autor: Vanity
Celý zbytek odpoledne strávil Bill s Luckym na zahradě. To štěně jej po takové chvíli mělo omotaného okolo tlapky. Bill s ním dováděl, dokud se nezačalo stmívat. Už dlouho se takhle nenasmál jako s Luckym. Připadal si trochu jako blázen.
Tom jej s úsměvem pozoroval z altánku a současně pracoval na počítači. Odepisoval na kupní nabídku jednomu španělskému pasákovi. Pablo mu nabízel hned čtyři osmnáctileté slečny. Pravé Španělky. Vysoké, štíhlé, tmavé dlouhé vlnité vlasy, tmavé oči a nádherně opálená pleť. Cena za ně byla ovšem vysoká.
Tom vytáhl z kapsy telefon a vytočil známé číslo.
„Ahoj, Martine. Hele, poslouchej, dostal jsem nabídku ze Španělska, čtyři kousky, fakt luxus, ale dohromady bychom za ně dali asi dvacet milionů. Potřebuju vědět, jestli si to teď můžeme dovolit.“
„Jasně, počkej chvíli, kouknu se na to… Tady to máme. No, bude to jen tak tak, ale půjde to. Teď se nám má dostat čtyřicet za ty Rusky, co jsme prodali do Paříže. Takže s penězi problém nebude.“
„To je skvělý. Uvidíme, potřebuju někoho, kdo by do Barcelony zajel je omrknout. Chceš to?“
„Děláš si legraci? To jako vážně? No, to je paráda, díky Tome.“
Tom se zasmál. Martin vždycky toužil po vlastním nákupu a navíc Španělsko znělo více než lákavě. Dříve koupě obstarával hlavně Tom s Robertem, ale teď Tom potřeboval nového parťáka a Martin si získal jeho důvěru natolik, že o nikom jiném ani neuvažoval.
„Neděkuj, zasloužíš si to. Pošlu ti fotky a adresu. Nezapomeň si rezervovat letenku. Peníze si vyber z účtu, přístup k němu máš. A ozvi se, až dorazíš, přijedu se na ně kouknout.“
„Jasně, Tome, spolehni se. Zatím nashle.“
Tom s úsměvem zaklapl telefon a položil ho na stolek. Poplašeně se otočil, když zaslechl výkřik. Stoupl si, aby dobře viděl na zahradu, a když spatřil Billa v oblečení uprostřed bazénu a Luckyho s vyplazeným jazýčkem na jeho okraji, začal se smát.
„Počkej, ty zákeřníku! Tohle ti nedaruju. Moc na mě nekoukej, ty tvoje roztomilý kukadla mě neobměkčí. Teď s tebou nemluvím,“ lamentoval Bill a škrábal se z bazénu ven.
„Bille, jsi v pořádku?“ optal se vesele Tom.
„On mě normálně strčil do toho bazénu,“ vyjekl Bill a dlouhým hubeným prstíkem ukazoval na to malé bezbranné zvíře. Lucky nahodil ztrápený výraz a začal se Billovi motat okolo kotníků a dožadoval se pohlazení.
„Nelísej se, nemluvím s tebou,“ řekl Bill a zašklebil se na pejska.
Tom se zasmál a chytl Billa za ručku.
„Měl by ses jít usušit, ať nenastydneš.“
Bill přikývl a písknul na pejska, aby šel za ním. A Lucky šel. Dokonce běžel. A běžel tak rychle, že Billa málem porazil.
„Bille, objednám večeři, co si dáš?“ zavolal Tom do patra na Billa, který se právě chystal jít do sprchy.
„Těstoviny s italskou omáčkou a kuřecím masem…“ houkl zpátky a zavřel se v koupelně.
°OoO°
Bill si hověl ve sprše docela dlouho. Miloval, když na jeho tělo dopadaly proudy horké vody. Na chvilku vodu zastavil a na zelenou koupací houbu ve tvaru žáby, si nalil dostatečné množství kokosového mýdla a od hlavy až k patě se namydlil. Nevynechal ani kousíček. Poté opět pustil vodu a nechal bublinkovou pěnu smýt vodou.
Mandlovým šamponem si umyl vlasy a po důkladném opláchnutí konečně opustil sprchový kout. Zabalil se do oranžové osušky a stoupl si před zrcadlo. Otřel z něj páru a zahleděl se na svůj obličej.
Už je to dlouho, co byl naposledy doopravdy nalíčený. Mohl by Toma překvapit. Určitě od něj očekává nějakou tu službičku, za to všechno, co mu poskytl. A když nad tím Bill tak uvažoval, vlastně se mu to ani nepříčilo.
Osušil se a oblékl do čistého prádla. Vlasy zabalil do teplého ručníku a obličej namazal krémem pro zpevnění pleti. Poté si z kosmetického kufříku vybral potřebné věci jako make-up, pudr, tužku, řasenku a lesk, a začal se činit. Bavilo jej malovat se. Když nebyl namalovaný, cítil se jako nahý. Netrvalo dlouho a Bill se v zrcadle nepoznával. Namalovaný vypadal jinak. Dospěleji.
Zálibně se na sebe usmál a poslal si vzdušnou pusku. Pak se předklonil a vysušil si vlasy. Před zrcadlem je pak rozčesal a načesal si do čela vlasy. Vzal nůžky a ustřihl si je na středně dlouhou ofinku přes oko. Natužil si vlasy a vyfénoval. Pak si je ještě přelakoval, aby držely v požadovaném tvaru.
Ze skříně si vzal nové šedé triko a nápisy, tmavé jeany a bílý pásek. Na nohy si vzal nové bílé Adidasky a teprve, když se naposledy zkontroloval v zrcadle, usoudil, že je připravený. Vlastně ani nevěděl na co.
°OoO°
Tom právě dával jídlo z misek na talíř. Nejprve se přiřítilo malé pometlo a vrhlo se na svoji porci v modré misce vedle lednice.
„Trdlo jedno…“ zaklel Tom, když jej málem přišlápl. Položil talíře na stůl a zvedl pohled právě v okamžiku, kdy Bill vcházel do dveří.
Kdyby ještě držel talíře s jídlem, nejspíš by je pustil na zem. Pusu měl otevřenou dokořán a omámeně zíral na chlapce před sebou.
„Páni…“
Bill se zaculil. Trochu i zčervenal. Ale byl rád, že Toma mile překvapil.
„Tome… Mám docela hlad…“ špitl nesměle.
Tom zatřásl hlavou, aby se vzpamatoval. Pokynul Billovi, aby se posadil a sám si sedl naproti němu. Nemohl si pomoci, ale celou dobu pokradmu na Billa pokukoval a prohlížel si ho. Vypadal nádherně.
Večeřeli tiše.
°OoO°
„Tome, já mám na tebe prosbu. Víš, já bych si chtěl dát na noční stolek fotku, ale žádnou nemám, a tak, tak mě napadlo, jestli bys… No, jestli by ses se mnou nevyfotil, víš, a já bych si tu fotku pak vystavil,“
Bill seděl na gauči a smutně se na Toma díval. Tom byl jeho návrhem překvapený. Tohle tedy nečekal. Nejspíš si všiml té fotky, co měl on sám vystavenou na stolečku a zastesklo se mu.
„No, tak tedy dobrá. Máš foťák?“
„Vážně?“ Billova očka se rozzářila nadšením a radostí. Zářivě se usmál a odběhl do pokoje, aby přinesl foťák. Polaroid.
Sedl si zpátky k Tomovi, ale najednou nevěděl, jak by se spolu měli vyfotit. Tom to vyřešil za něj. Přitáhl si jej k sobě a přehodil mu ruku přes rameno. Bill si položil hlavu na jeho rameno a šťastně se usmál. Tom vzal fotoaparát do ruky a se slovem: „Sýýýýýr,“ stiskl spoušť.
„Ještě jednu…“ zaprosil Bill. Nechal Toma, aby se díval do objektivu a sám se svými rty přitiskl na jeho tvář.
autor: Vanity
betaread: Janule
To je klááášnééé dááááůl a co nejdřív ne zase až za 3 dny :'-(
Rychle dál, je to nádherný !
to je tak kráasný doufám že tahle povídka bude mít hezký konec
tak Tomí se už nechá i fotit….zajímavé….xD
pusinku
krásné ♥
RyCHle dalšíííí =)
hej nechapu fakt nejsem taka magorka jak vy ale tenhle se mi fakt libi 🙂
boze..krasny pribeh.. tesim sa na pokracovanie..bozeee…je to fak t superr…
moc hezkéééé.Zajímalo by mě jak by ta fotka vypadala ve skutečnosti 🙂