pokračování
~*~
Hrála hudba a Bill se zadíval na Toma; jeho dvojče se na něj koukalo s nepopsatelnou láskou v očích. Bill si ukradl jeden pohled na řady lidí, rodinu a přátele, všichni vypadali přešťastně. Kněz pokračoval ve svých slovech a Bill si uvědomil, že je v kostele.
„Berete si, Tome Kaulitzi, zde přítomného Billa za vaši právoplatnou manželku?“ zanotoval zatuchlý starý pán.
„Ano,“ řekl Tom pomalu, jakoby zdálky.
Bill se zamračil. „Ale já nejsem žena,“ řekl skrz zaťaté zuby.
„Já myslím, že jste,“ řekl kněz a otočil list ve své knize. Bill zavrtěl hlavou a pustil Tomovy ruce.
„Ne, nejsem! Nejsem holka.“
„Tak proč jsi těhotný?“ zeptal se zmateně Tom a Bill se podíval dolů; jeho břicho bylo obrovské.
„Ale ty víš proč, ta náplast! Ta náplast proti kouření, Tomi; musíš si to pamatovat!“
„Ne, pouze ženy mohou být těhotné,“ řekl Tom bez zaváhání.
„Ne, vzpomínáš-„
„Jestli nejste dívka, tak proč na sobě máte svatební šaty?“ zeptal se kněz zpoza své knihy.
Bill znovu sklopil oči a k jeho šoku, měl na sobě velice elegantní svatební šaty. „Ale já nejsem holka!“
„Je mi líto, jste těhotný a máte šaty. Nic s tím nenaděláme.“ Zavřel kněz podrážděně knihu. „Pokud se nechcete vdávat, tak to řekněte.“
„Ale já… chci, ano! Ale chci vám dokázat, že nejsem holka!“ vyhrnul si Bill všechnu tu spoustu materiálu ze své sukně nahoru, dokud se nedostal ke spodku, chytl okraj a vyhrnul si to nahoru přes břicho.
„Bille, proč tady všem ukazuješ svoje kalhotky?“
„Já nenosím kalhotky! Mám ptáka!“ zakřičel.
„Ne, nemáš.“ Chytl Tom jednu Billovu ruku a stáhl ji i přes všechen boj dolů, přitiskl mu ji do rozkroku.
Bill vyvalil oči, když pocítil, že se nedotýká boxerek a penisu… ale saténových kalhotek a –
Bill zalapal po dechu a vymrštil se do sedu, okamžitě si strčil ruku pod svoje kalhoty od pyžama. Jakmile se dotkl svého penisu, vydechl úlevou a utřel si pot z čela. Co to sakra bylo?
~*~
„To… bylo zvláštní,“ souhlasil Stephen, zatímco Bill nervózně podupával nohou. „Jak ses cítil?“
„Šíleně. Nasraně. Totálně v prdeli…“ promnul si Bill čelo a vydechl. „Bylo to tak… opravdový. Takové sny já nemívám. Možná si je spíš nepamatuju, ale obvykle vím, jak jsem se během nich cítil. Je to jako když sleduju film; ale tohle, opravdu jsem se cítil jako bych tam byl. Měl jsem dojem, že jsem ztratil svýho kovboje!“
„Tenhle sen byla cesta, aby ses vyrovnal s tím, jak ti všichni předhazují otázku ohledně tvého pohlaví. Sám jsi to řekl; někdy se už necítíš jako kluk.“
„Nedokážu si vybavit proč,“ řekl Bill sarkasticky a promnul si bříško. Miminko se odmítalo uklidnit a Billovi občas připadalo, že tancuje na jeho močáku naschvál.
„Chceš o tom mluvit?“
„Už ne.“
„Občas tomu ale musíš čelit; čím dříve, tím lépe.“
„Jen… ne dneska,“ řekl Bill tiše.
„Nebudu na tebe tlačit,“ ujistil ho Stephen, a jako obvykle si něco zapsal do sešitu. „Viděl jsem tě u Kernera.“
„Opravdu?“ narovnal se Bill nad tou rychlou změnou tématu.
„Ano, byl jsi vážně poutavý a vypadals šťastně. Před publikem jsi opravdu jako doma.“ Usmál se Stephen, když viděl, jak se změnila chlapcova nálada.
„Byl jsem před kamerami nějakou dobu. Už jsem si zvykl, je to návykový; mimo to, není nic špatnýho na tom, když chcete, aby se na vás lidi koukali.“
„Myslíš, že jsi exhibicionista?“
„Ne, ne v sexuálním směru,“ řekl Bill pomalu. „Jen jsem rád středem pozornosti.“
„A co Tom?“
„Tomovi je to jedno, dokud ho nechají hrát na kytaru, a dokud může poslouchat Samyho Deluxe.“ Pokrčil Bill rameny a zarazil se, když slyšel velice podivný zvuk. „Co to bylo?“
„Myslím… že to je malý Nikolas.“ Položil Stephen svůj zápisník na čajový stolek, který byl mezi ním a Billem, a odešel do druhého rohu místnosti. Bill se za ním otočil a všiml si, že si předtím nevšiml, že tam je dětská ohrádka. „Tohle je můj synovec, můj bratr mě požádal, abych ho pohlídal, zatímco je jeho manželka na kontrole u Roberta.“ To nebyla pravda, ale terapeut chtěl vidět Billa naživo a v barvách s opravdovým dítětem.
Nikolas byl starý devět měsíců a hrozně rád běhal. Moc to ještě neuměl, ale to ho nedokázalo zastavit v katapultování sebe sama po místnosti ve vysoké rychlosti, a nebyl k zastavení. Bill na to malé dítko zíral, uvědomil si, že jeho dcerka bude jednou taky taková. Klubko nezastavitelné energie, které se nechce nechávat nosit a chce se mazlit; něco, co potřebuje lásku a dozor a milion dalších věcí, které se zdály v tuhle jednu chvíli ohromující.
„Jsi v pořádku, Bille?“ zeptal se Stephen opatrně.
„Jo, jsem v pohodě.“ Sledoval Stephena, jak pokládá chlapečka na koberec a okamžitě byl mimo. Nikolas se pohyboval rychleji, než Bill předpokládal, a brzo byl ten maličký u Billa a snažil se mu ohlodat boty.
„Nikolasi.“ Zamračil se Stephen a postavil se, aby ho chytl. Bill na něj mávl rukou, ať to nedělá a sám ho prapodivně zvedl.
„Uh… ahoj Nikolasi; nemyslím si, že tvůj strejda chce, abys mi žvýkal kozačku,“ řekl chlapečkovi vážně. Nikolas něco zabroukal a zakopal nožičkama.
„Měl bys mu ty nohy držet, nechci, aby tě kopnul do břicha.“ Sledoval Stephen, jak si Bill dítě přitulil blíž, a jak se jeho synovec ošívá, aby našel pohodlnou pozici. Nejspíš nebyl připravený být už vzhůru, protože jeho strýc viděl, jak se mu zavírají oči. „Měl bych tě varovat, usne na všem, co vypadá jako hrudník. Můj bratr jednou dal na zem vedle sebe dva polštáře, oba jsme sledovali, jak k nim Nikolas dolezl, lehl si a usnul. Máme dojem, že je fetišista na prsa.“
Bill ho moc neposlouchal; jeho celé bytí bylo zaměřeno na dítě v jeho náručí. Jednou rukou odhrnoval pískové vlasy Nikolasovi z čela a cítil, jak má jemnou kůži. Dětská pokožka byla tak jemná, nikdy si toho nevšiml. Bill se nikdy s malými dětmi nesetkal; ať už s dětmi z rodiny nebo někoho jiného. Když se dozvěděl o tom, že je v tom, jediné, na co myslel, bylo to, co nebude schopný udělat, co všechno mu bude chybět a co nebude umět.
Nikolas se zavrtěl a natáhl ruku, aby chytl Billův límeček do své boubelaté ručičky a pokračoval ve spánku. Billovi rychle tlouklo srdce, když pomyslel na to, že za pár měsíců bude moct dělat něco takového se svým dítětem; troška jeho a troška Toma se spojila a vznikne dítě? Jak by ji mohl nemilovat?
„Jsi v pořádku, Bille?“
„Huh?“ zvedl pohled a zmateně se na Stephena podíval.
„Pláčeš,“ řekl doktor lehce. Bill si utřel tvář a podíval se na své vlhké prsty. Ani žádné slzy necítil. „Dám ho zpátky, aby mohl spát, bude tam mít lepší pohodlí, když ho položím, protože jestli usne až moc hluboce, tak tě kopne; věř mi.“ Zvedl se znovu Stephen a jemně vzal svého synovce Billovi z hrudníku a odešel ho položit.
Bill si připadal poněkud konfliktně a promnul si bříško. Přemýšlel, co bude schopný říct o své dceři. Bude kopat? Bude brzo mluvit nebo brzo chodit? Nebo bude pomalejší? Co si ona bude myslet o něm a o Tomovi? Zvedl pohled a zamračil se. „Co?“ zeptal se, když si všiml, že Stephen zase řekl něco, co on nepostřehl.
„Dneska naše sezení ukončím dřív. Vypadáš unaveně a myslím, že máš hodně o čem přemýšlet.“
„Oh… okay.“ Přikývl Bill pomalu, když se jeho myšlenky rozvířily. „Uvidíme se příští týden,“ řekl zmateně.
„Příští týden.“ Přikývl Stephen.
~*~
„Miluju tě,“ vydechl Bill a přikývl, i když ho Tom nemohl vidět. „Dobře, ahoj.“ Zavěsil telefon a zamračil se.
„Co se děje?“ zvedl Andreas k Billovi pohled, Andy byl na zemi a Bill na posteli. Bill byl u Andrease doma, hráli videohry a koukali na filmy, zatímco Tom byl v Portugalsku s Gustavem a Georgem na nějakém udílení cen. Od poslední návštěvy doktora Mathewse byl Bill tichý a uzavřený do sebe, a když byl Tom pryč, Andreas chtěl svého nejlepšího přítele rozveselit.
Hráli nějaké videohry a futrovali se pizzou, zatímco sledovali šťavnaté filmy a akční filmy s explozemi, seděli v Andreasově pokoji až do ranních hodin. Když Bill zazíval, platinový blonďák cítil motýlky v břiše, kteří byli okamžitě zabiti pocitem viny. Sám sobě říkal, že Billa pozval z čistě platonických důvodů; aby se jeho kamarád cítil šťastně a v pohodě. Bill se smál a usmíval, ale přesto byl tak… tichý. Dokonce ani Tom ho z toho nemohl dostat.
Ale teď už Bill spal, byl to už třetí film s Jet Li, Andreas ho už taky nesledoval, místo toho sledoval Billa, sundal si tričko a nandal si kalhoty od pyžama, pak si vlezl do postele ke zpěvákovi.
Bill se skoro okamžitě přitulil blíž, Andreas se osmělil a rychle ho políbil na rty. Nadšení, které mu proudilo v žilách, bylo ničivé a opojné zároveň, osmělil se ještě víc a zajel do Billových úst jazykem. Andreas potlačil touhu zasténat, když ho konečně zase ochutnal a přilehl si blíž, rukou přejel Billovi po boku a něžně ho chytl za zadeček. Bill se trošku pohnul, ale dál spal.
Bylo to čím dál tím těžší se kontrolovat, dokonce, i když hlas uvnitř hlavy na něj křičel, aby toho nechal, nemohl. Andreas se necítil normálně; udělal by člověk, kterého sám tak dobře zná, něco takového? Ne. Tak proč nemohl přestat?
Proč nechtěl přestat?
Jeho ruka nahmatala Billovo prso, Andreas zalapal po dechu, když vtom černovlasý chlapec otevřel oči a koukal přímo na něj. Andreas se zastavil, nedýchal a jen se od Billa pomalu odtáhnul, čekal, co se bude dít. Když uběhla minuta, odvážil se zase dýchat, Bill se dál nehýbal; jen zíral na Andrease, dokud oči zase nezavřel. Po zbytek noci Andreasovo srdce bušilo jako o život, když si představil, co přinese následující ráno.
Ale ráno přišlo a proběhlo, a Bill nic neřekl, jen seděl u svých vaflí. Andreas to sledoval ze své sedačky a Bill nevypadal jakkoliv pobouřeně. Občas zažertoval, ale pak se vrátil zpátky do své tichosti. Možná se rozhodl, že si nechá čas a popřemýšlí o tom, o tom, co hrozného mu provede.
Jakože to řekne Tomovi.
Oh bože. Už jen pomyšlení na to přivádělo do Andreasovy hlavy neuvěřitelnou bolest, poprvé za tu dobu, co se dvojčata vrátila z turné, byl rád, že může Billa zavést domů. Dva dny uběhly a on se od domu Kaulitzů držel dál a ignoroval Billovy telefonáty. Nakonec ho začalo bolet břicho, musel zjistit, co se stalo, jenže než stihl sebrat sílu to udělat, zavolal mu Tom a pozval ho k nim domů na návštěvu.
~*~
„Ahoj,“ řekl Tom tiše a pustil Andrease dovnitř. „Díky, žes přišel.“
„V poho… co se děje?“ Andreas nenáviděl pištění ve svém hlase, když se bál, ale nevěděl, co se sakra děje.
„Něco se s Billem děje. Jako by měl depresi a je už pár dní divně tichý.“ Andreas Toma následoval do obýváku a posadili se na gauč.
„Kde je?“ zeptal se blonďák.
„Musel jet s Davidem do bytu ve studiu, aby ještě doladili vokály. Já se k nim později přidám; jen jsem s tebou chtěl mluvit.“
„Oh, proč?“
„…Protože bys mohl vědět, co Billa trápí, mně to neřekne,“ zalamentoval Tom se zamračením. „Nevím proč, a nedokážu si vzpomenout, kdy mi něco neřekl.“
„Možná je jen unavený,“ nabídl Andreas.
„Je unavený už pěkně dlouho. Tohle je něco jiného. Neřekl ti něco? Nestalo se mu něco?“ Andreasovi se zlomilo srdce, když viděl starost v Tomových očích a připadal si podřadnější než špína. Polkl a malinko přikývnul. „Co? Řekni mi to, prosím, co to je?“ zeptal se Tom zoufale.
„Nevím, jak to říct,“ řekl Andreas pomalu.
„Tak už to do prdele vyklop!“
„Já… políbil jsem Billa.“
Tom na svého nejlepšího kamaráda pár vteřin šokovaně zíral a pak ho udeřil do obličeje.
*tohle je zřejmě fráze, která měla vyjádřit, že vše, co činíš druhým, se ti vrátí, ale těžko to nějak přeložit, takže to necháváme v původním znění.
Komentáře prosím anglicky, díky :o) J.
autor: Majestrix
translate: Lil.Katie
betaread: Janule
Andreas is bitch…
Poor Bill..x((
Go TOM! Give him another one! xD
dekujuuu za překlad 🙂
ten díl jsem si pokusila přeložit v oroginálu předtim a vylšo to podobně..xDDale hrůza hrůza…máš nervy Katie 😀
Fight, fight!!! :))) Why did Andreas talk to Tom about this kiss? I would keep silent about it… What happend to Bill? He´s touched for little Nikolas? Or… Yeah, he can´t imagine that he´s gonna have a little baby too…
To me too much information in this chapter. No, I am only joking.;-) It was great, as usually.
I am angry at Andreas, but I cannot hate him for his love. Of course, I think his help with fatherhood is a silly idea. This is only the confusion, I mean Andy´s father, for example.
This scene with Nikolas is so cute, but I am a little bit afraid of Bill and his silence and thinking…
wow, good story!!! I want a next part!! 🙂
next part…x)
Andy, Andy…. so stupid!
Poor Bill…
Nikolas is so sweet with Bill….
He losted his cowboy… 😀 Olalaaa fighter Tom… 😀