Hate you for lovin‘ me 18.

autor: Ketty
Revealed
David zalapal po dechu. Díky hlasité hudbě a zajímavému ději ve videu, si vůbec nevšiml nově příchozího Davea.
„Co to sleduješ? A proč je tady proboha všude rozlitá ta cola?“ zajímal se Dave a musel se chytit kuchyňské linky, aby po mokré podlaze neuklouzl.
„To rozlil Bill, Tom do něj strčil,“ vysvětlil David a byl velice rád, že se Dave neptal na video.
„Jak malí, ti dva… zejtra si to hezky ukliděj,“ rozhodl Dave. „Do tý doby to pořádně zaschne… ale ať si s tím chlapci poraděj,“ David se snažil uvést svůj dech do přiměřené rychlosti. Video bylo dávno pozastavené, shodit okno na lištu ale Davida nenapadlo, což se ukázalo jako osudová chyba.
„Co to je?“ Dave si přisedl vedle kolegy a zvědavě mu nahlížel přes rameno.
„Zase ten twincest,“ zkonstatoval.
„Že ty na to pořád koukáš… pomalu to vypadá, že jseš na tom stejně jako ty praštěný puberťačky…“ zasmál se Dave svému vlastnímu vtipu a zavrtěl hlavou.
„N-ne, to já jen tak, víš, kvůli tomu, abych věděl, co tam ty holky píšou, aby pak kluci mohli…“ koktal David rozpačitě, zatímco rudnul v obličeji a bezděčně se pokusil přehodit nohu přes nohu, aby zakryl své nemalé vzrušení. Tohohle Davea mu byl čert dlužný!
„Tak se tak nerozčiluj, já to nemyslel…“ mávl Dave rukou, v tu chvíli mu zrak mimoděk sklouzl k bouli na Davidových kalhotách, David už tomu nestačil zabránit.

Dave se na okamžik zarazil a upřel tázavý pohled do Davidova vyděšeného obličeje. David uhnul pohledem. Zavřel oči a očekával to nejhorší… tohle se nemělo stát, proč byl proboha tak pitomý a pouštěl si tohle video v tourbuse, kde je spousta lidí, co se o téhle jeho úchylce neměli nikdy dozvědět? Tohle byl jeho konec…
„Nechtěj mi tvrdit, že je to tak, jak si myslím…?“ dostal ze sebe slabým hlasem Dave, David byl ale natolik v šoku, že mu nebyl schopný odpovědět.
„Vždycky, když jsem tě objevil s notebookem s tímhle na monitoru, ty jsi… proboha, jak si tohle můžeš dovolit, Davide? Jseš snad na kluky? Ti dva se ti-“ sypal na něj Dave jednu otázku za druhou, David ho však gestem ruky umlčel. Tohle bylo jako zlý sen.
„Ne, proboha, vždyť jsou o sedmnáct let mladší! Já… nic jsem neproved, nikdy jsem jim nic neudělal, vždyť já jenom… občas se jdu podívat na tyhle stránky… chodí tam denně tisíce lidí, co je na tom špatnýho?“ David na okamžik schoval hlavu do dlaní. Bylo mu tak neskutečně trapně, jako ještě nikdy…
„Co je na tom špatnýho?“ Dave vytřeštil oči.
„Davide, vždyť jseš jejich manažer, máš se o ně starat, kdysi dávno jsi podepsal smlouvu, že na ně dáš pozor, dohlédneš na ně a pokud možno jim půjdeš příkladem… Zatímco ty tady sedíš, díváš se na obrázky těch dvou spolu v posteli a přitom se… se… ani to nechci říkat. Nezlob se na mě, ale tohle prostě není v pořádku,“ Dave zavrtěl hlavou a ledově se zahleděl do Davidova obličeje.
„Já… nevím, co říct… možná z toho děláš moc velký drama,“ pokrčil David rameny se sklopeným pohledem.
„Moc velký drama? Davide, být Billem a Tomem a mít tu moc, tak tě okamžitě vyrazím… ale okamžitě… Neseš za ně zodpovědnost, něco takovýho si prostě nemůžeš dovolit… vždyť to je… incest, pedofilie… to je sexuální harašení, pomalu… Ty se modli, aby se tohle nikdy nikdo z Universalu nedozvěděl, nebo máš po místě…“ Dave stále nevěřícně kroutil hlavou a nedovedl to pochopit.
„Vsaď se, že se tohle nikdy nikdo nedoví… pokud budeš držet jazyk za zuby…“ David zvedl ke kolegovi bázlivý pohled. Odpovědi na tuhle otázku se bál nejvíc.
„Davide… musíš s tím naprosto definitivně skončit, vymazat ty nesmysly z počítače, ze svý hlavy… Tohle celý je jen reklamní tah, mezi nimi nic není a nikdy nebylo… je to jen vymyšlenej vztah… nemůže se ti líbit něco, co neexistuje… Každopádně tě prosím, aby se tohle už nikdy neopakovalo, a abys to prostě nějak dostal z hlavy… jinak tu bude nemožný pracovat… Pro ně dva by to muselo být naprosto nepříjemný, kdyby museli držet s někým, kdo… kdo o nich přemýšlí takhle… a nikdo jim přece nechceme způsobovat další tlak… Když už se to nikdy víckrát nebude opakovat, nemusí se o tomhle nikdo dozvědět… ale proboha, už s tím něco udělej… jsme tým a tohle v týmu prostě nemůže fungovat,“ Dave upřel ke kolegovi vážný pohled.
Davidem projela vlna vzteku. Zrovna Dave má co mluvit o tlaku na dvojčata… kdo vymyslel, aby se ti dva líbali na veřejnosti, kdo do nich tak dlouho ryl, než s tím souhlasili? David to nebyl… Nechtěl si teď však Davea znepřátelit, a tak to jediné, co ze sebe dokázal vyloudit, bylo: „Ano… už se to víckrát nestane… slibuju.“ Nebylo by teď strategické, poštvat si Davea proti sobě. Přeci jenom měl pravdu… a David měl své místo moc rád na to, aby ho takhle riskoval…
°°°°
„Bille? Co tady děláš? Myslel jsem, že tvůj pokoj je až ve čtvrtým patře…?“ Bill se patřičně vyděsil, když natrefil na manažera.
„No, já… Chtěl jsem jít za Tomem… ale není tu… už zase… nikdy tu není, když ho potřebuju…“ Bill už se ani nesnažil skrývat neštěstí ve svých očích. Potřeboval o tom mluvit, ničilo ho to napětí, co mezi nimi a Tomem momentálně panovalo… museli si o tom promluvit… jenže to vůbec nebyl snadný úkol – kdykoliv byla na hotelu chvíle času, Bill bratra nebyl schopný zastihnout… mizel teď kdykoliv to bylo možné a Billovi bylo jasné za kým… a to ho ještě víc ubíjelo. Cosi v něm na Agnes neskutečně žárlilo, sobecky chtělo Toma jen pro sebe, tou nepatrnou částí v sobě se ho chtěl dotýkat, potřeboval ho cítit, vnímat jeho blízkost na svém těle… nemohl ho přeci přenechat nějaké blonďaté koze…
Čím déle to v sobě musel dusit, tím víc ten cit narůstal a Billa děsilo, do jakých rozměrů to může zajít… Musel si o tom s bratrem promluvit… jenže on mu nedával příležitost.
„A co tady vlastně děláš ty? Přecházíš jen tak po chodbě?“ pousmál se Davidovým směrem.
„No, asi tak nějak…“ pokýval David hlavou. Od rozmluvy s Daveem se vyhýbal kontaktu s kýmkoliv z týmu, a jelikož si tentokrát musel vzít pokoj s dalšími třemi producenty, bylo nejrozumnější tvářit se, že musí zařídit něco dole v recepci a místo toho zatím přecházet bezúčelně po chodbách.
„Poslyš, Davi… kdy máme udělat to s tím líbáním?“ zajímal se Bill… pak už s ním Tom bude muset mluvit…
„Příští týden… v Berlíně ve Felixovi… majitelé ví, že tam občas chodíme a vsadím se, že tam bude spousta fotografů, když se někdo nenápadně zmíní, že tam máme namířeno… Totiž, nerozmysleli jste si to, že ne? Myslím, že Dave by z toho zase obvinil mě…“ mávl David rukou.
„Ne, nerozmysleli… uděláme to…“ Přikývl Bill. „Už brzy…“ zašeptal a povzdechl si.
David mohl vidět, jak se v jeho oku zaleskla slza.
„Mohl bych…?“ zašeptal, sotva ho bylo slyšet. Potřeboval Davida obejmout, přitulit se k němu… po Tomovi to byl člověk, ve kterého měl největší důvěru a byl ochotný se mu svěřit do péče. Poslední dobou jeho náruč vyhledával častěji než dřív… možná tomu tak bylo proto, že Tomovi už se oddávat nemohl. Byl zmatený a nešťastný, potřeboval, aby ho David uklidnil, slíbil mu, že všechno bude dobré… nedostatek kontaktu s bratrem ho stále více ničil a on si připadal tak neúplný… tak sám…
„Bille, já…“ David ostýchavě pokrčil rameny, když se k němu Bill, nečekajíc na odpověď, přitiskl a opřel si hlavu o jeho rameno. Neměl by tohle dovolit, dostal přeci od Davea jasné pokyny, jak předejít vyhazovu, a tohle rozhodně nebyla situace, která by se dala označovat za povolenou.
Bill si otíral slzy o jeho tričko a David jen nečinně stál a doufal, že se Bill co nejdříve odtáhne.
„To bude dobrý… všechno bude zase dobrý, věř mi, zlatíčko…“ Zašeptal po chvíli, když mu Bill vzlykl do trička. Takhle důvěrně ho neoslovoval už pěknou řádku měsíců. Naposledy, když se mu čerstvě šestnáctiletý Bill hroutil v náručí kvůli pomluvám na jeho adresu, které tehdy zaplavily tisk a internet. Tenkrát ho to neskutečně vzalo, prohlašoval, že raději odstoupí z kapely, než aby je všichni nesnášeli jen kvůli němu a David tenkrát vynaložil veškeré dušení úsilí, aby mu dokázal, že je zbytečné se tím zabývat. Tehdy bylo to nejdůležitější dodat mladému chlapci zklamanému popularitou sebedůvěru a pocit, že ho mají všichni rádi a stojí za ním. Nakonec si na pomluvy zvykl a dál je neřešil. A David doufal, že tentokrát ho to přejde také… zvykne si, že u něj Tom není 24 hodin denně a nezajímá se jen o něj… teď potřeboval zkrátka někoho, kdo ho bude utěšovat a povídat mu sladká slova naděje… A David ho nedokázal odmítnout. Bill se začal uklidňovat teprve, až když zaregistroval Davidovu ruku na zádech, jak ho hladí a dodává mu pocit bezpečí. Neměl na cestách už nikoho… už ani Tom ho nedržel, když ho Bill potřeboval… Jen David mu rozuměl, jen on ho chápal… Bill obtočil ruce kolem manažerova pasu. Dělalo mu to tak dobře, cítit něčí teplo, horké dlaně na svém těle, něčí dech ve vlasech… oddával by se tomu pocitu klidně věčnost
„…to by mě zajímalo, kde je. Normálně trčí pořád na pokoji…“ blížily se k nim po schodech hlasy, přes všechny Davidovy pokusy Bill odmítal přestat svírat jeho pas, a tak je ten někdo nachytal přímo „při činu“.
„Aha, on je tady… no to jsem si mohl myslet, že se bude zase k někomu lísat…“ konstatoval hlas pobaveně a teď už i Bill aktivně pustil manažera a zmateně se zadíval na konec hotelové chodby. No jistěže – Tom. A ne sám…
autor: Ketty
betaread: Janule

16 thoughts on “Hate you for lovin‘ me 18.

  1. tak začátek byl luxusní… ale Davea bych prolískla, až by druhou koupil o zeď, to on začal s těmahle věcma… a Tom byl s tím "že se bude zase k někomu lísatů, pěkně hnusnej, copak on se k Agnes nelísá?

  2. Tom s tou blonďatou káčou!!! Přesně si to myslím!!! Achjo… Teda, to s tím Davidem mě docela dostalo, chudák, mě by na jeho místě hanba fackovala a chtěla bych se zahrabat sto metrů pod zem. Nicméně se bojím, aby tak nějak nezačal valit do Billa, když teď Bill němá nikoho důvěrnýho…
    Jsem šíleně zvědavá na další díl a na Billovo setkání s tou nánou. Doufám, nebo spíš si myslím, že se zachová tak, jak já, když se mi někdo nelíbí – zvedne nos a s prostředníčkem odkráčí k sobě na pokoj:-D Tahle povídka se mi vážně strašně moc líbí:-D♥

  3. [1]: asi tak nějak :-/
    nemám ji ráda prostě:D….a Tom se chová jako korunovanej vůl:D
    ale jinak tu povídku zbožňuju♥♥

  4. Sem myslela, že Dave bude sdílet Davidovi myšlenky a zahrajou si hru na "Billa a Toma" xD xD
    Jako Tom vede Agnes? To je sladky… a doufám že to ta holčina přežije ve zdraví 🙂

  5. To je napínavý jak guma u trenclí!!!!!! Mohlo by to být kapičku delší a ne to vždycky takhle useknout 🙂

  6. Aaaa..beztak to bude ta kráva Agnes  😀 Jak já ji nesnáším..sere Billovi život 😀 A Tom mě taky štve..chudák Bill

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Verified by ExactMetrics