autor: RosePhantom
Bill se zavrtěl proti polštáři a pomalu se podíval z okna, zasténal pod prudkým světlem. Nový rok, první den v novém roce. Čas předsevzetí ztratit váhu, pracovat usilovněji, nalézt sám sebe. Pro Billa dnešek neznamenal nic, než intenzivní kocovinu.
Opatrně se vymotal z postele a pomalu se doploužil dolů. Nadskočil a vyjekl, když uslyšel ušidrásající hluk, jako by mu někdo mlátil činely o hlavu.
„Do háje, nejhlasitější zvuk na světě,“ kňučel Bill, když se zakrytýma ušima mířil do kuchyně. Gordon ze svého místa na podlaze zachytil koutkem oka svého syna, který vypadal na pokraji slz.
„Dobré odpoledne,“ pozdravil. Bill se zamračil nad jeho jednotvárností. Takhle to bylo od té noci, kdy byl Tom nemocný a Gordon se dozvěděl novinku o Billově sexualitě. Gordon očividně nebyl naštvaný. Bill jen myslel, že potřebuje více času to přijmout a akceptovat.
Každopádně tenhle meziproces byl pro něj osinou v zadku.
„Díky, že sis vybral tak skvělej čas to rozbít,“ zavtipkoval Bill sarkasticky.
„Promiň.“ Gordon smetl rozbité kousky a vyhodil je do koše, zatímco Bill se rozhlížel po něčem k jídlu. „Nemáš na nic hlad?“
„Budu zvracet,“ zamumlal Bill a ponořil se zpět hlouběji do lednice. Stará pizza, včerejší oběd, jahody, jogurt, vaječný salát. Stáhnul se mu žaludek, zavřel ledničku a znechuceně na ni zíral.
„Moje miska!“ vyjekla Simone, když vešla do kuchyně.
„Oh bože, sklapni.“
„Oh, promiň, zlatíčko,“ zašeptala a něžně Billa objala. „Spal jsi dobře?“
Bill přikývnul. „Kdy jste šli vy dva do postele?“
„Šli jsme dřív než vy, Bille,“ zasmála se Simone.
„Oh.“ Bill si promnul spánek. „A co Tom?“
„Nejsem si jistá, zlato, zůstával s tebou.“
„Oh.“ Zamrkal. Až teď mu došlo, že si sotva vybavuje, co včera v noci dělali.
„Ale to mi připomíná,“ pokračovala Simone. „Zajedeš vyzvednout Toma ze základní školy?“
„Co tam dělá?“
„Neřekl ti, že dneska začíná ty lekce? S dětmi?“
Bill zakňučel. „Já si ani nepamatuju, kdy jsem šel včera spát.“
„Jasně. Takže vyzvedneš?“
Bill našpulil rty, když mu zakručel žaludek. „Uděláš mi zatím makarony se sýrem, než se připravím?“
Simone se zasmála. „Jestli myslíš, že je to jediná věc, kterou v sobě udržíš.“
„Díky.“ Bill zamířil nahoru obléknout se, se zastávkou v koupelně, kde konečně vyprázdnil svůj žaludek do záchodu.
———————
Bill seděl v autě na prázdném parkovišti před budovou školy, a probíral se sýrovými nudlemi. Po každém soustu přestal a měl pocit, jako by se měl jít znovu vyzvracet. Ale pak ten pocit ustoupil a on byl schopný si vzít další sousto a naříkat, když to všechno začalo znovu. I když spěchal s přípravou vyzvednout Toma, pořád tady byl brzo. Měl ještě dobrých deset minut k dobru.
Zavrtěl se na sedadle řidiče a sledoval, jak venku padá lehký sníh. Nemohl uvěřit tomu, že i přes veškerý ten sníh byly Vánoce tak suché. I když mu to ani moc nevadilo; nebylo to tak, že by plánoval bobování nebo tak.
Tom od Billových rodičů dostal novou kytarovou výbavu a vypadal, že to opravdu oceňuje. Bill mu dal jen přání, protože mu plánoval dát dárek, který nejde zabalit. Jak se večer přehupoval v noc, Bill znervózněl a skončil jen u krátkého polibku před spaním.
Tu noc nespal. Myšlenka na to, co plánoval, ho tlačila až moc bolestivě.
Ani si nepamatoval, jestli nedal Tomovi svůj opožděný dárek minulou noc. To způsobilo, že odstrčil své makarony stranou. Cítil novou bolest v žaludku. Jak tohle zjistí?
Zahlédl první maminku s dítětem, jak odcházejí, vzal to tak, že lekce už skončila. Zapnul si bundu a přetáhl čepici přes uši, jak vyskočil z auta do zimy.
Malou učebnu našel na konci chodby. Nahlédnul dovnitř a viděl Toma, jak si sklízí své věci. Zakřenil se.
„Dobrý den, pane Trümpre,“ začal dívčím hlasem. „Jdu pozdě na vaši lekci?“
Tom se otočil a usmál se na něj. „Ne tak pozdě. Jen brzo na tu další.“
Bill se zasmál vysoko posazeným tónem. „Tak to mi dává dost času na procvičování.“
„Mohl bys mluvit normálně?“ zeptal se Tom a jemně Billa objal. „Bolí mě hlava.“
„Oh, tebe taky? Díky bohu.“ Bill si položil tvář na Tomovo rameno. „Jaká byla hodina?“
„Hlasitá.“
Bill se zasmál. „Žádné naděje pro ně?“
„Ani v nejmenším. Jedno dítě si myslelo, že může hrát na krk.“
„Wooow. No, to je důvod, proč tu jsi.“
„Jestli budu žít dost dlouho,“ odfrkl si Tom.
„Promiňte. Já – Oh.“ Tom ustoupil od Billa, když si všimnul jedné maminky ve dveřích.
„Mohu vám pomoci?“ zeptal se Tom. Bill si odkašlal a poplácal se po hrudi, aby to vypadalo opravdově. Začínal být otrávený z toho, jak je lidé stále přerušují.
„Omlouvám se, nechtěla jsem sem tak vpadnout,“ omluvila se. Přešla k Tomovi a natáhla k němu ruku. „Jen jsem se chtěla oficiálně představit. Jsem Maggie Blake, Toddova maminka.“
„Oh, ano, Todd,“ vzpomněl si Tom a slušně jí potřásl rukou. „Rád vás poznávám, paní Blaková.“
„Prosím, říkejte mi Maggie.“ Ukázala na své prsty, kde nebyla známka po jediném prstenu. Otočila se na Billa. „Je tu příliš žen, které jsou pod kontrolou, víte?“
„Povídejte mi o tom,“ zavrkal Bill vyšším hlasem a přinutil se k úsměvu. Očividně si myslela, že je holka a on místo toho, aby si to bral jako útok na jeho osobu, rozhodl se hrát tuhle roli.
„Nicméně, Todd mi řekl, že jste jim nedal nic na procvičování až do další lekce. Moc mu nevěřím, co se týče jeho úkolů, a tak jsem se rozhodla zjistit to sama.“
„Měl pravdu,“ zamračil se Tom. „Tohle byla první lekce, zatím se stále učí, takže tady není nic, co by mohli procvičovat.“
„Oh, dobře.“ Maggie zůstala chvíli potichu a hrála si se svou kabelkou. „Vy nejste odtud, že ne?“
Tom zaváhal předtím, než zavrtěl hlavou. „Ne, jsem z Německa.“
„Zajímavé,“ usmála se až příliš vřele k Billovu zalíbení. „Vaše angličtina je velmi dobrá. Jsem ohromena.“
„Děkuji.“
Bill si odkašlal. „Tome, přijde pozdě na tu tvojí věc.“ Bill si ho prohlížel a doufal, že pochopí narážku. „Vzpomínáš?“
„Omlouvám se, zdržuji vás?“ Maggie nečekala na odpověď a znovu potřásla Tomovi rukou. „Moc za tohle děkuji. Potřebovala jsem zaujmout Toddovu pozornost něčím produktivním. Malí kluci jsou nonstop plní energie.“
Tom přikývnul a Maggie přešla k Billovi, kterému věnovala soukromý úšklebek.
„Máš štěstí, že si tohle vyhrála,“ zašeptala a střelila pohledem k Tomovi. „Být tebou, neplýtvám časem a zatáhnu ho do postele.“
Bill se nervózně zasmál. „To udělám.“
Maggie jim oběma zamávala a bez dalších řečí odešla. V sekundě, kdy zmizela, Bill praštil Toma do ruky.
„Au!“ vyjekl a naštvaně se otočil na Billa. „Za co to bylo?!“
„Bože, snažila se tě sbalit!“ vyštěkl Bill a zkřížil si ruce na prsou.
„Jsme si toho vědom!“
„Tak proč ses na ní dál smál a cukroval s ní? Má dítě, Tome; to je nechutný. Určitě má špeky a hnusný jizvy po porodu.“ Bill se znechuceně otřásl při té představě. „A dělal jsi to, když jsem byl přímo tady!“
„Musel jsem být slušný, Bille. Co na tom záleží?“
„Hádám, že nezáleží,“ vyštěkl Bill.
„Nežárlíš, že ne?“
Billův pohled zkrotl, jak se díval na Toma. Zavrtěl hlavou. „Ani omylem.“
Tom se zaculil. „Ty žárlíš.“
Bill znovu zavrtěl hlavou a otočil se. „Ne-e.“
Tom vklouznul za Billa a objal ho rukama kolem pasu, nosem se mazlil s jeho krkem. „Žárlivče.“
Bill stál nehnutě, ignorujíce Toma až do chvíle, kdy na krku ucítil polibek. Otočil se, byli si tak blízko, že se jejich nosy dotýkaly, a zaculil se. „Možná.“
Tom se nahnul, aby zachytil Billovy rty, ale Bill mu uhnul. „Co?“
„Myslím, že budu zase zvracet,“ zakňučel a rychle vyběhnul z místnosti na toalety.
———————
Bill si přitisknul polštář na hruď, jak se pokoušel sebrat kuráž jít za Tomem. Po večeři se zavřel u sebe v pokoji a neplánoval vyjít, dokud nebude připravený. Musel zůstat potichu do doby, než půjdou jeho rodiče spát, a to čekání bylo mučivé. Nesměli jim tam vpadnout, hlavně ne dnes.
Konečně viděl, jak se světla na chodbě zhasla, a stisknul polštář o to silněji. Bylo to teď nebo nikdy.
Nejistě zaťukal na otevřené dveře Tomova pokoje. Tom vykouknul ze skříně a měkce se na něj usmál.
„Ahoj,“ řekl. Přetáhl si triko přes hlavu a uvolnil dredy z gumy. „Jsi v pořádku? Od večeře jsem tě neviděl.“
„Necítil jsem se na to, vysedávat tam s rodiči. Co tvoje hlava?“
„Mnohem lepší. Tvoje?“
Bill pokrčil rameny. „Je to v pohodě.“
Tom se přesunul, sedl si na postel a Bill ho následoval. Usadil se na kolena a položil si ruku na Tomovu nohu, zrudnul, když se na něj Tom podíval. Bill stydlivě sklopil pohled před tím, než se nahnul vpřed a spojil své rty s Tomovými. Bylo to jemné a nevinné, ale jeho srdce pořád bolelo, když byl takhle blízko dredatému mladíkovi.
Bill jemně položil ruku na Tomovu hruď a stiskl jeho triko. Získal více důvěry, když Tom nechal vklouznout jeho jazyk dovnitř, líbajíce jej s větší intenzitou. Zachvěl se, když Tom zasténal.
„Tome…“ Bill se odtáhnul kousek zpátky, aby mohl dýchat. „Já, um… M-Můžu?“
Tom se zmateně zamračil a Billovy tváře zrudly, když opatrně přiložil dlaň do Tomova klína. Cítil, jak Tomův penis pulzuje pod džínovinou. Tom se trhavě nadechl a zavřel oči.
„Nemusíš…“ zašeptal.
„Chci… prosím?“ Tom vyhledal Billův pohled a pootevřel rty, lehce vzdychnul. Nakonec přikývl a sednul si zpět, aby dal Billovi prostor.
Bill si okusoval rty, jak sklouznul na podlahu mezi Tomovy nohy a opatrně rozepínal jeho kalhoty. Sledoval, jak se Tom zapřel o lokty a nadzvedl boky, když Bill zatahal za kus oblečení.
Bill zrudnul, když jeho penis reagoval na vybouleninu v Tomových boxerkách. Tohle viděl jen shora a vždycky to byl jeho vlastní klín. Všechno uvnitř se chvělo motýlkama, když vzhlédl k Tomovi. Dredáčova hlava byla zakloněna, hrdlo vystavené a hruď se mu zvedala a klesala v pomalém tempu. Bill nasucho polknul, když nejistě prsty vklouznul za gumu boxerek.
Když Tomův penis volně vyklouznul ven a on zasténal úlevou, Billův první instinkt byl utéct. Bill nikdy moc nefantazíroval o tom, jak může Tom pod všemi těmi vrstvami oblečení vypadat. Věděl, že v základě jsou beztak skoro stejní, ale Tom nebyl jen decentní velikost. Byl perfektní.
Bill se odvážil dotknout, omotal prsty kolem vrcholku a přejel po prohlubni. Sten, který Tom vydal, v něm vyvolal silnější touhu se ho dotknout víc. Sklouznul rukou dolů a objevoval, jaký je to pocit, mít v dlani penis někoho jiného. Natáhnul ruku, aby se dotknul Tomových koulí a bezdechu zasténal pod zvukem, který Tom vydal. Tohle bylo tak jiné od toho, dotýkat se sám sebe, a Bill hladověl po více.
Začal pumpovat nateklý penis a zarazil se, když Tom padl na záda. Bill se zazubil a udržoval své tempo pomalé, užíval si fakt, že on je ten, kdo má pod kontrolou, jak dlouho bude trvat, než se Tom udělá. Stisknul Toma a potlačil zachvění, když ten druhý zasténal.
„Oh Gott, Bille…“
Billův penis zacukal v odpověď. Pokračoval v tempu a zamyšleně si skousával ret. Sklonil se blíže k Tomovu penisu a jazykem ochutnal špičku.
Tom sebou s výkřikem trhnul a vyskočil, což přimělo Billa ucuknout zpět.
„Šššš,“ zasyčel Bill s úsměvem. Tom zasténal v odpověď a naklonil hlavu ke straně.
Bill přitisknul rty k Tomovu penisu a usmál se, když sebou Tomovy boky trhly. Znovu to ochutnal a omotal jazyk kolem vrcholku, omámený Tomovým německým mumláním. Přitiskl se níž a jazykem dráždil prohlubeň, cítil slanou chuť.
„Bille, já… to…“ Bill ho uvolnil z pusy a zadíval se na Toma, kterému se na čele lesknul pot a oči měl silně zavřené. Ještě párkrát zapumpoval rukou před tím, než se Tom udělal do jeho ruky; tvrdě a lepkavě. Tom se uvolnil proti matraci, jak se snažil dostat pod kontrolu svůj dech.
Bill se předklonil a věnoval mu rychlý polibek na tvář. „To byl tvůj dárek k vánocům, jen tak mimochodem.“
Tom se unaveně zaculil a usmál se na něj. „Děkuju.“
„Není zač.“
Tom se posadil a pracoval na tom, natáhnout si zpět boxerky. Promasíroval si dredy a podíval se na Billa. „A co ty?“
„Myslím, že si dám jenom sprchu,“ řekl Bill. „Hodně ledovou.“
„Seš si jistej?“ zazubil se Tom. Bill vyjeknul, když ho chytil za paže a stáhnul ho k sobě, aby jej mohl něžně políbit. Tom se rozesmál, když se Bill odtáhnul a vystřelil z místnosti. „Dobrou noc, Bille.“
Bill se usmál. „Dobrou, Tomi.“
autor: RosePhantom
překlad: Deni
betaread: Janule
oh nice, very very nice….yeaahhh…
Zmínila jsem se o tom, jak je tahle povídka dokonale úžasná?O___o Vůbec nevím, jak správně bych to měla okomentovat, protože opravdu ať povím cokoli, vůbec to nevyjádří moje pocity. Každopádně Bill a jeho dívčí hlas :D:D To mě zabilo, ale zbožňuju, když Bill žárlí ♥ Je to tak strašně kouzelný…^^ A jeho dárek pro Toma k Vánocům byl vážně dokonalej… těším se neuvěřitelně moc na pondělí – mám pocit, že to do toho dne nevydržim :'( Ale budu se snažit ♥
Úžasné… Jestli je něco, co v povídkách šíleně moc miluju, tak je to tenhle druh sexu v těchto pozicích, jaké tady oba kluci měli:-D Tím u mě autorka opravdu zabodovala:-D♥
Bylo to dokonalé, úžasné, hlavně jak Bill žárlil. Rozesmály mě ty jeho připomínky ke špekům po porodu, je vidět, že mu na Tomovi záleží čím dál víc… A to mě těší. Jen mi vrtá hlavou Tomův odjezd… ale to je snad ještě daleko…:-) Úžasná povídka, jedna z nejlepších!!!♥
[2]:Nezbývá mi, než souhlasit…opravdu dokonalá povídka…<3 =o*…absolutně jí zbožňuju…<3
Nikdy jsem neuměla dost dobře, dost odpovídajícně komentovat perfektní povídky, protože mi po jejich přečtení vždycky úplně vynechával mozek. 😀 To se stalo i po dnešním díle, takže se asi autorka smysluplného komentáře nedočká. 😀 Nemůžu udělat víc než vyrážet obdivné šokované skřeky a jásat nad příznivě se vyvíjejícím dějem. Miluju to. ♥
Též souhlasím s [2]:, úplně se vším
Nejvíc výtlem, když jsem si představila Billův ženský hlas 😀 Aaaach, to bylo naprosto dokonalé *____* (začínám si připadat jako tupec, když snad při každém díle píšu dokonalé – nemůžu za to, že to dokonalé je 😀 )
Ze začátku jsem se v tom trošku ztrácela, přece jenom to moc nenavazuje na minulý díl, ale to byla jenom chvilička. Pak už to bylo jenom perfektní ♥♥♥ Celá povídka je úžasně napsaná, líbí se mi jak jsou tady podaní oba kluci, dvě odlišné a výrazné osobnosti, které se dokonale doplňují ♥ Naprosto skvělé ♥
haah tak to je dobrý, Bill dá Tomovi takovejhle dárek k Vánocům a pak se hned sebere a vymajzne, no nebylo by mnohem logičtější pokračovat dál? :o) Jo, a nadržená mamina neměla chybu…
Úžasné, dokonalé! Miluju tuhle povídku!! Nemám k tomu co víc napsat, ani to nejde…
Tak to německé mumlání bych chtěla zažít. 😀 Skvělý díl! Myslím, že si jdu dát taky ledovou sprchu. <3 😀
[10]:
Jo jo, vidim to podobně 😀
Nenormalne kráásny ľudia.Strašne vidno že sú dvojčiatka.
Teda ale, co to tam ten Bill vyváděl? Já bych opravdu chtěla v reálu potkat kluka, kterej by se vzdal toho, čeho Bill a místo toho si šel dát raději studenou sprchu.Ale jinak to bylo super a mamka po hodině klavíru mě nemálo pobavila. 🙂
to je uplne bozi
Nevím proč, ale měla jsem potřebu si k tomu pustit Shakiru- Gypsy..
So amazing.. Fuckin' good and so.. naturally..
Love it, dear..
Thnx for translating, and so good ideas to writer :*
[13]: jen oprava je to hodina kytary xD
Ja z tochto nebudem asi môcť zaspať! Totálne ma to dostalo. Úplne úžasná poviedka! Zbožňujem ju
To bylo opět famózní ♥ vždycky to čtu a úplně… nic okolo nevnímám a hltám každý slovo. Bill a ženský hlas… xD dobře přistoupil na hru. Jak sladce žárlil.
ONA scéna byla opravu hodně dobrá… je to špatný číst v noci xD
Miluju to ♥ Děkuju za překlad, protože tohle je něco úžasnýho 😉
[7]:Presne to mám v hlave už od začiatku sú tak rozdielny 🙂
Je to skvelá poviedka.