autor: Vanity
°oOo° FlashBack °oOo°
Tom unaveně dosedl na místo spolujezdce, právě se s Martinem vyměnili. Byl unavený, pálily jej oči a chtělo se mu spát. Z kapsy u kalhot vytáhl složenou fotku. Byl na ní on asi jako dvanáctiletý a vedle něj se zubil jeho bráška. Posmutněle se usmál a neslyšně vyřkl jeho jméno. Billi…
Najednou jako by do něj uhodilo. Otevřel oči a pozorně se zadíval na tu fotku. Ta piha pod spodním rtem. A nepatrná jizvička na levé tváři. To přeci… Bill je jeho malý bráška? A on ho nechal s Robertem… Jak mohl být tak hloupý?? A co se stalo, že odešel z domu? Bylo to snad kvůli němu? Mohl on za to, co se z Billa stalo? Tohle byl snad zlý sen…
°oOo° Konec FlashBacku °oOo°
Bill ležel na nemocničním lůžku na bříšku, hlavu otočenou na stranu. Byl přikryt pouhým prostěradlem, aby mu tlustá drsná přikrývka nedráždila poranění. Na zádech měl spoustu gázy s léčivou mastičkou, stejně jako na nohách a na zadečku. Jednu ruku měl složenou pod hlavou a zdálo se, jako by klidně spal.
Tom věděl, že to bylo způsobené tlumícími prášky, jinak by jeho malý bráška velice trpěl. Ty rány musely nepředstavitelně štípat.
Celou dobu seděl na nepohodlné židli vedle postele a čekal, až Bill otevře oči.
Chuck, doktor, který Billa ošetřoval, mu už několikrát doporučil, aby si šel odpočinout domů, ale Tom odmítal. Nechtěl se od znovunalezeného bratra hnout. Bál se, že by přišel někdo jako Robert a ublížil by mu.
Robert…
Jak jen mohl věřit někomu tak proradnému? Byl tak jiný, když jej poznal. Choval se naprosto normálně. A najednou se změnil v takového idiota.
Ze všeho nejvíce jej ubíjelo, že dopustil, aby ublížil Billovi. I kdyby to nebyl jeho bratr, záleželo mu na něm. Možná až příliš.
°oOo°
Už to byl skoro týden, co Bill ležel v nemocnici. Za tu dobu se probudil jen jedinkrát a to na tak malinkou chvilku, že mu Tom nestačil vůbec nic říct… Stihl ovšem spoustu jiných věcí.
První, co udělal, bylo, že koupil dvoupatrový dům na předměstí Berlína s obrovskou zahradou a bazénem. Nechal zařídit kuchyň, jídelnu a svou ložnici, ostatní pokoje nechal prázdné. Doufal, že se k němu Bill nastěhuje a projeví své tvůrčí schopnosti ohledně vybavení zbytku domu a zahrady.
Další, co si nenechal ujít, byl Robert.
°oOo° FlashBack °oOo°
Robert seděl na křesle u stolku a čekal, až k němu přijde Tom. Chtěl s ním o něčem mluvit.
„Teď mě poslouchej!“ sykl Tom ve chvíli, co vešel do dveří.
„To, co jsi udělal, bylo naprosto nechutné. A já ti přísahám, že to bylo naposledy, co jsi něco podobného provedl. Hans už sem jede. Myslím, že víš, co to znamená. Ale nejdřív si to s tebou vyřídím sám!“ řekl Tom a bez varování jej udeřil do obličeje.
Robert se chytl za nos, ze kterého mu začala téct krev.
„Hans? Nezapomeň, že na tebe vím spoustu věcí, který tě do basy dostanou taky!“
„Mýlíš se. Všechny moje záznamy jsou spálené. Nezapomínej, že Hans je můj přítel, ty ses mu nikdy nezamlouval,“ zasmál se Tom a opět jej udeřil, tentokrát do břicha.
Jakmile se Robert předklonil, kopl jej Tom do obličeje.
„Doufám, že už chápeš, že si se mnou ani s nikým jiným, koho mám na starost, zahrávat nebudeš,“ Tom mluvil naprosto klidným hlasem. „Protože pokud ne, stane se ti něco mnohem horšího než je malý nepatrný úraz,“ dořekl a ještě jednou jej nakopl do břicha.
V tu chvíli se ozvalo zaklepání na dveře a v zápětí vešel Hans. Povýšeně se podíval na Roberta a ušklíbl se.
„To se dalo čekat. Byl jen otázka času, než se všichni dozví jaký jsi hajzl,“ prohlásil posměšně a sehnul se k němu, aby mu nasadil pouta. Rozloučil se s Tomem s tím, že mu ještě zavolá, aby se domluvili co dál a poté s Robertem odešel.
°oOo° Konec FlashBacku °oOo°
Bill se zavrtěl a hlasitě si povzdychnul. Pomaličku otevřel jedno oko, aby zkontroloval, kde je. Když spatřil bílé stěny a nemocniční stolek, prudce se napřímil, ale vzápětí zase spadl na postel. Příšerně jej štípaly záda.
„Au, au…“ zakňoural.
„Billi…“
Bill se otočil za hlasem. Takhle měkce jej oslovoval vždycky jen jeho bráška. Už zase nad ním přemýšlel. Pořád nad ním přemýšlel. Nemohl přestat.
Před postelí stál Tom a skláněl se k němu. Na tváři měl ustaraný úsměv.
„Jak je ti?“
Bill se chtěl na Toma otočit, ale nedovolovalo mu to pálení v zádech.
„Ne, ne… klidně lež. Máš na zádech mastičku, setřel by sis ji,“ šeptnul Tom a chytl Billa na volnou packu.
„Bylo to hrozný…“ špitlo rozcuchané ptáče a tak tak zadrželo zbloudilou slzu.
„Už se ti nic nestane, slibuju. Mám pro tebe překvapení. Doufám, že budeš rád, ale teď ti ještě nic nepovím. Na to je času spousta,“ usmál se Tom a stiskl Billovu ruku.
„Aaa… Vidím, že pacientovi je už mnohem lépe,“ řekl Chuck, jakmile vešel do pokoje.
Došel k Billově posteli, aby zkontroloval kapačku, a poté mu opatrně začal sundavat ze zad gázu,
„Možná to bude malinko nepříjemný pocit. Ale už to necháme volně dýchat, aby se to rychleji zahojilo. Ty rány nejsou otevřené, takže snad se tam nedostane žádná infekce. Počítám, že si ho teď budeš chtít odvézt domů,“ poslední věta patřila Tomovi.
„No, pokud to půjde, tak určitě. Díky, Chucku…“ řekl Tom a povzbudivě se na Billa usmál. Byl tak rád, že je v pořádku. Rány se za pár dní zahojí a pak zbyde po všem jen ošklivá vzpomínka, kterou chtěl Tom zazdít spoustou krásných okamžiků.
autor: Vanity
betaread: Janule
Krásná povídka vždycky se moc těším na další dílek je to tak krásně popsaný a ten tom tam má roly ktera me proste zaujala jen tak dal krasny
děcka já budu řvát , já má ase náladu jak těhotná ;(
JÁ CHCI DÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁLLLLL
[3]: souhlasím já chci taky dál
oh tohle jsem si prostě musela přečíst.. náááádhera… krásné honem piš dáíl a at to vše dobře dopadne.. miluju tuhle povídku..
To končí tak rychle? To se mi nezdá… Robert uteče… Každopádně…. DÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁL!!!!!!!!!!!!
http://only-for-th-fans.piczo.com/?g=39990542&cr=4
can you visit??!?!
hej sup…pis… se nemuzu dockat az si to prectu cele jako celek a ne takhle na kousky…
Je to dokonalý, moc se těším na další díl x)) Tahle povídka se mnou vždycky totálně zatočí x))
chudinka…..a Hans je dobrej týpek…xD
moc pěkný….jdu sčeknout další