autor: Lea
Bill se zadíval na Toma, který měl ve tváři vepsaný bolestivý, a zároveň zklamaný výraz. Očekával, že bude mít spíše v obličeji zlost, vztek, zášť… snad i strach. Přál si, aby se bál. Aby se bál toho, co ho čeká. 7 let v base… to není žádná pohádka.
Hnědé oči se střetly s dalšíma hnědýma očima. Ty Tomovy oči… tak zklamané… a tak smutné. Ale proč? Snad po tom všem nečekal, že bude jeho vinnu popírat? To zrovna, aby se vrátil a týral ho znovu. Ne, už nikdy si nenechá takhle ubližovat, od nikoho!
„Tak, Bille, máš to za sebou, můžeš jít slavit,“ zazubí se na něho právnička.
„To je skvělý nápad! A co kdybyste šla s náma? Tolik vám toho dlužíme… zajdem hned vedle do restaurace, na skleničku, pořádně to oslavíme…“ začal plánovat Andy ale Bill ho zarazil s šokem ve tváři.
„Ne, Andy… ty si myslíš, že je to tak jednoduché? Ne, to teda není. Ano, zavřeli člověka, který mi ubližoval, a tím mě vlastně zachránili, ale taky zavřeli mé dvojče a já nedokážu sedět a tvářit se vesele, když vím, že ho vedou do vězení,“ prsknul Andreasovi do obličeje, a ten se na něho nechápavě díval. Právnička jen mírně znechuceně povytahovala své pečlivě vytrhané obočí.
„Bille, neblázni… vždyť je to zrůda, ne tvůj bratr… „
„Takže vy dva jste spolu opravdu něco měli?“ zeptala se žena a tvářila se jako by spolkla citron. Bill po ní jen šlehnul naštvaným pohledem, popadl kabelku a rázným krokem zamířil ven ze soudní síně, nevnímajíc Andreasovo volání. Možná, že to bylo sobecké, ale už měl svého blonďatého kamaráda plné zuby… nechápal ho…
Rozevřel dveře a ocitl se na chodbě. Uslyšel hlasy svých rodičů a sevřelo se mu srdce, když uviděl scénu, která se mu naskytla.
„Tati… tati… prosím,“ prosil Tom zoufale, oči upřené na svého otce, který na něho hleděl pěkně spatra. Toma drželi dva policisté a na rukou měl nasazená pouta. Nejspíš mu dali pár minut, aby mohl něco říct rodičům.
„Tati, vím, že jsem to neměl dělat, ale neopouštějte mě,“ první slzy stékaly po Tomově tváři. Jenže Jorgen se na něho znechuceně podíval.
„Ty nejsi můj syn,“ zavrčel a obrátil se k odchodu. Simone stála se sklopenou hlavou a skousávala si ret, přesně, jako to dělával Bill.
„Mami… maminko,“ teď už Tom nepokrytě brečel. Po dlouhé době dával své city opravdu najevo.
„N-Nech… nech mě to vstřebat… ještě je brzo,“ zašeptá Simon a zvedne k synovi oči. „Přijdu za tebou. Tohle ti nikdy nebudu moci úplně odpustit, ale… pořád jsi to ty, můj syn, Tome,“ pokývá hlavou. Zvedne ruku, jako by už už chtěla Tomovi setřít slzy, ale nakonec ji jen spustila podél těla a rychle se vydala za svým manželem.
„Mami!“ vykřikne bezmocně Tom a škubne sebou. Policisté ho chytnou ještě pevněji.
A Bill cítil dost velké zadostiučinění. Takovou bezmoc cítil on, když ho Tom znásilňoval, a výhružkami nutil mlčet.
„Tak jdeme, Tome,“ ozval se mladý policista a popostrčil chlapce k východu.
„Jo, tohle byla jen naše dobrá vůle,“ zavrčel druhý nepříjemně. „Musíme si pospíšit, Kaulitzi… tvůj nový domov čeká.“
Tomem projel záchvěv strachu, ale nedalo se nic dělat. Proto ani neprotestoval, když ho policisté odváděli do auta, které ho mělo odvést do Berlínské věznice.
Ani si přitom nevšiml svého bratra, který je zpovzdálí upřeně sledoval…
„No konečně, tady jsi,“ vydechl úlevou Andreas a vrhnul se k černovláskovi, který vešel do bytu. „Ani nevíš, jaký jsem měl o tebe strach.“
„Potřeboval jsem si pročistit hlavu,“ odvětil tiše Bill. Jeho ruce si nervózně pohrávaly s lemem trička.
„Ach… no jo. Mělo mě to napadnout,“ usmál se Andreas a chytnul Billa za loket. Odvedl ho do kuchyně, kde ho usadil na židli. „Udělal jsem pizzu, takže doufám, že máš hlad,“ zazubil se na chlapce a sehnul se k troubě.
Bill se na oplátku taky usmál. Jedna z Andyho velkých předností byla, že uměl vařit jako málokterý kluk. Dokonce vařil líp než Billova mamka.
„Udělal, nebo kupoval?“ ušklíbl se na kamaráda a ten převrátil oči v sloup.
„Samozřejmě, že dělal, víš moc dobře, že ty mražený blivajzy nesnáším, tak neprovokuj,“ zahrozil mu prstem a vytáhl dozlatova upečenou pizzu.
Bill potěšeně zamručel a jeho žaludek mu ihned odpověděl. Andreas se zasmál a začal pizzu krájet. A Bill si najednou uvědomil, jak moc sobecký k Andreasovi byl. Nikdy se mu nesnažil ublížit. Snažil se ho jen pochopit a pomoct mu. Sice ho v některých věcech nedokázal pochopit, ale pomohl mu, a to vždycky.
Byl mu toho opravdu hodně dlužný.
„Andy?“ pípnul. Blonďák se na něho otočil.
„Copak?“
„Já jen… děkuju ti. Za všechno,“ poděkoval upřímně Bill.
Andreasovy zelené oči se rozzářily štěstím.
„To nic není, Bille… a teď půjdem na tu pizzu,“ dodal vesele a začal prostírat.
Celým bytem byla znát pohoda a mír.
Tom seděl tiše v dodávce, která ho vezla o berlínské věznice. Snažil se nevnímat kluka, kterého vezli s ním. Cítil na sobě jeho pohledy, a to se mu vůbec nelíbilo.
„Hele, štěně, nejseš na lapák nějakej mladej?“ ozval se jeho spolujezdec po chvíli. Tom neurčitě pokrčil rameny.
„No, jazyk snad máš, tak mluv, ne?“ ušklíbnul se kluk. Tom se na něho podíval.
„Je mi dvacet,“ odvětil prostě.
„No vždyť říkám, ještě štěně. Tebe nečeká lehkej život,“ pokýval chlapec hlavou.
„A tobě je kolik?“ osmělil se Tom.
„25. Pěknej věk, co? Ale odsedím si podstatně míň,“ zasmál se.
„Kolik?“
„Tři roky. Za drogy. Ti hajzlové fízlácký po mě chtěli, abych jim napráskal zbytek party, ale já nejsem žádná krysa, rozumíš. A navíc netoužím, aby si mě někdo v lochu podal a natrhl mi prdel,“ rozpovídal se kluk. „Mimochodem, jsem Will.“
„Já jsem Tom.“ Will kývl na souhlas. „Ty jedeš… do vězení poprvé?“
„Ale kdepak. Už potřetí. Ale je to tam docela fajn, zvykneš si,“ usmál se chlapec.
„Opravdu?“ podivil se Tom.“
„No jasně. Je to super, když na tebe po práci čeká tvoje milovaná prdelka, s kterou si to můžeš rozdat,“ zašklebí se pobaveně Tomovu šokovanému výrazu.
Tomovi se zhoupl žaludek. O tomhle slyšel. O věznicích, kde bylo součástí pobytu opakované znásilňování od svých spoluvězňů. Proboha…
„Hele, radím ti dobře. Ty jseš opravdu takový štěňátko, malý, docela nezkušený, co se tohohle týče. Drž se v pozadí a nikoho neprovokuj, jinak si několik týdnů nesedneš,“ radil mu Will a Tom se zmohl jen na bezmocné přikývnutí. Jen z té představy, se mu zvedal žaludek. Fuj.
Auto se zatřáslo a bylo poznat, že odbočili z asfaltky. Oba kluci mlčeli, ponořeni do svých vlastních myšlenek. A po chvíli cítili, že auto zastavuje.
„Vítejte doma,“ ozval se mužský hlas a dveře dodávky se otevřely. Tom zamžoural do slunečního světla, ale to už ho někdo tahal ven z dodávky tak hrubě, že málem upadl.
„Hni sebou,“ štěkl nerudně policajt a vedl ho k rozlehlé budově. Kolem bylo všechno ohraničeno ostnatými dráty a vysokými ploty. Jeho nový domov.
Uvnitř to nepříjemně páchlo a působilo stísněně. Zdi byly oprýskané a šedá omítka se odlupovala. Strop byl rozpraskaný a podlaha děravá. No místečko k pohledání.
Kolem bylo spousta policistů, kteří Toma a Willa sledovali ostřím zrakem. Většina z nich se na Toma dívala s neskrývaným zájmem. Přece jen, Tom byl v obličeji opravdu velice pohledný.
„Proboha, Stevensi, ty jsi tu znovu?“ prohodil jeden s úšklebkem, když procházeli kolem nich.
„Jasně, nemůžu tu nechat Erika dlouho bez dozoru,“ mrknul Will a Tom v obličeji mírně zezelenal.
Po hodině ho konečně pustili do jeho cely. Zdálo se mu to jako úleva. Předtím musel totiž podstoupit vyšetření, poučení o řádu věznice a tak dále. Bylo to únavné a některé věci i dost… ponižující.
Rozhlédl se po cele. Jedna dvoupatrová postel, umyvadlo a stolek s židlí. Opravdu velký luxus. Tom se posadil na okraj postele. Bylo mu špatně. Z tohohle místa i ze sebe samého.
Najednou se dveře cely otevřely a dovnitř vešel kluk. Mohlo mu být kolem 25, jako Willovi. Zarazil se a chvíli na Toma zíral. Pak se pomalu ušklíbl.
„Nečekal jsem, že mi sem přidělí takovou krásnou prdelku,“ poznamenal a policista, co stál za ním, celu zamkl a odešel. Kluk a Tom osaměli.
„Nech si ty poznámky,“ ucedil Tom nabroušeně.
„Dej si pozor na jazyk,“ varoval ho blonďák. „Jinak bys o něho mohl přijít… a to by byla velká, velká škoda,“ dodal.
Tom se roztřásl. Tohle nečekal. Věděl, že tu bude asi plno gangů, co si budou vybírat mladé kluky, a prakticky si z nich udělají děvky, ale nenapadlo ho, že to bude hned první kluk, kterého potká.
Vyjeknul, když na sobě ucítil jeho ruce. Setřásl je ze sebe a vyskočil na nohy. Kluk se na něho šklebil.
„To jsem si mohl myslet, že budeš taková netýkavka,“ zasmál se a vztáhl k němu ruku. Tom hbitě ucukl.
„Dej ty pracky pryč,“ zasyčel vztekle, ale on toho nenechal. Popadl Toma za tričko a nalisoval ho na zeď, nevnímajíc jeho přidušený výkřik.
„Raději zavři hubu, nebo se ti něco stane,“ zavrčel mu do obličeje a ochutnal jeho rty. Ani v nejmenším mu nevadilo, že Tom nespolupracuje. Přidržel mu ruce, aby se tolik necukal a líbal ho… než ho Tom vší silou kousl do jazyka.
„Jau! Ty malá děvko!“ syknul rozzuřeně a chytnul ho za copánky. Praštil s ním o zeď, až se chlapci objevily hvězdičky před očima. Poté ho shodil na kolena a rozepl si kalhoty.
„Zkus ceknout, kousnout, nebo něco podobnýho a slibuju ti, že tě zabiju,“ vyhrožoval. Tom na něho zíral s neskrývaným zděšením. Kde se to jen ocitl? Co teď bude dělat? Tohle přece nejde…
Ale když viděl, že to ten hajzl myslí vážně, uvědomil si jednu věc. Cítil se stejně, jako předtím Bill.
Jenže tentokrát tu nebyl žádný Andy ani rodiče, kteří na něho zpovzdálí dohlíželi.
Zbyl mu jen strach, úzkost… a stesk.
autor: Lea
betaread: Janule
no…tak tohle jsem tewdy opravdu nečekala…div ne s otevřenou pusou se těším na další díl 😉
Mě je Toma strašně líto..:( Já tak nechci, aby byl ve vězení….:(
a ted bude Tom trpět ještě víc než Bill.na to dám krk… je mi ho líto…alr bylo mi líto i Toma…věřím tomu, že Tom se v té věznici napraví a bude prosit Billa o odpuštění….
Tak to bylo.. něco.. Měla jsem úplně slzy v očích. Takhle to vypadá, že už to nikdy nemůže bejt dobrý..x((( Jsem moc zvědavá na další díl..x))
nééé chudák Tom.. i po tom všem mi ho je neskutečně líto x( a navíc když za to může opilý Bill xDDD nemůžu se dočkat dalšího dílu, čtu to jedním dechem ♥
wow…tak to je něco..přijede a hned toto… no,když nic, tak bude vědět, jak bylo Billovi a třeba se napraví…ale je mi ho líto:( těším se, jak to bude dál 🙂
mmmm noo aspon ted vý jak se Bill cítil …
Wow … Chudáček Tom … Sice mu to tak trošku patří, aby si prošel t oco Bill … Ale teď už se podle mě změnil ..Néé ať mu to nedělají … Prosím ='(
Ah.. nemám slov.. Tak smutné a přesto vesmírně nádherné ♥__♥
No… alespoň ví, jak se cítil Bill. Myslím, že mu to i patří. Teďka si může "užít" xD Snad ho i brzo pustí.
pekne se to rozjizdi
Pořád jsem na straně Billa – jen ať si to Tom párkrát zažije, hajzl.
chudák maleeej… maličkeeej… sice si to docela zasloužil ale stejně mi ho je líto a.. ať to dobře dopadne jasný?! xDDDD
hmmm… tak fajn. Toman ať si párkrát užije, ale pak by ho mohli propustit na kauci, a Bill by si měl díky nějakýmu snu nebo déjavu vzpomenout na to, jak Tomovi ublížil a tu kauci zorganizovat… at je to spravedlivý 🙂 a pak děj se vůle boží, kdo bude s kým…
mm chudáček Tománek:((( je mi ho hrozně líto, už jen kvůli tomu, že to celé vlastně spustil Bill… och honem rychle dál, je to úžasná povídka, miluju ji!!!
andy mi dost leze na nervy, toma mi je momentalne luto aj napriek tomu, co robil predtym ..
Nikdy nechci jít od vězení. Tohle bych nepřežila. Billí vzpomeň si že si Toma taky znásilnil.No tak já nechci, aby byl ve vězení s takovýma hajzlama.Ik džy s to trochu zaslouží.
twle, drsný celkem…jen ať si užije, ale 7 let..to je moc 🙁 jsem zvědavá na další díl :))
ANO! Tak teď si to ten hajzl hezky užije! Ale já mám stejně pocit, že si Tom ani celou dobu neuvědomoval, co provedl až teďka… No dobře mu to Jorgen dal! 😉 Úžasný dílek! Třeba Tomovi pomůže Will…
moc děkuju za komentáře x) Ale..upřímně nemám ponětí ky bude další díl. mám teď divné období, málo času a nápady žádné..takže si bduete muset chcivličku počkat x)
tiež nechcem aby bol Tom vo vezení ale mám taký podivný pocit zadostucinenia ze si vyskúsa to isté ako on robil Billovi.,. ale 7 rokov?!… :/.. nwm držím Ti palce, aby sito napísala najlepšie ako vieš 🙂 je to úúúúúúúúúžasné!
joooooo dobre ti tak Tome. Jen si to vyzer. A to poradne. A to jsi teprve v zacatku tak si zvykej. Chtel si mit devku a sam si devka. Rozhodne Toma ani trochu nelituju. At si sam zkusi jake to je. Co Billovi provadel. Co musel Bill diky nemu zazivat. A ja doufam, ze s Tomem se tam nikdo nebude parat. Vypada to ze aspon jeho spolubydlici urcite ne. Ted jsem moc zvedava na dalsi vyvoj…zda se objevi nejaky skok o sedm let pozdeji nebo jak.
Btw. Jorgen to rekl dost dobre…..vubec se mu nedivim ze ho zavrhl
Po přečtení některých komentářů se mi dělá blivno nad tím, jak můžete vůbec hájit Toma. Uvědomujete si, co vlastně Billovi udělal a že Bill je tady ta oběť? Řeknu to na plnou hubu – Tom si zaslouží pořádně natrhnout prdel. Ta fyzická bolest bude opravdu jen malinká oproti tý duševní… Snad se napraví a pochopí, co bráškovi udělal, ale nechci, aby byli spolu…
Tak až tady konečně Tomowi dochází jak moc ublížil Billowi, co wšechno musel zažíwat. Jakou bolest a ponížení. Teď si to Tom odnese i s nawijákem a pořádně si to wyžere. Jen ať si alespoň trošku zažije něco z toho co on sám dělal Billowi. Jen ať cítí tu alespoň fyzickou bolest. Karty se obrátily Tome. Teď jsi děwka ty!
Možná začíná pociťowat winu z jeho činů ale to ho neobhájí z toho jak se chowal. "Dohnal Billa až k sebewražně."
Jo musím uznat, že když jsem četla řádky tohodle díla jsem měla smíšené pocity a dokonce jsem z toho byla smutná. Pak jsem se ale uwědomila a pořádně wzpomatowala jelikož jsem si wzpomněla na to co se stalo w dílem předchozích, co Tom prowedl a hned jsem byla w obraze. Mé špatné pocity byly pryč. Žádná lítost.
Bill už nebude muset snášet tu bolest, rány a další a další znásilnění swým bratrem. Teď to bude Tom co si něco prožije.
Možná kdysi Bill byl opilej a to co udělal bylo jen díky tomu, že byl pod wliwem alkoholu a pořádně ani newěděl co dělá kor když si na to ani newzpomání ale ani to, to jednou co udělal neomlouwá ty roky, ty dlouhé roky co mu dělal práwě Tom!
Takže Tome teď jsi na řadě ty, kdo bude trpět! Buď děwkou…
mě je Toma prostě líto….nemůžu si pomoct…
Ách chudák Tom, možná si to fakt zaslouží ale mě je ho stejně líto x(
Tušila jsem že to takhle dopadne … možná že by mohl byl stáhnout žalobu…. aby ho pustili…. přece kde nění žalobce tam není soudce… i když je odsouzený muže to stáhnout… aspoň tak aby mu to aspoň zmírnili…
wow!je mi Toma trošku líto, i když si to
zaslouží . doufám, že co nejdřív bude další díl.tahle povídka se totiž čte úplně sama.:)
no co si budem popírat, Tom si to po tom trápení zaslouží, ale stejně mi ho je líto, PROTOŽE TO CELÝ ROZPOUTAL BILL!
Jo tak chudášek Tom, nakonec za to ještě může Bill… Bill bude nakonec ten špatnej… Uvědomují si tady některé fanynky Toma, že i kdyby Bill udělal cokoliv, na tohle Tom nemá právo?! Vždyť ho málem přizabil proboha!
Bill je taky pěkný hajzl, měl by být taky zavřený… tohle si Tom nezaslouží… vím, že Billovi ubližoval více než mu ublížil Bill, ale díky Billovi to začalo… no já dlouho nečetla žádnou povídku a teď jsem začala touhle a jsem z ní naprosto mimo… ať Toma pustí, ať si Bill vzpomene co udělal… no mám dost, jsem z toho totáč v prdeli….
Honem dááál
Prosím prosím další díl! ;))