Je ne regrette rien 5.

Posted on by Janule
autor: Iwča

Ráno se Bill probudil docela brzo. Rychle se namaloval, tentokrát si dal mnohem víc líčení než obvykle, chtěl být pro Toma ještě zajímavější. Vzal si stejné kalhoty jako včera, tričko vyměnil za trošku obyčejnější, čistě černé. Běžel dolů, obul si svoje boty na podpatku a běžel co nejrychleji do školy, těšil se, až Toma znovu uvidí.
Doběhnul tam před půl osmou, došlo mu, že je to asi brzo. Proč by byl Tom ve škole už o půl osmé? Hloupost… Smutně sklopil hlavu a šel pomalu do třídy.
Když ale vešel, zářivě se usmál. Tom seděl v jejich lavici, nohy na stole a koukal bez zájmu z okna. Nadechl se a šel k němu, poklepal mu na rameno.
„Ahoj,“ usmál se. Dredáč hned udělal to samé, sjel ho pohledem od hlavy až k patě.
„Ahoj. Moc ti to sluší,“ konstatoval a dal nohy ze stolu dolů, otočil se na Billa. Ten si sedl, připravil si na hodinu a udělal to samé. Jen seděli a koukali na sebe.

Najednou byl ten, kdo si nemohl pomoct, Bill. Sjel pohledem na blonďákovy rty, svoje si navlhčil jazykem, a co nejrychleji se přitiskl na ústa kluka sedícího naproti. Musel, věděl, že by to jinak neudělal. Tom vykulil oči, jen seděl a koukal na černovláskovy zavřené oči. Po chvíli se vzpamatoval. Chytil Billovu bradu mezi prsty a zavřel oči. Pomalu vystrčil jazyk a narazil na Billovy zuby. Čekal, jestli ho pustí dovnitř. Hned jak se to stalo, zaplul jazykem do jeho úst, začal prozkoumávat každý koutek. Položil druhou ruku na Billův bok a přitáhnul ho víc k sobě. Černovlásek se opatrně zvedl, a aniž by přerušil kontakt jejich rtů, sedl si dredáčovi na klín. Uvolnil se a vyrazil svým jazykem vstříc Tomovu. Začali se hluboce a pomalu líbat. Čím víc polibek prohlubovali, tím víc si byl Bill jistý, že neudělal chybu, když dredáče políbil.
Vyrušilo je až zakašlání. Černovlásek se odtáhnul a podíval se ke dveřím. Stál tam jeden ze spolužáků. Rychle si sedl zpátky na svoji židli, trochu se upravil a podíval se do země. Jemně se kousal do rtu, nevěděl, co dělat.
„Co je? Něco je špatně?“ ucítil po chvíli na rameni Tomovu ruku. Zakroutil hlavou. „Určitě? Neměl sem to dělat?“
„Vážně, Tome. Udělal jsem to sám,“ černovlásek zvedl hlavu a lehce se usmál.
„Dobře. Nechci dělat něco, co nechceš…“
„Díky,“ kývnul Bill a potichu vydechnul.

Celá doba ve škole proběhla dobře, kluci si povídali, vyměňovali si letmé doteky… Bill se cítil dobře v dredáčově blízkosti. Ani nevěděl proč. Zazvonilo na poslední hodinu a všichni se zase odebrali do šatny. Bill s Tomem se ocitli před školou.
„Brou… Bille, nechceš jít do čajovny? Je tady kousek jedna hezká, mohli bysme si jen pokecat a tak,“ nabídl po chvíli Tom, když viděl, že Bill zase nevěděl coby.
„No… Jasně, rád. Nevěděl jsem, že ty seš na nějaký čajovny.“
„Tolik toho o mně ještě nevíš,“ zazubil se blonďák, chytil Billa za pas a táhnul ho směr čajovna.

Netrvalo dlouho a došli tam. Bylo tam víc menších místností s malými stolky. Okolo nich polštářky a všude to příjemně vonělo vonnou tyčinkou. Bill se zhluboka nadechl a široce se usmál. Našli jednu prázdnou místnůstku a oba se posadili.
„Tak co si dáme?“ usmál se černovlásek a pohodlně se opřel o zeď. Tom se po čtyřech doplazil k němu, sedl si co nejblíž k němu a propletl s ním prsty.
„Čaj.“
„Jasně,“ Bill se lehce zasmál a na kluka u sebe se podíval. „A jakej?“ začal listovat nabídkou.
„Pramen vášně,“ řekl Tom co nejvíc erotickým hlasem, jakým uměl, a olíznul si rty.
„Tome!“ černovlásek se znovu zasmál a dredáče bouchnul jemně do ramene. „Co třeba šípkovej? Ten jsem ještě nikdy neměl.“
„Jak chceš.“
„Ok,“ Bill položil lístek na stolek a podíval se na osobu vedle sebe. Ta ho jen jemně pohladila po tváři a pomalu se k němu naklonila. Ještě před tím, než se jejich rty stačily znovu setkat, přišla obsluha. Bill se od Toma rychle odtáhnul.
„Tak co to bude?“ usmála se menší tmavovláska.
„Š-šípkovej čaj,“ odpověděl čenovlásek a Tom dodal:
„A vodní dýmku. Jahodovou.“ Obsluha kývla a odešla. Bill se na kluka vedle sebe hned podíval.
„Dýmku? Já ji nikdy neměl… Já… nekouřim…“
„Ta je pro mě, ty máš čaj. A hodně lidí nekouří cigarety, ale dýmku jo. Je to dobrý.“ Bill kývnul a zase se opřel. Blonďák se nahnul, chytil černovláskovu tvář jemně do dlaní a přitiskl svoje rty na jeho. Bill hned zapojil jazyk, chytil se Toma kolem krku a namáčkl se na něj. Líbilo se mu se s Tomem líbat. Měl hebké rty a líbal vážně dobře. Líbilo se mu, jak Tomovy dlaně putovaly po jeho bocích, zádech a… rozkroku?

„Tome!“ Bill od něj vylekaně odskočil.
Tom se Billovi omluvil, věděl, že to bylo asi moc. Po chvíli jim obsluha přinesla čaj a vodní dýmku. Blonďák si začal spokojeně pokuřovat a černovlásek pít šípkový čaj. Jen si povídali, smáli se… byli spokojení. Tom se náhle podíval na dýmku a zjistil, že mu zbývá už pouze pár šluků.
„Opravdu to nechceš ani zkusit? Myslím, že by ti to chutnalo…“ kouknul se na Billa tázavým pohledem, ale přitom vypadal neuvěřitelně sexy. Sotva to však dredáč dořekl, Bill rychle zakroutil hlavou a radši se napil svého čaje. Když Tom viděl, že to nemá smysl, odsunul dýmku a sáhl do zadní kapsy svých, určitě o několik čísel větších kalhot. Bill se na něj zadíval, čekal, co vytáhne. Když to uviděl, jen vykulil oči.
„T-Tome?“
„Hm?“ zvedl dredáč hlavu od pytlíku, co držel v ruce, a usmál se.
„To je… ty jako i hulíš?“ zeptal se Bill nevěřícně.
„Jen… někdy. To si ale musíš zkusit. Je to úžasný, ten pocit.“ Tom vytáhnul jeden špek a zbytek dal zpět do kapsy.

autor: Iwča
betaread: Janule
Počet zobrazení (od 15.6.2021): 6

11 thoughts on “Je ne regrette rien 5.”

  7. je dobře, že se Bill odhodlal, ale Tom ho nejspíš vážně zkazí 😀 je to skvělý, těším se na další díl!

    Odpovědět

  10. Hm, a v příštím díle třeba vytáhne injekční stříkačku:
    "Pícháš si?"
    "Nojo, vobčas."
    Nic moc, Tomane, Bill tam pije čajíček a ty takhle…  

    Odpovědět

Napsat komentář: Aduska Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Verified by ExactMetrics