 🙂
    The third month and not the fourth… is it important information for us? I am curious 🙂
    And Tom, my lovely Tomi, I absolutely adore him in this story. Especially, when he talks with his unborn child. This is so sweet… I think he will be a great father 🙂

Napsat komentář: Kattys Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Verified by ExactMetrics