Bad boys 18.

autor: Doris & Kakinka

Tak jste se dočkali a je tu další dílek. Na tomhle dílečku se semnou podílela Kakinka. Od hvězdičky je to čistě její tvorba. A jsem s tím opět velice spokojená. Takže ti mockrát děkuju. Moc se mi to líbí. Jinak se omlouvám, nebo spíš omlouváme, za zpoždění, ale to víte. O prázdninách se holt nedá psát takovou rychlostí. Tak ale už jste se dočkali, tak s vervou do toho. A já se pokusím s tím přidáváním dílků polepšit.

Bill vešel do herny a rozhlédl se kolem. Byl tu dočista sám. Tom tu ještě nebyl. Vlastně s tím docela počítal. Když byl Tom s Michaelem, nebylo to jen na pět minut, než si zakouří. Bývalo to minimálně na půl hodiny, přičemž vykouřili skoro celou krabičku. Billovi to ale nikterak nevadilo. Byl rád, že spolu vychází a i on měl rád, když mohl být chvíli někde sám. Sednul si na kulečníkový stůl a jen tak v tichosti přemýšlel. Dělával to často a rád. V herně byl naprostý klid. Trochu to Billa zaráželo. Většinou už tu hned po snídani pár kluků rozjíždělo partii v kulečníku a nebo u stolního fotbalu. Nezapomněli přitom vždy hlasitě pokřikovat a povzbuzovat svůj umělohmotný tým. Billovi to vždycky přišlo úsměvné, ale na druhou stranu je chápal. Nějak svoje emoce vyventilovat musí. Dnes to bylo trochu zarážející, proč tu ještě nikdo není. Přemýšlel, jestli se snad koná nějaká veledůležitá schůze na dvoře, na které by neměl chybět žádný z vězňů, ale nevybavoval si, že by mu někdo z dozorců něco takového kdy sděloval. Ale proč by se zatěžoval takovou maličkostí. Ani ve snu by ho nenapadlo, že v tom má prsty zase a pouze jedna jediná osoba. Ta jediná, která v tom vycítí vždy příležitost. Položil se na lokty a zavřel oči. Byl trochu unavený, ale dopoledne strávené s Tomem mu za překonání trochy únavy stálo. Už jen vyčkával, kdy se k němu Tom připojí. Nemusel čekat příliš dlouho. Něčí kroky se pomalu přibližovaly ke kulečníkovému stolu, na kterém se Bill nacházel.

„Už na mě čekáš?“ ozval se chladný hlas. Bill prudce otevřel oči a vyhoupl se do sedu. Tenhle hlas rozhodně Tomovi nepatřil.

„No tos uhodl. Vypadni. Nikdo tu o tebe nestojí,“ zaujal Bill bojovou pozici, ale uvnitř se strachy krčil a křičel o pomoc. Chtěl od něj mít už jednou provždy pokoj. Tak proč ho jednoduše nemůže nechat na pokoji?
„Tím nikým myslíš sebe, ne? Nikdo jiný tu není.“ Ušklíbl se Igor a postavil se mezi Billova kolena. Bill chtěl uhnout, ale už to nestihl. Už bylo pozdě. Zbývalo už jen se modlit, aby se Tom objevil co nejdřív. Jaké ale bylo jeho zklamání, když místo Toma se ve dveřích objevil zbytek Igorovy bandy. Bill strachy ztuhnul. Snad ho nehodlá teď Igor dopřát i jeho kumpánům.
„Jsem nadrženej, takže myslím, že to nemusíme zbytečně protahovat. A kluci by se rádi podívali,“ škodolibě se zasmál a v dlaních stiskl Billova stehna. Bože, to ne. Už se mu nechtěl odevzdávat. Už nikdy to nechtěl udělat. A teď? Ještě to má mít s obecenstvem.

*“Igore, už mě nech být, já už tohle nechci tak mě nech,“ pípnul Bill a snažil se dostat z Igorova sevření, ale ten ho držel pevně za stehna, takže neměl šanci.

„A víš, že mě ani vlastně vůbec nezajímá, co chceš ty, ale to, co chci já?! A já chci teď tebe, takže přestaň se vzpírat, nechceš přeci, aby tě to bolelo. Takže se nebraň a budeme všichni spokojeni,“ ušklíbl se a namáčknul se víc mezi Billovy nohy.

Bill už věděl, že nemá šanci a taky nechtěl, aby ho Igor zmlátil k tomu všemu. Už tak mu stačilo to, že se musí znovu dát Igorovi a podržet mu. K tomu všemu ještě i s obecenstvem. To teda vypracoval. Větší ponížení snad ještě nezažil. Už tak toho měl po krk, už se nikdy nechtěl Igorovi dát a znovu je to tady. Znovu si jej vezme a on s tím nic nezmůže. Modlil se, jen aby co nejdříve přišel Tom a on by nemusel zase tohle snášet a znovu si ten stud a bolest vytrpět. Ale jako naschvál nikdo nepřicházel. Nikde Tom nebyl. Billovi se do očí ženou slzy ale snaží se je zadržet, nechce před Igorem a před ostatními brečet. Už tak se cítil poníženě.

Bill se snažil nějak odtáhnout od Igora co nejdál, ale zastavily ho Igorovy ruce, které si ho přitáhly zase k sobě a pevně ho držely za boky.

„Přestaň si vymýšlet! Nebo teprve pořádnou bolest zažiješ!“ sykl Igor. Už neměl náladu na Billovy výmysly, byl dost nadržený a na tohle nemají celý den. Jednoduše začal Billovi rozepínat kalhoty. Trošku sebou cukal. „Necukej se, nebo ti jednu natáhnu,“ ušklíbl se Igor a Bill raději sebou přestal cukat.

Jeho boj byl předem prohraný. Igor z Billa strhl kalhoty rovnou i se spodním prádlem. Bill se málem studem propadl, když tam byl najednou nahý a všichni na něj zírali.

„Pánové, jen se pokochejte a učte se,“ škodolibě se usmál. Bill se snažil aspoň trošku nějak zakrýt, ale bylo to zbytečné. Věděl, že už nic nezmůže, že si ho opět Igor vezme a on s tím nic neudělá. A bránit se taky nemohl nebo ani nechtěl, protože věděl, jak by to dopadlo a o to on nestojí. Stejně by si ho vzal Igor tak i tak, tak aspoň nechtěl odejít i s pohmožděným tělem a monokly pod očima.

Ale ještě se snažil Igora uprosit k tomu, aby to nedělal.

„Igore, prosím nedělej to,“ Billovi přeskočil hlas, jak v sobě dusil slzy. Ale i přesto jim nedovoloval, aby si našly cestu ven.

„Už jsem ti říkal, ať držíš hubu, nebo po ní dostaneš!“ sykl Igor. Tohle ho už přestávalo vážně bavit. Na tohle vážně neměl náladu, a už se chtěl zbavit toho tlaku v jeho kalhotách, a tak si je začal jednou rukou jednoduše rozepínat, přičemž druhou si přidržoval Billa, aby mu neutekl. Znal ho totiž už moc dobře. Nakonec si Igor stáhnul i boxerky, teď už nebylo co zdržovat. Přitom kluci od Igora z party tomu všemu přihlíželi. Skoro ani nedutali. Bill v sobě dusil slzy, nechtěl před nimi brečet jako malá holka. To on není! Snažil se sebou aspoň ještě jednou škubnout, aby se mohl dostat ze sevření Igora, ale ten… ten se jen ušklíbnul a s roztaženýma nohama si Billa přitáhl k sobě.

Billovi se zatajil dech. Už jen tak málo stačilo a bude zase Igorův. Znovu se ponoří do jeho těla. Igor byl už tak vzrušený a chtěl znovu Billa, tak moc, že na nic nečekal a prudce vniknul do jeho těla. Znovu pocítil jak je krásně úzký. Bill v tom momentu, kdy ucítil Igora v sobě, zaskučel bolestí, jak prudce do něho vniknul a semknul bolestí oči, aby nedovolil slzám najít si cestu ven. Nebude brečet, nesmí. Igorovi to zřejmě dělalo víc než jen dobře, věděl, jak se určitě musí cítit Bill poníženě a zneužitě, když si ho bere, a to ještě před klukama.

Nečekal nijak na to, až si Bill na něj zvykne, na to neměl čas a ani chuť. Chytil si Billa za boky a víc ho přitáhnul na okraj, aby do něj mohl ještě hlouběji a rovnou do něj začal hned rychle a tvrdě přirážet. Bill mezitím zatínal ruce v pěst a skousával si rty, aby nevykřiknul, ale jako pokaždé poslušně držel. Nechtěl, aby ho ještě Igor zmlátil, nemohl jinak. Byl naprosto bezradný. Za to Igor sténal slastí a dál přirážel do Billova těla. Vzrušovalo ho ještě víc to, že se na něj dívají kluci, jak si bere Billa a ten jen poslušně drží. Dál si tvrdě bral Billovo tělo a nemohl se jej nabažit. Bill se jen modlil v tichosti, aby to už všechno skončilo, nebo aby se něco stalo a všechno to skončilo.

Najednou se rozrazily dveře.

„Bille, už se…“ zaseknul se v půlce slova Tom, když viděl… to co viděl. Nemohl uvěřit vlastním očím, co teď viděl. Igor si bral Billa, ale přesto se Bill ani náznakem nebránil. Přímo ho nechával a jen držel. Tohle bylo pro Toma příliš.

„Rušíš, nevidíš?!“ usykl mezi vzdychy Igor a dál projížděl zadeček Billovi, nezajímalo ho, že přišel Tom. Jen schválně, ať se taky podívá.

„To…Tomi, promiň,“ špitnul Bill a podíval se na Toma. Ten však uhnul očima. Nedokázal se na tohle dívat a ani nechtěl. Bill nemohl cokoli říct, nemohl teď říct, ať mu pomůže, věděl, jak by to dopadlo. A nechtěl, aby mu Igor a kluci něco udělali. Raději si to sám odnese, než aby ještě k tomu ublížili Tomovi. Tom to nejdříve chtěl zastavit, ale když viděl, že se Bill nijak nebrání a drží Igorovi, tak se otočil a chtěl odejít, ale kluci od Igora mu v tom zabánili. Nedovolili, aby odešel. Jen ať se dívá, co je Bill za děvku. Igor se jen škodolibě ušklíbnul a dál přirážel do Billa. Hluboko a tvrdě. Cítil, jak se pomalu blíži k vrcholu, a tak ještě zrychlil. Užíval si tenhle moment, i to, že to všechno vidí hlavně Tom.

Už podruhé za tak krátkou dobu se znovu rozrazily dveře a v nich stál Karlos. Najednou Igor věděl, že je po všem. S tímhle nepočítal. Nikdo s tím, že přijde Karlos, nepočítal. Ten však na nic nečekal a jak viděl to, jak si Igor bere bezbranného Billa, přišel k nim blíž.

„Okamžitě toho nech a pusť ho!“ křiknul Karlos. Bill najednou byl tak strašně rád, že přišel Karlos, věděl, že teď už bude po všem. Igor ale nic nedělal. Nechtěl přestat, aniž by dosáhl vrcholu, přeci stačilo už jen tak málo a on by naplnil Billovi zadeček. Ale Karlos nemínil na nic čekat, a když se Igor k ničemu neměl, jednoduše ho popadl a strhnul ho z Billa, takže z něj rychle vyšel.

„Kurva!“ zasyčel udýchaně Igor. No a má po orgasmu. Bill se okamžitě schoulil do klubíčka a snažil se nějak aspoň zakrýt, i když ho už nahého viděli, i tak se pokoušel zakrýt, jak jen mohl. Karlos nemínil na nic čekat, když Igor takhle, tak on taky nebude na něj brát ohledy a když na sobě měl jen tričko a jinak byl nahý, ho chytil za loket a odtáhnul ho odtamtud pryč, spolu i s jeho kumpány. Jen ať si taky Igor užije ten stud, jaký cítil Bill.

Najednou v místnosti nastalo ticho. Bill se pomalu uklidnil a zvedl hlavu, a zjistil, že tady není sám. Byl tu s Tomem. Ano, Tom tu zůstal. Ale jen nevěřícně kroutil hlavou a díval se na Billa, aniž by se k němu přiblížil.

„Já… já ti to vysvětlím,“ prolomil to ticho jako první Bill. Bylo mu ze sebe samotného špatně, že to znovu dovolil, a k tomu ještě před Tomem. Ten jen víc zakroutil na nesouhlas hlavou. „Nemusíš mi nic vysvětlovat. Umím si to vysvětlit sám, to, co jsem tady viděl,“ špitnul trpce Tom a jen se ublíženě a znechuceně podíval na Billa a pak opustil místnost taky.