autor: Deni
„Co děláš u nás doma?“ sykl Tom, popadl Billa za loket a odtáhl ho stranou od otce a sestry, kteří sledovali televizi. Simone zatím myla v kuchyni nádobí od večeře.
„Musím tě mít pod kontrolou.“
„Pod kontrolou?“ Bill přikývl a usmál se na právě příchozí babičku.
„Tak se na něj nezlob, Tome, chce ti přece jen pomoct.“
„Tys jí to řekl?!“
„Ani nemusel, broučku. Věděla jsem to.“ Pohladila svého vnuka po hlavě a usmála se. „Má matka také byla Jin bojovnice. Já si jen myslela, že to bude tvá sestra.“
„Proč Ness?“
„Je to dívka,“ odpověděl mu Bill.
„Tak proč jsem to já? Jak víš, že to není Vanessa?“
„Protože to ty jsi se narodil ve správném postavení hvězd, ne Vanessa,“ usmál se na něj Bill. Tom nakrčil obočí, ale už nic nenamítal. Přemýšlel o tom všem.
„Tak s ním spolupracuj, broučku. Chce ti jen pomoct, zlo může být nebezpečné pro někoho, jako jsi ty, když se nebudeš umět bránit.“ Tom je oba pozoroval a nakonec odevzdaně, s nepatrným úsměvem, přikývnul.
„Tome? Nebude ti vadit, když bude Bill spát u tebe? Pokoj pro hosty ještě není hotový.“ Simone se na všechny zářivě usmívala, zatímco si ruce od pěny utírala do utěrky. Tom se podíval na Billa a usmál se.
„Jo, v pohodě,“ přikývnul a zmizel v kuchyni. Posbíral pár čokoládových dortíků, vzal láhev koly a mířil ke schodům. „Pojď, Bille,“ křikl na něj a pokoušel se do plných rukou zabrat ještě batoh.
„Pomůžu ti.“ Bill mu batoh vzal a usmál se.
„Děkuju.“ Tom mu úsměv opětoval a s Billem v patách stoupal do schodů.
*
„Dáš si taky?“ Tom se rozvaloval na prostorné posteli, cpal se čokoládovým muffinem a pozoroval Billa, který se kriticky prohlížel ve velkém zrcadle. Tom mu na spaní půjčil jedno ze svých velkých triček. První se div nezadusil smíchy, ale nakonec si na Billa v zeleném triku zvyknul.
„Co to je?“ zeptal se Bill a natáhl se vedle Toma.
„Čokoláda,“ usmál se Tom a jednoho muffina podal i Billovi. Pobaveným pohledem sledoval Billův slastný obličej. „To jsi ještě nikdy nejedl čokoládu?“ zasmál se a prstem setřel sladkou, nugátovou náplň z Billovy tváře.
„Až teď poprvé,“ usmál se Bill a přetočil se na bok, aby na něj lépe viděl.
„Tome?“
„Hm?“ brouknul Tom a doloval poslední zbytky piškotu z papírového košíčku.
„Jaká je láska?“ Tom se zarazil. Podíval se na Billa, odložil papírový obal vedle postele a přetočil se na bok tak, aby viděl Billovi do tváře.
„Já vlastně nevím,“ přiznal potichu.
„Nevíš? Ty a Karin, nemiluješ jí?“
Tom se zasmál a nahnul se k lampičce, aby v místnosti trochu ztlumil světlo. „Ne, nemiluju. Vlastně… jsme spolu jen proto, že nám to tak sluší.“ Rozbušilo se mu srdce, když se v přítmí pokoje opět podíval Billovi do očí. Cítil se najednou tak zvláštně. „Tys ještě nikoho nemiloval?“ Snažil se odolat nutkání natáhnout ruku a zlehka pohladit Billovu tvář.
„Ne,“ usmál se. „Já jako mnich nikoho milovat nesmím.“ Bill poněkud posmutněl. Za celých tisíc let nelitoval toho, že je mu láska zapovězena. Až teď jej píchlo u srdce.
„To je… mi líto,“ vydechl Tom a zhasl světlo úplně. I jej zvláštně něco píchlo na hrudi, když Bill řekl, že milovat nesmí.
„Dobrou noc, Tome.“ Bill se stočil do klubíčka na půlce postele, kterou mu Tom milostivě přidělil.
„Dobrou noc… A Bille?“
„Ano?“
„Až zjistím, jaká láska je, řeknu ti to.“
Bill se smutně pousmál do tmy před sebou. „Bojím se, že už tady nebudu.“
Tom se prudce posadil a v šeru pokoje zíral na Billova záda. „Proč bys tu nebyl?“
I Bill se otočil, ve tmě mu zvláštně jiskřily oči. „Je mým osudem při boji s Liaomem zemřít. Je mým osudem obětovat se pro bojovníka.“
Tomovi se prudce rozbušilo srdce. „Nenechám tě umřít.“
Bill se pousmál a opět si lehl. „Tobě bych to možná i věřil. Dobrou noc, Tome.“
Tom vsedě ještě stále upíral pohled do Billových zad. „Dobrou noc,“ vydechl nakonec a s neklidně bijícím srdcem se uložil ke spánku i on.
***
„Cože, Alexi?“
Tom seděl u snídaně, v jedné ruce držel lžičku s cereáliemi, v druhé telefon. Všichni ostatní seděli na zahradě, jen on byl v domě.
„Je to pravda. Ten týpek v županu ti kazí reputaci. Jestli se za tebou bude pořád tahat, králem se nestaneš.“
„To není pravda, lidem je jedno, jaký Bill je a s kým se bavím.“
„To si jen myslíš, Tome.“ Do hovoru se zapojil i Andreas. „Dostáváš se do řečí.“
„Myslel jsem, že jsi můj nejlepší kámoš,“ bránil se Tom. „Mělo by ti být jedno, co o mně říkají ostatní.“
„Nám to je jedno všem, Tome. Jen nám jde o tvůj titul.“
„Dejte mi pokoj s titulem. Uvidíme se večer.“ Tom zavěsil a znechuceně se zadíval na misku před sebou. Přešla ho chuť. Odnesl zbytky na kuchyňskou linku a oknem se zadíval do zahrady. Dostal nápad.
„Bille? Pojď sem!“ Vyklonil se z kuchyňského okna a s úsměvem mával na Billa. Ten se zvedl od stolu, omluvil se a odešel za Tomem.
„Co se děje?“ Zeptal se s úsměvem a natahoval se pro kousek čokolády, když ho Tom chytil za ruku a táhl směrem ke dveřím.
„Půjdeme na nákupy,“ usmál se na něj Tom, ujistil se, že má v batohu peněženku a doklady a otevřel vchodové dveře. „Co se děje?“ Zarazil se při pohledu na nehybného Billa.
„Nákupy?“ zeptal se s pozdviženým obočím Bill.
„Jo,“ přikývl Tom. „Tak už pojď.“
*
V obchodním domě strávili několik hodin. Vyzkoušeli snad milion kombinací Billova nového oblečení, ale Tom byl spokojený až se vzhledem posledním. Nakonec ho ještě zatáhl ke kadeřníkovi, a když konečně opouštěli nákupní středisko, z Billa byl jiný člověk.
„Moc ti to sluší,“ usmál se Tom a dál lízal točenou zmrzlinu s jahodovou příchutí. Oba byli ověšení taškami a Tom byl momentálně naprosto švorc, ale byl spokojený.
„Vážně?“ Bill se nejistě prohlížel ve skle autobusové zastávky. Jeho nový vzhled se mu líbil, jen to byl moc velký nezvyk. Vlasy, běžně svázané v culíku, mu nyní lehce nadýchané splývaly podél bledého obličeje. Úzká černá košile a upnuté černé džíny jen podtrhovaly jeho štíhlou postavu.
„Jo, vážně,“ usmál se na něj Tom a zálibně si ho prohlížel. Lhal by, kdyby řekl, že se mu Bill nelíbí. Popravdě ho spíš naprosto uchvacoval. „Půjdeš se mnou večer k Andreasovi? Slaví narozeniny.“
Bill si ho se zájmem chvíli prohlížel a nakonec kývnul, bude ho mít aspoň pod kontrolou. „Tak jo,“ usmál se na Toma a oba nastoupili do autobusu. Celou cestou si o něčem povídali a hlasitě se smáli, až se za nimi ostatní otáčeli. Momentálně si výborně rozuměli.
Odpoledne jim uteklo celkem rychle. Všichni byli doma Billovou změnou překvapeni, ale přijali ji kladně. Ale jediná babička si všimla změny i na Tomovi. V jeho pohledech a úsměvech věnovaných Billovi bylo něco nového. Něco, co až nebezpečně jiskřilo.
autor: Deni
betaread: Janule
Teda Tomane, jestli Bill fakt umře, tak si mě nepřej! Koukej se to wšechno naučit ať ho ochráníš….
On se nemůže zamilovat? a co se stane když se zamiluje???
třeba se nemůže zamilovat jenom do ženy…já vím…to je asi blbost…