Společník hvězd 10.

autor: Ivetka

Bill se s Tomem neviděl už opravdu dlouho. Pro něj byly ty dva týdny, co se neviděli, opravdovou věčností. Důvodem toho, proč se poslední dobou nemohli vidět, byla Tomova příprava na jedno jeho vystoupení. Když už se mohli vidět, bylo to hodně pozdě večer, kdy byl jak Tom, tak i Bill unavení.
Tom ale Billovi slíbil, že se snad do konce tohoto týdne uvidí, tak Bill v duchu doufal, že tomu tak bude. Po Tomovi se mu strašně stýskalo… Mezitím o sebe ani nepečoval, neměl důvod, proč se upravovat, česat si vlasy do extravagantních účesů… Doma chodil v teplácích a ve vytahaném tričku…

O_o

,,Cink cink…“ Bill se ihned zvednul z pohovky a běžel ke dveřím v domnění, že ten, kdo právě stojí za dveřmi, je Tom. Bill otevřel dveře a naskytl se mu výhled na malou paní, která prodávala noviny, které vždycky vzala v metru zadarmo, a pak se je snažila prodat.
,,Dobrý den, mladý muži, neměl byste zájem o dnešní noviny?“ usmála se na něj.
,,Dobrý… no, víte, chodíte ke mně každý den a já vám každý den odpovídám stejně záporně… tak proč to pořád zkoušíte?“ kouknul se na ni Bill trošku povýšeneckým pohledem.
,,No, víš, chlapče, já už si věci moc dobře nepamatuji, nevím, kdo mi za den řekne ano a kdo ne… Takže každý den chodím pořád stejně a ve stejný čas…“ usměje se.

,,No dobře… a bude vám tedy stačit, když si na dveře vylepím, že o noviny nemám zájem? Myslíte, že si to budete schopná zapamatovat aspoň na několik těch sekund?“ Bill se trošku přidrzle zašklebil, paní s pojízdnou taškou se jen zašklebila a šla o dveře dál.

Bill jen tiše zabouchnul dveře a zklamaně se vracel zpátky k televizi. Nedošel však ani do půl cesty a zvonek se rozcinkal znovu. Billovi zatikalo v oku, naštvaně se otočil na patě a rozešel se znovu ke dveřím.

,,Ahooooj…“ usmál se Tom a objal ho.
,,Tome,“ vyjeknul Bill a také ho pevně objal.

Tom nohou zabouchnul dveře a ještě se s Billem chvilku majetnicky kýval v objetí ze strany na stranu. Bill si to ohromně užíval, konečně zase cítil tu Tomovu dokonalou vůni a mohl se zabořit do jeho měkoučkého oblečení. Se zavřenýma očima tiše vrněl a spíš se na Toma pověsil, než aby ho objímal stejně jako on jeho. Po chvíli se oba začali pomalu pouštět a jejich pohledy se střetly. Chvíli na sebe koukali, Tom se pak k Billovi lehce naklonil a dal mu dlouhou pusu na rty. Bill pomalu přivřel oči a zhluboka se nadechnul, aby se mu alespoň trošku rozproudila krev v žilách, měl co dělat, aby to s ním neseklo. Hlava se mu motala a nohy nekontrolovatelně třásly.

Pevně zmáčknul rukávy Tomovy mikiny a přitisknul se víc k němu. Tom se taky zhluboka nadechl, Billa chytil za boky a přitisknul si ho těsně k sobě, pokračoval. Dal mu další pusu, pak další a další… Na chvíli se od sebe odtáhli, aby se mohli pořádně nadechnout. Tom ale moc dlouho nečekal, hned, co si doplnil správnou dávku kyslíku, si Billa znovu přitáhnul, tentokrát byl ale trošku odvážnější, pootevřel rty a políbil ho. Jazyk nepoužíval, alespoň zatím, nechtěl tím Billa nijak vylekat. Na Billa to bylo taky dost silné kafe, když po dvou týdnech nic nedělání dostane takovouhle dávku adrenalinu. Ale nebránil se. Dal by cokoli za to, aby tohle Tom dělal častěji, ani nevěděl, co to do něj vlastně vjelo, že hned takhle začal.

,,Tommy…“ pošeptal Bill tiše mezi polibky…
,,Šššš… strašně se mi po tobě stýskalo… chci si tě pořádně užít…“ brouknul Tom na jeho další otázky a ústa mu znovu zacpal svými rty. Bill se po chvíli už opravdu nedokázal ovládat, chytnul Toma jednou rukou za tvář a špičkou jazyka opatrně přejel po horním rtu Toma. Tom se trošku polekal a na chvíli se odklonil. Bill si to snad ani neuvědomoval, jen zůstal u Toma stát a čekal, co bude dál. Tom se taky trošku roztřásl. To, co udělal Bill, se mu pekelně líbilo, ale bál se pokračovat…
,,No tak, Tome, vyser se na to…“ řekl si Tom v hlavě, podíval se na Billa, přimáčknul ho na zeď a začal ho vášnivě líbat. Zahodil za hlavu všechny problémy a všechno, co ho tížilo, začal se znovu soustředit jen na Billa… Bill tiše zavrněl na znamení jeho spokojenosti a Toma pro jistotu objal ještě jednou nohou, aby mu nemohl nikam utéct. Tom Billa hladil všude možně po těle, zběsile funěl, snažil se to všechno udýchat.

Pro Billa tohle bylo více než dokonalé přivítání a vážně velké překvapení, to ale pro Toma taky, oba ale věděli, že tohle budou muset provozovat častěji…