autor: bmccray
Tomův pohled
Právě jsem se vrátil z dvoutýdenního pobytu mimo město a volal rodičům, že se později dneska večer stavím na večeři. Nicméně se mi nedařilo hovor s matkou ukončit tak rychle, jak jsem si přál. Chtěla vědět o Billovi, a proč jsem jí neřekl, že jsem gay. Protočil jsem oči a dal telefon dál od ucha.
„Thomasi! Posloucháš mě vůbec?!“
„Je docela těžký, neposlouchat, mami,“ utrousil jsem.
Povzdechla si a já se opřel do sedačky v taxíku. Tohle bude dlouhý rozhovor.
„Prostě řekni, co chceš říct, mami,“ řekl jsem jí a promnul si spánky.
„Proč jsi mi to neřekl, Tome? Jsem tvá matka a tohle bych o tobě měla vědět,“ vyčetla mi a já mohl dokonale slyšet ublížený tón v jejím hlase.
Věděl jsem, že se na mě snaží jen hodit vinu za to, že jsem jí to neřekl. Teď jsem byl s povzdechem na řadě já.
„Mami, nejsem gay. Jsem bi.“
„To je to samé, Tome! Je do toho zamotaný kluk,“ řekla rozzlobeně.
„To není to samé, mami. Měl jsem ti to říct-“ přerušila mě.
„Kdo je ten Billy, o kterém Serenity pořád mluví? Kde jsi ho poznal?“
„Co ti Serenity řekla?“ zeptal jsem se jí naprosto vážně. Ta holka neumí udržet jazyk za zuby!
„Nic moc. Jen, že jsi zamilovaný a ta láska dělá DĚTI!!“
„Kurva…“ zamumlal jsem potichu.
„Tome, nechceš mi něco říct?“
Zhluboka jsem se nadechl. A tady to máme.
„Bill je pro mě někdo speciální, mami,“ řekl jsem pomalu.
Zůstala potichu, myslím, že tohle je signál, abych pokračoval.
„Bill je můj přítel a miluju ho. Potkal jsem ho, když jsem jel do LA na párty k tomu albu. Trochu se to tam vymklo z ruky, což jsem neočekával, ale nic z toho bych neměnil,“ řekl jsem a úplně vynechal fakt, že je Bill těhotný. To se dozví dneska večer, až ho uvidí déle, než na pár minut.
„Na jednu noc?! Víš vůbec, jak je to nebezpečné, Tome?! Mohl jsi dostat aids nebo něco podobného!“ Ječela přes telefon.
„Pozor na jazyk, mami,“ pokoušel jsem se vtípkem uvolnit houstnoucí atmosféru.
„Já si můžu říkat, co se mi sakra zachce, Thomasi!“
„Hey!“ křikl jsem obranně.
„Nevychovala jsem tě tak, abys vlezl do postele s každým, koho sotva znáš!“
Musel jsem se tomu smát.
„Čemu se směješ, tady není nic vtipného, Tome!“ křikla ještě víc naštvaně.
„Mami, mám sex už od 14 a ani nikdy před tím jsem ty lidi neznal, tak jaký je v tom rozdíl teď?“
„Ty… UGH!“ S tím mi opět položila telefon. Zasmál jsem se a schoval telefon do kapsy. Díval jsem se na rušné ulice za okýnkem.
Jediné, co jsem chtěl, bylo dostat se domů za Billym a Ren. Už jen pomyšlení na to mi cestu prodlužovalo.
______________
Jakmile jsme dojeli domů, zaplatil jsem řidiči a odnesl věci dovnitř. Bill s Ren byli v kuchyni a dělali koláčky s arašídovým máslem a šlehaným krémem. Jedna z Billových chuťovek asi. Bavili se o Hannah Montaně.
„Ale Billy! Ty tomu vůbec nerozumíš! Její vlasy jsou cool. Blonďatá je in,“ prohlásila a olizovala si prsty polepené čokoládou.
Bill zatřepal hlavou a olízl si rty. „Ne, blond není in. Černá je.“
Podívala se na něj, jako by byl šílený. „Ale tatínek má ve vlasech blonďatou a tobě se to líbí,“ řekla věcně.
„To si tatínek myslí,“ odpověděl pobaveně.
„Andy má taky!“ Zkřížila si ruce na prsou a našpulila rty.
„Jo, ale to je měděná, a není to jeho přírodní barva,“ odpověděl a napil se vody.
Vypadala nespokojeně a chystala se začít znovu protestovat. To byl můj čas vstoupit na scénu.
Vklouzl jsem za Ren a rychle ji zvedl. Bill se prudce otočil a usmál se.
„Tatí! Seš zpátky!“ vypískla Ren.
Přikývl jsem a přitáhl si Billa pro polibek. Objal mě a já postavil Ren na zem, rozběhla se prohrabat mé tašky.
„Co jsi mi přivezl?“ ptala se vzrušeně. Sáhl jsem do kapsy a vytáhl sněhové těžítko. Hlasitě zapištěla. Rozhodně byla v Billově společnosti moc dlouho.
„Ano! To je Florida.“ Řekla a spokojeně vybíhala schody. Bill se mě pustil a já se posadil.
„Zlato, dneska večer jdeme na večeři k mým rodičům,“ řekl jsem mu a vytáhl kytary z pouzdra. Když nic neříkal, otočil jsem se na něj. Pomalu ke mně přešel.
„Tomi, já… myslím, myslím, že jsem potkal tvou matku před pár dny. A myslím… myslím, že o nás ví… a o miminku,“ řekl potichu. Povzdechl jsem si a chytil ho za ruku.
„Musíme jim to říct, Bille. Jsi v šestém měsíci a už to začíná být opravdu vidět.“ Potřásl hlavou.
„Okay, Tome,“ poplácal mě po rameni a vstal.
Vytáhl jsem telefon a zavolal Gustavovi s Georgem a domluvil se s nimi, že se v šest večer sejdeme v domě mých rodičů. I oni se to musí dozvědět. Bill se vrátil zpět do kuchyně a sdělil mi, že zítra v devět ráno máme schůzku u doktora.
„Zjistíme pohlaví, že?“ zeptal jsem se nadšeně. Modlil jsem se za kluka.
„Yeah, a taky musíme začít s úpravou pokojíčku. Andy mi zítra z kanceláře doveze knihu se vzorky.“
„Kdy se to chystáš říct Celii? Netuší už něco?“ zeptal jsem se, zatímco jsem projížděl ledničku.
„Jo, tuší. Už je to na mě až moc vidět,“ řekl a mnul si břicho. „Už mi přestává sedět veškeré oblečení.“
„Kup si nějaké těhotenské oblečení. Tak… problém vyřešen,“ řekl jsem a vzal si pivo.
„Zmlkni, Tome! Tohle oblečení není můj styl!“
„Fajn, no, moje mamka je švadlena na volné noze. Může ti na oblečení přidat elastickou gumu,“ řekl jsem a culil se. Jeho obličej se okamžitě rozjasnil.
„A když už mluvíme o oblečení; potřebuji nový outfit na přehlídku a after párty pro New Trends,“ řekl šťastně. Zakňučel jsem a on mi věnoval ten svůj pohled! Je úplně stejný, jako Serenity. Vím, co po mně chce.
„Okay, Bille. Sejdeme se, až skončíš v práci a po něčem se podíváme. Co by to mělo být?“
„To ještě nevím. Díky, Tomi.“ Objal mě a políbil. Bože, ten jeho piercing! Zrovna, když to začínalo být napjaté, přiběhla Ren. Bill se odtáhl, pocuchal jí vlásky a odešel se připravit. Vzal jsem Ren a šli jsme si lehnout na pohovku.
„Tak co, beruško, co jste s Billym dělali?“ Posadila se a podívala se na mě.
„NO, tatí, byli jsme nakupovat a viděli tam babičku. A potom jsme šli do centra a hodně nakupovali. Myslím HODNĚ, tatí. Vyšli jsme z obchodu s, no, skoro s jedenáctinácti taškami,“ řekla bez dechu.
Musel jsem se smát. „Miláčku, je to jedenáct, ne jedenáctináct,“ smál jsem se a myslel, že se zastaví, ale ona pokračovala, jako by mě ani neslyšela.
„POTOM, jsme šli do kina s Andym. Viděli jsme film o princezně, tatí. A, oh oh oh, potom, potom jsme se šli najíst. Měla jsem VELKÝ kousek koláče… bylo to tak dobrý, tatí. Ale pak mě bolelo bříško, tatínku… hodně. Billy to spravil. Miluju ho,“ dokončila měkce a položila si hlavu zpět na moje rameno. Hladil jsem jí po zádech.
„Taky ho miluju, Ren,“ řekl jsem a zadíval se na strop. Znovu zvedla hlavu.
„Tatí, vezmeš si ho?“ zeptala se mě a upřeně mě pozorovala. Díval jsem se na ni.
„Nevím, beruško. Chtěl bych,“ řekl jsem a posadil si ji na sebe. „Proč se ptáš?“ Nepodívala se na mě. „Serenity… odpověz mi.“
„Protože lidi, co se milují, se berou, říkala babička. Ty Billyho miluješ, tak si ho vezmi,“ řekla naprosto vážně. Jen jsem zíral na své dítě.
„Možná později, Serenity.“ Zakřenila se a posadila vedle mě. Začala poskakovat.
„Napiš mu písničku, tatí!“ křikla nadšeně a tahala mou akustickou kytaru. Podala mi ji a řekla, že se hned vrátí. Podíval jsem se dolů a začal hrát melodii, kterou jsem měl v hlavě už pár týdnů.
______________
Billův pohled
Seděl jsem u toaletky a nanášel si oční stíny, když do místnosti vešla Serenity. Usmála se na mě přes zrcadlo. Odložil jsem oční štěteček a usmál se na ni taky. Věděl jsem, co chce.
„Zlatíčko, chceš trochu lesku na rty?“ Přikývla a já nanesl tenkou vrstvu na její rty. „Nádherná, Serenity,“ usmál jsem se a připnul jí do vlasů ozdobnou sponku.
„Billy, miluješ tatínka?“ Podíval jsem se na ni.
„Samozřejmě. Moc ho miluju,“ usmál jsem se a sčesal jí vlásky. Dívala se na mě.
„Chceš si ho vzít?“
Ztratil jsem řeč. „Jednoho dne,“ dodělával jsem si make-up, ale ona na mě stále koukala. „Copak, miláčku?“
„Miluju tě, Billy,“ řekl a já ji s úsměvem objal.
„Taky tě miluju, Serenity,“ odpověděl jsem a zhasnul světla.
„Měli bychom napsat tatínkovi písničku,“ řekla a zatleskala si. Přikývl jsem a vzal nám oběma bundu. Sešli jsme do přízemí, kde seděl Tom na pohovce a tichounce brnkal na kytaru.
„Můžeme, Tome?“ Vzal jsem si svou tašku a láhev vody.
„Jo.“ Odložil svou kytaru na místo. Serenity začínala být netrpělivá. Je přesně stejná jako Tom.
„No tak! Babička dělá špagety a sýrový koláč! Říkala jsem, že i s čokoládou?“ povykovala, když otevírala dveře do garáže. Nasedli jsme do Tomova auta a rozjeli se k domu jeho rodičů.
______________
Během cesty se Serenity ptala na miminko. Byla tak nadšená.
„Je to kluk nebo holčička? Já chci malou sestřičku, prosím,“ mumlala a třepala prsty.
„Ještě nevíme, co to je, beruško, dozvíme se to zítra,“ odpověděl jsem jí a díval se z okna.
„Monika říkala, že to bude holčička, protože je posazená vysoko,“ odpověděla mi zasvěceně.
„Ale my chceme kluka, Ren. Jestli to bude holka, tak už nebudeš naše malá holčička,“ pronesl Tom, jako by to mělo nějaký význam.
„Ne, tatí. BILLY a JÁ chceme holčičku. Tak si můžeme doma hrát. A taky chodit nakupovat,“ řekla Serenity přímo.
„Budu šťastný, ať to bude cokoliv,“ ukončil jsem debatu a zakousl se do ovocné tyčinky.
______________
**DOMA U TRÜMPEROVÝCH**
Gordonův pohled
Tomovo auto akorát zatočilo na příjezdovou cestu. Simone dokončovala salát, zatímco Georg s Gustavem prostírali stůl. Šel jsem je ven přivítat. Serenity se ke mně rozběhla okamžitě, jakmile jí Tom odepl pás. Je tak aktivní.
„Hej, koláčku. Co se tak natřásáš?“ Objal jsem ji.
„Hej, dědo! Hádej, co? Začínám ve škole za…“ Zavolala na Toma. Otočil se od pomáhání někomu z auta.
„Za dva týdny, Ren.“ Otočila se zpět na mě.
„Za dva týdny, dědo.“ Usmál jsem se a vzal ji za ruku.
Když nás Tom dohnal na posledním schodě k terase, představil mě velmi pohlednému mladíkovi.
„Tati, tohle je Bill. Bille, to je táta.“ Potřásl jsem mu rukou a otevřel dveře. Vešli jsme do kuchyně, kde na nás čekali Georg, Gustav a Simone. Postavila se, když jí představoval Billa. Usmál se a sedl si na své místo. Bylo cítit zřetelné napětí v celé místnosti.
Začali jsme jíst v tichosti, když Simone přerušila ticho.
„Kde jste se, chlapci, poznali?“ Billovi zaskočil doušek vody a Tom jej plácal po zádech.
„Už jsem ti to říkal, mami,“ odpověděl a kontroloval, jestli je Bill v pořádku.
„Jo, ale já to chci slyšet od Billa.“
„Na párty v… LA,“ odpověděl, stále trochu pokašlával.
Vypadalo to, že tohle Simone vzala. Už se nadechovala začít znovu, když Serenity požádala o více špaget. Díky bohu!
„Broučku, máš skoro plný talíř. Dojez to první,“ řekl jsem jí.
„Já vím, dědo, ale když dostanu víc, než sním zbytek, nebudu potom muset prosit o víc.“ Chtěl jsem jí něco říct, ale zase jsem zavřel pusu. Simone se usmála a přidala jí pár špaget.
„To stačí, mami. Bude jí bolet břicho a já s ní pak budu muset zůstat vzhůru,“ řekl Tom a odebral jí pár špaget. Serenity se chystala začít protestovat.
„Neboj se, já zůstanu,“ řekl Bill a s láskou se díval na Serenity.
Simone se na něj podívala a věnovala mu malý úsměv.
______________
Když jsme dovečeřeli, všichni jsme se přesunuli do obývacího pokoje. Serenity pomáhala s dezertem a hned, jak se vrátili, Tom si odkašlal. Bill a Simone se napjali.
„Mám pro vás velmi, velmi důležité oznámení,“ začal Tom a zhluboka se nadechl. „Bill a já“ Byl zastaven Serenity.
„A já, tati!“ řekla a zkřížila si ruce. Tom se usmála. „Bill, Serenity a já čekáme miminko,“ řekl a vzal Billa za ruku.
Jediné slovo by dokázalo popsat atmosféru v místnosti: ticho.
Georg byl první, kdo promluvil.
„Já VĚDĚL, že něco na Billovi je špatně. Vždycky si držel tu jeho šíleně velkou tašku před břichem.“ Přešel k nim a oba objal. Gustav ho hned následoval, stejně tak jako já. Simone byla něco jiného. Něco naprosto jiného.
„Je to kluk. Jak je tohle možné?“ zeptala se do své skleničky s pitím. „Muži nemohou jen tak otěhotnět, pokud nejsou hermafroditi nebo ve skutečnosti žena.“ Bill sklopil zahanbeně pohled, Tom byl naopak rozzuřený.
„Simone, buď šťastná,“ chytl jsem ji za ruku a hladil ji přes klouby.
„Co prosím? Gordone! Nemůžu být šťastná! Kluci jen tak neotěhotní!“
„Mami!“
Věnoval jsem Billovi soucitný pohled, ale on jej nezachytil.
„Tome ne! Nebudu jen tak respektovat, že si zbouchnul kluka!“
„Takže mi říkáš, že kdyby to byla holka, tak je to víc v pohodě?!“
„Dávalo by to větší smysl, a ty to víš! Mysli na to, co si z toho vezme Serenity!“
„Do tohohle se neopovažuj jí tahat a ať to dává smysl nebo ne, miluju Billa a tohle dítě si necháme!“
Simone se nebezpečně podívala na Billa.
„Simone, pros-„
„Stejně je pro to trochu pozdě, že? Už jsi za hranicí, kdy je potrat možný.“
Všichni jsme zalapali po dechu, jen Serenity koukala zmateně z jednoho na druhého.
„Nikdy bych nešel na potrat!“ zaječel Bill.
„Tatí? Co je potrat?“
„Pšššt. Jdi si pustit televizi,“ řekl Tom s vražedným pohledem upřeným na Simone.
„Ale-„
„NE! Teď jdi,“ řekl jí přísně. Povzdechla si a odešla do jídelny.
„Typuju, že chceš mého syna využít. Chceš jeho peníze, co?“
Tom vypadal zaskočeně, zatímco Bill naštvaně.
„Co?! Ne! Vydělávám si vlastní peníze!“
Nepřestávala na Billa zírat, a on se nepohodlně ošíval.
„Tohle nebudu respektovat. Promiň, Tome, ale-“ nedokončila větu, zvedla se a odešla do kuchyně. Všichni jsme za ní zírali, jak odešla, a to byl moment, kdy Bill začal vzlykat.
„Billy, miláčku, to je v pořádku,“ pokoušel se ho Tom uklidnit a utěšit. To byla poslední kapka.
Zvedl jsem se a šel za Simone do kuchyně. Seděla za stolem a brečela. Povzdechl jsem si a došel k ní. Hladil jsem ji po zádech.
„Proč jsi s Billem takhle mluvila? Neudělal nic, čím by si zasloužil tohle jednání. A Tom je teď naštvaný.“
„On je TĚHOTNÝ!“
„A koho to zajímá? Je požehnaný. My jsme požehnaní, že dostaneme od Toma vnouče.“
Podívala se na mě s přimhouřenýma očima. „Máme jedno, které se jmenuje Serenity, nebo jsi zapomněl?“ vyjela po mně.
„To je trochu za jiných okolností, a ty to víš.“
Povzdechla si a já se zaklonil. „Mám jen… strach, Gordone. Tom už byl jednou zraněný, a teď se děje tohle.“
„Osobně si myslím, že Bill je pro něj dobrý. A tohle dítě to mezi nimi vyváží úplně. A navíc, Serenity potřebuje někoho, s kým by mohla vyrůstat a kdo ji zbaví toho rozmazleného zlozvyku, ke kterému ji ty a Tom vedete.“
Nepatrně se pousmála a strčila do mě. „Mlč. Rozmazluju jí jen trochu. Vždycky jsem chtěla malou holčičku.“
„Jistě. Ale teď bys měla jít zpátky vedle a omluvit se Billovi. Bude kolem nás opravdu dlouho a nechci žádné špatné vibrace o svátcích,“ řekl jsem s pohledem upřeným do jejích očí.
„Nevím.“
Povzdechl jsem si. „Dej tomu aspoň šanci.“
„Okay… byla jsem mimo, co? Nevím, co to do mě vjelo.“
Předklonil jsem se a objal ji, protože začínala zase brečet. „A kdy nejsi mimo, miláčku?“
Když jsme se vrátili, Tom byl s Billem na odchodu. Vypadal schovaný za jeho zády tak malý. Simone si setřela slzy a šla přímo k Billovi.
„Moc se omlouvám, Bille. Nemůžu se ti dost omluvit, abys mi odpustil. Popravdě, jsem jen zmatená,“ řekla a vzala jej za ruce. Nevzhlédl k ní.
Povzdechl jsem si a teprve tehdy se podíval nahoru.
„Zlatíčko, podívej se na mě,“ řekla jemně a Bill k ní pomalu stočil pohled. „Nezlobím se na tebe, tak nechci, aby sis myslel, že jo. Byla jsem jen tvrdohlavá a odmítavá,“ zarazila se. „Jsem jen v šoku.“
Bill přikývl. „Já vím, nejste jediná,“ zasmál se.
„Tohle je něco, na co se těžko zvyká, ale myslím, že to zvládnu, takže… vítej do rodiny, Bille,“ řekla s úsměvem a políbila jej na čelo.
Serenity za námi došla s naší kočkou v patách.
„Můžeme se podívat?“ zeptal jsem se a Bill přikývl. Tom mu pomohl z bundy a Bill nadzvedl jeho triko. V tu chvíli to Simone plně zasáhlo.
„Oh, bože můj, zase budu babička,“ řekla Simone s pláčem na krajíčku a položila si ruce na jeho bříško. Všichni ji následovali.
Ve chvíli, kdy přiložil ruce na Billovo břicho Tom, pozvedl obočí.
„Koplo to!“ Bill se usmál a položil dlaň na vrch Tomovy. Vytáhl jsem foťák a cvakl.
Byl to nádherný moment.
______________
Už se připozdívalo a Tom právě dokončoval jemnou melodii, ke které Bill potichu zpíval slova.
„Bylo to nádherné, kluci,“ usmála se Simone, která držela v objetí spící Serenity.
„Napsal jsem tu hudbu pro Billa,“ řekl Tom usmívaje se na něj.
Bill se začervenal.
„Napsal jsem ta slova, pro Toma,“ odpověděl Bill s úsměvem.
Zeptal jsem se Billa, jak se jmenuje.
„Jmenuje se In die Nacht.“
„Líbí se mi. Popisuje to vztah mezi vámi,“ usmál jsem se.
„Něco na ten způsob,“ pokrčil Bill nesměle rameny.
Podívali se s Tomem na sebe, jakoby v místnosti nikdo jiný nebyl.
„Miluju tě,“ zašeptal Tom.
„Taky tě miluju,“ zašeptal zpátky.
Ta láska mezi nimi byla naprosto viditelná.
______________
Všichni jsme šli před dům. Uložil jsem spícího broučka do její sedačky, zatímco Tom pomohl do auta Billovi. Bill nám zamával a Tom objal mě i Simone a nastoupil do auta. Nastartoval a vyjel z příjezdové cesty.
Popostrkoval jsem svou ženu do domu a zavřel za námi dveře. Otočila se na mě.
„Gordone, myslíš, že tohle bude fungovat?“ Vzal jsem ji do náručí.
„Ano, myslím. Čestně,“ odpověděl jsem a objímal ji. Podívala se na mě.
„Bill je mladý. Má možná 22 nebo 23,“ povzdechl jsem si.
„Věk nic neznamená. Jedině láska.“
Přikývla a objala mě.
autor: bmccray
translate: Deni
betaread: Janule
Docela dost jsem se obávala toho setkání, bylo mi víc než jasné, že Bill bude plakat. Simone není zlá, takhle by reagoval každý. Ale pak mě rozesmálo – "Oh, bože můj, zase budu babička," řekla Simone s pláčem na krajíčku a položila si ruce na jeho bříško. 😀 To se povedlo 🙂 A teď – další čtyři dny, ach jo, nevím, jak to vydržím
Oooooou, to je moc pěkné, mě to až dojalo, jak si tam zpívali písničku. Simonne se celkem ani nedivím, hlavně že se pak omluvila. Mám tu povídku fakt moc ráda, už teď se těším na další díl. Fakt SUPER! 🙂
bude to holcicka musi:D
Celý tenhle díl byl super ♥♥♥!!!!Nejdříve mě totálně dostala Serenity,jak vyzvídala u kluků,jestli si jeden druhého vezme,a ať mu napíše písničku,a jak se těší na miminko a celou novou rodinu,je to krásně dojemné…U Simone to bylo horší,ale popravdě,kdo by se jí divil,musela být pořádně v šoku,takovou zprávu musí člověk nejdříve vstřebat,než je schopen ji akceptovat.A In Die Nacht….jaká jiná písnička by to mohla být =)??Nádherný díl ♥♥♥
DENI ♥,moc děkuju!!!
[3]: Budou to určitě dvojčátka,chlapeček a holčička ♥ =D!!!
Perfect! Absolutely perfect! This poem I love, is so beautifully written and with feeling. I always think … over every part …. my english is not good, so I apologize if I wrote it wrong.
Děkuju za překlad :D…jsem strašně rááda,že to někdo překládá 😀 jak jsem to psala anglicky..,myslím..teda vím,že sem tam něco zblbla xD..,tak se omlouváám xDDDD
[5]: Jooooo musijou to být dvojčátka hehe 😀
[6]: Tam má být This story…
už úplně blbnu xDDDD
Tak tenhle díl byl moc hezký, opravdu se mi líbil a ta Serenity mě dostávala, jak neustále upozorňovala na svoji přítomnost×D těším se na pokračování.
Aaaw, bože můj! 😀 Skvostný díl! Ren byla dnes tak sladká, miluju její manýry. ^^ Jen za tu Hannah Montanu bych jí vynadala. 😀 Rodinná sešlost ani jinak probíhat nemohla… Štěstí, že se Simone umoudřila. Gordon byl zlato. 🙂 Twins pár tu mám moc, moc ráda. A myslím, že to bude holčička. ^^
Ah, ta Serenity je dokonalá:) Ta jednou bude, jako Bill. Teda hodně mě potěšila ta Simone, že se nakonec Billovi omluvila. Nebejt Gordona! Jinak bych Tomovi přála toho kluka:P
Krásnej díl:)ale bylo mi teda Billa líto:(naštěstí se to krásně vyřešilo:)povídka je krásná♥těším se na další díl:)
jsem ráda, že se nakonec Simone umoudřila…..a chci chlapečka…x)