Bez duše 4.

autor: illyrias

Varování: díl obsahuje mučení, krev a násilí, nečtěte to, pokud to nezvládáte! J. :o)
Tady asi nebudete mít v lásce moc Toma, ale o tom to je, nemůžou být všechny povídky stejné, o téhle už vypovídá název. Je to především o tom. Ten, kdo nemá duši, nic necítí. Je mu všechno jedno, nemá výčitky svědomí, dělá mu radost, když svojí zásluhou způsobuje bolest jiným, takový je tady Tom. Nebojte se ale o to, že se to nezlepší, zlepší. Dopředu vám už nic neprozradím, doufám, že se vám bude tento dílek líbit, i když je takovej, no, mučící.
páčko, vaše illy =*

Oba chlapci vyjdou z cukrárny, jdou ke svým domovům, před nima se však zastavěj. Bill si není jistý, jestli Tom už ví, že odešli. Ale asi ne, tedy, doufá v to. Jdou ke Sylarovi do domu.
Bill se rozhlíží, je podobně stavěnej jako jejich.
„Hezký.“ Pochválí Bill a usměje se.
„Díky.“ Taky se usměje. „Dáš si něco k pití? Posaď se.“
„No Coca Colu, dík.“ Bill si sedne do pohodlného gauče.
Sylar mu ji po chvíli přinese a sedne si naproti němu.
„Tak…“ Sylar si odkašle a naznačuje, aby Bill začal mluvit.
„Jo, takže, je to tak rok, víš, ty to asi nepochopíš, ale já ho miluju, né jen bratrsky, ale, tak trochu přes tu hranici.“ Bill se podívá na Sylara, kterého to nerozhodí, zůstává v klidu, jen přikývne. Bill se nadechne a pokračuje.
„Takže ti asi došlo, že Tom je i ten přítel.“ Sylar znovu přikývne. Billa to stojí hodně úsilí, aby pokračoval, ale chce mu to říct.
„On když jsme spolu začali chodit, no chodit, ale nevím jak to nazvat, on se mnou jen spí, tedy to taky ne, spíme každý sám, i když už jsem tolikrát chtěl. Prostě, máme spolu jen sex, ale jen tak, že já mu dělám dobře, on mě ani nikdy nevykou-“ zasekne se nad tím slovem, pohlédne na Sylara. „Neuspokojil.“ Dodá Sylar slovo a Bill přikývne. I když dobře věděl, jaký chtěl použít Bill.
„No a tak po měsíci mu došly peníze, kamarádi mu nechtěli už půjčovat, nikdy svůj dluh nevrátil, on zbytečně rozhazuje za nesmysly, koupí holce zlatý drahý prstýnek jen na to, aby jí přesvědčil, že jí miluje, ta to zbaští, a když se spolu vyspí, tak jí odkopne, prstýnek jí nechá.“

„On spí i s jinejma, když je s tebou? Tys mu to toleroval?“ Řekne zaskočeně Sylar.
„Samozřejmě, musel jsem, nechal by mě.“ Povzdychne si Bill.

„Přišel ke mně s tím nápadem, já nesouhlasil, a on že mě teda nechá. Miloval jsem ho, nechtěl jsem jej ztratit. Udělal jsem to, jenže pak už to tak chodilo pořád, sice říkal, že mě miluje a já mu věřil. Po půl roce, kdy jsem toho chtěl nechat, už to tak lehké nebylo, místo toho, aby mě nechal, zmlátil mě do bezvědomí, probudil jsem se až další den na chladný zemi, kde mě nechal. Došlo mi, že to byla blbost to ukončit, pořád jsem ho miloval, tedy pořád miluju. To je asi vše.“ Dokončí Bill.

Sylar kouká na Billa. „Bille, on by si zasloužil udat na policii, to, co ti prováděl, bylo hrozné!“ Bill se vyděšeně podívá na Sylara a zavrtí hlavou.
„Né, prosím.“ Skoro plačtivě, nechce svého bratra za mříže. Sylar ho nechápe, ten člověk mu ubližoval a on jej chrání.
„Dobře, Bille.“ Přisedne si k Billovi a obejme to hubené tělíčko.
Bill se nechá, koukne na hodiny a začne se třást, hodina už dávno skončila, Tom jej musí už hledat, dokáže si ho představit. To mu nahání husí kůži. Sylar si toho všimne, snaží se ho zahřát. „Bille copak je? Je ti zima?“ Hladí černovláska po zádech.
„Budu muset.“ Vzlykne Bill.
Sylarovi dojde, že to není zimou, ale strachem, strachem, co jej čeká, až se vrátí, je si jistý, že hodně přetáhli.
„Bille, nemusíš tam, můžeš zůstat tady, navíc spolu chodíme.“ Pousměje se Sylar, když se od něj Bill trochu odtáhne, aby mu viděl do očí.
„Opravdu? Ale já, mám tam věci.“ Těch se nehodlá vzdát.
„Nebylo by dobré začít nově bez nich? Koupím ti nový, cokoliv budeš chtít.“
„Sylare, ale on o mě bude mít strach, musí alespoň vědět, kde jsem, nemůžu odejít a nic mu neříct.“ Zavrtí Bill svojí střapatou hlavičkou.
„Tak fájn, chceš, abych tam šel s tebou?“ Bill znovu zavrtí hlavou.
„Né, to zvládnu.“ Chce si to s bratrem vyříkat, i když se bojí jeho reakce.
„Nechceš ani doprovodit?“ zeptá se Sylar, když se Bill zvedá.
Bill by byl jen rád, ale co když by pak udělal něco i Sylarovi? Né to né. Zná ho chvíli, přesto se mu zdá, že ho zná celý život.
Proto se k němu i stěhuje, důvěřuje mu, jen doufá, že se nespálí.
„Díky.“ Šeptne a jde ze Sylarova domu, dojde před dveře svého domu.
Co řekne matce, až se vrátí? Nad tím teď nebude uvažovat, pevně chytne za kliku a otevře dveře, v domě se svítí. Bill pochybuje o tom, že by si Tom ještě nevšiml jeho nepřítomnosti.
Jen co za sebou zavře, je přitlačený svým bratrem na dveře.

„Kdes jako byl, co?!“ Sykne na něj a mačká to drobné tělíčko.
„Já, on, vysvětlím ti to. Takhle to jde těžko!“ Snaží se Toma od sebe oddálit, ten povolí a odstoupí od něj. „Tak?“
„Šel jsem s ním na rande, on mě na něj pozval, zaplatil si mě jen kvůli tomu, a chodíme spolu, přišel jsem ti jen říci, že odedneška bydlím s ním.“ Vyklopí to ze sebe všechno Bill.
Tom rudne vzteky. „A můžeš mi říct, jak si to vůbec představuješ? Kdo ti to dovolil?! Ses někoho ptal?!“ Chytne Billa za vlasy, ten vyjekne bolestí.
„Na to svolení nepotřebuju, jsem plnoletej, už tebou nechci být využívaný!“ Zavzlyká Bill plačtivě.
Tom ho táhne za vlasy do pokoje, když se Bill vzepře, je to horší, vytrhne mu kus vlasů. Bill zařve bolestí, táhne ho dál a hodí ho na postel. Bill si okamžitě šáhne na poraněné místo vzadu na hlavě, snad doufá v to, že zmírní bolest. Tom mu s vytrženýma vlasama zamává před obličejem.
„Oškubu tě jak kuře! Hned po tom, co tě potrestám za to, jak neposlušnej jsi, a že mi odmlouváš!“ Odhodí vlasy kamsi na zem, vytáhne ze šuplíku pouta, Bill, jak je spatří, přikrčí se na posteli.
„Né, prosím.“ Pípne. Když se po něm Tom natahuje, aby mu je nasadil, chce utéct, Tom ho však pohotově chytí a vrazí mu pěstí.
„Chceš přidat?! Asi jsem byl na tebe dost hodnej!“ Začne ho mlátit na Billovu křehkou tvář, od jeho pěstí začíná být rudá. Bill už si myslí, že ho umlátí k smrti, Tom ho po chvíli, když uzná, že by to stačilo, spoutá k posteli, nohy mu připevní šátkem. Bill má na posteli napnutý tělo a nemůže se ani pohnout. Ruce a nohy má přivázané na pevno.
Krev mu sotva do nich protýká.
„Kdybys byl hodný, nemuselo se ti to stát.“ Řekne pobaveně Tom. Nandá mu roubík, nemusej ho slyšet sousedi.
Vyžívá se v tom, že mučí bratra. Vytáhne malý kapesní nůž ze svých kalhot. Přiloží ho k Billovu slabému bříšku a řízne ho povrchově,
Bill sebou trhne. Vyhrknou mu slzy při dalším říznutím, za kterým následuje další a další, nestačí počítat, kolikrát ho Tom říznul, ale dobře ví, že to nejhorší teprve přijde, když Tom vytáhne voskovou svíčku.
Bill na ní vyděšeně kouká, Tom ji zapálí a nahne nad Bratrovo břicho.
Pobaveně sleduje bratrův vyděšený pohled. Vosk pomalu ze svíčky klouže dolů. Bill by si přál zastavit čas. Lituje toho, že Sylara odmítl, aby s ním šel.
Horký vosk ze svíčky dopadne na Billovy čerstvé rány, ten skučí bolestí, vosk už pravidelně kape a Tom ho poposouvá nad jeho bříškem, aby nevynechal žádnou ránu, Bill sebou trhá, to je ještě horší, pouta se mu zařezávají do zápěstí a teče z nich krev.
„Ale ale, snad tě to nebolí.“ Zasměje se jeho zlé dvojče. Billovi tečou slzy, byl by raději, kdyby ho už zabil. To však Tom nehodlá udělat. Prozatím.
„Myslíš, že by to tvé oko vydrželo?“ Zasměje se. Bill vytřeští oči. Ví, že Tom by byl schopný mu do oka nakapat vosk. Kouká na Toma bolestním pohledem, vosk schne v jeho ránách a už ho tak nebolí.
„Tak ty bys chtěl utíkat za jinejma, jo?“ Šeptne a uhasí svíčku, Bill to nemůže komentovat. Ale uleví si, když ji zhasne. Tom ví, jak lpí Bill na svých vlasech, proto vezme do ruky velké nůžky. Klekne si na postel k Billově hlavě. Z pravé strany vezme kus jeho dlouhých krásných vlasů, šmikne nůžkama a v ruce mu zůstanou Billovy vlásky.
„Co bys řekl na novej účes? Toho dikobraza máš fakt dlouho.“ Zasměje se Tom, celou pravou stranu mu vystříhá, jak nejvíc to jde, Bill nepípne, má zavřený oči, je mu to jedno, klidně ať ho ostříhá dohola. Tom udělá to samé i na levé straně.
„No, teď ti to sluší.“ Ironicky pronese Tom, nechal mu vlasy jen veprostřed. Možná z toho důvodu, že by musel Billa otočit, aby ho mohl ostříhat i tam, a to teď nešlo, (pozn. autora: a neb jak přišel ke svému new účesu xD ) vstane a odloží nůžky.
Bill si myslí, že už by mohl být konec, Tom teprve začátek. Tom mu sundá roubík.

„Lásko, na chvíli mě omluv.“ Šeptne mu do ouška, sejde dolů do kuchyně, dá na pánev mince, vloží pánev na kamna a ohřejvá ji. Když jsou dostatečně mince horké, vezme si rukavici, vyjde nahoru zpět za Billem, ten už vysíleně usíná, když na něj Tom nasype mince, Bill řve bolestí, a ještě víc napíná tělo, mince se mu zarývaj do kůže na hrudi, Tom to pobaveně sleduje a rukou, na který má rukavičku, šáhne pro jednu minci, přiloží ji k Billově tváři. Zařve znovu, slzy mu tečou proudem.
„Však ty si ještě rozmyslíš, kam půjdeš.“ Posměšně se Tom zasměje. Odloží minci, jeho tvář teď bude hodně dlouho zdobit od mince jizva, tak jako na hrudi a bříšku. Bill je vysílenej. Nic neříká, lituje.
Tom vezme sůl a začne ji sypat do Billových ran, Bill sebou opět trhá, bolí to jak čert. Tečou mu slzy, pak se Tom nahne nad Billovu hlavu. Olízne mu z tváře slzy.
„Hmm, nezdaj se mi moc slaný,“ přidrží Billovi levé oko, aby ho nemohl zavřít. Ten je vyděšenej a trhá sebou, když mu Tom nasype do levého oka sůl, následně do pravého, zavře oči a samy mu slzej, potichu brečí. Štípe to a bolestivě pálí ještě víc než v ranách.
„Nechceš se mi třeba omluvit? Víš, já to dělám z lásky.“ Pobaveně ho políbí na rty. Chce proniknout do jeho úst, ale Bill jej nepustí, kousne ho.
„Au! Ty děvko!“ Vrazí mu facku, Bill nemůže otevřít oči, přijdou mu víčka těžké a slepené.
„Si normálně říkáš o to, abych v tom pokračoval! No co bych pro tebe neudělal.“ Uchechtne se Tom.
„Už mě prosím zabij!“ Zaprosí Bill, nechce už dál trpět.
„Co si to o mně myslíš? To bych neudělal! Vždyť tě miluju!“ Tom se nad tím dobře baví.
„Udělal, ty nemáš duši, neumíš milovat.“ Vysíleně zašeptá Bill.
„Si jen myslíš. Tak, no ty máš ale krásný nehty.“ Prohlíží si Billovy nehty. Skloní se pod postel a vytáhne z ní malý kufřík, vezme si z něj kleště a přiloží je k Billovu nehtu, trhne a celej mu ho vyrve. Bill zařve dnes už poněkolikáté bolestí, z rány mu začne týct krev.
„Vždyť to tolik nebolí, ještě 9x a bude to.“ Trhne znovu za další nehet a Bill opět zařve bolestí.
„Asi ti vytrhnu i ten tvůj jazyk!“ Sykne Tom, nechá jeho nehty, otevře mu ústa a vytáhne mu kleštěma jazyk.

autor: illyrias
betaread: Janule

22 thoughts on “Bez duše 4.

  1. Mít jen o trošku slabší žaludek, tak se asi vážně poblinknu 😀 Takhle mi jen trošku zvlhly oči, no. 😀 Zlepší? A k čemu to bude? Bill mu to jako odpustí, jo? Jsem zvědavá. 😀

  2. Ty vole, tak to je vážně síla! Doufám, že už mu tohle Bill neodpustí, nebo jo? Přece není tak naivní, aby si myslel, že ho tom miluje, to nejde! I když… no nic. Každopádně doufám, že ho Sylar unese někam hodně, hodně daleko. A že mu Tom fakt nevyrve jazyk, to by bylo asi moc už i na mě xD Brutálně se těším na další díl!! 😀

  3. to je kkt ten Tom!!Bože to je rozný fkt jko co mu Tom dělá ej hrozný!!Fkt hrozný…on snad i Bill umře bo co 🙁 no snad ne…

  4. Panebože, a já se nad tim varováním lehce usmívala! Asi bych další díl nečetl, kdyby Illy nenapsaal, že se to bude zlepšovat.. uf, snad je to nejhorší za námi… tedy za Billem 🙂 Ale bylo to hezký i tak 😉 jo a Bill snad o jazyk nepřijde… 🙁

  5. ježiši kriste. Jako já mám ráda buratlitu, ale tohle je teda hodně silný kafe. A teda jako když mu začal trhat nehty, tak jsem se málem pozvracela. To říkám upřímně protože na nehty já si zakládám a jen ta představa…bože. To budu dlouho rozdejchávat

  6. Jako… Mně trhal nehet doktor, když jsem byla malá a… se vší šetrností, dodnes na to nezapomenu. (A dodnes mi roste trochu křivě.) To opravdu není zase taková sranda a je to hodně citlivý a nebezpečný… Už i s těmi mincemi to Tom trochu přehnal, nebo sůl do očí… I když je jeho chování dost absurdní, budiž. Ale ty nehty, to je už totální hloupost, to se na mě nezlob. O stylu psaní pomlčím.

  7. To je masooo… xD Já jsem tě, illy, normálně podcenila… U některých ostatních povídek je taky takový varování, a nad tím jsem vždycky jenom mávla rukou… Protože ani jedna nebyla zdaleka tak krutá jak tahle… xD Tentokrát tam to upozornění bylo zcela oprávněně! xD

  8. auuuuu…..to snad neni mozne….ten tom je taky buzerant jeden sk****ny d**o k***t p***s…. !!!!!!debil je to…..kedy bude pokracovanie? 😛 😀

    inac je to perfektne dielo…

  9. *úplně bez dechu* T-t-t-t-to… to je krutý!! Proboha! Aaaa!!! *rve si vlasy* Takové týrání…
    Já snad ani nechci vědět, co bude dál… *kecá! Strašně ji to zajímá*

  10. tady pomalu řvu bolestí za Billa, jen si to představuju, áááá, to musí bolet jako svině!!!!panebožee!

  11. Ehm..můj názor na tuhle povídku je…no řekněme že z prváích třech dílů se mi chtělo brečet,teď k tomu přidávám ještě zvracení.Knedlik mám v krku a tečou mi slzy,lem jsem se poblila…co je na tom twincestního?Je to napsaný působivě,to jo ale..omluví se někdy Tom Billovi a budou spolu šťastný? Já jen jestli má vůbec smysl to číct až do konce..protože pokud bude jen samé násilí a tohle,tak to vážně číst nechci,protože u každý věty se dusim slzama,to neni možný,s e mi nikdy u povídky nestalo..

  12. uhm, já mám povídky tohoto typu ráda. Hodně. 😀 Kdy je Bill Tomem mučený nebo něco tak..
    Ale tohle mi přišlo docela dost přehnané..Myslím vážně dost..Promiň. Můj názor.
    Jinak, určitě si počkám na další dílky 😉

Napsat komentář: ivet Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Verified by ExactMetrics