autor: Ivetka
Celé dva dny se Bill rozmýšlel nad tím, zda si má alespoň zčásti splnit svůj velký dětský sen a nebo zůstat u takového pobouřeného života, jako je tento. Jeho matka ho vždy učila, že se za zkoušku nic nedá, a proto se rozhodl, že to nakonec přeci jenom zkusí. Magdeburk tak nějak znal, proto se vydal k jižní straně města, kde by se podle vizitky měl vyskytovat tento podnik…
,,Dobrý den, hledám pana Stegmüllera,“ asi po půl hodině byl Bill na místě a v recepci sdělil svůj požadavek.
,,Dobrý den, hledám pana Stegmüllera,“ asi po půl hodině byl Bill na místě a v recepci sdělil svůj požadavek.
,,Ano, počkejte, prosím,“ pousmála se mladá slečna za pultíkem, zvedla telefon a spojila se se svým nadřízeným. Celou dobu si však Billa tak podivně prohlížela. Billovi to nevadilo, přišlo mu to úplně normální. Jak by taky mohl člověk tak luxusního podniku očekávat, že jednoho krásného dne k nim přijde umouněný chlapec, jako je právě Bill…? ,,Bude tu každou chvíli,“ pousmála se mile asistentka hned, co položila telefon.
,,Děkuji,“ vlídně poděkoval Bill a poodstoupil od pultíku dál, kdyby se náhodou objevil jiný ,,zákazník“.
,,A, Bille… Věděl jsem, že si to nakonec rozmyslíš, buď zdráv…“ smál se pan Bruno hned od chvíle, co vystoupil z výtahu.
,,A, Bille… Věděl jsem, že si to nakonec rozmyslíš, buď zdráv…“ smál se pan Bruno hned od chvíle, co vystoupil z výtahu.
,,Dobrý den,“ mňouknul Bill a sklopil hlavu.
,,Dobrý… Tak… Se hned přesuneme ke mně do kanceláře, co říkáš?“ mrknul na Billa pan Bruno a hned mu svou pravicí ukázal směrem k výtahu. A Bill poslušně poslechl a šel za ním…
,,Tak, Bille. Pořádně se prohlédni, protože za pár dní z tebe bude naprosto jiný člověk,“ usmál se pan Bruno. Bill se na sebe celou cestu výtahem koukal do zrcadel všude okolo něj.
,,Na takové situace, v jaké jsi právě ty, jsme, Bille, velmi dobře připravení…My z tebe uděláme naprosto jiného člověka, a potom ti řekneme co a jak…“ usmál se pan Bruno, zmáčknul jakési tlačítko na svém telefonu a sdělil jisté sekretářce, ať mu pošle do kanceláře pár asistentek. ,,Už jsme na tebe čekali…“ usmál se hned potom.
,,Na takové situace, v jaké jsi právě ty, jsme, Bille, velmi dobře připravení…My z tebe uděláme naprosto jiného člověka, a potom ti řekneme co a jak…“ usmál se pan Bruno, zmáčknul jakési tlačítko na svém telefonu a sdělil jisté sekretářce, ať mu pošle do kanceláře pár asistentek. ,,Už jsme na tebe čekali…“ usmál se hned potom.
—-
,,Ahoj Bille, tak… já jsem Jessica, tvá nová asistentka. Jsem vlastně vizážistkou, a odteď tvou vizážistkou. Pan Bruno mi říkal, jak jedinečně krásnou máš tvář, ale tohle jsem opravdu nečekala,“ usmála se drobná blondýnka, když Billa kamsi vedla. ,,Tak… za těmito dveřmi budeme v příštích dnech spolupracovat na tvé nové image. Nejprve se tedy vykoupeš, ano?“ pokývala hlavou Jessica a otevřela Billovi dveře. Billovi se najednou naskytnul pohled do jakéhosi malého bytečku, ve kterém bylo všechno, co Jessica ke své práci potřebovala. ,,Tak. Tady máš koupelnu…“ sdělila Billovi Jessica a zavedla ho do obrovské koupelny. ,,Až se vysprchuješ, pořádně se vydrbej a nezapomeň na vlásky, na které tu máš plno výživných šampónů a balzámů, tak se převlékni zatím do tohohle…“ ukázala Jessica na hromádku oblečení, učeš se, udělej si hygienu, kterou budeš potřebovat a až budeš hotov, budu na tebe čekat tady vedle,“ nakázala Jessica a odešla do vedlejší místnosti.
Zavřela za sebou dveře a Bill zůstal v té veliké místnosti sám. Chvilku zkoumal, kde co je, ale na nic nesahal, měl špinavé ruce. Po chvíli se tedy začal svlékat a špinavé oblečení si i přesto úhledně složil na hromádku. Kouknul se na sebe do zrcadla, popadl nějaký z velké masy kartáčů na vlasy a začal si své středně dlouhé vlasy rozčesávat. Trvalo to dlouho a Bill přitom docela kníkal bolestí, ale nakonec se mu to přece jen podařilo. Hřeben omyl a hned potom se vydal ke sprše. Sprchoval se asi půl hodiny, musel si to po tak dlouhé době pořádně užít. Vydrbal si pořádně vlasy, pořádně se umyl a potom si dal na vlasy zklidňující balzám. Když se osprchoval, otřel se do ručníku a potom si šel vyčistit zuby, které si čistil nejmíň 10 minut. Potom si rozčesal vlasy, trošku si je rozházel a potom, přešel k hromádce připraveného oblečení. Nandal si sněhově bílé ponožky, černé boxerky, tmavé, úplné džínsy a černé tričko s barevným velkým potiskem přes celý hrudník. Líbilo se mu to… Pomalu vyšel z koupelny a vešel do místnosti, kde už na něj čekala Jessica…
autor: Ivetka
betaread: Janule
Klikni na anketu, díky J. :o)
chjooooo…pošli už další díl xDD….ta povídka je muck xD
skvělý! =) Těším se na další dílek =P
Moc krásný! 🙂 Těším se na další díl!!
hmmmm a teď z něj uděláme jiného Billa….
🙂 Tak to jsem zvědavá. Já měla, přiznám se, chvíli pocit, že z Billa bude nějaká slečna na obveselení starých plešatých pánů… Ale snad ne… Povídka je pěkná, díly krátké, ale myslím, že stojí za to :)))
Krátkej je tenhle díl, protože jsem už nevěděla, co tam mam napsat a to, co me napadlo jsem si chtela nechat az na priste.. 😀 Jinak dekuju za vasi podporu.. xDD
Tak si ho vezmi do parády, devče, a udělej z něj frajera k nakousnutí… Musí dostat Tomiho! Jen aby po něm nevystartoval sám Bruno. xD
No jen do nás Ivetko. To víš že jo. Pořádně 😀
Neklepne ji pepka, že ne? xD