Catharsis 9.

autor: cynical_terror & undrockroll

„Tohle místo je…“
„Drsný,“ dokončil Bill, odstrčil Toma a prošel do malého bungalovu. Právě přijeli na pár týdnů do Španělska odpočívat a psát písničky. Bill odhodil tašku na zem a založil si ruce v bok. „Vážně nechutné.“
„Koho to zajímá? Pravděpodobně to zasviníme ještě víc,“ řekl Georg. Zatáhl dovnitř kufr, svou kytaru měl přehozenou přes rameno. „Vlastně… vím jistě, že jo.“
„Hm,“ povzdechl si Bill. Kopl do otrhané pohovky a opřel se o křeslo. „Taky si myslím.“
„Bude to v pohodě,“ řekl Tom právě, když vešel Gustav se sluchátky, nevzrušeně si bubnoval do prostoru. „Jako bychom trávili většinu času uvnitř. Viděl jsi ten bazén venku? Není žádnej posranej způsob, jak mě udržet uvnitř.“
Bill se zaksichtil a pokrčil rameny. Byl rád, že se na chvíli dostal pryč. Měli tuhle zaslouženou dovolenou slíbenou snad věky, a nakonec se to stalo skutečností. I když bylo pochopitelně jasné, že taky budou pracovat. Billovi to nevadilo – psát hudbu pro ně byla zábava.
Vyšel k zadním dveřím a zašilhal na vodu ozářenou sluníčkem. Byla jasná a modrá, a vypadala velmi osvěžující. „Poslední spí na tom odporném gauči,“ zavolal do domu.
Slyšel několikanásobné zasténání a zašklebil se. Nemuselo by to být tak špatné. Mohla by to být dokonce sranda. I když by Tom potkal nějakou dívku a rozhodl se splnit, co řekl, a prostě si užil, bylo by to v pořádku.
Bill se zamračil. Krok po kroku.

„Nemůžu se dočkat, až tam skočím,“ ozvalo se za ním. Byl to Tom. Bill si založil ruce a přikývl.
„Myslíš, že vážně uděláme nějakou práci?“
Tom pokrčil rameny a začal si přetahovat triko přes hlavu, čepici odhodil mimo. „Možná.“
„Opravdu tam skočíš?“
Tom se zašklebil. „Nechci spát na gauči.“ Nahmatal svůj pásek a odepnul ho, kalhoty mu spadly ke kotníkům. Bill si musel připomínat dýchání. Tom odkopl boty a podíval se na Billa. „Jdeš taky?“
Bill se pokoušel nezírat na téměř nahého Toma před sebou.
„Nemám plavky,“ řekl Bill.
Tom protočil oči, obešel Billa a skočil do hloubky. Malá sprška vody zasáhla Billa do oka a on se zašklebil. Jakmile se Tom vynořil, přeplaval na konec bazénu a zatřásl s dredy. Voda zasáhla Billa znovu.
„Fůj, Tome!“ vykřikl Bill. Tom se zasmál a položil se na záda.
„Měl by ses přidat, je to perfektní,“ řekl Tom. „Přidáš se?“
„Už jsem řekl-„
Předtím, než mohl Bill dokončit větu, Tom se opřel zády o kraj bazénu a silně vykopl nohy ven z vody. Tentokrát Bill nedostal jen malou spršku, ale přívalovou vlnu.
Prskal, nastavenou rukou se snažil bránit další vodě.
„Tome!“ zaječel, sotva mohl vidět. A pak cítil, jak jej něco uchopilo za kotník. „Tome! Ne!“
Tom se zasmál a stáhl Billa přes okraj do bazénu. Bill křičel a skácel se do vody, chytajíc se Toma. Okamžitě začal propadat panice, voda byla příliš hluboká a on neuměl plavat.

„Tome, kurva!“ ječel. Začínal být šílený, když cítil, jak ho Tomovy paže objaly a Tom ho táhl k mělkému kraji.
„Uklidni se, je to v pohodě,“ řekl Tom. Bill byl totálně promočený. Jeho trenky, tričko, vlasy, boty. Tom přejel rukama přes jeho paže a boky až k vlasům.
„Ty kreténe!“ zaječel Bill, neschopný Toma odstrčit. „Málem jsem se počůral.“
Tom se usmál. „Promiň, ale říkal sis o to.“
„Jak jsem si o to říkal?“ zeptal se Bill. Sklonil se k Tomovi, promočený až na kost a chvějící se. Stále byl ještě trochu v šoku.
„Nevím, ale říkal.“
Bill se přesunul ke kraji bazénu, nespokojený s jeho mokrým tričkem a botama. Tom se začal hlasitě smát.
„Co?“
Tom zatřásl hlavou, položil se na záda a plaval pryč, stále se hihňajíc. Bill se podíval dolů. Byl opravdu viditelně tvrdý.
„Oh, bože,“ zasténal a zrudnul, otočil se a zamířil zpět do chatky.
„Aspoň nikdo z nás nemusí spát na pohovce!“ zakřičel za ním Tom, se škádlivým podtónem v hlase. „Možná bys mohl zase zkusit ostříhat nehty.“
Bill protočil oči, vešel dovnitř a zavřel za sebou dveře.
Bude to dlouhá dovolená.

***
„Kurva… viděl jsi ?“ zašeptal Georg hlasitě. „Byla nádherná… musím se s ní sejít.“
„Tak jdi,“ řekl Tom a postavil své pití na stůl. „Předtím, než odejde.“
Kapela byla v místním klubu, sledujíc noční život v jejich rekreačním středisku. Klub byl hlučný a narvaný, ale doopravdy je nikdo neobtěžoval. Pro Billa to bylo uvolňující, jen tak seděl a usrkával svůj drink.
„Nevím, jestli bych měl,“ řekl Georg.
„Hej, jestli ne ty, tak já,“ odpověděl Tom. Předklonil se a podíval se na Georga. „A pravděpodobně bych vyhrál.“
Georg se zasmál. „Jo. Každopádně. Uvidíme se.“
Když se zvedl a odešel za dívkou, Gustav se zasmál. „Tome, měl jsi.“
„Vůbec jsem nevěděl, o které holce mluví,“ odpověděl Tom.
Bill se zavrtěl na svém místě a skousnul brčko. Opravdu silně se snažil nereagovat na věci, které Tom říká.
„A kromě toho, jsem příliš líný k tomu, abych šel na lov,“ dodal Tom.
Gustav zalapal po dechu a dal si ruku před pusu. „Jsi líný na to, jít na lov?“
Tom plácnul Gustava a podíval se na Billa. „Je tu hrozný horko.“
„Můžeš to dělat v bazénu,“ řekl Bill bez přemýšlení.
Tom se zašklebil. „Jasně, můžu jí přetáhnout přímo tam.“
Bill se dlouze napil. „Uh, jo.“
„Myslím, že bych měl jít zpátky,“ řekl Tom. „Co vy, chlapi?“
„Zůstávám a budu sledovat Georgův úder,“ řekl Gustav. „Bude potřebovat někoho na pomoc, aby odnesl domů kusy jeho polámaného ega.“
„Ten se ožere a bude ho zajímat všechno, co se bude pohybovat,“ řekl Bill a nakrčil nos. „Jdu s Tomem.“
Gustav přikývl. „Tak se uvidíme později, kluci.“
Oba na Gustava mávli a zvedli se, mířili ke dveřím. „Nemusel jsi jít se mnou,“ řekl Tom.
„Síla zvyku,“ odpověděl Bill. „A kromě toho, je už docela pozdě.“
„Zítra nemáme nikde být.“
Vyšli ven. „Chceš jít zpátky pěšky?“
„Jost by nás zabil,“ řekl Tom.
„Jost tady bude nejdřív ve čtvrtek. I Saki. A nikdo nás tady nezná. Líbila by se mi procházka, venku je tak hezky.“
„Nenávidíš procházky!“
Bill pokrčil rameny a vydal se přes ulici. Byli deset minut chůze od jejich chatky a Bill miloval, jak si lehký větřík hraje s jeho vlasy. Tom ho rychle doběhl a dal mu ruku kolem ramen.
„Znáš cestu?“
„Bojíš se, že se ztratíme?“ zeptal se Bill. Tom stiskl jeho rameno. „Jo, znám.“
Šli dolů po chodníku, míjeli páry a opilé hosty klubů. „Myslím, že to je opravdu krásná noc,“ řekl Tom. Jeho ruka našla Billovu.
„Prr,“ vyjekl Bill, když ucítil Tomovu ruku v jeho vlastní. Zastavil se a odtáhl ruku pryč.
„Zkoušel jsem ti něco dát,“ řekl Tom.
„Co?“
Tom pokrčil rameny. „Nech to být, jdeme.“ Obešel Billa a Bill shlédl na svoji ruku.
„Ty blázne,“ zamumlal a doběhl svého bratra.

***
Byli zpátky v chatce, Bill seděl v křesle, nohy přehozené přes okraj. V klíně měl položený svůj ušmudlaný poznámkový blok na písničky, v puse žmoulal konec pera a zíral do prostoru před sebou. Tom vešel do místnosti, nesl svoje plavky.
„Hej,“ řekl Tom a posadil se na opěrku křesla.
Bill nadskočil a podíval se na svého bratra. „Oh, ahoj. Co si myslíš o tomhle textu?“
Předal blok Tomovi a Tom na něj chvíli zíral. „Vypadá dobře,“ řekl nakonec. „I když, teď se mi vážně pracovat nechce.“
Tom podal blok zpět Billovi a ten ho zavřel. „Mně taky ne. Jen jsem se nudil.“
„Jdu si zaplavat. Chceš jít taky?“ zeptal se Tom.
Bill pomalu pokrčil rameny. „Nevím… opravdu se necítím na to být mokrý.“
„Pojď. Venku je tak horko.“
„Jo…“ Bill se zavrtěl na křesle. Bylo mu horko a voda slibovala příjemné zchlazení. „Musíš mi slíbit, že mě necháš samotného… žádné stříkání, žádné strkání, žádné triky.“
Tom zvedl ruku. „Slibuju.“ Ze široka se usmál.
Bill na něj chvíli zíral. „Okay, dej mi minutku. Uvidíme se venku.“
Bill sledoval Toma, jak běží ven a slyšel ohromné šplouchnutí. O deset minut později přistihl sám sebe, jak jde po špičkách skrz dům a míří k bazénu. Venku byla tma jako v pytli a Bill nemohl nic slyšet ani vidět.
„Tome?“
„Tady.“
Bill zašilhal do tmy a viděl Toma plavat v hlubší části bazénu. Pomalu ponořil nohu do vody a zachvěl se. „Tome, je to ledový!“
„No tak tam prostě skoč.“
„Ani omylem.“ Bill velmi pomalu sešel do vody, dokud v ní nestál až po pas. Pomalu se brodil dál, pokoušejíc se zvyknout na teplotu vody. Nakonec se rozhodl potopit se po ramena, nechtěl si namočit vlasy. Když se znovu narovnal, Tom byl blízko něho.
„Vidíš, není to tak špatný,“ řekl Tom, jeho dredy pluly po vodě jako hadi a Bill se musel usmát.
„Ne tak špatný. Je to zatraceně ledový,“ odpověděl Bill.
Tom zatřásl hlavou. „Měl by ses pohybovat. Nenechávej vzduch dostat se na ramena.“
Bill se usmál. „Jenom chceš, abych zůstal.“
„Chystal ses teď odejít?“
„Možná.“
„Ne,“ řekl Tom, nepatrně zakňučel.
Bill se zasmál. „Někdo je tu poslední dobou v nouzi.“
Tom zavrčel a potopil se pod vodu.
„Tome!“ zaječel Bill. „Slíbil jsi, žádné triky!“
Bill se pohnul zpátky, pokoušel se najít bratra, ale byla příliš velká tma na to, aby Toma pod vodou viděl.
„Tome. Přísahám Bohu, jestli-„
Tom se vynořil z vody za ním a silně ho uchopil za ramena. Bill hlasitě zaječel a pokoušel se Tomovi bránit, jak ho táhl zpět.
„Tome, ty kreténe!“ zaječel Bill. Tom táhnul Billa do hlubší části bazénu a Bill se ho křečovitě držel. „Tome, utopím se!“
„Ne, neutopíš,“ řekl Tom, pevně držíc Billa. „Mám tě.“
Bill se několikrát zhluboka nadechl, držel se Toma a uklidňoval se. Tom šlapal vodu a oba je držel. „Nechal bys mě utopit.“
„Nenechal,“ odpověděl Tom, jeho hlas byl něžný. Otočil hlavu, stále Billa držel.
Bill se zamračil a přitiskl ruku k Tomově mokré tváři. „Dělal jsem si srandu.“
„Nenechal bych tě,“ řekl Tom. Billovo srdce v hrudi silně bilo, omotal nohy kolem Tomova pasu.
„Radši bys neměl, vážně neumím plavat,“ zamumlal mu Bill přímo do ucha.
„Já to vím,“ řekl Tom. Pohnul se zpátky a zády se opřel o kraj bazénu. „Můžeš vyskočit ven, jestli chceš.“
Bill zůstal blízko. „Ne.“
Tom se usmál a položil ruku na kraj, aby je oba udržel. Jeho druhá ruka sklouzla na Billovy vlasy. „Ještě sis nenamočil vlasy.“ Zatahal za jeden z nových Billových pramenů.
Bill vydal měkký chrčivý zvuk z hrdla. „Vytrháš mi vlasy,“ zamumlal.
„Nejsou to tvoje vlasy,“ odpověděl Tom. „A nikdy bych nezatahal tak, aby tě to bolelo.“
„Dřív jsi tahal docela tvrdě,“ zamumlal Bill tiše. Jeho rty se téměř třely o Tomovy líce a on se cítil tak horký, přestože byl v ledové vodě. „Nevadilo mi to.“
Tom se sklonil k Billovi, rukou klouzal přes jeho záda až k dolní části. Bill cítil chvění v žaludku, omotal nohy ještě těsněji kolem Tomova pasu.
Ten moment byl tichý a klidný. Bill mohl cítit Tomův dech ve tváři. Bylo to nejblíže, jak se v poslední době dostali.
„Tome.“
„Hm?“
„Co jsi mi chtěl předtím dát? Když jsi mě chytil za ruku,“ zeptal se Bill.
„Nepamatuju se.“ Tom zvedl koleno, zadržujíc tak Billa na místě. „Myslím. Jen jsem chtěl… nevím.“
„Co?“
Tom přesunul hlavu, dívali se na sebe, tvářemi byli příliš blízko. Bill se chtěl předklonit a bratra políbit. Bylo by to tak snadné.
„Nic to nebylo,“ řekl nakonec Tom.
Bill se zarazil a pozoroval bratrovu tvář, nemohl ten výraz rozeznat. „Vypadalo to jako něco pro mě.“
„Do háje, Bille,“ zamumlal Tom. „Prostě to nech být.“
A pak se jejich rty setkaly. Bill si nebyl jistý, kdo udělal ten pohyb. Bill zavřel oči a cítil Tomovu ruku na zadní straně jeho hlavy. Ten polibek byl sladký a krátký, Bill se odtáhl brzy poté, co začal.
„Chtěl jsi mě jen chytit za ruku.“ Tom protočil oči. „Přiznej to.“
Tom nic neříkal, ale uvolnil jejich propletená těla a malinko se odtáhl. Bill se chytil kraje bazénu, jak už ho Tom nedržel.
„Říkal jsi, že bys mě nepustil,“ řekl Bill.
Tom hodil zvláštní pohled do jeho očí a Bill se stáhl zpět.
„Tome…“ Tom sklouznul pod vodu a Bill si povzdechl. „Znova už ne.“
Ale tentokrát ho Tom nechytil a netáhl ho pryč nebo tak něco. Tentokrát cítil ruce na nohách a potom na bocích. Třásl se. Tomovy ruce sklouzly pod jeho plavky a Bill si skousnul ret. Chystal se Tom…?
Tom stáhnul Billovy plavky a znova se vynořil, držel kus oděvu a šklebil se.
„Tome, vrať je!“ zaječel Bill. Tom byl skoro dva metry od něj.
„Pojď a vem si je,“ vyzval ho Tom.
„Nemůžu,“ odpověděl Bill.
Tom mávnul Billovými plavkami. „Pojď, nebudu se hýbat.“
„Neumím plavat.“ Billovy oči se zúžily. „Ty bastarde.“
Tom zařval smíchy. „Pojď, Bille, to zvládneš,“ řekl Tom dětským hláskem. „Věřím ti.“
Bill se začal červenat a byl vděčný tomu, že je tma. „Tomi…“
„Můžu si je taky sundat. Bylo by to jako jednou, když jsme-„
„Ne!“ zakřičel Bill. S vypětím veškerého úsilí vytáhl sám sebe nahoru z bazénu, jeho nohy byly ještě stále ve vodě. „Tome, podej mi je.“
„Moje nebo tvoje?“
Bill si povzdechl. „Tomi.“
„Neříkej mi tak.“ Tom přeplaval zpět a vytáhl Billovy plavky mimo dosah. „Chceš? Pojď si pro ně.“
Přeplaval do mělké části bazénu, opřel se o kraj a zíral na Billa. Bill si znova povzdechl a postavil se, skromně zakrýval sám sebe. Rychle přešel k mělkému konci a vklouzl do vody. „Za tohle tě dostanu…“ zamumlal Bill a brodil se skrz vodu. Tom stále držel plavky nad vodou. Bill je popadl a oblékl si je. „Vážně, Tomi.“
Tom se jen usmál.
Bill vylezl po schodech z bazénu a šel směrem k jejich chatce. Slyšel, jak se Tom hihňá ve tmě, zajímalo ho, co na tom bylo tak vtipného. Potom se podíval dolů a uvědomil si, že nemá svoje plavky. Měl Tomovy.
Bill se rozhodl nic neříkat, jen prostě vešel dovnitř. Chtěl se vrátit zpátky a dokončit ten polibek, a víc. Místo toho, vyklouzl z Tomových plavek, dal si sprchu a potom šel do postele.

***
„Ne, ne, ne!“ křičel Georg, sedíc na zemi, rozléval své pivo. „Vy ještě nepijete!“
Tom se přes svou sklenici podíval na Georga. „Už jsi ožralej.“
„Hra…“ utrousil Georg a podíval se na skupinku tří kamarádů před ním. „Hra…“
„Dej s tím pokoj,“ zamumlal Bill, usrkával své vlastní pití.
„Ta hra je Nikdy jsem…!“
„Oh bože, ne tuhle hru,“ zasténal Gustav. „Nechci hrát opileckou hru.“
Kluci byli v chatě, poslední noc úplně sami před tím, než přijedou Jost a Saki. Stálo to hodně přemlouvání, aby mohli kluci zůstat pár dní sami, ale nakonec to vyhráli.
Nikdo ve Španělsku nevěděl, kdo jsou.
„Nevím, jak se to hraje,“ řekl Bill tiše.
Georg protočil oči. „Prostě jenom řekneš: „Nikdy jsem neudělal tohle,“ a pokud jsi udělal věc, kterou tázající říkal, napiješ se.“ Zhluboka se nadechl. „A o tom to je.“
„Co?“ zeptal se Bill, smál se. „Myslím, že to mám, okey.“
„Chytíš se,“ řekl Tom a mrkl na něj. Bill se na něj zašklebil.
„Pojďme začít,“ řekl Gustav reptavě. „Ať už je to za námi.“
„Jsi takovej kazisvět,“ řekl Bill.
Gustav protočil oči. „Fajn. Jdu první. Nikdy jsem předtím nechtěl hrát tuhle podělanou hru.“
Tři ostatní kluci zasténali, ale napili se. „Gustave, ty sráči,“ zamumlal Tom. „Nikdy jsem…“ zahučel Tom. „Nenosil ponožky v sandálech od doby, kdy mi bylo pět.“ Podíval se dolů na Gustava.
„Vtipný, vtipný,“ zamumlal Gustav, a dlouze si loknul ze svého pití.
„Nikdy předtím jsem se nezamiloval do učitele,“ promluvil Bill hlasitě. Všichni se napili, krom něho.
„Nikdy jsem se nepočůral do postele,“ řekl Tom.
Smích, Tom, Bill i Gustav se napili.
„Ach jo, chlapi,“ řekl Georg hlasitě „Hrajete to špatně.“
„Jo?“ pokrčil Bill rameny. „Jak to potom máme hrát?“
„Vaše „Nikdy jsem…“ je podělaný. Bylo to myšleno tak, že to musí být něco dobrýho.“ Georg si odkašlal. „Nikdy jsem se neudělal na veřejnosti.“
Nikdo se nenapil.
„Vážně?“ zeptal se Georg. „Fajn.“ Napil se a Bill se téměř sám hloupě zasmál.
„Jsi perverzní,“ řekl Bill.
„Nikdy předtím jsem se nepokoušel políbit,“ řekl najednou Gustav a strčil silně Georga do ramene.
„Já ne!“ vykřikl Georg.
Tři kluci zírali na Georga, povzdechli si.
„Vždycky to obrátíš proti mně,“ řekl a usrkl pití. „Ale já byl opilej, to se nepočítá. A kromě toho, bylo to jen jednou.“
„Nikdy jsem se nepokoušel mě políbit,“ řekl Bill a zašklebil se. Georg si znovu povzdechl a napil se, koutkem oka Bill zahlédl, jak Tom zkusmo pozvedl svou skleničku.
„Máma mě nutila dávat Billovi pusu, když jsme byli děti,“ řekl Tom a odložil pití zpět.
„To se nepočítá,“ řekl Gustav. Tom stejně odložil pití a Billův žaludek se protočil.
„Každopádně,“ zamumlal Georg nezřetelně. Zatřásl hlavou a zamrkal.
„Nikdy jsem neměl sex s holkou,“ řekl Tom. On, Gustav a Georg se napili.
Bill si povzdechl. „Tohle není fér, kluci,“ zakňučel.
„Nikdy jsem… nepil vodu ze záchoda,“ zasmál se Gustav.
Bill, Tom a Georg se zamračili. „To není dobrý,“ řekl mu Georg.
Gustav pokrčil rameny.
„Nikdy jsem nešoustal dvě holky najednou,“ řekl Georg.
Bill se právě chtěl začít znova smát, když si všiml, jak Tom pozvedl svou sklenici a ostýchavě se napil.
„Počkej! Kdy se to stalo?“ zeptal se Bill. Byl více zvědavý než rozrušený.
„Um,“ zamumlal Tom, a napil se. „Před nedávnem.“
„Jo, kdyby to bylo dávno, nemluvil by o tom,“ řekl Gustav. „Moc jsi jich poslední dobou neměl, že jo, Tome?“
Tom se zamračil. „Šetřím se na svatbu,“ řekl sarkasticky. „Um… Nikdy jsem…“ Tom se trochu zasmál a sklonil pohled k podlaze. „Neprstil sám sebe.“
„Oh, Bože, nikdo tohle-“ začal Georg, ale zbledl, když si Bill vzal malý hlt pití.
„Co?“ zeptal se Bill a odložil zpět svou sklenici. Alkohol začínal hřát jeho tělo, a končetiny mu vibrovaly. „Jsem si jistý svou mužností,“ vzhlédl, Tom ho sledoval. „A taky se mi to líbí,“ dodal.
„Dost, dost,“ přerušil ho Georg. „Jsem na řadě.“
„Ne,“ řekl Bill. Oči držel na Tomovi. „Nikdy jsem nelízal předtím něčí zadek.“
„Dobře,“ řekl Gustav, ale potom se jeho oči rozšířily, když viděl, jak Tom pozvedl skleničku a zřetelně se napil.
„Kurva, já taky,“ řekl Georg, napil se a rukou si otřel pusu. „Okay, nikdy jsem nelízal něčího čůráka.“
„Jo, jasně,“ řekl Gustav. „Nikdo to nedělal.“
„Fajn,“ odpověděl Georg. Jak si Georg doléval pití, Bill si skousnul ret a zběžně pohlédl na Toma, který opět zíral do země. „Okay, nikdy jsem neměl sex s někým, kdo je starší o víc než dva roky než já.“
Gustav a Georg se napili, Tom zůstal v klidu. „Vážně, Tome?“ zeptal se Gustav, škytnul.
„Přemýšlím.“ Tom se nakonec zašklebil a dlouze se napil. „Jo, měl jsem.“
„Kreténe,“ řekl Georg.
Bill si povzdechl. „Nikdy jsem nikoho nešoustal do prdele.“
Georg a Tom se pomalu napili, Billa zajímalo, jestli Tom měl na tohle jenom jeho.
Když Tom vzhlédl od pití k Billovi, byl si jistý, že měl.
„Tihle dva looseři se neopíjí,“ pokynul Tom ke Gustavovi a Billovi, trochu se mu motal jazyk.
„To je pravda,“ řekl Georg. „Měli bychom to udělat snazší. Nikdy jsem nebyl vedoucím zpěvákem skupiny.“
„A nikdy jsem nepobíhal po pódiu bez trička,“ dodal Tom.
„Hej!“ řekl Georg a dlouze se napil.
„Promiň, to bylo myšleno na Gustava.“ Gustav a Bill se také napili.
„Nikdy jsem neměl bratra-dvojče,“ řekl Gustav. Bill a Tom do něj strčili.
Bill vyprázdnil svou sklenici a držel ji ve vzduchu, aby mu Georg mohl dolít něco, co smrdělo jako ředidlo. „Nikdy jsem nebyl zamilovaný,“ řekl Bill zlehka. Okamžitě se napil a zatřásl se pod hořkou příchutí pití. Když vzhlédl, přísahal by, že viděl, jak se Tom napil.
Ale nyní už byl docela opilý a nebyl si ničím jistý.
„Nikdy jsem, vůbec, vůbec nikdy,“ zazpíval Georg. „Jsem nezaplatil ženě, aby se svlékla.“
Všichni se napili. Byla to příšerná noc v Berlíně, vzpomínal Bill. Georg je všechny přinutil jít do špinavého striptýz klubu. Bill se té noci nemohl dostatečně rychle opít.
„Nikdy jsem…“ Tom se předklonil a šťouchl do Billa. „Nepolíbil přítelkyni jiného kluka.“
Billovy uši zrůžověly, jak si přiložil skleničku ke rtům. Georg a Gustav vypadali ohromeně.
„Kdy to bylo?“ zeptal se Gustav.
„Nikdy jsem nebrečel na konci kresleného filmu od Disneyho,“ řekl Bill hlasitě, zíral na Toma a šklebil se.
Tom protočil oči. „Jednou, bylo to jednou, a protože… seru na to.“ Dopil poslední hlt ze sklenice a uculil se. „Nikdy jsem nespal s plyšovou kočkou, která mi připomínala kočku z domova.“
„To je divně specifikovaný,“ řekl Georg, když se Bill napil.
„Nikdy jsem-“ začal Bill.
„Nech mě hádat,“ přerušil ho Georg. „Nikdy jsem s nikým nešukal v pohybujícím se vozidle.“
Tom byl jediný, kdo se napil. Bill sklonil hlavu a svezl se na zem. Nemusel se napít, protože byl šoustán v pohybujícím se vozidle. V tourbusu.
„Zatraceně,“ řekl Gustav. „Okay. Nikdy jsem neměl okno na pódiu.“
Za smíchu se všichni napili.
Pokračovali asi dalších dvacet minut nebo tak. Čím víc opilejší byli, tím podivnější bylo jejich „Nikdy jsem…“
„Nikdy jsem… um… nechtěl ojet naší tour manažerku,“ řekl Tom, velmi pyšně. „Navzdory tomu, že má krásný prsa.“
Gustav i Georg se oba napili. „Nikdy jsem nechtěl nikoho šukat,“ zkusil Gustav. Nikdo se nenapil. „No tak, Bille, to bylo pro tebe.“
Bill se zasmál, příliš opilý na to, aby se zadržel. „Chtěl jsem šukat lidí,“ řekl Bill. Dlouze se napil. Všichni byli opilí, hra ztratila pointu. „Jen jsem to neudělal.“
„Kdy to uděláš?“ zeptal se Georg. „A koho?“
„Tebe ne,“ odpověděl Bill, chichotal se. Georg udělal bolestnou grimasu a všichni se smáli. „Všichni jste se mi snažili dostat do kalhot!“ zaječel Bill.
„Ne Tom,“ odfrkl si Gustav.
„Dokonce i Tom!“ řekl Bill a hlasitě se smál. Padl na bok a opíral se o svého bratra.
„Myslím si,“ řekl Tom a omotal ruku kolem Billových ramen, „že je čas, aby tenhle malý kluk šel do postele.“
„Nejsem malej,“ zamumlal Bill. Zavřel oči a hověl si na Tomovi.
„Mohl bych tě rozlomit na dvě poloviny, vychrtlino,“ řekl Georg. „A jo, pokoje se točí. Špatná doba, špatná doba.“
„Poslední spí na pohovce,“ zazpíval Bill v tónině jedné jejich písně. Tom se začal zvedat ze země a pomohl i jemu. Billovi se podlomila kolena. „Poslední uvnitř, poslední ven, poslední opilý… do prdele.“

„Dobrou, kreténi,“ řekl Tom, civějíc na Georga a Gustava. Zasmál se a vyletěl z místnosti, jak klopýtal. „Bille, no tak, postav se.“
„Šoustat, šoustat, šoustat, srát na to,“ zazpíval Bill radostně. Pokoušel se vyšplhat na Tomova záda. „Nahoru!“
„Dolů,“ odpověděl Tom. Otočil se a položil obě ruce na Billova ramena. „Bille.“
„Chci s tebou spát,“ zašeptal Bill.
Tom přimhouřil oči. „Budu s tebou, dokud neusneš… nebo neomdlíš.“
Bill se rozhlédl kolem. Tom je vedl do ložnice, kterou měli společnou a kde byli sami. Bill se předklonil a přiložil rty k Tomovu uchu. „Nikdy jsem nechtěl přestat být s tebou.“
Tom se odsunul a podíval se na Billa. „Není tu žádné pití.“
„Žádné nepotřebuju.“
„Nikdy jsem tě nechtěl ojet tak moc, jako chci právě teď,“ odpověděl Tom, zíral na Billa.
Bill zakňučel a padl na postel. Rozkopl nohy a přetočil se na břicho. „Já nikdy… nikdy jsem nebyl schopný tě odmítnout.“
„Hovno. Byl jsi.“
„Okay, nikdy jsem nechtěl.“
Tom se zašklebil a přitiskl Billa k posteli. Ohlédl se přes rameno. „Kurva, dveře.“
„Zavři je. Zamkni je.“
Tom zatřepal hlavou a stiskl Billovo rameno. „Nikdy jsem tě nechtěl opustit.“
Bill se zatřásl a odstrčil Toma. „Dveře,“ zamumlal. Nejistě se postavil a kolébavou chůzí došel ke dveřím, zavřel je a zamknul. Vrátil se zpět k Tomovi a nemohl si pomoct, ale usmíval se. Tom se krčil na posteli a sladce se na něj díval. „Nikdy jsem nechtěl, abys odešel,“ zašeptal Bill a plazil se přes Toma.
Tom uvolnil záda a Bill se objevil nad ním. „Nikdy jsem…“
„Nikdy jsi mě nechtěl políbit tak, jako teď,“ dodal Bill. Tom položil ruce do Billových vlasů.
„To je pravda,“ řekl a stáhl Billa dolů. Jejich rty se spojily. Bill zasténal do polibku, jak lehký byl, a Tom ho odtlačil. Přetočil ho pod sebe.
„Nikdy tě nenechám spát se mnou s kondomem,“ řekl Bill vážně.
„Nikdy bych ti neublížil,“ odpověděl Tom.
Znovu se políbili, tentokrát hluboce a vlhce. Bill se odtáhl dřív, než ztratil kontrolu. „Nikdy bys mi nemohl ublížit tímhle způsobem. Chci, cokoliv chceš ty, cokoliv máš ty.“
„Nemůžeš myslet…“
„Jestli něco máš, je mi jedno, jestli to dostanu taky,“ řekl Bill. „Vím, že jsi s nikým nespal už dlouho.“
„Ty jsi nikdy s nikým nešoustal,“ odpověděl Tom.
„Nechtěl jsem.“
„Chceš dnes v noci?“
Bill zíral na Toma.
„Co?“

autor: cynical_terror & undrockroll
translate: Deni
betaread: Janule

10 thoughts on “Catharsis 9.

  1. A já se těším na 10. protože to bude….oh xD. Ale hra byla dost vtipná, zvlášť otázky, kdy jedno z dvojčat se napilo a všechno to udivilo:D. Musím se smát, hodně:D

  2. A to jsou mi věci 🙂 No ale stejně to sebeovládání Billovi vydrželo docela dlouho, takže už je asi na čase odvrhnout rozum a podřídit se srdci :))))
    No jo, jen aby ho to ráno nemrzelo… ovšem podle toho,jak je ta partie rozdaná, ráno nás rozhodně hned tak nečeká 🙂

  3. Jo, jo, chce dnes v noci! Huu, proč se mi zdá, že je Tom zamilovanej? Aspoň krapítek? 🙂 Tudíž mi nevadí, pokud se to stane. 😀

  4. Dneska jsem se konečně dopracovala k aktuálnímu dílu, a jelikož to skončilo zrovna v takové chvíli, musela jsem si další díl přečíst anglicky. Překvapilo mě, že jsem ani nepotřebovala slovník… sice jsem neřešila některá slova, ale pochopila jsem všechno. Ještě si počkám, až bude překlad tady a pak teprve uvidím, jestli mi něco uteklo. Jelikož jsem teď plná dojmů z dílu, který tu ještě není, nebudu to rozebírat:)
    Překlad je perfektní, opravdu obdivuju, když se někdo pustí do něčeho tak náročného. Ačkoliv jsem schopná si to přečíst a rozumět tomu v angličtině, asi bych to nezvládla přeložit tak, aby to znělo dost česky a dobře se to četlo ostatním. Tohle všechno je tady zvládnuto bravurně, takže se nedá říct nic jiného, než skvělá práce:)

  5. No teda :))) Já se zas nasmála 😀 Sice jsem občas nepobírala a měla chaos v té hře, ale jak se říká, pořádek je pro hloupé, inteligent je ten, kdo se vyzná v chaosu :)) Jak už jsem řekla, chybí mi tam cit, i když jsem prvky lásky cítila na konci dílu… Asi fata morgána :)) Tak jsem zvědavá, ale předpokládám, že oba padnou únavou dřív, než se stihnout rozhýbat k akci. Po takovém množství alkoholu… :))

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Verified by ExactMetrics