autor: Eileen
Některým z vás se to asi moc nelíbí. Ale nebojte, bude líp xP.
„Bille? Bille!“ Přerušila naše povídání moje máma, volající na mě zezdola. Protočil jsem oči, ona snad ještě nespí? S omluvným úsměvem jsem sešel schody dolů.
„Co je?“ zeptal jsem se otráveně a došel až k ní.
„Nechcete s tvým přítelem něco k jídlu nebo k pití?“ vykulil jsem oči.
„S přítelem?“
„No, s tím, co ho máš nahoře.“ Usmála se a zavázala si šňůrky na županu.
„Ne, mami. Nechceme. Mimoto, on už je stejně na odchodu.“ Nechal jsem tam mámu jen tak stát a šel jsem zpátky za Patrickem.
„Říkala, že na noční návštěvy mám prázdniny, a že bys už raději měl jít, aby tvoje rodiče neměli strach.“
„Oh, samozřejmě, nebudu obtěžovat.“ Pousmál se smutně Patrick, vstal, dal mi pusu na tvář, popadl své věci a odešel. Zabouchl jsem za ním dveře a popadl telefon. Musel jsem ho slyšet!
Vytočil jsem Tomovo číslo. Chvilku to zvonilo, pak to zvedl.
„Prosim?!“
„Ahoj, Tome, chtěl bych se ti omluvit a říct ti, že mi moc chybíš,“ zkusil jsem to zlehka. Chvilku bylo ticho. Nesnášel jsem to, tak jsem si aspoň povzdechl. Když neodpověděl, zkusil jsem to znovu.
„Tomi,“ řekl jsem plačtivě.
„Co? Bille, podívej se, cos mi způsobil. Mám zaracha snad na celej rok, jelikož ještě nejsem plnoletý, musím zametat chodníky jak největší blbec! A to jen kvůli tobě, nic moc jsem ti neprovedl. Bude lepší, když se už neuvidíme, stejně mám vyhazov ze školy.“
„Cože? Tome, ne, já… promiň. Promiň mi to všechno, omlouvám se! Chci, abys za mnou přišel, chybíš mi. Prosím.“ Mluvil jsem téměř zoufale. Miloval jsem toho dredáče strašně moc a chtěl jsem mu to říct, jenže ne po telefonu.
„Nemůžu, Bille, vážně to nejde.“
„Tome, prosím, musím ti něco důležitého říct. Vylez oknem, u mě jsi za chvilku. Tome, já tě prosím! To se moc často nestává.“ Posmrkl jsem.
„Dobře, za chvilku jsem u tebe.“ Slíbil a položil to. Lehl jsem si do postele, čekal a přemýšlel. Co mu vlastně řeknu? Tome, omlouvám se za všechno, ale dělal jsem to všechno z lásky? Uchechtl jsem se, blbost. Nestihl jsem nic vymyslet, protože mě do deseti minut prozváněl. Honem jsem vstal a utíkal otevřít. Stál ve dveřích v celé své kráse a koukal na mě pronikavým pohledem.
„Ahoj,“ vydechl jsem a objal ho. Přivřel jsem oči a na jeho rameno uklouzla jedna osamělá slza.
„Taky tě zdravím, pozveš mě dál, nebo budeme stát jen tak ve dveřích?“ Mírně mě od sebe odstrčil a vešel dovnitř. Zul si boty a šel nahoru. Zavřel jsem dveře a šel za ním. Hupsl jsem pak do postele a on za mnou. Přitáhl si mě do náruče a pevně mě objal. Zavřel jsem oči a rozeštkal se na plno.
„Tome, proč jsme tak blbý? Proč si děláme naschvály? Proč?“ plakal jsem mu na rameno a on mi přejížděl rukama po zádech.
„Takový je život, Bille. Lidi se opouští a scházejí. Dělají si naschvály a pak se omlouvají. Lidé se rodí a umírají. Tak to je a tak to vždycky bude.“
„Chci, abys věděl, že toho všeho strašně moc lituju. Všem řeknu, jak to bylo, já jen… Neopouštěj mě už nikdy, prosím!“
„Nemusíš všem říkat, jak to bylo. Hlavně, že to víme my dva, hm?“ Pousmál se a utřel mi slzy z tváří. Ještě nikdy jsem tak moc neplakal, máma mě vždycky učila, že chlapci nepláčou a tak jsem to dodržoval.
„Dobře. Děkuju, Tome.“
„Co jsi mi to vlastně chtěl říct?“ Lehl si a přikryl nás peřinou. Hladil mě po tváři.
„Že tě miluju.“
Nastalo další, tíživé ticho. Přišlo mi, jako by uběhlo sto let, zatímco to bylo jen pět minut.
„Bille, já… víš, neklapalo by to.“
Pokýval jsem hlavou. „Chápu. Tak už tě nebudu otravovat.“ Posadil jsem se na postel, zády k Tomovi a zase se mi spustily slzy. Proč já jsem se tu vlastně tak moc ponižoval, když mi to bylo k ničemu? „Už bys měl asi jít, abys neměl problémy.“ Nechtěl jsem, aby viděl, že mě to mrzí. Pozdě.
„Ne, tak jsem to nemyslel. Nenechals mě ani domluvit. Chtěl jsem tím říct, že by to neklapalo, ale že asi cítím to samé.“
„Asi? Tome, já to cítím skoro už dva roky! Celé dva roky jsem se nechal využívat k sexu po internetu, přežil jsem i to, když jsi mě tu sprostě znásilnil, i tvojí skoro půl roční ignoraci! Ubíjel jsem se tím, zatímco ty ses tahal s kde kým! Odmítal jsem každého, kdo mi říkal, že mě miluje! Před pár minutami jsem bezdůvodně vykopl svýho kamaráda jen proto, že mi oznámil, že se do mě zamiloval. Kvůli tobě! Všechno kvůli tobě. Dělal jsem ze sebe děvku jen proto, abych si ten cit odpíral. A teď, když jsem se ti to konečně odvážil říct, když jsi už konečně tady, mi oznámíš jen tak, že by to neklapalo, ale že ASI cítíš to samé! Co si o tom mám myslet?“ Nervózně jsem přecházel po pokoji, klepal se mi hlas, ruce, prostě všechno, ale Tom tam jen tak seděl na posteli a koukal do země.
autor: Eileen
betaread: Janule
doufám, že ho ten Tom jen tak neodkopne….i když po tom co udělal si to zaslouží!
áá, a co dál, co Tom řekl?! honem další dílek, panebože nebo spíš Eileen, prosím 😀 je mi Billa líto 🙁
jako ale mně se to líbí a to hodně, je to skvělý, úžasný!!! 🙂
Oni jsou neponaučitelní… ale to už tak bývá… xD je to hezký, mně se to líbí x)
Nařezat Billovi! A to pořádně….jen ho nelitujte xD
uff…no tak..
Tomi,vždyť ho miluješ,ne?
chudák Bill…i když je fakt děvka 😀 tak prostě tohle si nezaslouží…maj bej šťastní kurnik xDD
Ti dva sou fakt dojemní xD
[6]: áno…cítím tu sladkou atmosféru 😀 😀 😀
telenovela jak šlak 😀
Co mu ten Tom řekne? Proč to každý odsekne zrovna v tom napínavém? Sakra… honem dál!
No pěkny…to jsem zvedav co z toho bude
Dááááááááálllllllllllll, su napjatá jak kšandy!!!!
ja newiem čo powedať… xDDD jen asi…dááááááááááááááááááááááááááál!!!!!
Dáál 😀 tohle je fakt skvělá ff… 😀
Jóóó takhle. Takže Bill je pouze zamilovaný a proto se choval jak děvka. Skvělý argument. Tady ty roky ubíhaj jak voda, každý díl má osmnáct řádků a v ději mezitím uplyne rok a půl. Nestíhám. Miluje jej, pak jej nemiluje, pak jej zas hrozně miluje… A pak zůstanu jen já, škrábu se na hlavě a ptám se: "Co mělo znamenat zase tohle?" Jéje, už nějak moje kritika ztrácí na konstruktivitě, ale snažím se. Ten nápad je dobrý, jen je všechno tak rychlé, až je to směšené. A jestli ti už moc lezu na nervy, jen směle povídej, ale já stejně příště napíšu, ať to nemáš s tou povídkou tak růžový. 😀
nádhera krása dokonalost! a proč s nim Tom nechce chodiit ? 🙁 pls dalšíí dílek co nejrychleji 🙂