Ready, set, go!!! 10.

autor: Lenna W.K.T & Kačítek

Po pár dnech už se přestali klepat, když někdo zazvonil u dveří nebo zaťukal na dveře. Lenna zařídila vše kolem dokladů a Billův stav se zlepšil na výbornou. Lenna začala chodit do práce. Do nedaleké soukromé nemocnice ve velkém městě zvaném Lugano. Jednou o víkendu tam vzala i dvojčata. Je tam veliké nádherné jezero. Je tak veliké, že připomíná moře. Lenna jim o okolí hodně povídala. Třeba konkrétně o tom jezeře, že je skoro půl kilometru hluboké. Byl to vážně romantický pohled. Bylo to krásné vidět takový kontrast. Jezero a okolo hory, jejichž špičky byly bílé.

Procházeli se městem, oběhli Lenniny oblíbené obchody. Ty se hned staly oblíbené i u Billa. Tom se jen smál. Další den se jeli podívat na druhou stranu. Do Itálie, kde narazili na oblíbený Tomův obchod. Hadry o velikosti XXL. Nakoupili tam spoustu věcí. Prohlédli si Italské jezero, které je prý ještě hlubší a větší než jezero v Luganě. Lenna jim ukázala snad každý kousek Italského Coma. Chvíli tam totiž bydlela, než se přestěhovala do vedlejšího Chiassa. Kluci si připadali jako v ráji. A aby toho nebylo málo. Sehnala jim učitele, který je učil italsky, a u švagra sehnali práci. Všechno se zdálo krásné. Lenna jim ale tajila zásadní věc. Hodně na ně šlapala, aby se naučili v části země, kde žiji, mluvit a pohybovat. Kolem konce prázdnin se kluci připravovali, že půjdou na střední školu, kterou studovala i sama Lenna. Byla to velmi dobrá škola. Chtěla je zabezpečit co nejvíc, a tak koupila druhé auto. Tom se naučil řídit a učil Billa. A v den jejich osmnáctých narozenin směli jít prvně na střední školu ve Švýcarsku, oba dostali řidičáky. Byl to hodně šťastný den.

Asi týden po narozeninách dvojčat přišla Lenna za Tomem.

„Tomy, musím tě o něco poprosit. Je to hodně osobní a vím, že souhlasit nebudeš, ale já doufám, že mi moje přání splníš. Vím, že jsi velmi zkušený kluk, co se týká dívek…“

„A co to má společného s tebou?“ Tom přestal koukat do svého hrnku s kávou a koukl na Lennu.

„Má to společného hodně.“ Pošeptala a dala Tomovi na ruku svou dlaň. Jemně se chvěla, ale Tom si všiml, že poslední dobou se chvěje často. Koukl se na tu ruku jako by říkal, co to má znamenat. Lenna ji dala hned pryč.

„Často se chvěješ.“

„Jo, v práci už kvůli tomu provedli opatření. Jsem teďka primářka, abych vyplňovala papíry a tak. Ale o to teď nejde. Teda jde, ale…“ nevěděla absolutně jak začít.

„Tomy, já bych si přála, aby ses se mnou vyspal.“ Pošeptala. Bill byl právě venku se štěnětem, které od Lenny k osmnáctinám dostal.

„To nemyslíš vážně, že ne?“ zhrozil se Tom.

„Promiň Tomy, ale myslím.“ Začala smutně. „Je to asi dva roky, co mi zjistili tumor na mozku. Bohužel se ale nedá nic dělat. Sama jsem koukala na snímky. Bez následků by to neodstranil ani nejlepší neurolog. Je to mé poslední přání, protože už mi moc času nezbývá. Proto mě přeložili. Já jsem vždycky byla toho názoru, že svoje tělo dám jen tomu pravému. Jenže jsem čekala až do šestnácti a pak mě odvezli sem. Tady jsem se skoro rok neobjevovala ani na ulici se psem. Natož abych se seznámila. Pak jsem začala školu a taky čas nebyl. A nakonec jsem šla pracovat a… na lásku nebyl čas. A tak tě teď prosím.“ Lenně tekly z očí slzy a Tom nevěděl, co říct. Téhle ženě toho dlužil mnohem víc, než jen dopřát jí nepoznanou slast. Ale tohle nemohl udělat Billovi. Slíbil mu, že s jinými dívkami i muži už nadobro končí.

„Tohle budu muset probrat s Billem, promiň, Lenno, já mu něco slíbil!“ řekl po dlouhé době přemýšlení.

„Ne, prosím, jemu to neříkej. Znáš ten jeho pud všechny zachránit. Já vím, že toho po tobě chci strašně moc. Ale pochop i ty mě. Nikdy jsem neměla sex, protože jsem čekala na něco, co nikdy nepřišlo. Na lásku. A zase se mi nechce někam jít ožrat se do němoty a nechat se ojet nějakým smradlavým chlapem.“

„Lenno, ale já jsem o sedm let mladší jak ty!“ řekl Tom. Popravdě starší ženy mu nevadily, ale nedokázal si Lennu představit nahou, natož, že by s ní měl sex. Ne, že by nebyla pěkná. Právě naopak, ale o to tu taky šlo. Lenna měla sklopenou hlavu.

„Prosím, Tomy. Udělám všechno, co budeš chtít. Hlavně mi dopřej tuhle poslední věc.

„A proč nejdeš za Billem? Je to taky kluk!“ řekl Tom a v zápětí by si nafackoval. Nabídl jeho nádherné tělo dívce, která pro ně sice udělala víc, než kdokoliv jiný, ale představa, že by se s Lennou měl podělit o Billa, ho znervózňovala.

„Ale Bill. Je to krásný kluk, ale sám ještě nemá tolik zkušeností, jaké hledám. Ale ty. Sám si mi přece říkal, že dívek si měl nespočet.“

„Ano, to měl, ale to bylo dřív, než jsem Billovi slíbil svoji totální věrnost. A nechci ji porušit.“

„To absolutně chápu.“ Sklopila hlavu Lenna.

„Kolik máš času?“

„Do konce ledna!“ špitla Lenna se sklopenou hlavou.

„Už jen tak málo? Proč si nám to neřekla dřív?“

„Nechtěla jsem vás stresovat!“ Tom Lennu pozoroval. Bylo mu jí líto. A po tom všem, co pro ně Lenna udělala, aspoň věděl, jak se jí teď odvděčit.

„Dobrá, ale Bill se to nesmí dozvědět. Ani zmínku o tom a stane se to, až on tu nebude, jasné? Takže mě jeden den necháš doma.“