autor: Kiki
Bill se pro dnešek vzbudil jako první. Bolela ho hlava, tak se chtěla nadechnout čerstvého vzduchu. Jako rozespalého ho nenapadlo otevřít si okno. Hodil na sebe mikinu a šel si sednout na schody před dům. Chyba. Dveře sice nezavřel, ale…
„Věděl jsem, že jsi to ty, Bille.“ Promluvil na něj opět ten chlápek. Byl to jeho majitel.
„C-Co tu chcete?“ zvedl obličej od země a koukl na něho.
„Přišel jsem si pro někoho, kdo mi patří.“
„Já vám nepatřím.“
„To si jen myslíš.“ Chytil ho za loket a tahal pryč. Spíš se o to snažil, ale Bill se bránil.
„Tome!!!“ Křičel, ale nikde nikdo.
„Nepomůže ti.“ Zasmál se hnusně.
„Tome!!! Pomoc!!!“ volal zoufale.
„Není tady, aby ti pomohl.“
„Nepatřím vám! Pusťte mě!“
„Ale ano. Patříš. Hezky nám vyděláváš. I když jsou s tebou problémy. To mi připomíná, že tě musíme potrestat.“
„Tomi!“ Zakřičel ze všech sil, a co nejvíc mohl, když byli u vchodové branky. Nic. Propadl v zoufalý pláč.
„No tak. Vždyť si budeš jen užívat. Co by dali ostatní kluci, kdyby mohli nonstop šoustat. Buď mi vděčný.“
„Nikdy!“
„To si ještě povíme.“
„C-Co tu chcete?“ zvedl obličej od země a koukl na něho.
„Přišel jsem si pro někoho, kdo mi patří.“
„Já vám nepatřím.“
„To si jen myslíš.“ Chytil ho za loket a tahal pryč. Spíš se o to snažil, ale Bill se bránil.
„Tome!!!“ Křičel, ale nikde nikdo.
„Nepomůže ti.“ Zasmál se hnusně.
„Tome!!! Pomoc!!!“ volal zoufale.
„Není tady, aby ti pomohl.“
„Nepatřím vám! Pusťte mě!“
„Ale ano. Patříš. Hezky nám vyděláváš. I když jsou s tebou problémy. To mi připomíná, že tě musíme potrestat.“
„Tomi!“ Zakřičel ze všech sil, a co nejvíc mohl, když byli u vchodové branky. Nic. Propadl v zoufalý pláč.
„No tak. Vždyť si budeš jen užívat. Co by dali ostatní kluci, kdyby mohli nonstop šoustat. Buď mi vděčný.“
„Nikdy!“
„To si ještě povíme.“
Zatáhl ho do auta, kde ho hodil do zadní části a přivázal nejtenčími provazy, co tam měl. Bohužel, nedaly se roztrhnout. Pomalu se mu zarývaly do jeho tenké kůže. Nezachránil ho. Už ho nikdy neuvidí. Zase má černé myšlenky. Jenže existují v téhle situaci i nějaké hezké? Ne. On nikdy nebude mít hezký život. Se svým bratrem. Bude do konce života dělat děvku.
„Víš, že když sis teďka nechal udělat nový účes, pohrnou se ti nabídky ještě víc? Budeme ti muset pořídit nějaký ten diář. Bude narvaný k prasknutí.“
„Proč tohle děláte?“ odvážil se zeptat.
„Protože mám s toho peníze.“
„Můžou vás zavřít.“
„To jo, ale… Mám známé, takže můžeš být v klidu. Každému se po tobě už stýskalo a těší se, až se vrátíš.“
„Jste tak odporný.“
„Já vím.“
„Nikdy nebudu poslouchat.“
„No, to potom víš, co tě čeká. A neboj se. Máme nové. Ještě tenčí.“
„Proč tohle děláte?“ odvážil se zeptat.
„Protože mám s toho peníze.“
„Můžou vás zavřít.“
„To jo, ale… Mám známé, takže můžeš být v klidu. Každému se po tobě už stýskalo a těší se, až se vrátíš.“
„Jste tak odporný.“
„Já vím.“
„Nikdy nebudu poslouchat.“
„No, to potom víš, co tě čeká. A neboj se. Máme nové. Ještě tenčí.“
Bill už nic neříkal. Věděl, že Toma už tam nepustí. Alespoň za ním ne. Najednou se vytratila všechna naděje. Když koukal z okna, všiml si, že ho veze jinam, než když byl tam. Tom ho nenajde. Jak by mohl…
Zastavili před nějakou velkou budovou. Tuhle ještě nikdy v životě neviděl, ale už od pohledu vypadala, že je to místo pro bohaté. Majitel ho surově vytáhl z auta a vedl ho dovnitř. Cestou se přísně díval na všechna děvčata v podvazkách, mini sukýnkách a korzetech, jen tak na lehko oblečená, postávající na každém kroku.
„Tohle bude tvůj nový pokoj.“ Smýkl s ním dovnitř, zamkl a šel si do své kanceláře zavolat nějakou tu gorilu.
„Přivezl jsem Billa. Vezměte ty nejtenčí bičíky a víte, co dělat.“ Rozkázal jim a oni jen přikyvovali. Tuhle práci milovali. Milovali, když mohli někomu ubližovat a nebyli za to potrestáni. Milovali, když oběť plakala a prosila. Milovali krev, která z ní tekla… Dnes ta oběť… byl Bill….
Bill dopadl na postel. Bylo to tu podobně vyzdobené, tak jako předtím. Černá budoucnost. Vše se bude opakovat. Nedostane najíst, bude bit, ale hlavně, bude muset obšťastňovat ty slizouny. Najednou zašramotilo v zámku a dveře se rozrazily. V nich gorily. Hnusně se na něj zašklebili a začali se k němu přibližovat. Věděl, co přijde. Je to tady zase.
„Dlouho jsme se neviděli, co, puso?“ Přiblížil se k němu první.
„Máš nový účes… Vypadáš ještě víc jako děvka. To se mi líbí.“ Napodobil druhý prvního.
„Nechte mě být!“ Oběma dal facku. Nechápal, kde se to v něm vzalo, ale on jim nepatří. Patří jen svému dvojčeti. Své lásce. Svému Tomovi.
„Cos to udělal?“ rozkřičel se jeden z nich. Oba se napřímili a Bill se vrhnul po jednom vybavení z místnosti. Bič. Takový, jako mají oni. Neváhal ani vteřinku a jednoho z nich pořádně plesknul. Nebyl ošizený ani ten další. Nehodlal se sebou nechat takhle dál zacházet. Je člověk! Má pro koho žít. Tím, jak je bil, bil i sebe. Odráželo se to od nich. Bolelo to, ale nevzdával se. Dostane se odsud. Teď nebo nikdy. Několikrát je i kopnul mezi nohy, když se na zemi zmítali pod bolestí od ran, které jim Bill dopřával. Ať ví, jaké to je.
„Máš nový účes… Vypadáš ještě víc jako děvka. To se mi líbí.“ Napodobil druhý prvního.
„Nechte mě být!“ Oběma dal facku. Nechápal, kde se to v něm vzalo, ale on jim nepatří. Patří jen svému dvojčeti. Své lásce. Svému Tomovi.
„Cos to udělal?“ rozkřičel se jeden z nich. Oba se napřímili a Bill se vrhnul po jednom vybavení z místnosti. Bič. Takový, jako mají oni. Neváhal ani vteřinku a jednoho z nich pořádně plesknul. Nebyl ošizený ani ten další. Nehodlal se sebou nechat takhle dál zacházet. Je člověk! Má pro koho žít. Tím, jak je bil, bil i sebe. Odráželo se to od nich. Bolelo to, ale nevzdával se. Dostane se odsud. Teď nebo nikdy. Několikrát je i kopnul mezi nohy, když se na zemi zmítali pod bolestí od ran, které jim Bill dopřával. Ať ví, jaké to je.
„Ty děvko!“
„Ne-Nejsem děvka!“ švihl ho.
Divil se, že zvládal oba. Ještě jednou každého kopl, uhodil a zbičoval. Skončili se šrámy a Bill jako vítěz. Nezamkli, takže mohl utéct. Otevřel dveře a na chodbě nikdo nebyl. Vystrašeně vylezl z pokoje. Cestu si pamatoval, takže ven trefil. Doufal, že ho nikdo neuvidí, ale mýlil se. Viděli ho vyhazovači a rychle se za ním rozběhli. Bill popadl všechny své zbylé síly a vyběhl ven z té ohavné budovy. Jenže oni za ním. Nemohl popadnout dech, když se dostal na silnici, kde se zastavil. Potřeboval vydechnout. Další chyba… Slyšel troubení, ale neměl sílu odběhnout pryč. Jen hluk, světlo a pak tma a ticho…
„Ne-Nejsem děvka!“ švihl ho.
Divil se, že zvládal oba. Ještě jednou každého kopl, uhodil a zbičoval. Skončili se šrámy a Bill jako vítěz. Nezamkli, takže mohl utéct. Otevřel dveře a na chodbě nikdo nebyl. Vystrašeně vylezl z pokoje. Cestu si pamatoval, takže ven trefil. Doufal, že ho nikdo neuvidí, ale mýlil se. Viděli ho vyhazovači a rychle se za ním rozběhli. Bill popadl všechny své zbylé síly a vyběhl ven z té ohavné budovy. Jenže oni za ním. Nemohl popadnout dech, když se dostal na silnici, kde se zastavil. Potřeboval vydechnout. Další chyba… Slyšel troubení, ale neměl sílu odběhnout pryč. Jen hluk, světlo a pak tma a ticho…
autor: Kiki
betaread: Janule
ne!!!!!!!!tom ho musí zachránit!!!!!!přiletí stropem v supermanskym oblečku a odnese si ho do bespečí!!!
Tomíííííí!!!!!Rychle!!!!
neeee tohle neeee prosííím jak mi tohle můžete dělat 😉
Mno pekne, ešte nám ho razí auto…a čo teraz? Nevravel Tom že ho ochráni? Prečo tam nebol? Aby sa mu len nezdal zlý sen, a je všetko v poriadku….či?
Vrrrrrrrrrrr… snad s emu nic nestane:(( taky si to nemusela takhle useknout:D
Teda holka..ty mi dávaš zabrat…
Napřed sem tady vynervená z toho, že Billa zase chytli….pak sem šťastná, že se jim Bill vzepřel a nehodlá se sebou dál manipulovat a že jim uteče a teď toto….
Bože…mám o Billa strach….snad se mu nestalo nic špatnýho….
Tohle byl nádhernej dílek…**
prostě se tam musí dostat, musí..