autor: Vanity
Bill si to celé představoval úplně jinak. Myslel si, že když je teď Tom k němu tak milý, bude s ním žít šťastně až do smrti. Pochopil to tak z jeho chování, ale on to zřejmě jen hrál.
Dobrá, vezmeme to pěkně od začátku. Totiž od toho odpoledne, kdy Tom s Billem na zahradě vybírali společnou dovolenou.
Od toho dne uběhl už celý týden. A dva dny už se slunili v rozpálené písečné pláži. Egypt byl nádherný. Bill toužil prohlédnout si naprosto všechno, co se jen namane. Prošmejdil každý stánek s tretkami, očka mu jen radostně zářila, když narazil na nějaký velmi povedený kousek. Jen mu bylo líto, že si jej nemůže dovolit. Musel by se ptát Toma, jestli by mu nedal nějaké peníze a to dělat nechtěl.
Tom se změnil. Choval se… divně. Neustále s někým telefonoval, a když konečně na chvíli mobil odložil, byl nevrlý a nepříjemný. Když na něj Bill promluvil, okřikl jej, aby ho nerušil a dál se mračil na celý svět. Billovi bylo často do pláče.
Kam se ztratil ten Tom, kterého měl v pokojíku na fotce? Co se s ním stalo?
Celé dny na něj teď byl hrubý a velmi nepříjemný.
Bill se proto raději na nic neptal. Mlčky chodil vedle něj a prohlížel si vystavené zboží, či lehával na pláži, aby se opálil.
Ale Tom za své chování nemohl. Byl rozpolcený. Jedna jeho část chtěla být s Billem, ale druhá část mu takové nesmyslné jednání zakazovala. Bylo to jako probuzení ze sna. Jak jen mohl uvažovat nad tím, že by udržoval incestní vztah se svým dvojčetem? Vždyť je to nemorální a nechutné. Sám sobě se nemohl podívat do tváře a ani do té Billovy. Proto raději pracoval. Neustále telefonoval s Martinem a domlouvali další koupě a prodeje.
Měli dost dívek, které si vychovali k obrazu svému a byly tou nejžádanější poptávkou. Říkalo se jim „Tomovy dívky“. Zájem o ně byl skoro všude po světě. Aby taky ne. Vždyť i on sám kupoval dívky z Asie i z Ameriky.
„Martine, jak se proboha máme dostat z takového dluhu, nikdy jsme nikomu nic nedlužili, jednali jsem vždycky na rovinu a podle našim možností a ne takhle bezhlavě.“
„Mně to neříkej, Tome, já to moc dobře vím, ale potřebujeme dát do klubu někoho, z koho můžeme dostat spoustu a spoustu peněz.“
„Koho tím myslíš?“
„No, napadl mě Bill. Tome, počkej neunáhluj se. Rozmysli si to. Bill je bonbonek, já vím, že ho tam dát nechceš, i když vůbec nechápu proč, ale stačilo by jen něco, nemuseli by s ním spát, jsme přeci schopni zajistit si řádné podmínky a nikdy se nám nestalo, že by nás zákazníci podvedli, takže by měl být Bill v bezpečí, pokud nechceš, aby s ním někdo doopravdy spal. Je to jediná možnost, jak nás rychle dostat do plusu.“
Martinův hlas zněl zoufale. Tom jej chtěl nejprve seřvat, kvůli tomu, o čem přemýšlí. Přeci nemůže svého bratra takhle prodat, ale když to udělá, nebude mu muset vysvětlovat, že je jeho bratr, může si to nechat pro sebe a žít tak jako doposud.
Vůbec nechápal své unáhlené chování. Koupil dům, ve kterém chtěl žít šťastně až do smrti, ale momentálně si nemohl vzpomenout na jediný rozumný důvod toho všeho. Vždyť to úplně odporovalo jeho dosavadnímu způsobu života a jestli něco nesnášel, byli to lidé, kteří jej měnili. A Bill jej změnil a hodně, a to se mu tedy vůbec nelíbilo. Ne, ani Bill ani nikdo jiný jej měnit nebude. Teď hned se sem vrátí ten starý Tom. Ten, který nezná svého bratra. Ten, který převychovává děvky.
„Fajn, zařídím to,“ odpověděl do telefonu a zaklapl jej. Byl čas začít připravovat Billa pro práci v klubu.
Bill ležel na bílém rozkládacím křesílku u hotelového bazénu a s úsměvem na rtech nechával sluníčko ničit jeho bledou kůži svými hřejivými paprsky. Zavřené oči se tentokrát nerozhlížely okolo sebe, aby si co nejvíce zapamatovaly. Ovšem i tak poznaly, že před jejich majitelem někdo stojí.
Nakrčil obočí a malinko otevřel oči, když před sebou spatřil Toma. Usmál se, ale nic neříkal. Nevěděl, jestli by měl něco říkat, nechtěl se s ním zase hádat.
„Pojď se mnou.“
Bill se na Toma nevěřícně zadíval. Tohle byl rozkaz?
„Bille, pojď se mnou,“ zopakoval Tom svou „žádost“ a otočil se k odchodu. Byl si jist, že za ním Bill půjde, pokud ne z poslušnosti, tak ze zvědavosti.
Bill sebral z lehátka bílou osušku, přehodil si ji přes sebe a vydal se za Tomem k výtahům. Tom jej chytil za ruku, ne tak jemně, jak to dělával, tohle bylo spíš opatření, aby šel Bill s ním. Billa to malinko vyděsilo. Proč jen se Tom chová tak divně?
Vykulenýma očima sledoval Tomovy prsty sevřené okolo jeho zápěstí. Vyrušilo jej až cinknutí výtahu.
Tom se neohlížel. Vešel do výtahu a doslova tam vtáhnul i Billa.
„Tome?“ zašeptal potichoučku, skoro jej až nebylo slyšet.
„Mlč!“ zarazil jej Tom tónem, který nepřipouštěl odpor a spražil jej přísným pohledem.
Billovi se oči zalily slzami. Tohle nebyl jeho Tom, tohle byl jen jeho majitel. Kam zmizel ten hodný Tom, který mu říkal tak krásné věci. Ten, který si s ním povídal a dělal vše proto, aby jej viděl se smát. Tohle byl jen Tom, který chce dosáhnout svého a na nikoho se neohlíží. Na nic se neohlíží a na pocity toho druhého už vůbec ne.
Výtah dojel do zvolené stanice.
autor: Vanity
betaread: Janule
a máš to Bille…..no jo neměl si mu věřit….ale zase Tom by neměl mít takové změny svých názorůůů x)
chudáček Bill neměl chodit z baráku.
chudáček bude dělat kurvu u tyče…
Jesstli to Tom udělá, je to pěkný hajzl!!!Chudáčik Billí!!!
twe Tome ty debile xDxD chudák Bill x(
náhodou at dělá tu kurvu to bude aspon zajímavý 😀 Tome do toho 😀
ach jo…
no to je debil ten Tom.. chudacik Bill.. no teraz by som usla.. od neho.. alebo ho niekam nakopla.. uz to vypadalo tak krasne.. a zrazu je to prec x(((
ach jooo chudinak Billí
Do ted to byla moc zajímavá povídka…ale ted už mi to zas příde jak telenovela….promiň