autor: Áďa & Bitter
Tak je to tu, den dé, hodina há, minuta em, sekunda es….
Wrchní sadistky spojily swé síly a jejich nebohými obětmi se stali bratři Kaulitzowi XD
Jestli přežijou, to jistý nejní, tag jen doufáme, že wy to naše dílko přežijete bez následků na zdrawí a psychice XDD
Tag hezký počtení, Bitter a (při tomto pravopisu trpící :-D) Áďa
Je hluboká noc, hodiny na zdi ukazují velice pozdní dobu. Hluk v ulicích se již dávno uklidnil a skoro celý hotel už velice dlouho spal pokojným, ničím nerušeným spánkem. Kromě jediné osoby, která se znuděně převalovala na gauči a očekávala, kdy se vrátí bratr, který se zbývajícími členy skupiny vyrazil toho večera za zábavou. Byl to však překvapivě Bill, kdo šel, nikoliv Tom, kterému se nějak nechtělo. Podíval se na hodinky, obepínající jeho útlé zápěstí, a povzdychl si. Už asi nemá cenu čekat. Zrovna ulehl na postel, když se ozvalo zapípání jeho mobilu. Tom stěží potlačil zívnutí a přijal hovor.
„Nebudím tě?“ ozve se na druhém konci hlas, je poznat, že volající se nachází v poměrně rušném prostředí.
„Ne. Co se děje, Gee?“
„No budeš se divit. Za chvilku jsme u tebe.“ Georg hovor ukončil a během necelé čtvrthodinky někdo klepal na Tomův pokoj. Dredatý chlapec otevřel a zůstal stát v němém úžasu, když spatřil polobezvládného bratra, kterého podpírali Georg a Gustav, každý z jedné strany.
„C – co to má jako bejt? Co jste to s ním proboha udělali?“
„My? Takhle se zřídil sám. Furt dokola vopakoval, že je to tvoje vina a tak dále, takže si to vyřiďte mezi sebou,“ odpověděl mu Gustav a s pomocí Georga položil Billa na pohovku, zatímco šokovaný Tom nebyl schopný pohybu. Co to do jeho malého brášky vjelo, takhle se opít? Bill byl naprosto mimo. Jen co ho pustili, se ale probral a začal vyvádět.
„Hej! Já chci dolu…!“
Tom jen nevěřícně vrtěl hlavou. Georg Billa znova posadil.
„Tady budeš. Bráška se o tebe postará.“
„Ne. Nemá mě rád. Kdyby měl, nenechá mě se trápit!“ žbleptnul umíněně. Georg jen pokrčil rameny.
„A tohle mele furt. Jo a taky, že je svět nespravedlivej. Takže my ti ho tady necháme a čau,“ poplácal Toma po rameni a oba odešli.
„Proboha, cos to do sebe všechno nalil?“ zeptal se Tom spíš sám sebe a Billa dovlekl do ložnice, kde ho položil. Sotva to udělal, Bill ho strhnul na sebe a odmítal pustit. Tom nakonec vzdal veškeré pokusy opustit místnost a lehl si vedle Billa, který si pořád opile mumlal.
„Nikdo mě nemá rád, víš… Každej na mně vidí jenom prachy… David na mě čumí jak úchyl a Géčka na mě taky kašlou. Nechaj mě tady s tebou, a ty mě taky nemáš rád.“
„No jo, to určitě…“ vzdychl Tom tiše. Tohle bude zajímavá noc.
Kupodivu však Bill rychle usnul, zatímco Tom nemohl zamhouřit oka. Teď ležel a čekal, až se Bill probudí, aby mu mohl jako správný starší brácha domluvit.
Bill se najednou znenadání prudce posadil a Tom se dokonce lekl. Černovlasý chlapec se zmateně rozhlížel kolem sebe, dokud neuslyšel pobavený smích.
„Ty ses ale pěkně zřídil, už seš jak já,“ usmál se na něj bráška povzbudivě.
„Stejně to bylo kvůli tobě…“
„Ale nepovídej. Protože tě nemám rád, viď?“
„Jo,“ šeptl Bill. Neuvěřitelně ho bolela hlava. Měl za to, že mluví sám pro sebe, netušil, že ho Tom slyší.
„Kdybys měl, tak se netaháš s těma kravkama. Bože, proč já? Proč zrovna já se do tebe musím zamilovat… proč já…“ Otočil se na bok a pokoušel se spát. Tom na něj jen vyjeveně zíral, neschopný vstřebat to, co právě slyšel. Tohle se mu zdálo. Tohle přece není pravda. Tohle není Bill. Tohle by nikdy neřekl… Ale co když jo? Co když se mu to nezdá, co když je to pravda, co když je to Bill, co když to řekl? Tuší vůbec ten malý opilec, že by tím splnil Tomův tajný sen? Ví vůbec, že se s těma kravkama tahá jen proto, aby zapomněl na hořkost ve svém srdci, aby potlačil lásku k vlastnímu bratrovi, která je trestná?
„Bi – Bille?“
„Hm…“
„Co… co jsi to říkal?“
„Nic…“ broukl rozespalý Bill a chtěl konečně usnout.
„Něco jsi říkal… Co to bylo?“
Bill si v tu chvíli uvědomil, že asi své myšlenky řekl nahlas, což ho dokonale probralo. Vymrštil se a překvapeně se podíval na Toma. „Já… já to řekl nahlas?“ zeptal se a při posledním slově se mu zlomil hlas. Pevně se chytil polštáře a zavřel oči. Tohle ne… tohle neměl říkat.
„Takže jsem slyšel dobře?“
Bill neodpověděl.
„Proto ses včera opil?“
Zase nic.
„Bille… mluv se mnou…“ Tom s ním lehce zatřásl, ale nemělo to účinek. Bill zřejmě již spal.
„Bille,“ zkusil to naposled Tom a tentokrát to mělo účinek. Bill na něj zmateně zamrkal.
„Takže proto jsi se včera opil?“
Bill se snažil nedívat se do jeho očí, ale vzhledem k tomu, že Tom byl nad ním, to šlo těžko.
Konečně se odhodlal a podíval se mu do očí. Neznatelně kývnul a Tom se usmál. Pohladil ho po tváři.
„Blázínku… vždyť já tě mám rád,“ šeptl a jemně přitiskl svoje rty na jeho. Bill byl tak v šoku, že na bratrovu snahu o polibek naprosto nereagoval. Místo toho se začal třást a srdce se mu rozbušilo o sto šest. Tom se nad ním zapřel o lokty a s nepatrným úsměvem sledoval, jak se Bill snaží pochopit, co se stalo.
„Tys mě políbil…“ špitnul Bill nepřítomně.
„No, políbil.“
„To znamená, že…“
„Ano, to znamená…“
„Fakt?“ nemohl Bill věřit skutečnosti, o níž už takovou dobu tajně snil.
„Co myslíš?“
„Já už radši nemyslím,“ vydechl Bill rezignovaně. Byl šťastný, ale bál se, že to je jenom sen nebo opilecká halucinace.
„Je toho po ránu moc, co?“ pousmál se Tom.
„Tak nějak.“
Tom se z něj svalil a položil se vedle něj na bok.
„Co teď s tím?“
„Já nevím,“ zamumlal Bill. Právě jako jeho bratr, i on si teď uvědomil, že to, do čeho se pouštějí, je trestné a zakázané. „Já, já už v životě nechlastám, protože co pak se děje, to je něco.“
„Ještě si stěžuj, děláš, jak kdybys byl jedinej,“ ušklíbl se Tom, Billova zmatenost se mu velice líbila.
„No a to spolu teď začnem to…“
„Co?“
„No… chodit?“
„Asi jo,“ přikývl Tom, až se mu rozhoupaly dredy.
„Myslíš, že to jde?“
„Nejde, ale když o tom nikdo nebude vědět, tak proč ne?“
„To je taky fakt.“
Chvíli bylo ticho, než se Bill odvážil na Toma podívat.
„Ale nemysli si, že mi budeš říkat brouku, víš, jak tu havěť nesnáším!“
„Ty máš starosti…“
Oba se rozesmáli, ale v mžiku zmlkli a znovu nastalo napjaté ticho. Báli se cokoliv říct, na cokoliv se zeptat. Bill se najednou nepatrně usmál a povzdychl si.
„Co se děje?“
„To bylo poprvý, co mě někdo políbil francouzsky a já místo toho, abych něco dělal, tak jsem civěl s otevřenou pusou,“ zamumlal stydlivě Bill.
„Tak to zkusíme znova, ne?“
Tom se opět přehoupl nad Billa. Bill se mu líně zavěsil kolem krku a nechal Toma, ať si s ním dělá, co chce. Ten ho začal jemně líbat, nejdřív jen na rty. Hrál si s nimi a občas Billa jemně kousnul do spodního rtu. Billovi se začínaly dělat před očima hvězdičky a ve chvíli, kdy Tom pronikl do jeho rtů jazykem, mu před očima vybuchl ohňostroj.
Tom zůstal jednou rukou zapřený vedle Billovy hlavy a tu druhou sunul podél jeho těla až k lemu trička, pod které ihned vklouznul. Jemně Billa pohladil na břiše a všiml si, jak ztuhnul.
Přesunul ruku ještě níž, rty se přesunul na Billův krk a břichem se něžně otřel o Billovy napjaté jeansy. Bill ztuhnul ještě víc a Tom všemu nasadil korunu ve chvíli, kdy po vyboulené látce přejel dlaní a zatlačil.
„Copak to tady máme?“
Bill zrudnul. Rozpačitě se na Toma usmál.
„To přejde,“ špitnul. Naprosto nevěděl, co má dělat. Tom se jen ušklíbl a rozepnul zip a knoflík. Na chvilku pod jeansy vklouznul rukou, ale hned ji zase vyndal. Bill ho jen se zatajeným dechem sledoval.
„Já myslím, že to samo nepřejde…“
Bavil se tím, jak dostával Billa do čím dál větších rozpaků. Přišel mu nehorázně roztomilej a sexy zároveň. Ani jeden z nich si přitom nevšiml, že se již nad obzor vyhouplo ranní slunce, jak byli zaneprázdnění jeden druhým. Tom měl v plánu z brášky dostat maximum, jenže to by někdo nesměl zaklepat na dveře pokoje.
„Sakra!“ zakleli oba najednou a Tom málem spadl z postele, jak rychle z Billa slezl. Přiřítil se ke dveřím a otevřel.
„Čau Tome, tak co Bill?“
„Bi – Bill ještě spí,“ vykoktal Tom rychle na Gustavovu otázku odpověď.
„Aha, tak to na ten rozhovor asi nepojede.“
„Asi ne. Hele počkej tady, já se upravím a jdu, jo? U Davida to pak nějak vyžehlím.“
Gustav jen kývnul a zavřel dveře.
Tom zmizel v ložnici. Bill jen seděl na posteli a sledoval, jak se rychle oblíká do něčeho reprezentativnějšího, než jen triko a tepláky.
„Co se děje?“
„Máme rozhovor, voe… sem na to zapomněl.“
„Ajo!“ vydechl Bill. Zmateně se rozhlížel po něčem na sebe, ale Tom ho zarazil.
„No ty tady buď, řek jsem, že spíš, pak se to u Davida nějak vyřeší.“
„Hej a to mě tady jako takhle necháš?“ zamumlal lehce rozčarovaně Bill.
„Jak takhle?“
„Takhle…“ Bill ukázal na svůj napnutý rozkrok.
„A ty bys takhle někam jako chtěl jít?“
„No a co s tím jako teď mám dělat?“
Tom se jen ušklíbl a naklonil se těsně k Billovi.
„Počkej, až přijedu a já ti s tím pomůžu.“ Rychle své dvojče políbil na rty a odfrčel na rozhovor. Bill jen zůstal šokovaně sedět na posteli. Znova si připomněl svoji přísahu, že už nikdy nebude pít a zničeně sebou fláknul na postel.
……………….
Bill vylezl ze sprchového koutu, a v županu s ručníku na hlavě se vydal do ložnice, kde si zapomněl žehličku, a pokud nechtěl mít vlasy samou lokýnku, musel je vyžehlit dřív, než uschnou. Hned v obýváku ho ale čekal takovej šok, že sebou málem fláknul. Tom čekal skrčenej na gauči, a když k němu byl Bill zády, vybafnul na něj. Ten sebou škubnul, až mu spadnul z hlavy ručník.
Tom se začal vítězně šklebit a Billova připomínka, že se chová jak děcko, šla mimo něj.
Bill si všimnul, že mluví spíš sám se sebou než s Tomem, a protože byl odmalička umíněný a za každou cenu chtěl mít poslední slovo, švihnul po něm mokrým ručníkem. Tom se přestal smát a teprve teď si k němu Bill konečně sednul. Tom si na prst namotal jeden mokrý černý pramen a pomalu si brášku k sobě za něj přitáhnul.
„Opravdu to chceš? Teď ještě můžeš couvnout… já ti to nebudu vyčítat.“
„Chci… Chci tě víc než cokoliv jinýho. Miluju tě…“
„Bille!“ špitnul Tom těsně předtím, než ho prudce políbil. Zajel rukama do jeho mokrých vlasů a načechral je.
„Měl by sis je vyžehlit nebo budeš mít vlny.“
„To je mi jedno.“ Bill se znova vpil do jeho rtů a nechal Toma, aby si ho posadil na klín. Dovolil bratrovi, aby si s ním dělal, co chtěl. Tom zatáhnul za šňůrku Billova županu a pomalu mu ho stáhnul z ramen. Zrovna se chystal políbit Billa na krk, když se ozvalo zaklepání.
„To snad není možný… to je podruhý!“
Bill si rychle upravil župan a slezl z poněkud nazlobeného Toma. Ten šel otevřít.
„Gustave… ahoj…“
„Ahoj, přišel jsem za Billem, jestli mu je už líp.“
„No tak pojď dál.“ Gustav jen kývnul a vešel.
„Čest, opilče,“ pozdravil Billa, který seděl na gauči a v duchu ho škrtil.
„Ahoj…“
…………..
Gustav v sobě dusil smích a Tom se krotil, aby se udržel v klidu. Koukali totiž na film a Bill to v půlce zaříznul a to doslova. Skončil hlavou v Tomově klíně.
„No… nevím, jak bys tohle vysvětloval,“ uculoval se Gustav s pohledem na dvojčata.
„A co jako?“
„No vodsať to vypadá zvláštně…“
„Voe… radši mi ho pomoz dotáhnout do postele.“
Gustav se zvednul a nadzvednul Billa tak, aby mohl Tom v klidu vstát. Ten pak vzal Billa do náručí a odnesl ho do ložnice. Opatrně ho položil na postel a přikryl, načež do ložnice nakouknul Gustav.
„Hele, já jdu, jo. Čau…“
„Jo, čau.“ Jen co se zavřely dveře, Bill ožil a zničehonic Toma stáhnul do postele.
„Co blbneš? Víš, jak jsem se lek?“
„Promiň, ale jinak bysme se ho nezbavili.“
„No a tobě tady překážel?“ zamrkal šibalsky Tom, lehnul si a Bill si na něm ustlal.
„Trošku.“
Pak nastalo ticho. Těžko říct, co se jim honilo hlavou. Užívali si ten okamžik.
Bill nadzvedl hlavu a zadíval se Tomovi do očí. Ten mu dlaní zajel do lehce zvlněných vlasů a jemně mu přejel palcem po rtech. Nepřál si nic jiného, než aby tohle neskončilo. Bill mu na bříško prstu vtisknul jemný polibek a usmál se.
„Myslíš, že to zvládneme?“ šeptnul tiše Tom. Bill jen na chvilku sklopil oči.
„Nevím,“ přiznal popravdě. „Ty máš strach?“
„Mám strach o tebe,“ hlesl Tom.
„O mě?“
„Bojím se, že ti ublížím… já… Nikdy jsem s nikým nebyl navážno, sám to víš, a navíc, ty seš kluk a já vážně nevím, co bude, a nechci udělat něco, co ti ublíží.“
Bill se znova položil Tomovi na hruď a tiše vydechl, dojatý těmi upřímnými slovy.
„Když nic neriskuješ, nic nezískáš.“
„Když riskuješ příliš, tak o všechno přijdeš,“ zamumlal pochmurně Tom. Znal tohle pořekadlo a o svého brášku nechtěl nikdy přijít. To by radši obětoval sám sebe, včetně vlastního života, než aby se něco stalo tomu černovlasému klubíčku na jeho hrudi, kterému bilo srdce v naprosto stejném rytmu, jako jemu.
„Kvůli tobě bych se všeho vzdal. Chci zastavit čas, Tome… Bojím se zítřka. Dneska je všechno tak krásný a jednoduchý. Zítra…“
„Nic se nezmění. Slibuju. Miluju tě…“ Najednou se však začal smát, až se z toho Bill cítil jako na centrifuze.
„Co se děje?“
„Já jen… vždyť je to upe absurdní… Já ti tady vyznávám lásku… tobě, bráchovi.“
„A vadí ti to?“ Billův hlas zněl přitom lehce zklamaně.
Tom si vytáhl Billa k sobě za bradu.
„Vadí mi, že na tebe nevidím.“
„A co bys na mně prosím tě viděl?“
„Hey ale, já se snažím mluvit vážně!“
„Tak mluv…“ Bill nasadil naprosto vážnej výraz a vykulil oči.
„Já se s tebou nebavím. Slez ze mě, tos tady toho Gustava moh nechat. Alespoň by se měl čemu zasmát.“
„Tak promiň. Já ale…“ lehnul si vedle Toma. „Co bys dělal, kdybych se neopil?“
„Asi bych se opil já…“
„Jak to, že jsem si toho nevšiml?“
„A já si toho snad všim?“ Tom si lehnul na bok a Billa objal. „Víš co, jdem spát, jo?“
„A myslíš, že usnem?“ namítl Bill, myslíce na dnešní ráno.
„A to chceš do půlnoci kecat?“ zívl Tom.
Bože, Tome, ty seš tak natvrdlej… bleskne Billovi hlavou a uraženě se otočí k Tomovi zády.
„Dobrou,“ procedí skrz zatnuté zuby a zavře oči. Vzápětí je znova vytřeští, a to když ucítí Tomovu ruku, jak se snaží dostat k jeho klínu.
„Tome, nechtěl jsi jít spát?“
„No jo, to jo, klidně spi, já si jen dodělám jednu věc, co jsem nestihl ráno.“
„A nevíš ty, jak u toho mám spát?“
„Tak nespi,“ špitl Tom těsně nad jeho uchem.
autor: Áďa & Bitter
betaread: Janule
Tohle vypadá zajímavě jsem zvědavá na pokráčko honem dáááál
bože takhle debilně to utnout. Tohle bude zase jednou dílo. Už se těšim na pokráčko. já miluju sadistycký děje 😀
Děsní jsou, oba dva… Jeden jako druhej… ^^ Jsem zvědavá na dílo "vrchních sadistek," protože když se vy dvě spojíte… ani nechci vidět, co nebožákům dvojčatům provedete xD
Hi hi, konečně jsem se měla dneska čemu zasmát, díky
:D:D:D Užasnýý xD těším se na další xD
xD bych z toho toma vyskočila z kůže fakt že jo
😀 😀 Hi, začátek holky docela slibnej. Ty trable, který u toho měly celej dílek, mě docela pobavily. Géčka zafungovala jako spolehliví kazišuci. 😀
Z děje jste nám nic moc neprozradili. Jen víme, že dvojčátka přišla na to, že se mají rádi, ale jinak si netroufám odhadovat jaká se tady vyvine další zápletka. No uvidíme. :o)
Ovšem neodpustím se jednu malou vítku…
Vyžehlit vlasy dřív než uschnou???? Kde jste na tomhle byly? Zkoušely jste to někdy? Za prvé dosušit mokrý vlasy žehličkou je téměř nemožný, a když by se to nakonec mohlo povézt, tak ty vlasy dostanou neuvěřitelně pokouřit. By takhle Billda velice brzo vyplešatěl. ;o)
Ale jinak už se moc těším na další dílek. :o)
Hezky to začina jsem zvědavá co bude dále.