Můj pohádkový princ 38. (1/2)

Světlušky už se začaly slétávat a svými malými světélky vydávaly jen nepatrnou zář v neustále houstnoucí tmě, když Tom zhasl malé světélko, osvětlující celou terasu a vzal do rukou poslední špinavé nádobí, aby jej mohl odnést do kuchyně. I on už se cítil trochu unaveně a také už se těšil na horkou sprchu. Položil nádobí na kuchyňskou linku a když se na něj Ann usmála, úsměv jí opětoval.

„To je všechno, Tome, do myčky si to už naskládám sama. Děkuju za pomoc,“ pohladila jej po tváři a sehnula se k nádobí.

„Tak dobrou noc,“ Tom se na Ann usmál a když mu přání oplatila, zamířil na chodbu směrem ke koupelně.

Do nosu jej okamžitě praštila omamná vůně, jakmile otevřel dveře koupelny. Sám pro sebe se usmál a pohledem sjel na mokrou osušku, přehozenou přes prádelní koš. Stačilo se jen nadechnout a on hned věděl, kdo tu byl před ním. Ta krásná vůně nemohla patřit nikomu jinému, takhle krásně mohla vonět jen jedna osoba na světě. Jeho láska. Tom se pousmál, jakmile spatřil na světlé podlaze malé ťapky těch nejhubenějších nožiček a začal se pomalu svlékat. Už odpoledne si sem nachystal čisté tričko na spaní a bílé boxerky, aby se měl do čeho převléci. Opatrně přešel po mokré podlaze až do sprchy a za chvilinku už na jeho tělo dopadaly proudy horké vody.

Tom blaženě přivřel oči, hned nato je však znova otevřel dokořán. Ještě před chvilinkou spolu s Billem tančili v těsném objetí a nechali se unášet krásnou atmosférou. To však nebylo to, co Toma tolik trápilo. Od chvíle, co se mu Bill ztratil z očí, nedovedl myslet na nic jiného, než na jeho poslední větu a tajemný hlas, kterým mu ji pošeptal do ouška. Přijď za mnou do pokoje. Těchto pět slov, poskládaných do věty, která byla tichounce vyslovena u něj probudilo zvědavost, zároveň však i zvláštní pocit. Pocit, že se dnes něco stane. A právě nad tím si teď Tom už několik dlouhých minut lámal hlavu. Neměl ponětí, co tou jedinou větou Bill myslel. A už vůbec nevěděl, proč mu po zaslechnutí té věty přeběhl mráz po zádech. Bill ji řekl tak zvláštně, tak tajemně, až se Tomovo srdíčko rozbušilo jako o závod. Jedním jediným pohybem ukončil proud tekoucí vody a natáhnul se pro huňatou bílou osušku, stírajíc tak ze svého těla kapičky vody, které na něm ulpívaly. Už se neuvěřitelně těšil do postele a také byl velmi zvědavý, co má Bill za lubem. Dredy svázal do drdolu a natáhnul se po své oblíbené voňavce, aby si mohl párkrát převonět krk. Se spokojeným úsměvem přehodil svou osušku vedle té Billovy a s hromádkou oblečení v náručí zhasnul světlo v koupelně a vyšel ven.

Dveře Billova pokoje tiše cvakly a Tomovým očím se naskytnul pohled na malou lampičku, která vydávala do celého pokoje jen nepatrný zlomek světla. Tom za sebou co nejtišeji zavřel a aniž by věnoval alespoň malou pozornost klubíčku, nehybně ležícímu na velké posteli, otočil se zády a sehnul se ke své velké tašce. Myslel si, že Bill už určitě spí, jen si zapomněl zhasnout světlo. Z jeho přesvědčení jej vyvedlo až tichounké odkašlání, které se za ním ozvalo. Tom se okamžitě otočil a jakmile spatřil dvě čokoládky, které se na něj upíraly, zeširoka se usmál.

„Broučku, ty ještě nespinkáš?“ optal se s neskrývaným údivem, Billovo zavrtění hlavinkou jej však ujistilo o tom, že se nemýlí.

„Kdepak. Čekám tu na mého miláčka,“ špitl s úsměvem, zatímco packou přejížděl po místečku vedle sebe. Nemohl se Toma dočkat. Moc dobře věděl, co se tuto noc stane a v bříšku cítil malinký pocit strachu. Zároveň však po tom neskonale toužil. Jen při té představě se znova zasnil a vůbec si neuvědomoval, že se teď na Toma culí jako sluníčko.

Tom neváhal ani vteřinku, několika kroky byl u postele a pomalounku si na ni sedal, dívajíc se do očí své lásky. Neunikla mu ta zvláštní jiskra, ten odlesk, který v nich ještě nikdy neviděl. Ještě nikdy nebyly Billovy oči tak zvláštně potemnělé, jako dnes. Tom se pousmál a aniž by si to uvědomil, začal se sklánět k té krásné tvářičce a k plným rtům, které měl od těch svých nadosah. I Billovy rty se přibližovaly k těm jeho, aby je mohly okusit a spustit tak něžné a velmi pomalé líbání. Bill se pomalounku vyšplhal do sedu a přisunul se blíž k Tomovi, který mu polibky začal oplácet. Jejich rty si spolu mazlivě pohrávaly a jejich majitelé se do polibků mile culili. Tak pomalu, přesto však tak jemně a něžně se snad ještě nikdy nelíbali. Až teď. Bill naposled procítěně políbil Tomovy měkké rty a na pár milimetrů se od nich odtrhl. Dlaní lehounce přejel po Tomově tváři a mile se pousmál. Cítil, že Tomovi vděčí za všechno, za celý tento den i za setkání s jeho maminkou. Vděčně se zadíval do jeho upřímných očí.

„Tomi, já… děkuju Ti. Za všechno ti moc děkuju,“ špitl, když však ucítil na svých rtících Tomův prst, okamžitě ztichl a naslouchal tomu nádhernému medovému hlasu.

„Neděkuj mi, Billí. Nemáš vůbec za co,“ krásně se na něj usmál a sledoval, jak se Bill pomalounku položil do peřin, bříško mírně odhalené. Obmotal své ručky kolem Tomova krku a jemně si jej za týl přitáhnul k sobě, aby mohli pokračovat v dalších polibcích. Tom si k němu opatrně přilehl a natočil si tu jemnou tvářičku blíž k sobě.

Jejich polibky se ztrácely v polibcích toho druhého a byly vteřinu od vteřiny delší a procítěnější. A nejen to. Vášeň, která se v nich skrývala, rostla stále víc a víc. Billův nenechavý jazýček si postupně probojovával cestu dál až k Tomovým ústům a když je Tom mírně pootevřel, okamžitě vniknul dovnitř a lehkým, přesto však vášnivým třením o ten jeho, jej vyzval k tanci plnému touhy a lásky. A Tom se nebránil. Plně se oddával Billovým polibkům a sám je ochotně opětovával. Zároveň však cítil, že chce víc. Víc než jen polibky a tanec jejich jazyků.

Netrvalo dlouho a jeho prsty se ocitly někde u prvního knoflíčku Billova kabátku od pyžamka a jemně po něm přejížděly, zatímco se Tom do polibku mírně usmál. Nechtěl jít na Billa rychle, proto jen velmi pomalu rozepnul první knoflíček a jemnými doteky postupoval k druhému. Jaké však bylo jeho překvapení, když se jeho prsty setkaly s těmi malinko více štíhlejšími, které stejně tak jako ty jeho opatrně škubly s dalším knoflíčkem. Bill si pomalounku rozepínal další a další knoflíčky, jakmile však jeho prstíky nahmataly ten poslední, stáhnul svou ručku zpátky. Chtěl, aby teď převzal iniciativu Tom. Pokud chce, ten poslední knoflíček si rozepne sám.

A opravdu. Tom se do polibku usmál a obratně rozepnul to poslední, co mu bránilo v odhalení Billova plochého bříška. Jemně se od něj odpojil a pomalounku stahoval kabátek z těch útlých ramínek. Jakmile ležel někde bokem, konečně se na Billa odvážil podívat. To nádherné křehoučké tělíčko, které jakoby patřilo porcelánové panence už viděl několikrát, dnes mu však přišlo mnohem krásnější a jemnější, než kdykoli před tím. Lehce se zapřel o Billova ramínka a když se to dokonalé tělo opět ocitlo v bílých peřinách, s úsměvem se k němu sehnul a něžně se o něj otřel svými rty.

Bill mu úsměv oplatil a pohodlně se opřel, pozorujíc svého miláčka, který se sehnul k jeho bílému lanímu krčku. Jakoby všechen proud myšlenek v jeho hlavince ustal, teď dokázal vnímat jen Tomovy polibky a jeho doteky. S mírně přivřenými víčky se poddával tomu nádhernému mazlení, které mu rty jeho lásky způsobovaly. Nebylo to poprvé, co se s Tomem mazlil, tohle však ještě nikdy nezažil. Jakoby Tom věděl, kam mířit. Motýlími polibky pokrýval jeho krk a hrudník, až se přesunul na bříško, jehož horkost tolik miloval. Už už chtěl jazykem přejet po malém pupíku a vykouzlit tak nádherný chichotavý smích, který tolik miloval, v tom však ucítil, jak něčí prsty jemně nadzvedly jeho tvář.

Bill se díval do jeho očí, zatímco se v jeho hlavince honila jedna myšlenka za druhou. Srdíčko mu tlouklo prudce, jakoby mu chtělo snad každou vteřinu vyletět z krku. Bill to cítil. Cítil, že to, pro co se dnes rozhodl a o čem už několik dní snil se dnes stane skutečností. Bříško měl malinko stažené strachy a nervozitou, v duchu se nepatrně chvěl, přesto si tím však v tuto chvíli byl tak jistý, jako ještě nikdy s ničím. Jeho srdíčko mu napovídalo, že právě tohle je ta chvíle, na kterou tak dlouho čekal. Chvíle, kdy bude touha a jistota mnohem silnější, než strach a vzpomínky. A Bill to cítil právě teď. Packou přejel po Tomově líci a ani si neuvědomil, že už neleží, ale sedí přímo proti němu. Zadíval se do těch dvou hloubek a malinko se nadechl.

„Dnešní den byl jeden z nejkrásnějších v mém životě. Setkal jsem se s někým, kdo je jeden z nejdůležitějších lidí v mém životě. A také… také jsem se přesvědčil o tom, že moje láska je opětovaná. Že člověk, který je pro mě vším a kterého miluji, cítí to samé co já. Neumí lásku jen přijímat. Umí ji také dávat najevo těmi nejkrásnějšími způsoby. A to je na něm to nejúžasnější,“ Bill se na Toma krásně usmál, když spatřil v jeho očích dojetí. A právě to jej ujistilo v tom, co chtěl teď udělat. Teď je ta správná chvíle.

„A… já nechci tento den jen tak ukončit,“ špitl tajemně a sklonil se k Tomovým rtům, aby je mohl políbit. Pomalounku se malými pusinkami přesouval k jeho oušku, u kterého se zastavil, aby do něj mohl pošeptat tu nádhernou větu, jejíž smysl spočíval v několika slovech, která však pro Billa znamenala to nejdůležitější. Srdíčko se mu rozbušilo jako o závod, když něžně políbil Tomovo ouško a pootevřel rtíky, ze kterých se během několika vteřin vylinulo to, co mu tichounkým hláskem napovídalo jeho zaláskované srdíčko.

„Chci, aby ses se mnou miloval, Tomi,“ zašeptal tichounce a pomalounku se od Toma odtáhl. To, co se však naskytlo jeho očím, ani v nejmenším neočekával. Tom pomalu sklopil hlavu a pohledem se zavrtal někam ke svým kolenům, nevnímajíc Billa, který na něj upřel svá čokoládová očka. Copak tohle může přijmout? Copak se může jen dotknout té krásy, která si toho tolik vytrpěla? Copak si může vzít něco tak porcelánově křehkého? Podvědomě sklopil hlavu ještě víc, z jeho myšlenek jej však vytrhla Billova tichá otázka.

„Tomi, t-ty se bojíš, viď? Bojíš se, že ještě nejsem připravený a… a že mi ublížíš,“ špitl si jakoby sám pro sebe a uviděl, jak k němu Tom pozvedl pohled. Jak to mohl Bill vědět? Jakoby mu četl myšlenky. Tom se opravdu bál. Bál se, aby jen jediný jeho dotyk nezpůsobil to, čeho se obával nejvíc. Že Billovi ublíží. Proto jen souhlasně pokýval hlavou, nato však ucítil na své tváři něžné pohlazení. Překvapeně vzhlédl a před sebou spatřil ten nejkrásnější, nejzářivější úsměv na světě. Bill se usmíval jako sluníčko a cítil, že už snad ani šťastnější nemůže být. Tom jej nezklamal. Znova mu dokázal svou lásku a tím vyvolal na Billových rtech šťastný úsměv. Bill jej jemně hladil po tváři, neustále se usmívajíc.

„Ale tak to přeci vůbec není, Tomi,“ zavrtěl hlavinkou, očekávajíc tak Tomovu konečnou odpověď. Tom se zhluboka nadechl, všechna jeho odvaha jej však opustila ve chvíli, kdy si uvědomil tu skutečnost. Jak bych se s tebou mohl milovat, Billi? Jak bych se toho mohl odvážit? To si přeci nezasloužím.

„T-To nejde, Billi. J-Já… nemůžu si tě vzít,“ zašeptal tiše a snažil se nevnímat protestný hlas svého srdíčka, které mu říkalo pravý opak. Billova odpověď jej však donutila zadívat se na to černovlasé stvořeníčko, které k němu vyslalo pohled plný něhy, lásky, zároveň však také touhy a jistoty.

„Ani když ti řeknu, že po tobě toužím víc, než po komkoli jiném? Ani když ti řeknu, že o našem společném milování sním každou noc, každý večer? Ani když ti řeknu, že tě miluji tak, jako ještě nikoho na světě?“ Bill se díval do Tomových očí a hledal v nich odpověď. Věděl, že musí Toma přesvědčit o svých citech, o své touze, která se každým dnem prohlubovala a rostla. Přesně věděl, co si Tom myslí. A právě proto se k němu přisunul blíž a teď to byla jeho dlaň, která stiskla tu Tomovu. „Jen proto, že jsem byl znásilněný si mám odepírat to, po čem toužím už několik dní? Jen kvůli tomu se mám vzdát svých snů? Mám až do konce života přemýšlet nad tím, jaké milování asi je?“ Bill ručkou spočinul na Tomově tváři a jemně si ji nadzvedl do úrovně té své, dívajíc se do toho moře čokolády. „Ale to já nechci, Tomi. Nechci se trápit těmi ošklivými vzpomínkami. Chci se usmívat nad těmi krásnými. Tenkrát jsi mi řekl, že to nejkrásnější mě teprve čeká a já o tom snil. Každý večer jsem přemýšlel nad tím, jak krásné to asi musí být. A já už o tom nechci jenom snít. Chci to konečně prožít. A také chci, aby bylo mé první milování nádherné. A vím, že nádherné bude jen s tebou, Tomi. Jen s tím, koho miluji víc, než svůj život. Chci patřit jen tobě, chci, abys mi byl co nejblíž. Chci se s tebou milovat, lásko,“ zašeptal tiše a cítil, jak mu srdíčko bije jako o závod. Stačil jen jediný pohled do Tomových očí a on mohl spatřit nepatrné odlesky slz, které se v nich třpytily. Tom byl opravdu dojatý. Tohle nečekal ani v nejmenším a o to víc jej Bill překvapil. Stále si však ještě nebyl jistý. Jedna jeho části jej od toho odrazovala, ta druhá k němu naopak mluvila hlasem, který mu nebyl cizí. Byl to hlas jeho srdíčka, které mu vždy umělo dobře poradit a ještě nikdy jej nezklamalo. Tom zapřemýšlel, v tom však u sebe uslyšel tichounký hlásek. „Řekni mi, že po tom také toužíš, Tomi. Řekni mi, že se se mnou chceš milovat,“ špitl a očekával Tomovu odpověď. V bříšku cítil malinký pocit strachu, ten se však vůbec nedal srovnávat s láskou, která naplňovala jeho srdíčko. Upíral svá očka na Toma, když mu však odpovědí byl jen jeho sklopený pohled a ticho, které vládlo v celém pokoji, v jeho hlavince se vynořila jedna myšlenka. Bill se zamyslel a pomalu sklopil hlavinku. V jeho očkách se zaleskly slzičky smutku a zklamání, když si uvědomil tu skutečnost. Nenacházel nic jiného, co by odůvodňovalo Tomovo mlčení. Packou si otřel slzičky, koulící se po jeho tváři a tichounce vzlyknul.

„T-Ty… ty mě nechceš?“ pípl slabounce a neubránil se dalším slzám, které se vykutálely z jeho krásných hnědých očí. Mohl jsem si to myslet. Jak by také mohl chtít někoho, jako jsem já.

Najednou však ucítil na své tváři něžné pohlazení. Tom se pousmál a nesouhlasně zavrtěl hlavou. Ten důvod jeho nejistoty spočíval v něčem jiném. Jemně Billa pohladil a upřel své oči do těch jeho.

„Billí, blázínku, copak tě to napadá? Proč to říkáš, když… když to vůbec není pravda?“ Billovy oči překvapeně vzhlédly a Bill s pusinkou mírně pootevřenou naslouchal dalším Tomovým slovům. Podvědomě cítil, že vychází přímo z Tomova zamilovaného srdíčka. „Kdybys jen věděl, jak moc po tobě toužím, lásko. Ale… neuvěřitelně moc tě miluji a právě proto…“ nedořekl, protože jej umlčel Billův prst na jeho rtech. Bill se usmál a ručkou spočinul na jeho tváři.

„A právě proto chci, abys byl první, Tomi. Chci být jen tvůj,“ zašeptal a když spatřil na Tomových rtech milý úsměv, už věděl, že se nemýlí. Tahle noc bude tou nejkrásnější v jeho a v Tomově životě. Sám se rozzářil jako sluníčko, když mu Tom ručku něžně políbil, vzápětí se však na něj zadíval s vážným výrazem. Cítil, že musí Billovi dodat jistotu a slíbit mu, že jen on je ten, kdo bude udávat tempo jejich milování. Propletl si s ním prsty na ruce a svýma očima vyhledal ty jeho.

„Lásko, slib mi, že kdykoli ti bude cokoli nepříjemné, tak mi to řekneš. Nechci, aby tě něco bolelo, nebo abych dělal něco, co se ti nelíbí, nebo se na to necítíš. Já to nechci rychle a násilím. Já to chci něžně,“ dlaní spočinul na Billově tvářičce a vzápětí ucítil, jak Bill stisknul jeho dlaň v té své na znamení slibu.

„Slibuju, Tomi,“ mile se pousmál a pohladil Toma po dredech. To všechno mu najednou přišlo jako krásný sen.

Ani si neuvědomil, že se teď sklání nad Tomovými rty a lehounce se o ně otírá těmi svými. Malinko povystrčil jazyk a pomalu obkroužil obrys těch nádherných měkkých polštářků, zatímco jeho ručka pomalu směřovala k lemu Tomova XXL trička. Tom se do polibku usmál a znova se vnořil do Billových rtů, snad ještě hlouběji, než předtím. Moc dobře cítil jeho nenechavé prstíky, které během malé chvilinky obratně vklouzly pod jeho tričko a začaly pod ním tančit. S úsměvem zaklonil hlavu a dovolil tak Billovu jazýčku vyzvat ten jeho na souboj plný vášně. Bill nejdříve dlaní polaskal jeho bříško, potom se však jeho dlaně pomalounku přesunuly na Tomovu hruď a když nahmataly to dokonalé svalnaté tělo, jejich majitel se sám pro sebe usmál. Pomalounku se odpojil od Tomových rtů, zatímco v prstících žmoulal lem jeho XXL trička. Tom pochopil. Sám po tom neskutečně moc toužil a proto s úsměvem zvednul ruce nad hlavu a nechal Billa, aby mu tričko přetáhnul. Bill se zaculil a jakmile bylo Tomovo tričko odhozeno kamsi do neznáma, dlaní přejel od jeho krku přes hruď, až na vypracované bříško, které tolik miloval. Teď to chtěl být on, kdo se chtěl mazlit s tím druhým. Proto se jemně zapřel o Tomova ramena a se smíchem jej povalil do peřin. Vůbec si neuvědomil, že jediné, co teď Toma zahaluje jsou jeho boxerky. Uvědomil si to až Tom, než však stačil něco říct, uctítil na svém krku Billovy polibky. A nejen polibky. Stačilo jen, aby ucítil jemné laskání Billova nenechavého jazýčku a všechny jeho smysly se v jednom okamžiku upřely k tomu černovlasému mazlíkovi. Tom přivřel oči a slabě vydechl když ucítil, jak mu Bill jazykem přejel po krku.

„Billi,“ vydechl tiše a pootevřel ústa. Bill se sám pro sebe usmál. Moc dobře znal Tomova citlivá místa a to, co se mu líbilo. Pohledem vyhledal jeho mírně přivřená víčka a nato se znova sehnul k jeho tělu. Šibalsky se usmál a zatímco jeho packa bloudila po Tomově bříšku, jeho ústa vyhledaly jedno z Tomových citlivých míst. Pomalounku doputovaly až k jedné bradavce a lehce ji políbily. Tom otevřel oči dokořán a zadíval se na Billův jazyk, který si pohrával s jeho bradavkou, která začínala pomalu, ale jistě tvrdnout. Bill moc dobře věděl, jak na něj. Pomalounku ji olizoval a mazlil se s ní, když ji však jemně vsál do úst, k jeho uším se dolinul Tomův slabý výkřik.

„Aaaaah, Billli… ještě,“ zašeptal se značnou dávkou vzrušení v hlase. Bill se vítězoslavně usmál a znova zopakoval to, po čem jeho miláček tolik toužil. Mazlil se s každým kousínkem jeho kůže, laskal ji jazykem a co chvilku ji něžně skousl mezi rty. Ani si neuvědomoval, co svými dobře mířenými polibky a doteky Tomovi způsobuje.

Tom tiše ležel v peřinách a zhluboka dýchal. Billovo laskání se mu velmi líbilo, zároveň v něm však několik posledních minut vzbuzovalo pocit, který mu nebyl až tolik cizí. Už několikrát v životě jej pocítil, nikdy však nebyl tolik silný, jako právě teď. Rostl každou vteřinu víc a víc, s každým dalším Billovým dotykem byl silnější a silnější a Tom už věděl, co to znamená. Podvědomě sklopil pohled dolů, kde se jeho očím naskytl výsledek Billova mazlení. Jeho mužství už nevydrželo být déle v klidu. Teď s každým dalším okamžikem rostlo víc a víc, stejně tak jako vzrušení v Tomově těle, až vytvořilo na Tomových boxerkách malou vybouleninu. Tom zamrkal a spočinul očima na Billovi. Jen pohled na ten horký a vášnivý jazyk, který právě kroužil kolem jeho pupíku mu způsobil to známé pnutí v penisu, které tak dobře znal. Cítil, že už to déle nevydrží.

Jedním jediným pohybem překulil Billa pod sebe a začal mu mazlení oplácet. Jeho rty si něžně pohrávaly s laním krčkem a s jeho kůží, kterou Tom tolik miloval. Dávala mu jistotu, že osůbka, se kterou se právě mazlí, je jeho Billi, jeho láska. A nebyla to jen Billova jemná kůže. Tom Billa políbil na ouško a jakmile nasál tu známou, tolik milovanou vůni, na jeho rtech se rozlil široký úsměv. Nikdo nemohl vonět krásněji, než ten černovlasý andílek, který se teď na něj culil jako sluníčko. Tom se nahnul k jeho oušku a zlehka po něm přejel svým jazykem.

„Krásně voníš, lásko,“ šeptl s úsměvem a odpovědí mu bylo Billovo pohlazení po nahých zádech. Bill se zaculil a s pohledem, upřeným na Toma se plně oddal jeho polibkům a dotekům. Najednou mu přišly krásnější, mnohem krásnější, než kdy předtím. Byly na každém kousínku jeho kůže. Nebylo místečko, kterého by Tomovy rty vynechaly. Pohrávaly si s Billovým tělem, zatímco jejich majitel se mile uculoval. Rty se přesunul až na Billovo bříško a zatímco jej jazykem začal prozkoumávat, s úsměvem naslouchal Billovu tichounkému šeptání.

„Tomi… Tomíšku,“ Bill vydechl a znova zasněně přivřel oči. Tomovy polibky byly něco nepopsatelného. Tak krásné, jemné, vášnivé a…

Billova očka, až doteď zasněně přivřená se prudce otevřela dokořán a Bill ztuhl jako solný sloup. Právě teď ucítil něco neznámého, něco, co ještě nikdy v životě necítil. Něco tvrdnoucího, přesto však neuvěřitelně vzrušujícího. Pomalounku sklopil očka dolů a… Zůstal nehybně ležet s pusinkou v pootevření a vykulenými kukadýlky. Tohle u sebe ještě nikdy nezpozoroval. Ještě nikdy nepocítil takovou touhu, zároveň však ještě něco, díky čemu byl teď mírně zmatený. To něco totiž viditelně nadzvedávalo nejen jeho spodní prádlo, ale také kalhoty od pyžamka. Bill vykulil očka ještě víc a úplně teď přestal vnímat Tomovy polibky. Soustředil se pouze na tu pulzující věc ve svém rozkroku a pomalu mu začínalo docházet, co tohle všechno znamená. Ty tvary a obrysy, které se rýsovaly čím dál víc pod jeho pyžamkem mu nebyly zas až tak neznámé. Bill se znova mrknul dolů a když se jeho očím znova naskytl ten samý pohled, byl si jistý, že to, co právě nadzvedává jeho boxerky a kalhoty je jeho penis. Ale proč je proboha tak tvrdý? A proč najednou tak zvláštně stojí? Nikdy nebyl tak velký, jako právě teď. Co se to s ním stalo? Vždycky přeci visel volně dolů, proč je najednou tak nahoře? A co znamená to zvláštní pnutí v něm?

V Billově hlavince teď vířila jedna otázka za druhou, na žádnou z nich však Bill nenacházel odpověď. Tohle se mu ještě nikdy nestalo. Pohledem hypnotizoval své stále rostoucí mužství a vůbec si neuvědomil, že se teď od Toma odtáhl. Uvědomil si to až Tom, který zvědavě pozvedl hlavu. Jakmile se jeho očím naskytla Billova zvědavá, přesto však mírně zmatená očka, byl si jistý, že něco není v pořádku. Tázavě se na Billa zadíval a něžně si jeho tvářičku natočil k té své.