autor: Ivetka
,,Tome… Tome vstávej, máš tady nějakou návštěvu,“ budí mě ráno máma. Docela mě překvapí, že se mnou nezačne lomcovat, jakoby to udělala každý jiný den, co mě budí třeba do školy, když zaspím, ale že mě hladí po zádech a tváři. V noci se mi nedařilo usnout, tak jsem si vzal prášky na spaní a spal jsem jak mimino až doteď…
,,Ach joooo…“ řeknu unaveně, promnu si oči a po chvíli se vyhrabu zpod peřiny. ,,A kdo to je?“ zhluboka se nadechnu.
,,Nevím, nějaký kluk, ještě předtím jsem ho neviděla…“ postrčí mě mamka ke schodům. ,,A ať ti to netrvá moc dlouho, na stole máš snídani…“ upozorní mě mamka a po chvíli zmizí za rohem do kuchyně.
Se zívnutím otevřu dveře a naskytne se mi pohled na Billa. Pozvednu jedno obočí a chci hned dveře zase zavřít, ale Bill reaguje rychleji, než jsem čekal.
,,Ne, Tome, počkej!“ křikne a odstrčí mě od dveří. ,,Ráno jsem se dozvěděl, co se stalo. Nech mě to prosím vysvětlit. Já byl opilý, nevěděl jsem o tom, a Andreas nevěděl, že mezi námi něco je. Byla to nehoda,“ jde blíž ke mně.
,,Nech toho, Bille. Nehoda byla, že jsem ti vůbec věřil…“ odstrčím ho ze dveří.
,,Tome, prosím! Já… miluju tě, chtěl bych to vzít zpátky, ten včerejšek…nemělo se to vůbec stát… lásko, prosím, nech si to projít hlavou…“ pohladí mě po ruce, kterou držím dveře… Hned ji k sobě stáhnu.
,,Psal jsem Andreasovi, že už tě nechci vidět, ať ti to vyřídí, nevím, jak s mou žádostí naložil, ale pro jistotu ti to zopakuji. Nechci tě už nikdy vidět,“ zabouchnu dveře a jdu do kuchyně.
Jako tělo bez duše si sednu ke stolu a koukám do dřevěné struktury stolu.
,,Co se děje, Tome? Proč nejíš?“ pohladí mě po prstech máti.
,,Proč se o to najednou staráš? Děláš, jako by ti na tom záleželo,“ smutně brouknu.
,,Záleží mi na tobě, Tome. Jsi můj syn… kdo byl ten kluk?“ nemám náladu jí něco zastírat, a potom se pohádat ještě s ní, takže jí to na rovinu řeknu.
,,Bejvalej přítel“ vydechnu a kouknu se na ní.
,,Proč bývalý?“ zamračí se.
,,Protože mě včera podvedl?“ tázavě se na ní kouknu.
,,Ah… aha, to je mi líto, Tome… ale na druhou stranu, takových zklamání v životě ještě bude…“ rádoby smutně se zatváří a napije se kávy.
,,Dík, ale moc mě to neuklidnilo. Já ho miloval… a to jsem se tý lásce zuby nehty bránil…“ vstanu od stolu a jdu pryč.
Andreasovi psát vyčítavou SMSku nebudu, nemám vážně náladu a zbytečně si plýtvat kredit se mi taky nechce. Dojdu si dát studenou sprchu, abych se trošku probral. Upravím se, dojdu se obléknout a sednu si k počítači. Zapnu si ICQ a dám si raději, že jsem neviditelný, aby mi nemohli psát kluci z party. Sám od sebe napíšu mojí dobré kamarádce ze třídy, Andree. Ona je fakt jediná holka, se kterou bych nemohl nic mít, protože jí mám rád jako ségru. Trošku víc se jí svěřím se svým problémem, po nějaké době mi nabídne, jestli s ní nechci jít na chvíli ven a pořešit to venku. Nakonec souhlasím, převléknu se a jdu to dolu oznámit mamce.
,,No, jak chceš, chtěla jsem se tě právě jít zeptat, jestli bys nechtěl jet na nákupy, aby ses trošku odreagoval. Stejně potřebujeme nakoupit nějaké potraviny… Tak jsem přemýšlela zajet do centra,“ nabídne mi mamka.
,,Tak já za hodinku přijdu a pojedeme, ano?“ usměju se, nechci jí nechat jít sám, nemá ráda, když tyhle velké nákupy zbudou na jí samotnou, tak jí u toho aspoň vozím košík a nenápadně si do něj vhazuju sladkosti.
,,Ahojky, předem se omlouvám, ale máme na to jenom hodinku, máma na mě přišla, že potřebuje pomoct s nákupy…“ omluvně se na Andreu usměju.
,,To nevadí, aspoň něco, tak zajdeme do parku, abychom to neměli moc daleko zpátky, ne?“ pohladí mě po rameni.
,,Skvělý nápad,“ mrknu na ní a jdu spolu s ní na jednu z laviček, co v parku jsou.
,,…No a když jsem tam přišel, nachytal jsem je, jak se spolu líbají. Bill byl opilý a Andreas o tom nevěděl, nevím, jestli jim to mám odpustit, nebo na Billa zapomenout, jsem z toho zmatený, potřebuju trošku čas, ale bolí to no…“ sklopím hlavu.
,,Hele, Bill byl opilý, takže jestli o tom nevěděl, neměl bys to dávat za vinu ani jednomu. Alespoň ne příliš. Andreas přece nemůže za to, že to nevěděl, když jste mu to neřekli a pochybuju, že kdyby to věděl, že by se k něčemu takovému odvážil. Takže si to nech projít pořádně hlavou a udělej, jak uznáš za vhodné, ale neudělej žádnou hloupost, ano?“ usměje se na mě. Jen s úsměvem kývnu. Chvíli si ještě povídáme, potom se koukneme před sebe… ,,Tak koukám, že sis za mě našel rychle náhradu…“ složí ruce na prsou Bill…
autor: Ivetka
betaread: Janule
no to teda hodně rychle, co Bille? xDDD
A co si vyskakuješ Bille? Já nevím kdo se líbal s Andreasem xDDD
Heh 😀 Já myslím, že za to nemůže ani Bill, ani Andy. Když je člověk opilej, tak vůbec nic nevnímá a pochybuju, že to Bill udělal schválně. Já bych Billovi určitě odpustila.
Jinak díl je úžasný.
Souhlas s Leou.. nemá si co vyskakovat.. ale jinak super.. a věřím že mu nakonec odpustí,..
hehe žárlí pakoš:D:D
to se dalo čekat xD fakt proliskat je oba dva xD xD