Jin Bojovník 14.

„Kruci,“ zaklel tiše a dvěma kroky se přesunul i k druhým dveřím, které taky zamknul. Srdce mu ještě stále silně bilo v hrudi, měl pocit, jako by si snad chtělo prorazit cestičku ven. Opřel se hlavou o tvrdé dveře, zavřel oči a prudce vydechl. Málem vyjekl, když na sobě ucítil druhé tělo.

„Neblbni, Billi, ona nám nedá pokoj.“ V rozporu se svými slovy se natiskl na dveře a užíval si polibků, kterými Bill zasypával jeho krk a nahá ramena.

„To je adrenalin,“ zamumlal Bill někam mezi jeho lopatky, omotal ruce kolem jeho pasu a táhl jej k posteli. Sám se sice ještě před chvílí bál, co udělá Vanessa, ale teď, když byl sám s polonahým Tomem zamčený v jedné místnosti, nemohl odolat.

„Víš, že jsi neodolatelný?“ Bill pomalu povalil Toma do rozestlané postele a sám se sápal na jeho rozechvělé tělo. Líbil se mu pohled do Tomovy tváře. Jeho líčka byla krásně růžová, rty vábivě pootevřené a oči nepatrně přivřené. Prstem levé ruky jemně přejel přes Tomovo obočí, nos, až na rty, se kterými si nepatrně pohrával.

„Ty to opravdu chceš, že?“ Tom chytil Billovu ruku do své a jemně vtiskával polibky na každý jeden Billův prst. Ten si skousl spodní ret a s pohledem upřeným do toho Tomova nepatrně přikývl. „Tak si mě vezmi,“ zašeptal Tom rozechvělým hlasem a za týl si stáhl Billa těsně k sobě. Vydechl mu na rty, na které ho následně zlehka políbil.

„Ale… jsi si jistý, Tomi? Nechci, abys to dělal jen kvůli tomu, že já-„

„Chci to.“ Tom ho rázně přerušil a opět jej začal líbat. Nevěděl, kde se v něm bere ta jistota, ale chtěl to, chtěl, aby se s ním Bill miloval.

„Opravdu?“ Tom němě přikývl a posunul se dál do středu postele. Ležel mezi rozházenými peřinami a vypadal najednou tak nevinně. Billa dostihl strach. Za celý svůj život četl mnoho knih o krásách sexu -i když mu to bylo zakázáno- ale teď se bál, že Tomovi ublíží. Věděl sice, že zpočátku je to pro jednoho z partnerů nepříjemné a bolestivé, ale pak se to postupně promění v rozkoš. Ale on mu nechtěl ublížit vůbec, ani na malou chvilinku.

Tom jen opět přikývl a čekal, co se bude dít. Měl strach, ale chtěl to udělat pro Billa, pro ně. „Ty se bojíš.“ Bill sesedl z Toma a posadil se vedle něj. Tom se přetočil čelem k němu, hlavu složil do Billova klína a rukama jej objal kolem pasu. Lehkými polibky pokrýval Billovo bříško, zatímco prsty jej škrábal na zádech.

„Možná trochu,“ souhlasil nakonec potichu. „Ale opravdu to chci, Billi. A moc,“ dodal, aby ujistil snad je oba. Cítil, jak se Bill zhluboka nadechl a jak se jeho prsty váhavě noří mezi jednotlivé pramínky jeho vlasů.

„Nechci ti ublížit.“

„Neublížíš mi, věřím ti.“

„Je to moje poslední noc tady.“

„Ne, není. Nenechám tě umřít.“

„Chci jí strávit s tebou, jen s tebou.“

„Tak už si mě vezmi.“

Tom zaklonil hlavu a konečně se podíval Billovi do očí. Upřeně jej pozoroval, napětí kolem nich by se dalo krájet. Bill se opět zhluboka nadechl a vydechl nosem. Rozhodoval se. Na malou chvíli zavřel oči a Tom měl pocit, že teď se chová stejně jako on, když se musel soustředit při tréninku. Pousmál se a vtiskl Billovi drobounký polibek do dlaně, kterou jej jemně hladil po tváři.

Bill pomalu otevřel oči a sklonil se k Tomovi. Jemně ho políbil na špičku nosu, a když slyšel Tomův pobavený výdech, usmál se. Miloval, když se Tom smál pod jeho lehkými polibky, bylo to kouzelně roztomilé. Stočil se nad něj a zlehka jej začal líbat. Proplétali se mezi sebou, líbali se, navzájem se zbavovali přebytečných ručníků, triček a kalhot na spaní.

„Opravdu mi věříš?“ Bill se skláněl nad Tomovým tělem, boky se natěsnal mezi jeho roztažené nohy a nepatrnými pohyby vpřed se třel o Tomovo tělo. Oba zrychleně oddechovali, Tom zarýval nehty do Billových ramen a snažil se nevzdychat nahlas. Ještě pořád nevěděl, co od toho má vlastně očekávat. Nikdy se nijak extra nezajímal o sex mezi dvěma muži, popravdě, nikdy ho ani moc nezajímal sex mezi mužem a ženou. Byl jediný z kluků v partě, který sex ještě neměl. Ale nestyděl se za to, nepotřeboval to a, jak se jednou svěřil Andymu, nebyl na to ani připravený.

Zhluboka se nadechl a opět Billa silně políbil na rty. Byl si jistý, že teď už připravený je. „Věřím,“ zašeptal a omámeně zaklonil hlavu, když ucítil Billovy rty na krku a jeho dlaň na podbřišku. Byl vzrušený, a hodně.

„Máš tady… no,“ Bill se zarazil, zadíval se Tomovi do očí. Opravdu to chce udělat? Opravdu chce toho kluka, kterého tak moc miluje, zničit? Vždyť, dnes je to jejich poslední společná noc. První, zároveň poslední. Nemůže mu ublížit ještě víc, než už se stalo. Až zítra skončí souboj s Liaomem, Bill zemře a Tom tady zůstane sám se zlomeným srdcem. Opravdu mu chce tu jednu noc dát, a pak mu záhy to všechno vzít? Opravdu to chce udělat pro sebe?

„Copak?“ Tom se podepřel na lokti a něžně pohladil Billovu tvář. Nelíbil se mu ustaraný výraz, jenž se v ní usadil. „Bille, co se děje?“ Vyhoupl se do sedu a celým svým tělem se přitiskl na to Billovo, nohy omotal kolem jeho boků a drobnými polibky pokrýval jeho ramena.

„Nemůžu ti takhle ublížit.“ Bill zavřel oči a nepatrně naklonil hlavu do strany, jak se Tom se svými polibky přesunul na jeho krk. Trhavě se nadechl, když cítil Tomovy prsty klouzat po svém těle k zadečku, za který si jej tiskl ještě víc na sebe.

„Ublížíš mi, jestli to neuděláš.“ Tom se odtáhl od Billa na vzdálenost pár centimetrů a upřeně se mu díval do očí. Bill si v něm právě mohl číst jako v otevřené knize. Viděl tam nejistotu a strach, ale i odhodlání, vášeň a neskutečnou lásku. Lásku k němu.

Povzdechl si a to roztomilé stvoření před sebou políbil. „Hrozně moc tě miluju,“ zašeptal Bill a opět pomaličku Toma pokládal do peřin. Ten se jen sladce usmál a opět vycházel vstříc jeho polibkům. Bill si byl jistý, že to udělá. Udělá to pro ně dva, protože tahle noc je jen jejich.

„Bi-Bille, to… bolí.“ Tom se prohnul v zádech, silně stiskl víčka a prudce se nadechoval mezi zatnutými zuby. Bill se pomalu pokoušel dostat špičku svého vzrušení do Tomova těla, ale moc dobře mu to nešlo. Bill si skousnul spodní ret a přemýšlel. Musí být způsob, jak to usnadnit.

„Tomi?“ Natáhl se na postel vedle Toma, kterého něžně v malých kruzích hladil po bříšku. „Máš tu něco… kluzkého? Třeba krém, nebo tak…“ Zadíval se mu do očí zalitých slzami a jemně mu přejížděl palcem po tváři. Tom trhavě přikývl a roztřesenou rukou ukázal na stůl. Ne snad, že by nějak ujížděl na vláčně jemných rukou, ale vždycky, když myl nádobí, nesnášel ten pocit sucha, který se mu usadil na dlaních po mycím prostředku. Bill přikývl a rychlými pohyby se přesunul ke stolu a zpět.

„Bude to tak… snazší, doufám.“ Tom přikývl a snažil se zklidnit svůj dech. Ještě stále nevstřebal řezavou bolest, kterou mu před chvílí neúmyslně Bill způsobil. Jestli to takhle bude bolet i tentokrát, má Bill smůlu.

Bill si vymáčkl do ruky trochu krému, roztíral jej mezi prsty a neubránil se mírnému úsměvu, když ucítil vanilku. „Kdyby to bolelo, tak… prostě to řekni, jo?“ Tom přikývl, zhluboka se nadechl a pokoušel se co nejvíce uvolnit. Bill jej ještě chvíli pozoroval, než nakonec kluzkými prsty nezačal přejíždět kolem jeho vstupu. Mírně zatlačil, jedním prstem vklouznul dovnitř. Tom usykl a na moment stáhl svaly kolem Billova prstu. Hned se ale uvolnil, nebylo to nic bolestivého a ani nijak zvlášť nepříjemného.

„Je to lepší?“ Zeptal se Bill tiše a opatrně prstem v Tomovi pohyboval. Nemohl odtrhnout pohled od místa, kde se postupně ztrácel už i jeho druhý prst. Tom přikývl a opět se trochu víc uvolnil. Vlastně to nebylo vůbec špatné, Billovy prsty se mu uvnitř něj zamlouvaly. Zatímco Bill pohyboval, kroutil a všemožně roztahoval prsty, Tom se uvolňoval a postupně tomu přicházel na chuť. Tichounce sténal a podvědomě roztahoval nohy ještě víc. Bill z něj nemohl spustit oči, byl dokonalý.

„Můžu, lásko?“ Bill z Toma pomalu vytáhl prsty a své tělo opět umístil mezi jeho roztažené nohy. Tom tiše zasténal, jak se Billův penis otřel o ten jeho. S námahou otevřel oči, vyhledal Billův pohled a za týl si jej stáhl blíž k sobě. Vpil se do jeho rtů, prsty proplétal mezi jeho vlasy a svým tělem se třel o to jeho.

„Můžeš,“ vydechl, když se od sebe jejich rty oddělily, zabořil hlavu mezi Billovo rameno a krk a své nehty silně zarýval do Billových zad. Prudce mu oddechoval za krk a silně se k němu tiskl, třásl se po celém těle jak vzrušením, tak strachem z neznámého.

„Uvolni se,“ zašeptal Bill a svými rty se otřel o Tomovo čelo. Ten jen trhavě vydechl a pokusil se uvolnit všechny svaly v těle. Bill mu věnoval ještě jeden polibek na bradu a poté si rozetřel voňavý krém po vzrušeném penisu. Doufal, že to tak Toma bude bolet méně. Sklonil se k jeho bříšku, na které umístil pár polibků, snažil se jej utěšit.

Opatrně zatlačil špičkou vpřed proti Tomovu zadečku a slastně přivřel oči, když se svaly obemkly kolem jeho vrcholu. Oproti tomu Tom opět bolestivě usykl. Nebolelo to sice tak, jako poprvé, ale pořád to byla bolest.

„Uvolni se… Soustřeď se na to,“ mumlal Bill a pomalinku se sunul milimetr po milimetru vpřed. Myslel, že zešílí, exploduje tím silným pocitem. Bylo to tak těsné, tak horké a příjemné. Tom se zhluboka nadechl, pokoušel se uvolnit, nevnímat silný tlak. A pomalu se mu to dařilo. Cítil Billa uvnitř sebe. Byl to zvláštní pocit. Opravdu jej nikdy nenapadlo, že jeho první sexuální zážitek bude vypadat… takhle. Ale jemu se to líbilo. Líbil se mu pocit, že jej Bill naplňuje, že je uvnitř něj, že jsou jedno tělo.

„Miluju tě,“ zašeptal Tom a nepatrně se pokusil od Billa odtáhnout. A Bill se opět pohnul vpřed. Pronikal do Toma stále hlouběji a bolestivé steny se pomalu měnily na slastné, jak se Billův penis dostával stále dál.

„Bože, to je… úžasné.“ Bill opět pohnul boky vpřed. Chlapec pod ním hlasitě vyjekl a celý se prohnul. „Co je?“ Bill okamžitě vystrašeně mrkal před sebe, snažil se najít jakoukoliv známku toho, že mu nějak ublížil. Ale Tom nevypadal, že by jej něco bolelo.

„Udělej to znova, pro boha!“ Mezi prsty silně svíral peřinu, když se Bill opět pohnul vpřed a opět se otřel o jeho prostatu. Bylo to… dokonalé! Tak neskutečně vzrušující a příjemné a… nedokázal by slovy ten pocit popsat. Bylo to prostě neskutečné.

„Bože, Bille! Oh, Bille!“ Tom se pod ním svíjel jako hádě, propínal se, kroutil, celý se třásl. A Bill na tom byl podobně. Silně v dlaních tiskl Tomovy boky a přirážel do jeho těla. Už se nebál, aby mu neublížil, už se je jen oba snažil dostat na vrchol. Aniž by si to Tom pořádně uvědomoval, podvědomě sklouzl jednou dlaní do svého klína a sám se začal uspokojovat v rytmu Billových přírazů.

„Tomi, Tomi.“ Oba hlasitě sténali, zapomněli na své okolí, na rodinu, která spala jen pár zdí od nich. Teď byli jen oni dva, v jedné místnosti prosycené vůní vášně, chtíče a milování. „Ach lásko!“ Bill silně přirazil, až Tom vyjekl.

Chybělo jim už jen málo k tomu, aby spolu došli vrcholu. „Tomi, já…“

„Počkej na mě, prosím!“ Tom vyhledal pohledem ten Billův, dlaní ve svém klíně silně pohyboval nahoru a dolů, prudce oddechoval do Billovy tváře. „Prosím, počkej na mě. Nesmíš beze mě,“ sténal naléhavě a sám se snažil udělat se. Byl už tak blízko, když Bill naposledy přirazil do jeho těla a několika trhavými pohyby se udělal do jeho zadečku. To byla poslední kapka, kterou potřeboval. To mučivé horké vlhko v jeho těle jej dovedlo do samého konce. S hlasitým zasténáním se udělal na Billovo bříško.

*

„Neublížil jsem ti moc?“ Bill ležel na zádech, v náručí schovával Tomovo ještě rozpálené tělo a prsty se jemně probíral mezi jeho vlasy. Sem tam vtiskl polibek na Tomův spánek nebo na špičku nosu. Byl unavený, tak příjemně unavený.

„Neublížil jsi mi vůbec,“ zamumlal Tom, nosem se otřel o Billův krk, na který následně vtiskl drobounký polibek. I on byl unavený, opravdu neměl daleko ke spánku.

„Děkuju, Tomi.“

Tom se nepatrně nadzvedl, jen tak, aby viděl Billovi do očí. „Za co?“

„Za tuhle noc,“ usmál se na něj Bill a zlehka jej políbil na rty. Tom mu úsměv vrátil a opět se schoulil do jeho náruče, kde mu bylo tak dobře.

„To já děkuju tobě. Bylo to… úžasný, Billi.“

„To bylo,“ přikývl pomalu Bill a dál jemně hladil Toma po vlasech. Cítil, jak se jeho dech zpomaluje, věděl, že mu právě usíná v náručí. Cítil se šťastný. Poprvé za celý svůj život se cítil doopravdy šťastný. Vlastně vždy, když byl s Tomem, cítil ten krásný pocit, kdy mu neposední motýlci poletují v celém těle, div ho štěstí nevynáší do nebes. Poprvé za tisíc let dlouhý život poznal opravdové štěstí a sobecky si přál, aby se jej nemusel tak rychle vzdát. Bude těžké na tohohle kluka zapomenout. Změnil mu život, dal jeho životu nový smysl, nový řád. Věděl, že vzpomínku na Toma si ponese ve svém srdci s sebou už po celý zbytek života, po dalších tisíc let.